Ministr Dienstbier předloží vládě zákon o celostátním referendu

Vláda se zavázala podpořit možnosti vypsání všeobecného referenda ve svém Programovém prohlášení.  Návrh ústavního zákona o celostátním referendu definuje oblasti, o nichž lze rozhodovat v referendu obecně, a stanoví, že občané České republiky mohou v referendu rozhodnout o věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu. Návrh vymezuje i otázky, které nemohou být předloženy k rozhodnutí v referendu.
Podle předloženého návrhu tedy referendum zasáhne především do působnosti moci výkonné a bude se týkat věcí zásadního rázu, které přesahují horizont funkčního období jedné vlády. Rozhodnutí se v referendu přijme tehdy, pokud nadpoloviční většina hlasujících občanů a zároveň nejméně 25 % všech občanů oprávněných v referendu hlasovat odpoví na otázku položenou v referendu kladně, anebo tehdy, pokud nadpoloviční většina hlasujících občanů a zároveň nejméně 25 % všech občanů oprávněných v referendu hlasovat odpoví na otázku položenou v referendu záporně. Návrh na konání referenda bude oprávněn podat každý občan České republiky nebo skupina občanů České republiky, kteří dosáhli věku 18 let, podpoří-li jejich návrh petice podepsaná nejméně 250 000 občany České republiky, kteří dosáhli věku 18 let.
ČR je jednou z mála evropských zemí, které nemají ve svém právním řádu obsažen obecný zákon o referendu. Ústavní listina z roku 1920 sice institut referenda znala, ale obecný zákon o referendu, který měl § 46 Ústavy z roku 1920 provést, byl jako vládní návrh zákona Národním shromážděním zamítnut. Vzhledem k tomu, že zákon, který Ústava z roku 1920 předpokládala, nebyl nikdy schválen, nemohlo být ani žádné obecné referendum realizováno.

Návrh poslanců Petra Gazdíka, Františka Váchy, Jana Farského, Věry Kovářové, Marka Ženíška, Leoše Hegera, Herberta Pavery, Jiřího Skalického, Niny Novákové, Roma Kostřici, Gabriely Peckové, Václava Horáčka, Anny Putnové, Markéty Adamové a Martina Plíška na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 524) zavádí do zákona především povinnost podat oznámení o majetku nabytém před zahájením výkonu veřejné funkce. Má tak být umožněno jednak zjistit, k jakým změnám v majetkových poměrech došlo mezi nástupem do veřejné funkce a 30. červnem následujícího roku, a jednak porovnat majetkové poměry veřejných funkcionářů v době nástupu do funkce a při jejím skončení. Navrhuje se také posílit stávající kontrolní mechanismus podaných oznámení.

Návrh poslanců Martina Lanka, Davida Kádnera, Miroslava Janulíka, Marka Černocha, Petra Adama, Jany Hnykové, Olgy Havlové, Karla Fiedlera, Augustina Karla Andrleho Sylora, Jiřího Štětiny, Jaroslava Holíka, Stanislava Berkovce a Bohuslava Chalupy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 525) novelizuje trestní zákoník tak, aby bylo možné postihnout účast v zahraničních ozbrojených, mnohdy teroristických entitách (jako příklad je uváděn tzv. Islámský stát). Skupina poslanců proto navrhuje doplnit skutkovou podstatu trestného činu podle § 321 (Služba v cizích ozbrojených silách) a skutkovou podstatu trestného činu podle § 409 (Styky ohrožující mír) o tzv. „cizího činitele“, což je termín trestním zákoníkem využívaný již dnes (§ 309 trestního zákoníku).

Zpráva za rok 2014 o rovnosti žen a mužů a o naplňování Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014 – 2020 shrnuje, co se odehrálo v oblasti rovnosti žen a mužů v roce 2014 v naší republice, ale i na úrovni EU a mezinárodní. Zpráva 2014 rovněž nově obsahuje doporučení Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, jakožto poradního orgánu vlády ČR pro oblast rovnosti žen a mužů. Rada se ve Zprávě 2014 vyjadřuje k naplňování Aktualizovaných opatření Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti žen a mužů v roce 2014 a 2015 a navrhuje v nich jednotlivým resortům jejich lepší a důslednější naplňování a některé dílčí změny a doplnění Aktualizovaných opatření. Konkrétně byl posunut termín plnění úkolu Ministerstva práce a sociálních věcí týkající se zakotvení povinnosti, aby zaměstnavatelé a zaměstnavatelky v podnicích a organizacích s alespoň 50 zaměstnanci a zaměstnankyněmi zveřejňovali informace o průměrné odměně, a to do 30. června 2016. Na základě doporučení Rady byly také doplněny úkoly týkající se urychlení legislativního procesu ve vztahu k zálohovanému výživnému a zpracování analýzy možností zlepšení vymáhání výživného.

Informace o stavu přidělování gescí a plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii za měsíc květen 2015 se předkládá na základě Metodických pokynů pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii. Podkladem pro zpracování Informace byly především údaje, které jednotlivá ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy vkládají do databází ISAP, a dále pak další údaje poskytnuté jednotlivými resorty. Informace obsahuje údaje o přidělování gescí k návrhům předpisů EU a k předpisům vyhlášeným v Úředním věstníku EU, sledování legislativních dopadů návrhů předpisů EU, zapracování předpisů EU do právního řádu České republiky, především s ohledem na směrnice, plnění úkolů uložených v souvislosti s implementací práva EU, a řízeních vedených proti České republice pro nesplnění povinností plynoucích z práva EU.