ČRo plus: Rozhovor s ministrem Dienstbierem

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Jsou porušována ústavní práva části občanů Česka a co by znamenala případná ústavní stížnost skupiny senátorů proti postupu policie proti demonstraci během návštěvy čínského prezidenta v Praze? A zatímco 16 křesťanských uprchlíků odletělo minulý týden zpět do Iráku, vláda prověřuje 7 uprchlíků, kteří jsou nyní v Řecku. Jaká je budoucnost přijímání migrantů v Česku po zastavení projektu Generace 21 a jak řešit zadluženost českých domácností? To jsou témata pro dnešní Interview Plus, jeho hostem je ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier z ČSSD. Dobrý den.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Dobrý den.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Já jsem Michael Rozsypal a přeji dobrý poslech. Pane ministře, dovolte mi začít aktuálním tématem, které se událo během víkendu, respektive během noci ze soboty na neděli, kdy skupina zatím neznámých vandalů posprejovala několik míst v Praze spojených s agenturou Hate Free, která má za cíl vymezovat se proti nenávisti a předsudkům ve společnosti. O čem tento vandalský čin, který se udál během víkendu, podle vás svědčí?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Tak, je samozřejmě trošku zvláštní, že právě proti kampani, proti nenávisti tady vidíme nenávistné útoky, a svědčí to o tom, že je napětí ve společnosti, že nám tady narůstá extrémismus a tím nechci tvrdit, že mu podléhá většinová společnost jako celek, nicméně vidíme, že tento fenomén sílí. A samozřejmě je proti tomu potřeba něco dělat, je potřeba ochránit bezpečí všech lidí v České republice, a takovéto projevy stát samozřejmě tolerovat nemůže. Takže je namístě, aby se to řádně vyšetřilo a včetně motivu, který tady je, myslím si zjevné, protože pokud je shodou okolností útok zrovna na několik míst spojených s kampaní Hate Free, tedy těch, kteří se k ní připojili, kteří tím chtěli dát právě najevo, že nebudou nikoho vylučovat ze společnosti, že všichni lidé mají mít stejně důstojné postavení, tak to je samozřejmě závažné. Ale není to první věc, v minulých týdnech či měsících jsme viděli útok na kliniku, na centrum Kašpárek v Pardubicích a i také řadu útoků, fyzických útoků na konkrétní osoby. A jak jsem říkal není možné to tolerovat.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Bude vláda podnikat nějaké konkrétní kroky, aby k podobným incidentům se snažila alespoň předcházet?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Především je to samozřejmě úkol pro Policii České republiky a pro státní zastupitelství, aby takovéto útoky vyšetřily, neb se jedná o trestnou činnost. A samozřejmě vláda by měla se zamýšlet nad tím, jak případně přenastavit ty přístupy tak, aby se lépe čelilo takovýmto problémům, protože samozřejmě se věnujeme celé řadě bezpečnostních otázek a myslím si, že je potřeba se zaměřit právě i na tento typ extrémismu, protože já nevidím v současné době žádné větší bezpečnostní riziko v České republice nebo větší potenciální ohrožení pro demokracii a svobodnou společnost v případě, že bychom od samého začátku takovýmto extrémistickým útokům nečelili.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Vidíte v tomto extrémismu větší riziko než příchodu několika tisíc běženců do České republiky, z čehož bezesporu velká část české veřejnosti i velká část politické scény má obavy?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Já ty obavy chápu, protože jsou to vesměs obavy z neznámého. V České republice žije na půl milionu cizinců, vesměs ekonomických migrantů, a bez nich by se naše ekonomika dneska téměř ani neobešla nebo zcela jistě ne, a samozřejmě pokud přijde pár set nebo tisíc lidí teoreticky, tak to není nic, co by Česká republika nemohla zvládnout. A záleží samozřejmě také na tom jací lidé přijdou, a to je do značné míry v naší moci, abychom si i trošku vybrali a abychom provedli bezpečnostní prověrky lidí, kteří přijdou, aby nepředstavovali nějaké bezpečnostní riziko. Ono se samozřejmě hodně objevují obavy z toho, že mezi těmi příchozími by mohli být nějací radikálové nebo dokonce teroristi, to je riziko samozřejmě v situaci, kdy přicházejí miliony lidí, které nejde pominout, ale neznamená to, že bychom nemohli pomoc několika stovkám nebo tisícům lidí, kteří jsou doopravdy v nouzi. A právě před těmito extrémisty utíkají ze zón válečných konfliktů.