Vláda se věnovala zlepšení rovných příležitostí žen a mužů a zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Jako první vláda řešila Podnět Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů ke sjednocení způsobu hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů v Jednacím řádu vlády, Legislativních pravidlech vlády, Obecných zásadách pro hodnocení dopadů regulace (RIA) a ke sběru statistických dat členěných podle pohlaví.
Materiál má za cíl zefektivnění procesu hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů u materiálů předkládaných na jednání vlády ČR. Podnět navazuje na Vládní strategii pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014 – 2020 a na Metodiku hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů pro materiály předkládané vládě ČR (dále jako „Metodika“), která vznikla v rámci projektu Optimalizace institucionálního zabezpečení rovných příležitostí žen a mužů v ČR (reg. č. CZ.1.04/5.1.00/81.00004), a jehož realizátorem je Oddělení rovnosti žen a mužů Sekce pro lidská práva při Úřadu vlády ČR.
Součástí podnětu je také povinnost resortů členit v rámci svých sběrných statistických systémů všechna zjišťovaná data týkající se fyzických osob podle pohlaví a poskytovat je k využití Českému statistickému úřadu. Důvodem tohoto doporučení je, že statistická data jsou důležitou součástí popisu určitého sociálního jevu a zároveň součástí procesu hodnocení dopadů. Toto opatření navíc vyjde vstříc mezinárodním požadavkům na sjednocení indikátorů v oblasti sběru statistických dat, které umožní komparaci sociálních jevů napříč EU i jinde.
Po diskusi kabinet premiéra Sobotky materiál schválil s připomínkami a úkolem pro ministra Dienstbiera, který má vyhodnotit Obecné zásady RIA z hladiska dopadů na rodinu a do 31. 12. 2015 ve spolupráci s MPSV připravit metodiku tohoto hodnocení.

Vláda dále projednala Změnu statutu Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů a návrh na jmenování místopředsedkyň Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů.
Ke zpracování Změn statutu Rady dochází v souvislosti s cíli Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014 – 2020 (dále jako „Strategie“) schválené usnesením vlády ČR ze dne 12. listopadu 2014 č. 931. Jedná se zejména o cíle v části B, kapitole 1, o institucionálním zabezpečení rovnosti žen a mužů, které obsahují požadavek na definování genderové agendy jako průřezové priority pro všechny orgány státní správy i samosprávy. Kromě jiných úprav je novinkou i doplnění Rady o veřejnou ochránkyni práv. K tomu došlo na základě žádosti ombudsmanky, která se agendou rovnosti žen a mužů rovněž intenzivně zabývá, a proto se jeví jako velmi účelné doplnit ji mezi členy Rady.
Vláda navrhované změny a úpravy schválila a současně jmenovala do funkcí dvě nové místopředsedkyně Rady - náměstkyni ministryně práce a sociálních věcí pro sociální a rodinnou politiku Zuzanu Jentschke Stőcklovou a Janu Chržovou, která je jednou ze zástupkyň veřejnosti z nestátních neziskových organizací v Radě a je také její dlouholetou členkou. Je zároveň předsedkyní České ženské lobby a Českého svazu žen.

Kabinet se věnoval i Zprávě o plnění opatření Národního plánu vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010–2014 v roce 2014 a Celkové zhodnocení plnění Národního plánu vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010–2014.
Usnesením vlády ČR ze dne 29. března 2010 č. 253 ukládá jednou ročně, do 30. června, předložit vládě ČR k projednání zprávu o realizaci jednotlivých opatření Národního plánu za uplynulý kalendářní rok. Z 85 opatření, která se mají plnit průběžně nebo měla být splněna do 31. 12. 2014, bylo splněno nebo průběžně plněno 67 opatření. Částečně bylo splněno nebo průběžně plněno 16 opatření. Nebyla splněna nebo průběžně plněna 2 opatření, a to opatření 6.5 týkající se zajištění stability a rozvoje sociálních služeb a opatření 12.13 ukládající resortům usilovat o přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Vzhledem k tomu, že rok 2014 je posledním rokem platnosti tohoto plánu, obsahuje materiál také závěrečnou hodnotící zprávu, která shrnuje jeho plnění za celé období jeho platnosti. Národní plán obsahuje 112 průběžných nebo termínovaných opatření. Splněno nebo průběžně plněno bylo 88 opatření. Zrušena byla 3 opatření. Jen částečně bylo splněno nebo průběžně plněno 19 opatření. Nesplněna byla 2 opatření.
Vláda schválila navržené usnesení a zprávu tím vzala na vědomí.

Na závěr zasedání ministři vzali na vědomí materiál Zaměstnávání osob se zdravotním postižením na ministerstvech a v ostatních ústředních orgánech státní správy v roce 2014.
Materiál obsahuje souhrnné údaje o tom, jak ministerstva a další ústřední orgány státní správy plní povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením uložený zákonem o zaměstnanosti. Zákon ukládá zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % povinného podílu na celkovém počtu jejich zaměstnanců.
Z ministerstev plní zákonem stanovený povinný podíl kombinací zaměstnání osob se zdravotním postižením a náhradním plněním bez nutnosti finančního odvodu do státního rozpočtu pouze Ministerstvo kultury, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zdravotnictví. Ostatní ministerstva plní povinný podíl rovněž odvodem do státního rozpočtu. Žádné z ministerstev neplní povinný podíl pouze přímým zaměstnáváním.