Stanovisko k vyjádření předsedkyně Energetického regulačního úřadu k vydání regulačních vyhlášek

V něm uvedla, že Legislativní rada vlády torpédovala legislativní proces vydání těchto vyhlášek a že aktivní překážky tomu, aby mohl ERÚ regulační vyhlášky vydat, kladla zejména komise LRV, kterou vede JUDr. Josef Vedral, Ph.D., a v níž zasedá i bývalý člen vedení ERÚ, přičemž proti této šikaně a proti snaze zničit výsledky ročního vyjednávání s celým energetickým trhem se bude úřad bránit všemi právními prostředky.

Skutečnost je taková, že původní návrhy tří regulačních vyhlášek byly 22. června 2015 projednány v komisi Legislativní rady pro správní právo č. 1 (nikoliv v Legislativní radě vlády). Komise ve svém stanovisku v obecné rovině uvedla, že navrhované vyhlášky mají být vydány na základě velmi křehkého zákonného základu, kterým je ustanovení § 19a energetického zákona, které by při doslovném výkladu čl. 79 odst. 3 Ústavy, jež stanoví podmínky pro vydávání vyhlášek, nemuselo jako dostatečný zákonný základ stačit. V návaznosti na tuto obecnou připomínku pak komise poukázala na problematická ustanovení návrhu.
Komise Legislativní rady pro správní právo č. 1 zaujala k návrhu regulačních vyhlášek z června 2015 v obecné rovině úplně stejné stanovisko, jaké zaujala k návrhu dosavadní regulační vyhlášky již v prosinci 2013, kterou ERÚ navrhl ve stejném rozsahu a obsahu jako návrhy regulačních vyhlášek v červnu 2015. Obdobnou obecnou připomínku k obsahu zákonných zmocnění v energetickém zákoně ostatně uplatnila i Legislativní rada vlády ve svém stanovisku k návrhu novely energetického zákona z října 2014.
V prosinci 2013 přitom ERÚ vyhlášku č. 436/2013 Sb., o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v elektroenergetice a teplárenství a o změně vyhlášky č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, ve znění pozdějších předpisů, v navrhovaném rozsahu vydal, aniž by obsah stanoviska komise jakkoliv rozporoval. Následně pak vydal ERÚ i vyhlášku č. 195/2014 Sb., o způsobu regulace cen a postupech pro regulaci cen v plynárenství.
V červenci 2015 však předsedkyně ERÚ na úplně stejné stanovisko, jaké komise přijala už v prosinci 2013, zareagovala zcela odlišně a obrátila se na předsedu LRV s požadavkem, aby byly návrhy regulačních vyhlášek v souladu s Legislativními pravidly vlády předloženy k projednání Legislativní radě vlády, neboť ERÚ se stanoviskem komise nesouhlasí.
Než však mohlo k projednání v Legislativní radě vlády dojít, předložil ERÚ k novému projednání do komise Legislativní rady pro správní právo č. 1 upravené návrhy regulačních vyhlášek, které reagovaly na stanovisko této komise z 22. června 2015. Tím se požadavek na projednání původních návrhů regulačních vyhlášek v Legislativní radě vlády stal bezpředmětný.
Komise ve svém stanovisku z 20. července 2015 k upraveným návrhům vyhlášek uvedla, že kladně hodnotí skutečnost, že nový návrh zohlednil prakticky všechny připomínky komise obsažené v jejím stanovisku z 22. června 2015 k jednotlivým ustanovením původního návrhu vyhlášky, které vycházely z  obecné připomínky týkající se zákonného základu pro vydání vyhlášky, a že bude v návaznosti na to ještě třeba upravit některá ustanovení jednotlivých příloh, přičemž navrhla konkrétní dílčí úpravy těchto příloh. Současně komise uvedla, že v nyní navržené podobě návrhy vyhlášek mnohem více odpovídají zákonnému rámci obsaženému v § 19a energetického zákona.
Komise ve svém stanovisku k návrhu vyhlášky z 22. června 2015, stejně jako ve shodném stanovisku k návrhu nyní platné vyhlášky z prosince 2013, neuvedla, že navrhovanou vyhlášku, resp. vyhlášky, nelze vydat, pouze konstatovala (s odkazem na judikaturu Ústavního soudu), že při doslovném výkladu čl. 79 odst. 3 Ústavy by ustanovení § 19a energetického zákona, o které se nyní platná i navrhovaná vyhláška opírá, nemuselo jako dostatečný zákonný základ stačit.
Pokud se nakonec ERÚ rozhodl regulační vyhlášky vydat v podobě, v jaké byly vydány, jako vyhlášky č. 194/2015 Sb., 195/2015 Sb., a 196/2015 Sb., není to výsledek stanoviska komise Legislativní rady pro správní právo č. 1 z 20. července 2015, která vydání regulačních vyhlášek v této podobě rozhodně nepožadovala ani nenavrhovala, jak je z jejího stanoviska na první pohled patrné. Vyhlášky v podobě, v jaké byly nakonec dne 10. srpna 2015 vyhlášeny ve Sbírce zákonů, vůbec nebyly předmětem projednávání pracovními komisemi Legislativní rady vlády.