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Pardon, nenese svůj díl odpovědnosti za ten možná sílící extrémismus v Česku také část politické reprezentace, která se staví odmítavě k přijímání uprchlíků do Česka a která možná i přiživuje ty obavy české veřejnosti?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Já myslím, že je možné vést věcnou debatu o tom, za jakých podmínek máme přijímat uprchlíky z jakýchkoliv částí světa, ale ta debata by neměla být dopředu předpojatá a především by toho nikdo neměl zneužívat, aby přiživoval strach u lidí v České republice. Jak jsem říkal, ten strach je do značné míry pochopitelný a také asi přispívá k těm někdy extrémním reakcím  u některých lidí. Ale je potřeba podle mě naopak tu situaci uklidňovat. Já myslím, že zatím vláda ukázala, že je schopná zajistit bezpečnost v České republice ve vztahu k migraci. Nakonec ten problém migrace se nám téměř, téměř vyhýbá, je to v případě České republiky okrajová záležitost, spíše vidíme ty problémy v okolí v dalších evropských zemích. A nebyly tady zaznamenány žádné bezpečnostní incidenty ze strany migrantů. Zatím bohužel tedy mnohem více nebezpečných útoků vidíme od našich vlastních extrémistů.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier je hostem v dnešním Interview Plus. Pane ministře, co se bude dít teď v souvislosti s přijímáním migrantů do Česka, když vláda nedávno zastavila projekt Generace 21 poté, co skupina křesťanských uprchlíků z Iráku uteklo nejdříve do Německa, pak se vrátilo, ale většina z těch uprchlíků, které Generace 21 přivezla do Česka, tady je.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Já nechci zpochybňovat dobrou vůli Generace 21 pomáhat lidem v nouzi, ale zjevně to byl problematický projekt od samého začátku. Ta organizace je zřejmě nezkušená, to potvrzují i jiné organizace, které dlouhodobě se věnují problematice cizinců a otázce azylu. A asi bude lepší, pokud do budoucna česká vláda sama v rámci těch závazků, které dobrovolně přijala, nebo které byly rozhodnuty na evropské úrovni a které se týkají několika tisíc, dvou až tří tisíc lidí, tak aby sama vybírala ty z řad uprchlíků, které přijme na svém území.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Pardon, tady se nabízí otázka, jestli už to vláda dávno neměla udělat, jestli by to nepředešlo těm problémům, které jsme teď viděli v souvislosti s tím projektem Generace 21?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Já teda na základě vyjádření ministra vnitra předpokládám, že se tak děje, protože i v souvislosti se zrušením projektu, který byl založen na spolupráci s Generací 21, toto padlo i na jednání vlády. Ale je to všechno v rámci těch mechanismů, které byly domluveny na úrovni Evropské unie, tedy do těch zhruba 3 tisíc, 3 tisíc lidí. A v rámci těchto počtů my jsme se zavázali tedy, že budeme ta rozhodnutí respektovat a že do tohoto limitu uprchlíky přijmeme. Ale jak jsem říkal, musí to být tedy už na státu, který primárně by měl rozhodovat o tom, koho přijme, mimo jiné i na základě samozřejmě bezpečnostních prověrek. Jak jsem říkal ani to bezpečnostní riziko není možné pominout v rámci zajištění bezpečnosti v České republice.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
A máte vy jako člen vlády nějakou informaci, do kdy bychom těchto několik tisíc uprchlíků měli nebo mohli přijmout?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Tam jsou nějaké předpoklady rozložení, rozložení v čase. V letošním roce by to, já si teď nepamatuji přesně to číslo, teď nevím, jestli to bylo 700 nebo 900 lidí v letošním roce, a to asi není tak úplně zásadní, tam jde o ten princip, že chceme, chceme dostát těm závazkům, které jsme částečně dobrovolně a částečně na základě rozhodnutí Evropské rady přijali.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Neudělala vláda chybu, když se zatím tedy spoléhala jen na Generaci 21, nemá být vláda aktivnější a sama si více kontrolovat ty uprchlíky, kteří přijdou do Česka?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
