Ministr Dienstbier předložil vládě výroční zprávy Legislativní rady vlády a Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí
Na pravidelném zasedání kabinetu ve středu 11. května ministr Dienstbier také seznámil vládní kolegy s požadavkem na revizi úkolů vyplývajících z usnesení vlády k integraci romské menšiny a se dvěma poslaneckými novelami.
Výroční zpráva o činnosti Legislativní rady vlády za rok 2015
Legislativní radě vlády (LRV), poradního orgánu vlády, v jejímž čele stojí předseda, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, bylo v roce 2015 přeloženo k projednání celkem 409 legislativních návrhů.
Z toho bylo 8 návrhů věcných záměrů zákonů, 121 návrhů zákonů včetně 1 návrhu ústavního zákona, 84 návrhů nařízení vlády a 186 návrhů vyhlášek, které zpravidla projednávají pouze pracovní komise Legislativní rady vlády. Na základě rozhodnutí ministra Dienstbiera LRV také projednala a zaujala stanovisko k materiálu „Analýza ústavnosti právní úpravy vydávání souhlasu obce s poskytnutím doplatku na bydlení podle § 33 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 252/2014 Sb.“.
Vláda vzala zprávu na vědomí.
Výroční zpráva o činnosti Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí v roce 2015
Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí, které předsedá ministr Dienstbier, zasedala v roce 2015 celkem sedmkrát.
V průběhu roku se Rada věnovala významným legislativním materiálům, mezi kterými lze zmínit například návrh zákona o prokazování původu majetku, návrh novely zákona o střetu zájmů, návrh zákona o zadávání veřejných zakázek, návrh zákona o státním zastupitelství či návrh novely zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích.
Rada také připravila rozšíření přístupu veřejnosti k materiálům v Knihovně připravované legislativy a návrh Akčního plánu boje s korupcí na rok 2016. Rada v roce 2015 schválila 23 stanovisek k legislativním i nelegislativním materiálům.
Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí vznikla na základě usnesení vlády ze dne 30. července 2014 č. 629, aby koordinovala a vyhodnocovala problematiku boje s korupcí a na základě svých poznatků předkládala vládě návrhy na opatření vedoucí ke snižování korupčního rizika v rámci činnosti veřejné správy a zvýšení její transparentnosti
Předsedou Rady je ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu. Místopředsedy Rady jsou místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, ministr vnitra, 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí a ministr spravedlnosti. Dalšími členy jsou ředitel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů, nejvyšší státní zástupce, předseda Svazu měst a obcí České republiky, předseda Asociace krajů České republiky, prezident Hospodářské komory České republiky, veřejná ochránkyně práv a 6 zástupců nestátních neziskových organizací, akademické obce a odborné veřejnosti, které rada schválila na návrh předsedy Rady vlády na svém prvním jednání konaném dne 21. října 2014. Činnost rady zajišťuje Oddělení boje s korupcí, spadající pod Odbor hodnocení dopadů regulace.
Vláda vzala zprávu na vědomí.
Revize úkolů vyplývajících z usnesení vlády týkajících se integrace romské menšiny
Usnesením vlády ze dne 3. listopadu 2014 č. 902, ke Zprávě o stavu romské menšiny v ČR za rok 2013 bylo uloženo zpracovat revizi úkolů vyplývajících z usnesení vlády týkajících se integrace romské menšiny. Cílem předkládaného materiálu je, aby se v minulosti uložené úkoly nepřekrývaly především s opatřeními obsaženými ve Strategii romské integrace do roku 2020, která byla schválena usnesením vlády ze dne 23. února 2015 č. 127.
Dále by měla být vyhodnocena aktuálnost úkolů plynoucí z ukončené mezinárodní iniciativy Dekáda romské inkluze 2005-2015, do které byla Česká republika zapojena. Měly by být aktualizovány úkoly, které se staly zastaralými, nebo splněnými, nebo u nich došlo ke změně gestora. Další požadavek směřuje k posouzení relevance jednotlivých úkolů pro integraci romské menšiny a v neposlední řadě ke zpřehlednění a zjednodušení každoročního informování o naplňování zmíněných úkolů.
Vláda dokument schválila.
Návrh poslanců Marty Semelové, Hany Aulické Jírovcové, Aleny Nohavové, Soni Markové, Miroslava Opálky, Pavla Kováčika, Zdeňka Ondráčka a Leo Luzara na vydání zákona o náhradním výživném a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném) (tisk č. 780)
Cílem návrhu zákona je zavést náhradní výživné pro nezaopatřené dítě poskytované státem, jestliže druhý rodič neplatí řádně stanovené výživné.
Vláda zaujala k návrhu negativní stanovisko.
Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Stanislava Grospiče, Miloslavy Vostré, Zuzky Bebarové Rujbrové, Jaroslava Borky, Zdeňka Ondráčka a dalších na vydání zákona o Pražském hradu (sněmovní tisk č. 781)
Cílem předloženého návrhu zákona je především zabránit tomu, aby nemovité věci tvořící areál Pražského hradu a související movité věci byly vydány církevním subjektům podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
Vláda zaujala k návrhu negativní stanovisko.
Návrh na vstup vlády do řízení vedeného před Ústavním soudem pod spisovou značkou Pl. ÚS 10/16 o návrhu Krajského soudu v Praze na zrušení ustanovení § 17 odst. 4, věty druhé, zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
Vláda České republiky byla Ústavním soudem informována o zahájení řízení o návrhu Krajského soudu v Praze na zrušení ustanovení § 17 odst. 4, věty druhé, zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň byla vláda, v intencích ustanovení § 69 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, vyzvána, aby sdělila, zda využije svého práva vstoupit do předmětného řízení v postavení vedlejšího účastníka řízení.
Vláda rozhodla o svém vstupu do řízení.
