Vláda schválila novelu zákona o Veřejném ochránci práv

Novela směřuje k posílení pozice veřejného ochránce práv jako orgánu přispívajícího k ochraně lidských práv a základních svobod v souladu s postupným vývojem této instituce v ČR a podobných institucí v zahraničí. Návrh předpokládá menší formalismus v činnosti ochránce a urychlení jeho spolupráce s úřady a dalšími povinnými subjekty, čímž budou moci být problémy, kterými se ochránce zabývá, rychleji řešeny. K zefektivnění činnosti ochránce rovněž přispěje povinná součinnost všech úřadů a veřejnoprávních subjektů, ale i soukromých osob s ochráncem při plnění jeho zákonné působnosti. Vůči soukromým osobám však ochránce nebude moci uplatnit žádné donucení či sankce, aby tak nezasahoval do jejich autonomie a práv.

Hlavním cílem novely je rozšíření zvláštních oprávnění ochránce. Navrhuje se umožnit ochránci podávat Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona či jeho části. Dále se navrhuje umožnit ochránci podat veřejnou žalobu ve věcech diskriminace.

Původní součástí předloženého návrhu byla i nová kompetence ochránce jako monitorovacího orgánu naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Tato nejnovější lidskoprávní úmluva OSN přímo předpokládá monitorování svého naplňování nezávislým odborným orgánem v každém smluvním státě. Ze stávajících českých orgánů by tím nejvhodnějším byl právě ochránce, neboť je nezávislý, má k dispozici dostatečné odborné kapacity a zkušenosti se sledováním naplňování lidských práv. Tato cesta by byla i finančně nejméně nákladná. Nicméně i tak by si rozšíření kompetence vyžádalo rozšíření personálních a materiálních kapacit Kanceláře veřejného ochránce práv o minimálně 10 nových osob, aby tato nová kompetence neohrozila výkon dalších kompetencí ochránce. Bohužel Ministerstvo financí odmítlo Kanceláři poskytnout nové finanční prostředky a za těchto okolností vláda na návrh ministra Dienstbiera příslušnou část z návrhu vypustila. ČR tedy bude muset hledat jinou cestu, jak své povinnosti plynoucí z Úmluvy naplnit

Vláda však dnes neschválila revizi rámcové pozice k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních. Pro tuto směrnici hlasovali jen ministryně a ministři ČSSD. Členové a členky KDU-ČSL a ANO byli proti. Ministr obrany Martin Stropnický se zdržel hlasování.

Přestože vláda ČR deklarovala ve svém prohlášení, že bude důsledně uplatňovat princip rovnosti žen a mužů, včetně podpory vyššího zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, nedošlo dnes ke shodě na tom, aby Česká republika změnila svůj negativní postoj. Byť se tento návrh netýká malých a středních podniků a v ČR by se dotkl pouze asi 6 obchodních společností a zároveň nestanovuje žádné sankce za nesplnění, pouze povinnost vysvětlit nepřijetí příslušných opatření, její symbolická hodnota je velmi vysoká. Jejím přínosem také mohlo být, že klade velký důraz na transparentnost výběrových procesů osob do dozorčích rad, která má dopomoci tomu, aby ženy nebyly ke vstupu do těchto pozic znevýhodňovány. Samotný důraz na transparentnost výběru do dozorčích rad, pokud vezmeme v potaz to, že mezi tyto společnosti patří například i ČEZ, mohl přinést mnoho pozitivního.
Vláda ČR si rovněž 12. listopadu tohoto roku schválila Strategii pro rovnost žen a mužů do roku 2020, kde deklarovala dosažení 40% zastoupení žen i mužů v rozhodovacích pozicích ve veřejném i soukromém sektoru. Směrnice mohla k tomuto cíli významným způsobem přispět.

Prosazení této směrnice je zároveň prioritou eurokomisařky Věry Jourové, která byla nominována za Českou republiku a kterou negativní postoj české vlády staví do ne příliš příjemné pozice. O to více zarážející je, že směrnici nepodpořilo ani mateřské ANO, za něž Jourová byla na eurokomisařku navržena. V tuto chvíli je v rámci EU zformována proti tomuto návrhu směrnice tzv. blokační menšina, avšak Německo již deklarovalo revizi svého postoje. Avšak dnešní krok české vlády může velice negativně ovlivnit samotné projednávání směrnice na úrovni EU.

„Doufám proto, že vláda ČR vyvine veškeré úsilí, aby tzv. měkkými opatřeními, o kterých v tuto chvíli nadále platná rámcová pozice hovoří, docílila kýženého výsledku. Mluvím zde o urychleném řešení nedostatku školek, podpoře flexibilních forem práce, odstraňování diskriminace žen na trhu práce a řešení alarmujícího rozdílu v odměňování žen a mužů, které je 22 % na stejné nebo srovnatelné pozici. Tato cesta bude sice pomalejší, ale já se na podkladě cílů stanovených ve zmíněné vládní strategii budu snažit o to, aby mé kolegyně ministryně a kolegové ministři přijali skutečně fungující opatření a důsledně je naplňovali,“ řekl Jiří Dienstbier