Avízo: Vláda projedná čtyři výroční zprávy o činnosti Rad vlády ČR spadající do gesce min. Dienstbiera a další dva materiály

Prvním z materiálů jde na řadu Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním posti-žením na období 2015–2020 (Národní plán). Jedná se již o šestý Národní plán, jehož cílem je podporovat integraci lidí se zdravotním postižením. Svou strukturou opět navazuje na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením. Přestože většina opatření obsažená v doposud realizovaných národních plánech byla splněna, zůstává však i pro následující období řada otevřených a nedořešených otázek, které se přímo dotýkají života jednotlivých skupin lidí se zdravotním postižením.

Kromě pokračování v již nastavených programech a činnostech, jako je odstraňování bariér veřejných budov, komunikací a dopravy a také pokračování v podpoře organizací osob se zdravotním postižením, obsahuje plán i řadu nových úkolů, zcela novou oblastí jsou například rizikové situace a přístupnost informací a veřejných služeb. Jedním z opatření, které se týkají systematické změny, je revize systému podpory zaměstnanosti osob se zdravotním postižením. Další důležitou oblastí je uplatňování inkluzivního vzdělávání. Naléhavým úkolem je také nalezení transparentního, spravedlivého a efektivního způsobu financování sociálních služeb. Významnou oblastí je dále rovnost před zákonem a přístup ke spravedlnosti, kde se navržená opatření týkají zejména podpory zavádění podpůrných opatření při rozhodování pro osoby s omezenou svéprávností. Oblast participace občanů se zdravotním postižením a jejich organizací na správě věcí veřejných obsahuje také cíl týkající se zlepšení podmínek přístupu osob se zdravotním postižením k výkonu volebního práva.
Více informací: /cz/clenove-vlady/pri-uradu-vlady/jiri-dienstbier/aktualne/vlada-projedna-narodni-plan-podpory-rovnych-prilezitosti-pro-osoby-se-zdravotnim-postizenim--130589/

Jako druhý bod min. Dienstbier předkládá pravidelnou Výroční zprávu o činnosti Legislativní rady vlády za rok 2014. Z ní vyplývá, že Legislativní radě vlády (LRV) bylo v roce 2014 přeloženo k projednání celkem 345 legislativních návrhů, z toho bylo 5 návrhů věcných záměrů zákonů, 119 návrhů zákonů včetně 2 návrhů ústavních zákonů, 61 návrhů nařízení vlády a 159 návrhů vyhlášek. V roce 2014 se uskutečnilo celkem 14 zasedání LRV, na kterých bylo projednáno celkem 38 návrhů právních předpisů. Předseda LRV v roce 2014 předložil vládě celkem 148 stanovisek předsedy LRV k návrhům právních předpisů předložených vládě. Ve sledovaném období se uskutečnilo celkem 110 zasedání pracovních komisí LRV, na nichž bylo projednáno, kromě legislativních návrhů předložených vládě, také 159 návrhů vyhlášek, které vláda neprojednává. Legislativní činnost se v roce 2014 zaměřila na plnění závazků vlády v oblasti legislativy vyplývajících z Programového prohlášení vlády, z Koaliční smlouvy a z členství České republiky v Evropské unii.

Třetím z materiálů v gesci min. Dienstbiera se vláda bude zabývat pravidelnou Výroční zprávou o činnosti Rady vlády pro nestátní neziskové organizace v roce 2014. Dokument shrnuje záměry, splněné úkoly a dosažené cíle Rady vlády pro nestátní neziskové organizace (RVNNO) a jejích dvou výborů – Výboru pro legislativu a financování a Výboru pro Evropskou unii) v uplynulém roce. Ze zprávy vyplývá, že v roce 2014 se uskutečnily celkem 3 jednání RVNNO, 4 schůze Výboru pro EU a 4 schůze Výboru pro legislativu a financování.

Jako čtvrtá přijde na řadu pravidelná Výroční zpráva o činnosti Rady vlády pro národnostní menšiny v roce 2014. Materiál přináší přehled o činnosti Rady vlády pro národnostní menšiny (RVNM). Mezi nejdůležitější témata, kterými se RVNM v roce 2014 zabývala, patří: Čtvrtá periodická zpráva o plnění zásad stanovených Rámcovou úmluvou o ochraně národnostních menšin, Třetí periodická zpráva o plnění Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2013, Výroční zpráva o činnosti RVNM v roce 2013 a změna statutu RVNM a jmenováním jejích členů. Dále se zabývala se podporou projektu Muzea moravských Chorvatů v Jevišovce, konfliktem na Ukrajině a s tím spojených problémů uvnitř ruskojazyčných komunit. Byla informována o průběhu dotačního řízení programu Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků.

Balík výročních zpráv bude zakončen pátým bodem - pravidelnou Výroční zprávou o činnosti Rady vlády České republiky pro lidská práva v roce 2014. Zpráva popisuje členské složení a činnost Rady vlády České republiky pro lidská práva (Rada), činnost jejích pracovních výborů, odbornou činnost a výstupy sekretariátu Rady spočívající ve zpracovávání materiálů popisujících situaci v oblasti lidských práv pro vládu ČR a pro mezinárodní orgány OSN a Rady Evropy sledující ochranu lidských práv v ČR na základě ratifikovaných mezinárodních úmluv. Obsahuje i stručnou informaci o zahraničních aktivitách sekretariátu a jeho členů a o plánech Rady a sekretariátu na rok 2015. V roce 2014 byl přijat nový statut Rady, který učinil jejím předsedou člena vlády, v jehož působnosti je otázka lidských práv. Došlo k rozšíření členské základny Rady na 25 osob. Rada provedla reformu svých výborů, když zredukovala jejich počet a obměnila jejich členskou základnu za účelem jejich efektivnější práce (výbory se věnovaly problematice vězeňství, politickým právům cizinců či právům a participaci dětí v soudním řízení). Sekretariát Rady mj. připravil novelu zákona o Veřejném ochránci práv navrhující rozšíření jeho pravomocí.

Šestým bodem z agendy min. Dienstbiera se stane Návrh na vstup vlády České republiky do řízení vedeného před Ústavním soudem pod spisovou značkou Pl. ÚS 9/15 o návrhu Nejvyššího správního soudu na konstatování rozporu ustanovení § 10b odst. 1 písm. a) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 185/2001 Sb., s ústavním pořádkem. Předmětem řízení je přezkum ústavnosti ustanovení, které již pozbylo platnosti. Jedná se o ustanovení, na jehož základě bylo nezletilé stěžovatelce, coby poplatníkovi, vyměřeny poplatky za provoz systému shromažďování opadu – platební výměry však byly po celou dobu její nezletilosti doručovány její matce, která na ně nereagovala. Stěžovatelka se tak o své povinnosti uhradit poplatky dozvěděla až po dosažení zletilosti.

Nejvyšší správní soud coby navrhovatel má za to, že dané ustanovení je v rozporu s právem na ochranu majetku, na zvláštní ochranu dětí, na respektování nejlepšího zájmu dítěte a s právem na spravedlivý proces. V této souvislosti se navrhuje vstup vlády do předmětného řízení a pověření ministra financí k zastupování vlády v tomto řízení.