Senátní Komise pro ústavu jednala o vládním návrhu změn Ústavy ČR, který zpřesňuje pravomoci prezidenta

„Jedná se o závazek z koaliční smlouvy a vládního programového prohlášení. Jde o zpřesnění pravomocí prezidenta a dalších ústavních institucí tak, aby se zachovala určitá rovnováha postavení jednotlivých složek státní moci v ústavě,“ uvedl ministr Jiří Dienstbier po červnovém jednání vlády.

Ministra Dienstbiera, který je dnes na výjezdním zasedání vlády v Ostravě, zastoupil na jednání senátní komise jeho náměstek pro legislativu Jan Kněžínek.

Členové Komise podrobili návrh zákona zevrubné diskusi, hlavně na téma zkrácení volebního  období poslanecké sněmovny (ve spojení s tím, že Senát nebude v tomto případě vydávat zákonná opatření). A též se šířeji diskutovalo o klouzavém mandátu, s tím, že by bylo vhodné připravit k celé tématice odborný seminář. Žádné konkrétní usnesení na závěr Komise nepřijala.

*****

Cílem návrhu ústavního zákona je zpřesnění pravomocí prezidenta republiky a dalších ústavních aktérů.  Konkrétně zpřesňuje kompetence prezidenta republiky při jmenování a odvolávání vlády a při přijímání její demise a demise předsedy vlády. Ve vztahu k moci soudní upravuje jeho pravomoci spočívající ve jmenování předsedů a místopředsedů Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Podstatnou změnou v této oblasti je přesunutí této kompetence, pokud jde o Nejvyšší správní soud, mezi pravomoci privilegované, čímž dojde ke sjednocení postupů jmenování funkcionářů u obou nejvyšších soudů.
Dále novela posiluje spolupráci prezidenta republiky s mocí zákonodárnou ve věci jmenování členů Bankovní rady České národní banky. Toto jmenování by mělo probíhat stejně jako u jmenování soudců Ústavního soudu se souhlasem Senátu. Upřesňuje rovněž i ustanovení týkající se tzv. impeachmentu. Podle schváleného ústavního zákona jsou oprávněny podat ústavní žalobu obě komory Parlamentu, a to nezávisle na sobě, bez souhlasu té druhé.

Dalším novinkou v návrhu zákona je zavedení tzv. klouzavého mandátu poslanců. Institut klouzavého mandátu poslance spočívá v „přerušení“ výkonu mandátu jakožto souboru práv a povinností poslance, který se stal členem vlády. S tímto přerušením se počítá na dobu určitou, časově vymezenou jeho členstvím ve vládě. Výkon mandátu takového poslance-člena vlády poté „sklouzne“ na náhradníka z téže politické strany, aniž mandát poslance-člena vlády zanikne. A obdobně výkon mandátu náhradníkem je též časově omezen do doby, než případně poslanec-člen vlády vládu opustí a znovu se ujme svého mandátu ve sněmovně. Zavedení klouzavého mandátu přispěje k většímu oddělení moci zákonodárné od moci výkonné ve smyslu principu dělby moci dle Ústavy České republiky. Nicméně primární motivací k zavedení klouzavého mandátu byl spíše problém sloučení povinností člena vlády s povinnostmi vyplývajícími z výkonu mandátu poslance.

V novele zákona se též navrhuje prodloužení doby na projednávání návrhu zákona Senátem ze třiceti na šedesát dnů. Tato změna má vést k posílení role Senátu v legislativním procesu.