To se dělo i v rámci tohoto projektu, takže ta aktivita tam byla i na straně vlády. Ti lidé, kteří přicházeli, u nich byly provedeny bezpečnostní prověrky, takže to je proces, který běžel, a já jsem se tady vyjádřil k tomu, že asi díky nezkušenosti té nadace Generace 21 tam došlo k těm problémům, a které zbytečně znevěrohodňují potom takovéto procesy.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Právě v tom případě se nabízí otázka, jestli po této zkušenosti není už v zásadě podlomena důvěra veřejnosti nebo i politické scény v to přijmout nějaké další uprchlíky?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Tak, takováto důvěra je zjevně podlomena od samého začátku, protože přijímání uprchlíků rozhodně nemá většinovou podporu ve společnosti, je to dáno tím strachem, o kterém jsem mluvil, strachem o bezpečí. Já si myslím, že to souvisí i s další nejistotou ve společnosti, protože jsme si prošli složitými lety ze sociálního ekonomického hlediska. Já myslím, že spousta lidí se stále obává, že přijetí kohokoliv dalšího zvenčí může ohrozit jejich vlastní sociální postavení, a to také vláda samozřejmě musí garantovat a také se o to snaží maximálně stabilizovat sociální situaci, posilovat soudržnost společnosti, protože jenom soudržná společnost je pak odolná vůči jakýmkoliv kritickým situacím. A doopravdy tady ta obava samozřejmě není přiměřená tomu, o čem se bavíme, protože jestliže jsem zmiňoval, že je tady zhruba na půl milionu cizinců, kteří jsou vesměs ekonomičtí migranti, tedy ti, o kterých se mluví, jakože bychom je neměli přijímat, a tady se, tady bychom se měli bát toho, že přijde nějakých tisíc, dva, tři tisíce lidí, tak to doopravdy není ta obava přiměřená. A jak jsem říkal vláda navíc dělá všechno proto, aby ti, které přijmeme, tak aby nepředstavovali bezpečnostní riziko pro Českou republiku.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Není ta obava přiměřená ani z toho důvodu, že ti lidé jsou jiné kultury, jiného náboženství, že se může stát, že budou žít v ghettech, kde budou uzavřeni, že mezi nima může dojít ke kriminalitě a podobně?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
No, tak to je právě ta obava, obava z neznámého. A to, co se stalo v některých zemích, že se vytvořila do jisté míry ghetta, tak není možné připustit. V České republice zatím se nám nic moc takového neděje ve vztahu k tomu půl milionu cizinců, kteří tady jsou, a my máme nastavenou integrační politiku, která by toto měla mimo jiné zajistit, aby tady žádná ghetta nevznikala tak, aby ti cizinci, které přijmeme na základě azylu, tak aby byli integrováni do společnosti a nežili v ghettech, protože samozřejmě to by byla obrovská chyba. Bavíme-li se o bezpečnosti, tak někoho přijmout a zatlačit ho do ghetta, tak to je samozřejmě ta z bezpečnostního hlediska nejrizikovější strategie dlouhodobě.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier z ČSSD je hostem v dnešním Interview Plus. Pane ministře, jak vy se díváte na situaci lidských práv v České republice v souvislosti s nedávnou návštěvou čínského prezidenta v Praze, protože stále přetrvávají velké pochybnosti o postupu policie, o tom, jestli policie jednala na něčí objednávku, jestli byla úkolována někým zvenku a jsou pochybnosti i v souvislosti s tím, zda nedocházelo k porušování lidských práv a ústavních práv shromažďovacích a na svobodu projevu. Jak vy to hodnotíte?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Samozřejmě bychom si museli rozebrat každý jednotlivý případ. Já považuju za velmi nešťastné, pokud někde jsou strhávány tibetské vlajky, a teď to není otázka toho, jaký já mám názor, ale prostě pokud si někdo přes rameno přehodí tibetskou vlajku a dává tím najevo svůj názor, tak si myslím, že na to má plné právo. Stejně tak tady máme svobodu shromažďovací, pokud někdo řádně ohlásí shromáždění a nejsou závažné bezpečnostní důvody, tak mu v takovém shromáždění nikdo nemůže bránit, má ústavní právo se shromažďovat za účelem sdělení jakéhokoliv názoru nebo stanoviska.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
