Vláda projednala tři poslanecké návrhy zákonů
Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu předložil na dnešním jednání vlády tři poslanecké návrhy. Projednávání Sebehodnotící zprávy o Partnerství pro otevřené vládnutí stejně tak jako další nelegislativní materiál vláda odložila.
Návrh poslanců Jaroslava Zavadila, Romana Sklenáka, Bohuslava Sobotky a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (tisk č. 592)
Cílem předloženého návrhu zákona je stanovit povinné zastoupení zástupců zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností.
Vláda zaujala k návrhu neutrální stanovisko.
Návrh poslanců Martina Lanka, Davida Kádnera, Marka Černocha, Olgy Havlové, Jany Hnykové, Karla Fiedlera, Jiřího Štětiny a Augustina Karla Andrleho Sylora na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 593)
Předložený návrh zákona novelizuje zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů tak, že vypouští z § 125 odst. 3 větu první, čímž by byla zrušena nejvýše přípustná doba zajištění (tj. omezení svobody) cizince 545 dní, a to včetně po jejím prodloužení. Cizinec by tak mohl být zajištěn na jakoukoliv dobu bez tohoto časového omezení. Předkladatelé svůj návrh odůvodňují tím, že „ve světle dnešní masové migrace se stanovení maximální lhůty ukazuje být neúnosné“, a proto navrhují časový limit prodloužení lhůty pro zajištění cizince zcela zrušit. Vzhledem k tomu, že tato maximální lhůta vyplývá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008, o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (dále jen „návratová směrnice“), konkrétně její čl. 15 odst. 5 a 6, je vypuštění věty první z § 125 odst. 3 plánováno až k okamžiku, kdy uvedená ustanovení směrnice pozbydou platnosti.
Vláda vyslovila s návrhem nesouhlas.
Návrh poslanců Vojtěcha Filipa a Pavla Kováčika na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 585)
Cílem návrhu zákona je napravit vady vzniklé při projednávání novely zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých dalších zákonů, který byl schválen jako součást zákona č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Předloženým návrhem zákona se rozšiřují výjimky z omezení podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla u výrobců, jejíchž hlavním předmětem činnosti je zemědělská výroba, a navrhuje se u těchto výrobců namísto podpory výroby elektřiny vyrobené pouze z bioplynu rozšíření na podporu výroby elektřiny ze všech obnovitelných zdrojů.
Vláda vyslovila s návrhem souhlas.
Průběžná sebehodnotící zpráva Akčního plánu České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí na období let 2014 až 2016 (dále jen „Sebehodnotící zpráva“)
Sebehodnotící zpráva hodnotí výsledky dosažené v první polovině působnosti Akčního plánu České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí na období let 2014 až 2016 (dále jen „Akční plán“). Podoba materiálu Sebehodnotící zprávy byla mimo jiné konzultována s veřejností, která se mohla k plnění stanovených závazků vyjádřit. Závazky přijaté v rámci Akčního plánu jsou nyní v podstatné úrovni dokončení, přičemž došlo k naplnění jejich hlavních cílů. Jedná se především o přijetí zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, a novely zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Mezinárodní iniciativa OGP je dobrovolnou iniciativou, ke které Česká republika přistoupila v roce 2011, s cílem transformovat státní instituce na více otevřené, efektivní a odpovědné. Za dobu trvání jejího členství byly vytvořeny dva akční plány, jejichž cílem je především zvýšení transparentnosti procesů ve veřejné správě a zjednodušení přístupu veřejnosti k informacím a datům. Závazky, které jsou stanoveny v Akčním plánu, byly vybrány prostřednictvím konzultačního procesu s veřejností i neziskovými organizacemi. Česká republika přijala tři závazky týkající se přijetí zákona o úřednících veřejné správy, zefektivnění systému svobodného přístupu k informacím a zpřístupnění dat, kterými veřejná správa disponuje. Všechny tyto cíle vycházejí také z úkolů stanovených Programovým prohlášením vlády Bohuslava Sobotky, které byly promítnuty do Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2015 až 2017 a Akčního plánu boje s korupcí na rok 2015. Naplněním stanovených závazků se Česká republika snaží reagovat na klíčové výzvy iniciativy OGP – zvýšení integrity ve veřejné správě a efektivnější management veřejných zdrojů.
Vláda projednávání zprávy odložila.
Východiska pro určení gesce ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/50/EU ze dne 16. dubna 2014 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv
Vláda projedná materiál týkající se určení gesce ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/50/EU ze dne 16. dubna 2014 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv.
Uvedená směrnice upravuje oblast doplňkových důchodových systémů vázaných na pracovní poměr. Tyto systémy nejsou v České republice zavedeny, ale existují právní předpisy EU, které se touto problematikou zabývají a které je Česká republika povinna implementovat do svého právního řádu.
Vláda projednávání zprávy odložila.
