Vláda schválila novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu

Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu dnes dále předložil kabinetu ve středu tři nelegislativní materiály, z nichž jeden byl odložen na příště.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů:
Novela souvisí s již dříve předloženým návrhem ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a fakticky jej provádí. Rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu představuje jeden z prostředků realizace cíle vlády směřující k ozdravení veřejných financí, snížení prostoru pro možnou korupci a dosažení vyšší míry transparentnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek. V této souvislosti je nezbytné zdůraznit, že činnost Nejvyššího kontrolního úřadu, jako orgánu vyhledávacího, nevyúsťuje ve zjednání nápravy zjištěných nedostatků, neboť v tomto ohledu nedisponuje nástroji nápravy orgánů exekutivy. Jeho role je upozorňovat na existující problémy zjištěné při provádění kontroly, což představuje významnou zpětnou vazbu sloužící nejenom orgánům veřejné moci, ale také občanům, jako nezpochybnitelný informační zdroj, zda při hospodaření s veřejnými prostředky jsou dodržovány zákony.

Podle stávající ústavní úpravy může Nejvyšší kontrolní úřad provádět kontrolu hospodaření jiných subjektů než státu (tzn. jiných osob včetně obcí a krajů) jen v případě, kdy hospodaří se státním majetkem včetně finančních prostředků. Vládou schválená změna spočívá v rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Právní úprava přitom respektuje specifické postavení územních samosprávných celků garantované Ústavou České republiky v čl. 101 odst. 4, podle kterého stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků jen, vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem.

Současně s novelou zákona o NKÚ dojde i ke změně tří zákonů - zákona o obcích, zákona o krajích a zákona o hl. m. Praze.

Východiska pro určení gesce ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/50/EU ze dne 16. dubna 2014 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv
Vláda projedná materiál týkající se určení gesce ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/50/EU ze dne 16. dubna 2014 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv.

Uvedená směrnice upravuje oblast doplňkových důchodových systémů vázaných na pracovní poměr. Tyto systémy nejsou v České republice zavedeny, ale existují právní předpisy EU, které se touto problematikou zabývají a které je Česká republika povinna implementovat do svého právního řádu.

Projednání tohoto materiálu vláda odložila.

Komentář České republiky ke Třetí zprávě výboru expertů Evropské charty regionálních či menšinových jazyků ohledně plnění závazků z této Charty Českou republikou
Vládou projednaný Komentář ČR ke Třetí zprávě Výboru expertů Evropské charty regionálních či menšinových jazyků ohledně plnění závazků z této úmluvy Českou republikou sestavil sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny na základě podkladů příslušných resortů. Reaguje na Třetí monitorovací zprávu o plnění závazků Evropské charty regionálních či menšinových jazyků Českou republikou, na nějž má členská země právo podle ustanovení čl. 16 odst. 3 Charty.

Dokument se soustředí na otázky spojené s existencí výborů pro národnostní menšiny, které na základě zákona o obcích zřizují obce, statutární města a kraje. Popisuje také aktuální vývoj v oblasti veřejnoprávních médií ohledně národnostních menšin a problém dotací organizacím národnostních menšin státní správou i samosprávami. Vysvětluje též aktuální situaci chorvatského jazyka (chorvatština moravských Chorvatů) a jeho mluvčích. Také se věnuje jednotlivým výrokům Výboru expertů, k nimž uznal za vhodné podat upřesňující vysvětlení.

Předložení Komentáře je součástí tříletého monitorovacího cyklu, k němuž se Česká republika ratifikací uvedeného dokumentu v roce 2007 zavázala. Spočívá v periodickém vypracovávání monitorovacích zpráv v tříletém intervalu o plnění závazků vyplývajících z Evropské charty regionálních či menšinových jazyků v České republice. V rámci monitorovacího cyklu předkládá účastnická země Zprávu o plnění závazků Charty, poté následuje monitorovací návštěva Výboru expertů a jejich hodnotící zpráva. Na ni účastnická země může reagovat komentářem, poté Výbor ministrů Rady Evropy přijímá doporučení. Na konci cyklu se uskutečňuje následná monitorovací návštěva Výboru expertů.

Pod ochranu Charty jsou v rámci obecnějších závazků v části II zahrnuty v ČR čtyři jazyky: němčina, polština, romština a slovenština. Třetí část Charty specifikuje konkrétnější ustanovení k ochraně dvou z těchto jmenovaných jazyků. Jedná se o polštinu s teritoriálním omezením na Moravskoslezský kraj, okresy Frýdek-Místek a Karviná, a slovenštinu s rozsahem po celé ČR. V současnosti je Česká republika ve fázi vyhodnocování, zda a popř. v jakém rozsahu může přistoupit také k zahrnutí moravské chorvatštiny pod zvláštní ochranu Evropské charty regionálních či menšinových jazyků.

Vyjádření Vlády České republiky k návrhu Krajského soudu v Ostravě na zrušení ustanovení § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, vedeném pod spisovou značkou Pl. ÚS 11/15
Ústavním soud informoval vládu o zahájení řízení o návrhu Krajského soudu v Ostravě na zrušení ustanovení § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Napadené ustanovení insolvenčního zákona stanoví možnost předsedy insolvenčního soudu přikázat (v případě hrozících průtahů) projednání a rozhodnutí incidenčního sporu jinému soudci v rámci insolvenčního soudu. Ústavní soud vyzval vládu v intencích zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, aby sdělila, zda využije svého práva vstoupit do předmětného řízení v postavení vedlejšího účastníka řízení a v případě, že uvedeného práva využije, aby zaslala své písemné vyjádření k obsahu návrhu Krajského soudu v Ostravě.

Vláda se rozhodla vstoupit do předmětného řízení.