Vláda zaujala k poslaneckému návrhu zákona o loteriích neutrální stanovisko

Prvním z materiálů byl návrh poslance Jana Volného na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 437). Cílem návrhu zákona je prostřednictvím zvýšené sazby odvodu z loterií a jiných podobných her o 5% přispět k omezení nabídky na trhu výherních hracích přístrojů a zvýšit příjmy do státního rozpočtu. Současně se navrhuje zvýšit pevnou část dílčího základu odvodu z výherních automatů a jiných technických herních zařízení o 55 Kč na 110 Kč. Dále materiál upravuje rozpočtové určení výnosu z části odvodu tvořeného dílčím odvodem z výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení – 60 % tohoto odvodu by mělo jít obcím (dnes 80 %) a 40 % procent státu (dnes 20 %).
Vláda zaujala poslaneckému návrh neutrální stanovisko, a to z následujících důvodů:
- návrh zákona představuje pouze dílčí řešení stávajících problémů regulace v oblasti herního průmyslu, které dále spočívají v nutnosti odstranit nelegální provozování sázkových her prostřednictvím sítě internet na našem území a dosažení plné harmonizace právní úpravy na úseku provozování loterií a jiných podobných her s právem Evropské unie.
- vláda si je vědoma nutnosti urychleného řešení současného stavu v oblasti provozování a regulace sázkových her, a připravuje proto novou komplexní právní úpravu, která by měla významně napomoct eliminaci stávajících negativních dopadů patologických závislostí na hraní v naší společnosti, jakož i odstranit další výše uvedené nedostatky v této oblasti.
- současně vláda považuje za nevhodné měnit odvodové zatížení podnikatelů na trhu se sázkovými hrami pouze na přechodné období, a to do přijetí nové komplexní právní úpravy regulace provozování sázkových her, pro rozpor takového postupu se zásadou legislativní zdrženlivosti, která by měla být respektována zejména v daňové oblasti, jakož i s obecně potřebným úsilím o stabilitu právního řádu.

Jako druhý materiál ministr Dienstbier předkládal návrh poslanců Augustina Karla Andrleho Sylora, Pavla Bělobrádka, Daniela Hermana, Heleny Válkové, Leoše Hegera, Marka Černocha, Jiřího Koskuby a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 450). Cílem materiálu je stanovit 31. srpen významným dnem České republiky, dnem spojení přemyslovské a lucemburské dynastie.  Jedná se o den sňatku Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny (k němuž došlo v roce 1310). Z tohoto manželství vzešel pozdější římský císař Karel IV., považovaný obecně za jednu z nejvýznamnějších osobností českých dějin. Předkladatelé zákona jsou názoru, že jde o významný mezník v dějinách českých zemí.
Vláda k návrhu zákona zaujala negativní stanovisko. Vyjádřila určitou pochybnost o nezbytnosti zavedení právě navrhovaného dne mezi významné dny České republiky, jimiž v platné právní úpravě jsou zejména dny, které se vážou k důležitým okamžikům relativně nedávné historie, u nichž jde o v mnoha ohledech stále živou problematiku, nebo jde o dny, jejichž význam vyplývá z mezinárodních souvislostí. Sňatek Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny se vládě z tohoto pohledu jeví být oproti významným dnům obsaženým v platné právní úpravě již spíše jen historickou událostí bez hlubšího soudobého významu.