Rada vlády pro lidská práva jednala o možnosti vytvoření institutu ochránce práv dětí

Na programu měla čtyři body - analýzu možností vytvoření institutu tzv. dětského ombudsmana, přípravu ČR na 3. kolo Univerzálního přezkumu lidských práv, přípravu předsednictví ČR ve Výboru ministrů Rady Evropy a informaci ministerstva spravedlnosti a Vězeňské služby ČR k otázce vězeňství.

V úvodu zasedání zástupkyně Výboru pro práva dítěte Šárka Dušková seznámila členy Rady s hlavními body a tezemi " Analýzy možností vytvoření ochránce práv dětí v ČR".Z mezinárodních úmluv o lidských právech přijatých na půdě OSN vyplývá určité doporučení smluvním státům zřídit národní lidskoprávní orgán, který by měl fungovat v souladu s mezinárodními standardy pro tyto orgány, které jsou formulovány především v tzv. Pařížských principech. Z nich vyplývá, že národní orgán na prosazování a ochranu lidských práv je takový orgán, který stojí  mimo moc soudní , zákonodárnou i výkonnou a je oddělený i od nestátních organizací. Je spíše jakýmsi " mostem " mezi občanskou společností a mocí výkonnou a mezinárodními institucemi na ochranu lidských práv. Vedle institutu Veřejného ochránce práv, který byl do českého právního řádu zakotven zákonem č.349/1999 Sb a začal fungovat od roku 2000, doporučil Výbor OSN pro práva dítěte ČR rozšířit mandát veřejného ochránce práv  o speciální ochranu práv dítěte., který vyplývá ze čl.4 evropské Úmluvy o právech dítěte.Tento účel lze zajistit buď rozšířením mandátu veřejného ochránce práv nebo  zřídit institut  ombudsmana pro děti.V současné době totiž  vykonávají ochranu dítěte v ČR různé orgány s různými typy pravomocí.

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová v diskusi  zdůraznila, že v současné době na tento úřad přichází ročně několik set stížností, týkajících se ochrany práv dítěte. " Celou řadu věcí ale neděláme, protože nemáme zmocnění ze zákona ", řekla na zasedání ombudsmanka Šabatová .

V jaké podobě bude institut dětského ombudsmana zřízen, zda-li samostatně nebo v rámci institutu veřejného ochránce práv - o tom by měla rozhodnout vláda v druhé polovině roku.

Členové lidskoprávní Rady si následně vyposlechli informaci náměstka ministra zahraničí Šrámka o třetím cyklu lidskoprávního přezkumu ČR, který se uskuteční v říjnu až listopadu roku 2017. Před odevzdáním národní zprávy by měly proběhnout co nejširší konzultace s občanskou společností a dalšími aktéry, zejména s Úřadem veřejné ochránkyně práv. V následné diskusi zazněla pochvala nad propojením zahraniční politiky s vnitřní politikou v oblasti lidských práv.V této souvislosti náměstek Šrámek také doporučil využít přípravu nad zprávou Univerzálního přezkumu lidských práv pro formulování lidskoprávních  pledges pro kandidaturu ČR do Rady OSN pro lidská práva pro léta 2019-2020.

ČR bude také po delší době předsedat ve Výboru ministrů Rady Evropy a to od května do listopadu roku 2017, je to  podle náměstka Šrámka také jedna z příležitostí jak zviditelnit lidskoprávní agendu a  umožnit osvětu Rady Evropy.

Závěr jednání Rady patřil informaci o situaci ve vězeňství. Oproti loňskému roku zaznamenala vězeňská správa nárůst počtu vězňů o 20 procent.