Genocida českých a moravských Romů zůstává jednou z nejsmutnějších kapitol naší společné historie
V pátek 1. srpna 2014, se v místě bývalého cikánského koncentračního tábora v Letech u Písku konala vzpomínková akce s názvem „Uctění obětí romského holocaustu a vzpomínka na zahájení a ukončení provozu cikánského tábora Lety.“ Organizuje ji památník Lidice, který má správu bývalého tábora v Letech u Písku na starosti. Jde tak o druhý vzpomínkový akt, první organizují léta, tradičně v květnu, potomci obětí tohoto lágru z řad Romů.
Ačkoliv je dnešní akce počtem zúčastněných menší, i jí se zúčastnila řada významných osobností. Vládu reprezentoval ministr kultury Daniel Herman, jenž má sám k tématu holocaustu velmi blízko. Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu se pietního setkání nakonec zúčastnit z důvodů projednávání služebního zákona v Poslanecké sněmovně nemohl. Zastoupili jej ředitelka sekce odboru lidských práv a ochrany menšin z Úřadu vlády ČR a Martin Martínek, vedoucí Kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny a sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny.
Podle ředitele Památníku Lidice Milouše Červencla není 1. srpna náhodná volba:
„Uvedené datum má hned několik historických souvislostí. Dne 1. srpna 1942 byl založen cikánský tábor Lety, den na to - 2. srpna - si připomínáme "Mezinárodní den obětí romského holocaustu" a ukončení činnosti romského koncentračního tábora v Osvětimi. Navíc 8. srpna 1943 zanikl provoz cikánského tábora Lety,“ upřesňuje Červencl.
Účastníci dnešního pietního aktu položili kytice u pomníku obětí letského tábora, spisovatel Přemysl Veverka je pak seznámil s tragickým osudem Romů za druhé světové války, o němž se stále ještě málo hovoří.
Genocida českých a moravských Romů a Sintů má pro svůj hluboký význam v romštině pojmenování PORAJMOS, patří k jedněm z nejdůsledněji provedených genocid druhé světové války. Přežilo jí pouhých šest set Romů na Moravě a v Čechách.
Hlavní projev měl dnes v Letech zmiňovaný ministr kultury Daniel Herman, který mimo jiné vzpomněl na květnový pietní akt, kterého se 10.5. zúčastnil rovněž premiér Bohuslav Sobota, stejně jako ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier. Daniel Herman dnes kromě jiného řekl:
„Jsem rád, že mě a ministra Jiřího Dienstbiera pan premiér Bohuslav Sobotka v květnu při pietním aktu požádal, abychom se věcí Letů u Písku vážně zabývali, a my to činíme. Pietní místo pohřebiště je upraveno důstojně, ale velkovýkrmna vepřů tuto pietu kazí. Kdyby se na místě tábora Mauthausen, ve kterém zemřel můj dědeček, váleli vepři, tak bych to také vnímal jako špatný signál.“
Daniel Herman se pak dotkl i problémů aktuálního anticikanismu ve společnosti a potřebě nepodléhání stereotypům a schopnosti rozlišovat:
„To, že se člověk narodil jako Čech, Němec, Moravák nebo Rom, přece nic nevypovídá o kvalitě jeho života. Jak praví jedna biblická moudrost, teprve po ovoci poznáš strom a tím bychom se měli v obrovské pokoře řídit v naší mladé demokracii.“
Ředitelka odboru lidských práv a ochrany menšin z týmu Dienstbierových lidí Martina Štěpánková uvedla:
„Pietní vzpomínky jako ta dnešní by měly být výstrahou pro všechny, kteří již zapomněli. Je našim společným úkolem, abychom podporovali bádání v oblasti romského holocaustu. Neméně významná je také popularizace tohoto tématu ve veřejných sdělovacích prostředcích, veřejném prostoru, případně ve školách.“
Podle Štěpánkové zůstává genocida českých a moravských Romů jednou z nejsmutnějších kapitol naší společné historie. Česká společnost v tomto ohledu pozůstalým Romům mnohé ještě dluží. I z tohoto důvodu je podle ní nutné nabídnout pomocnou ruku těm, kteří se ocitli v nepříznivé situaci sociálního vyloučení, případně v „druhořadém“ vzdělávacím proudu a zajistit, aby se chyby minulosti, a to ať už té dávné, či blízké, již neopakovaly.
„Vnímám proto nezbytné podporovat emancipaci Romů jako sebevědomé kulturní entity, byť to není v naší současné společnosti populární. ROMIPEN – romství, jako součást příslušnosti k národnostní menšině, je hodnota, na kterou Romové mohou být hrdí,“ soudí Štěpánková. A vyjmenovala řadu kroků, které chce ministr Jiří Dienstbier učinit nejen pro zlepšení současného postavení romské menšiny, ale také pro zlepšení vzájemných vztahů s většinovou společností.
Koncentrační tábor v Letech u Písku fungoval od 1. srpna 1942. Z celkového počtu více než 1300 osob, jež prošly letským lágrem, jich 329 v táboře zemřelo, z toho 241 dětí, 300 vězňů bylo propuštěno nebo uprchlo, více než 500 vězňů bylo deportováno do vyhlazovacího tábora Auschwitz – Birkenau a osud zbylých je nejasný. V srpnu 1943 byl sběrný tábor v Letech zrušen po epidemii břišního a skvrnitého tyfu.
