Vláda projednala dva poslanecké návrhy zákonů

Návrh poslanců Jiřího Dolejše a Gabriely Hubáčkové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 596)
V předložené novele se navrhuje snížit u novin a časopisů sazbu daně z přidané hodnoty z 15% na 10%, a tím vytvořit předpoklady ke snížení jejich ceny pro konečného spotřebitele a zvýšení jejich prodejnosti.
Vláda vyslovila s návrhem nesouhlas.

Návrh poslanců Davida Kádnera, Martina Lanka, Marka Černocha, Olgy Havlové, Jany Hnykové, Karla Fiedlera, Jiřího Štětiny a Augustina Karla Andrleho Sylora na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 598)
Předložený návrh zákona chce zpřísnit právní úpravu migrační politiky výrazným rozšířením důvodů vylučujících poskytnutí mezinárodní ochrany v rámci udělení azylu a doplňkové ochrany, přičemž je navrhováno i sjednocení dikce tzv. vylučujících klauzulí u obou uvedených režimů. Zákon o azylu se má změnit tak, aby se rozšířily případy, kdy je vyloučeno udělit azyl nebo doplňkovou ochranu, na spáchání jakéhokoliv trestného činu nebo přestupku.
Vláda vyslovila s návrhem nesouhlas.

Návrh na vstup vlády do řízení vedeného před Ústavním soudem pod spisovou značkou Pl. ÚS 14/15 o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 7 na zrušení slova „2,75 násobek“ v ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 11/2013 Sb., pokud se týká prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu a ustanovení § 3a zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 11/2013 Sb., pokud se týká prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu.
Vláda byla Ústavním soudem vyzvána, aby sdělila, zda využije svého práva vstoupit do předmětného řízení v postavení vedlejšího účastníka řízení.
Vláda rozhodla o svém vstupu do předmětného řízení vedeného před Ústavním soudem České republiky.

Návrh na vstup vlády do řízení vedeného před Ústavním soudem pod spisovou značkou Pl. ÚS 21/15 o  návrhu skupiny 19 senátorů na zrušení ustanovení § 10 odst. 3 a 5 zákona České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 579/2006 Sb., kterou se stanoví způsob volby a volební řád do správních rad a dozorčích rad resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven.
Vláda byla Ústavním soudem vyzvána, aby sdělila, zda využije svého práva vstoupit do předmětného řízení v postavení vedlejšího účastníka řízení.
Vláda rozhodla o svém vstupu do předmětného řízení vedeného před Ústavním soudem České republiky.

Východiska pro určení gesce ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/50/EU ze dne 16. dubna 2014 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv
Vláda projedná materiál týkající se určení gesce ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/50/EU ze dne 16. dubna 2014 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv.
Uvedená směrnice upravuje oblast doplňkových důchodových systémů vázaných na pracovní poměr. Tyto systémy nejsou v České republice zavedeny, ale existují právní předpisy EU, které se touto problematikou zabývají a které je Česká republika povinna implementovat do svého právního řádu.
Projednávání tohoto materiálu bylo odloženo na jednání vlády dne 26. 10.

Průběžná sebehodnotící zpráva Akčního plánu České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí na období let 2014 až 2016 (dále jen „Sebehodnotící zpráva“)
Sebehodnotící zpráva hodnotí výsledky dosažené v první polovině působnosti Akčního plánu České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí na období let 2014 až 2016 (dále jen „Akční plán“). Podoba materiálu Sebehodnotící zprávy byla mimo jiné konzultována s veřejností, která se mohla k plnění stanovených závazků vyjádřit. Závazky přijaté v rámci Akčního plánu jsou nyní v podstatné úrovni dokončení, přičemž došlo k naplnění jejich hlavních cílů. Jedná se především o přijetí zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, a novely zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Mezinárodní iniciativa OGP je dobrovolnou iniciativou, ke které Česká republika přistoupila v roce 2011, s cílem transformovat státní instituce na více otevřené, efektivní a odpovědné. Za dobu trvání jejího členství byly vytvořeny dva akční plány, jejichž cílem je především zvýšení transparentnosti procesů ve veřejné správě a zjednodušení přístupu veřejnosti k informacím a datům. Závazky, které jsou stanoveny v Akčním plánu, byly vybrány prostřednictvím konzultačního procesu s veřejností i neziskovými organizacemi. Česká republika přijala tři závazky týkající se přijetí zákona o úřednících veřejné správy, zefektivnění systému svobodného přístupu k informacím a zpřístupnění dat, kterými veřejná správa disponuje. Všechny tyto cíle vycházejí také z úkolů stanovených Programovým prohlášením vlády Bohuslava Sobotky, které byly promítnuty do Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2015 až 2017 a Akčního plánu boje s korupcí na rok 2015. Naplněním stanovených závazků se Česká republika snaží reagovat na klíčové výzvy iniciativy OGP – zvýšení integrity ve veřejné správě a efektivnější management veřejných zdrojů.
Projednání této zprávy vláda odložila.