A pardon, právě v souvislosti s tím, o čem teď mluvíte, jsou spory ohledně toho postupu na Hradčanském náměstí, jestli tam byl ten bezpečnostní zájem, jestli mělo být to náměstí uzavřeno, či nikoliv. Skupina těch aktivistů v čele i s bývalým ministrem panem Bursíkem či Kalvodou chtějí dokonce podat ústavní stížnost.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Já neumím přesně posoudit jaká bezpečnostní rizika tam byla, jestli to náhodou nebylo přehnané to bezpečnostní opatření. To, co mám informaci z vlády, tak údajně sám ohlašovatel tohoto shromáždění změnil to místo z Hradčanského náměstí na jiné místo po nějakých jednáních s úřady. Takže vlastně tam ani nebylo v tu chvíli nahlášené shromáždění na Hradčanské náměstí, neb bylo posunuto místo jeho konání jinam. Takže ani tady to není tak úplně jednoznačný ten závěr. Ale pokud by tam bylo řádné shromáždění a nebyl by žádný reálný důvod, bezpečnostní důvod, tak pak samozřejmě by to byl zásah do ústavně garantovaného práva na shromáždění. A samozřejmě pokud se kdokoliv domnívá, že takové jeho právo bylo porušeno, tak ať se všemi zákonnými prostředky domáhá posouzení a přezkoumání situace a včetně samozřejmě případného vyvození odpovědnosti. To je na straně státu. Samozřejmě, že tam byly nešťastné momenty, například ta návštěva policie na FAMU, sundavání vlajek i z oken v jiných budovách, to myslím, že nebyly šťastné zásahy ze strany policie. A já osobně si myslím, že i ten, kdo organizoval ty nadšené vítače čínské delegace, tak vlastně česko-čínským vztahům nebo těm, kteří na nich měli největší zájem, tak těm vlastně uškodil, protože tady každý má v paměti, co se dělo před rokem, nebo každý ale ne, ale hodně lidí stále ještě má v paměti, co se dělo před rokem 89, že se podobným způsobem tady vítaly zástupci některých jiných států. A pokud někdo zorganizuje takovouto vítací akci, tak nadělá spíše více škody než užitku pro toho,

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Za ten incident na FAMU se policejní prezident omluvil vedení FAMU, ostatně jedná se o jediný incident, kde policie přiznala pochybení a ti dva policisté také čelí kárnému řízení. Ale není těch jednotlivých incidentů a těch možných údajných excesů tolik, že už to prostě a jednoduše nemůže být náhoda a že lidé se mohou cítit ohroženi, co se týče nějakých svých ústavních shromažďovacích práv, že prostě těch věcí už bylo příliš v Praze.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Já jsem také měl pochybnost, ale na druhou stranu nemám žádný důkaz o tom, že by někdo dal centrálně policii takový pokyn, aby třeba sundavala tibetské vlajky nebo se o to snažila. Takže já ...

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Ministr vnitra vás minulý týden přesvědčil tím svým vyjádřením ve sněmovně, sledoval jste ho?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Ani ne tak ve sněmovně jako spíše na vládě jsme také obdrželi informaci a jak jsem říkal nemám žádné důkazy, že by takovýto pokyn centrálně policie měla. Takže zatím si v této věci pro sebe mohu udělat závěr, že šlo o přinejmenším o individuální excesy jako byl ten na FAMU.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Protože váš vládní kolega ministr kultury Daniel Herman z ČSSD, pardon, z KDU-ČSL minulý týden, minulý čtvrtek v České televizi řekl, že zaslechl informace o tom, že pokyny pro policii přicházely odjinud než od vedení policie, což pokládá za závažné. Není to tedy už příliš velká nejednoznačnost, když o něčem podobném, o takových pochybeních a podezřeních mluví člen vládní koalice a člen vlády za KDU-ČSL?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Já jsem tato podezření zaznamenal ještě dříve než o tom pan kolega Herman mluvil, a samozřejmě by to nebyla dobrá vizitka pro policii, pokud by přijímala pokyny od kohokoliv jiného, než od koho má, tedy od svého velení.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
A vy jste zaznamenal podobná podezření?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
No, já jsem zaznamenal vyjádření v médiích v tomto směru. Zase proto nemám žádný důkaz, že by takové úkoly přicházely, ale bylo by to samozřejmě velmi špatně. Ale v tomto případě by se také jednalo, doufám, že stále ne ještě o systémovou záležitost nebo systémový problém, ale o individuální selhání těch policistů, kteří vůbec byli ochotni s někým jiným než se svými veliteli se bavit a přijímat od nich pokyny.