Ústavně právní výbor parlamentu doporučil plénu přijmout zákon o střetu zájmů

Původní Dienstbierův (vládní) návrh byl od doby přijetí vládou postupně doplněn několika poslaneckými pozměňovacími návrhy.  Proto více než předtím nyní legislativní předloha míří hlavně na ministra financí a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Vládní ČSSD a KDU-ČSL už dřív oznámily, že omezení podpoří,  hnutí ANO je proti a tvrdí, že ze zákona se stal "lex Babiš". 

Těsnou většinou hlasů dnes ústavně právní výbor doporučil plénu schválit návrh Jana Chvojky, jenž předpokládá, že budoucí člen vlády, který by měl ve firmě aspoň dvě pětiny hlasovacích práv, by musel do dvou měsíců po nástupu do kabinetu ve společnosti skončit. V případě porušení zákona by takový člen vlády ztratil ve firmě hlasovací práva a společnost by nemohla dostat žádnou státní pomoc.

Větší podporu ve výboru než Chvojkův návrh získaly úpravy Martina Plíška (TOP 09). Jedna uvádí, že společnosti, v nichž by drželi členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, by nesměly dostávat nenárokové dotace a investiční pobídky. Podle druhé by se takové firmy nesměly hlásit o veřejné zakázky. Úpravy ve výboru nepodpořili jen poslanci za ANO. 

Ministr  Jiří Dienstbier (ČSSD) zaujal ke všem úpravám označovaným jako "lex Babiš" neutrální postoj. "Vnímám, že to je ostrý politický střet," řekl. Upozornil ale taky, že ústava umožňuje stanovit přísnější podmínky pro členy vlády kvůli možnému střetu zájmů.

Vládní předloha předpokládá mimo jiné to, že politici by dávali majetková přiznání i při vstupu do politiky. Výbor nepřijal stanovisko k vlastnímu dřívějšímu návrhu, aby tato oznámení nebyla veřejná. Podpořil ale to, aby přiznání dávali i soudci a státní zástupci. Do soudcovských oznámení by veřejnost přístup mít neměla.

Plénum Poslanecké sněmovny by se novelou zákona mělo zabývat  v polovině září. 

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů:
Novela sjednocuje zejména stávající evidenční orgány do jednoho a vytváří centrální elektronický registr oznámení, zavádí povinnost veřejného funkcionáře podat oznámení ke dni zahájení výkonu funkce, zpřísňuje a rozšiřuje zákaz konkurence a vytváří nový systém sankcí podle závažnosti protiprávního jednání, rozšiřuje okruh bývalých funkcionářů, omezených při přechodu z veřejné do soukromé sféry.

Návrh zákona předpokládá zřízení 20 systemizovaných míst na Ministerstvu spravedlnosti a zajištění příslušných finančních prostředků na platy

Předkládaný návrh také sleduje doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO), která dlouhodobě upozorňuje především na nedostatečný mechanismus vynucování povinností a nedostatečnou kontrolu v oblasti střetu zájmů. GRECO založila v roce 1999 Rada Evropy za účelem monitorování souladu států s protikorupčními standardy. Česká republika se stala členem v roce 2002.