Parlamentní podvýbor podpořil v novele zákona o ombudsmanovi jeho novou kompetenci být monitorovacím orgánem

Nejprve tuto legislativní předlohu projednal Podvýbor ústavně právního výboru pro legislativní podněty veřejného ochránce práv a Evropský soud pro lidská práva. Ten přijal neutrální stanovisko, poslanci vzali návrh zákona na vědomí. A zároveň doporučili podpořit vznik monitorovacího orgánu naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením jako další novou kompetenci úřadu ombudsmana.
Tato kompetence z vládního návrhu zákona původně vypadla, protože ji odmítlo podpořit ministerstvo financí, ale nyní se znovu vrací do předlohy zákona v rámci jeho projednávání v parlamentu.   

Členové podvýboru se zabývali i navrhovanou kompetencí, že ochránce bude nově moci podat Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona či jeho části pro rozpor s ústavním pořádkem včetně Listiny základních práv a svobod.  
„Jednou z věcí, kterou jsme na podvýboru projednávali, je možnost podmínit podání návrhu na zrušení zákona k Ústavnímu soudu například předchozím projednáním v Petičním výboru parlamentu,“ komentoval jednání na výboru ministr Dienstbier.

Rozhovor ministra Dienstbiera po jednání podvýboru v ČT 24:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/215411058320609/ - od 15:48 hodiny

Právě Petiční výbor byl dalším, který se návrhem zákona dnes odpoledne zabýval. A své rokování o něm přerušil ve fázi obecné rozpravy.  Poslanci se nejdříve chtějí důkladněji seznámit s pozměňovacími návrhy, jenž byly k zákonu podány. Výbor by se měl touto novelou znova začít zabývat 23. června.  

Legislativní předlohu o VOP ještě musí prodiskutovat Ústavně právní výbor (jako výbor garanční). Termín je určen na 24. června.

Po projednání ve výborech se zákon znova dostane na pořad pléna parlamentu, aby ho poslanci mohli projednat ve 2. čtení.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk 379):

Novela navrhuje rozšíření pravomocí VOP s tím, že urychlí jeho spolupráci s úřady a dalšími povinnými subjekty.

„Během projednávání v Poslanecké sněmovně zazněly některé obavy z překročení povahy ombudsmana jako orgánu apolitického, odborného a pouze doporučujícího. Tato základní povaha ombudsmana však návrhem nijak překročena nebude. Ombudsman návrhem získá pouze nová oprávnění navrhovací, nikoliv rozhodovací. O návrhu na protiústavnost zákona bude nadále rozhodovat Ústavní soud, o diskriminaci příslušný soud. Role ombudsmana bude soud či Ústavní soud na problém pouze upozornit, konečné posouzení a rozhodnutí bude samozřejmě na nich,“ říká k tomu ministr Dienstbier.

Novela rovněž přináší ochránci nová oprávnění, kterými bude moci reagovat na rozsáhlá a systémová porušování lidských práv. Ochránce bude nově moci podat Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona či jeho části pro rozpor s ústavním pořádkem včetně Listiny základních práv a svobod. Toto oprávnění již přitom ochránce má u jiných předpisů než zákon. Primárně samozřejmě ochránce doporučí vládě, Parlamentu či jinému příslušnému orgánu, aby předpis uvedl do souladu s ústavním pořádkem. Pokud tak neučiní, bude moci ochránce sám podat návrh Ústavnímu soudu na zrušení daného předpisu.

Další oprávnění spočívá v možnosti ochránce podat veřejnou žalobu ve věcech diskriminace. Takto bude moci ochránce přispívat k rovnému zacházení v případech rozsáhlého a systémového porušování zákazu diskriminace. Samotné oběti přitom mohou dosáhnout ukončení diskriminace a odstranění jejích následků pouze vůči sobě. Ochránce by naopak u soudu mohl požadovat obecné ukončení diskriminačního jednání vůči komukoliv. Zahraniční zkušenosti přitom ukazují, že právě taková cesta boje proti diskriminaci může být velmi efektivní.