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Minulý týden server Aktuálně.cz zveřejnil také informaci, že skupina 17 senátorů za KDU-ČSL a Starosty a nezávislé zvažují stížnost k Ústavnímu soudu, a potvrdili, že to chystají, radí se o tom s právníky. Ta věc nějakým způsobem je v běhu. Senátor za KDU-ČSL Zdeněk Papoušek řekl aktuálně: "Byla to řádně ohlášená poklidná demonstrace," mluví teď o Hradčanském náměstí, "policie přesto prostor zablokovala, přitom k tomu nebyl žádný důvod." Senátor Jiří Šesták z klubu Starostové a nezávislí mluví o tom, že zamezit zneužívání zákona o pozemních komunikacích je také cílem té zvažované ústavní stížnosti. Víte vy o takovéto iniciativě a jako senátor připojil byste se k nim?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Já bych musel samozřejmě vidět ten návrh. Musím říct, že senátoři nemají právo podat ústavní stížnost nebo žádné širší právo než kterýkoliv jiný občan, protože ústavní stížnost podáváte ve své vlastní kauze poté, co vyčerpáte všechny jiné prostředky, například možnost obrátit se na obecný soud. A na závěr pokud tedy soudy nerozhodnou kauzu tak, jak vy jste přesvědčen a tvrdíte, že tam bylo porušeno nějaké vaše ústavní právo, tak se můžete obrátit s ústavní stížností k Ústavnímu soudu. Senátoři mají jedinou možnost podle ústavy, obrátit se na Ústavní soud s návrhem na zrušení některých právních předpisů nebo jejich částí, ať už zákonů a nebo podzákonných právních předpisů.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Ano, pardon, k tomu, abychom to upřesnili, k tomu ten návrh směřuje. Senátor Jiří Šesták řekl: "Chtěli bychom formou stížnosti k Ústavnímu soudu dosáhnout ...

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
A to není stížnost.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
... změny zákona o pozemních komunikacích."

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
To není stížnost k Ústavnímu soudu, ta je individuální. Pak mluví o něčem jiném, pak mluví o návrhu na zrušení právního předpisu, zřejmě nějakého zákona.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
O pozemních komunikacích, aby byly důvody, pro které možné komunikaci uzavřít, přesně formulované, protože tam prostě a jednoduše na Hradčanském náměstí byl spor právě jak jsme to tady zmínili, mezi bezpečností a tím ústavním právem.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Tak si to umím představit, že by takový návrh mohl být podán, pokud by tam byl nějaký tvrzený rozpor s ústavou. A je tady samozřejmě i jiná cesta, a to je zákonodárná iniciativa, kterou Senát má.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Vy byste něco takového doporučoval nebo se k tomu připojil nebo něco takového zvažujete?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Pokud, já samozřejmě nevím, proti kterému ustanovení oni tedy chtějí postupovat tím svým návrhem na zrušení zákona nebo jeho části, ale umím si o tom tu diskusi představit, protože pokud tam je nějaký problém v textaci, nějaká neurčitost, která umožňuje zneužití, tak je namístě takový problém v zákoně odstranit.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Celá ta věc kolem návštěvy čínského prezidenta v Praze tak, jak je jeví teď, je podle vás v pořádku, nebo je potřeba ještě vyvodit nějakou další politickou odpovědnost nebo přinést nějaká další vysvětlení?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Samotná návštěva čínského prezidenta nechybně v pořádku je, protože není nic špatného na tom jednat se všemi státy na světě.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Já jsem myslel spíš ten postup policie.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Bavit se o obchodu a všech dalších věcech. Jak jsem říkal i těm, kteří měli zájem na tom, aby ta návštěva proběhla co nejlépe, tak ti organizátoři těch vítacích akcí a i ti, kteří přílišnou horlivostí chtěli někde sundavat tibetské vlajky, spíš udělali medvědí službu. Takže já si nemyslím, že bylo dobře to, co se dělo kolem, ale jak jsem říkal, je možné jednat se zástupci Číny, bavit se o obchodu, ale také bavit se třeba o lidských právech.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier z ČSSD je hostem dnešního Interview Plus. Pane ministře, podle odhadu vašeho úřadu je v Česku tři čtvrtě milionu lidí postiženo exekucí, proč se to vládě stále nedaří řešit?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
To není podle odhadu našeho úřadu, na to jsou přesné statistiky kolik je vedeno exekucí. Ten problém je v tom, že sice celkový počet exekucí klesá, ale roste počet lidí, proti kterým je vedeno větší množství exekucí. A ten problém, který my na úřadu řešíme, tak je problém sociálního začleňování. A pokud někteří lidé mají takové dluhy, které jsou proti nim vymáhány v exekuci, tak s těmi lidmi v podstatě nelze jakkoliv pracovat, jakkoliv jim pomoci začlenit se do společnosti. Protože takoví lidé samozřejmě zpravidla přijdou o bydlení, často jsou na ubytovnách nebo v nějakém nestandardním bydlení, které je dražší pro ně i pro stát. Oni zcela racionálně nepřijmou legální práci, protože v tu chvíli by přišlo o dávky na jedné straně a na druhé straně by jim moc nezbylo z té mzdy, kterou by dostali, protože by byla postižena exekucí. Takže vlastně se nám vyčleňují na nelegální pracovní trh, a to stojí nás všechny obrovské peníze, protože státu neplatí daně, neplatí sociální, zdravotní pojištění, naopak čerpají dávky ve vyšší výši než kolik je jejich zákonný nárok, kdyby všechny příjmy přiznávali, a přitom zůstávají na tom sociálním dně.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
A má stát nějaký konkrétní recept jak to řešit?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
My bychom byli rádi, aby ministerstvo spravedlnosti, které je gestorem této legislativy, přišlo se změnou insolvenčního zákona, který by zavedl nový typ oddlužení vedle toho stávajícího. Ten stávající je nastaven tak, že tím oddlužením, takzvaným osobním bankrotem může projít ten, který je schopen splatit 30 % svých nezajištěných dluhů během pěti let, na to řada lidí nedosáhne. My bychom byli rádi, kdyby se tedy přijal nebo upravil nový typ oddlužení, který by byl na jednu stranu velmi přísný pro ty lidi, kteří se rozhodnou takovým oddlužením projít, protože by vlastně byl nastaven na delší dobu než těch 5 let. Byla by tam stanovena povinnost sociální práce, protože řada, u řady těch lidí je právě i problém v těch sociálních kompetencích a díky tomu nezvládají ani svoje finanční záležitosti, to znamená museli by spolupracovat se sociálním pracovníkem po celou dobu procesu oddlužení. Museli by se snažit hledat si práci tak, aby si maximálně zlepšili svoje příjmové poměry a zároveň by se museli snažit splatit maximum ze svých dluhů. Ale nebylo by to vázáno na těch pevně na těch 30 %. A my se domníváme tak, jak jsme o tom dlouze diskutovali u mě na úřadě, že tohle by jednak pomohlo začlenit podstatnou část lidí při, znamenalo by to až miliardové úspory na straně státu ať už na výdajích, na dávky, tak na příjmech z toho sociálního, zdravotního pojištění a z daní z příjmů, z nových příjmů těchto lidí, a tentokrát legálních příjmů, a dalo by se s těmi lidmi pracovat a dostat je do normálního života. A zároveň i věřitelé by dostali více než dnes, protože tito lidé dnes nesplácejí věřitelům vůbec nic, protože žádné legální příjmy nemají. Takže myslím si, že by to bylo pro všechny prospěšné.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Pardon, časový rámec, stihne se to ještě v tomhle volebním období?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Tady záleží na spolupráci s ministerstvem spravedlnosti, zda a v jaké podobě tu legislativu předloží, protože jak jsem říkal, oni jsou gestorem, oni mají veškeré potřebné informace k sepsání takové novely insolvenčního zákona. Musím říct, že zatím se shodneme na tom cíli, ale máme asi ještě pořád trochu jiné představy o zcela přesné podobě toho procesu.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Takže zatím nějaký harmonogram?

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
To, co bych tady zdůraznil, to nemůže být žádná dluhová amnestie, že někomu prostě, aniž by se snažil, odpustíme dluhy, ale musí to být ten náročný proces, kterým se rozhodne, rozhodne projít také, aby si ti lidé vážili toho, že tu šanci dostali a je tam i ta sociální práce, to znamená zároveň by se měly posílit jejich kompetence, aby poté, co tím procesem úspěšně projdou, do podobné situace nespadli znovu.

Michael ROZSYPAL, moderátor
--------------------
Říká ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier. Děkuji za rozhovor.

Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva /ČSSD/, předseda Legislativní rady vlády /ČSSD/
--------------------
Děkuji, na slyšenou.

...

Celý záznam na: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3614869