Ministr Dienstbier poděkoval při příležitosti Mezinárodního dne lidských práv členům poradních orgánů vlády s lidsko-právní tematikou

„Dnes si připomínáme Mezinárodní den lidských práv. Lidská práva jsou univerzální, jejich ochrana by měla být samozřejmá jak přímo v ČR, tak i v zahraniční politice“, řekl k významu dnešního dne ministr Dienstbier.

„Chtěl bych zdůraznit, že téma lidských práv je důležitou součástí formování moderní české státnosti. Na problematice ochrany lidských práv vznikla předlistopadová demokratická opozice, lidská práva byla hlavním nosným tématem k tomu, že se u nás obnovily demokratické a svobodné poměry. Platí, že státy se udržují těmi idejemi, na kterých vznikly, a pokud tedy moderní česká státnost vznikla na ideji ochrany lidských práv, tak bychom na to ani v současnosti neměli zapomínat.
Když zmiňuji význam lidských práv v předlistopadovém období, tak bych rád připomněl, že právě 10. prosince v roce 1988 se – při příležitosti návštěvy tehdejšího francouzského prezidenta Mitteranda - konala první, režimem povolena, demonstrace, kde téma lidských práv bylo velmi důležité,“ připomněl Jiří Dienstbier.

U příležitosti Mezinárodního dne lidských práv se ministr Dienstbier sešel v budově horní komory Parlamentu ČR se zástupci poradních orgánů vlády s lidsko-právní tematikou, kterým většinou coby ministr předsedá.
Chtěl tak poděkovat členům občanských částí těchto poradních orgánů za jejich dosavadní práci, diskutovat o tom, co se zatím v této agendě povedlo, co naopak ne, jaké jsou výhledy do budoucnosti apod.

„Jsem rád, že jsme právě dnes, při příležitosti Dne lidských práv, měli možnost probrat s odborníky na lidsko-právní tematiku z občanského sektoru, jaký je stav lidských práv u nás, jaká nejaktuálnější témata před námi stojí, diskutovali jsme o možnostech další spolupráce, aby se dařilo lidská práva co nejefektivněji prosazovat,“ vyzdvihl význam dnešního setkání se členy poradních orgánů vlády ministr Dienstbier na tiskové konferenci po akci v Senátu Parlamentu ČR. Té se kromě něj zúčastnili i Czeslaw Walek – člen občanské části Rady vlády pro lidská práva a Martina Horvátová, členka občanské části Rady vlády pro romské záležitosti.

Jedním z aktuálních problémů týkající se lidských práv je podle Dienstbiera inkluzivní vzdělávání ve vazbě na tzv. infringement, neboli výtku ze strany EU České republice ohledně vysokého počtu romských dětí umisťovaných do základních škol praktických.
Ministr uvedl, že se stanoviskem vlády již z titulu své funkce nemůže zcela ztotožnit, že ale věří v konkrétní kroky, které vláda činí a činit bude. Obrovskou mezeru vidí v dosavadní praxi zařazovat hojně romské děti do základních škol praktických, ačkoliv jsou dostatečně inteligentní. Sociální vyloučení nebo kulturní prostředí podle něj nemůže být důvodem nerovného zacházení.

„V minulých týdnech schválila vláda akční plán pro inkluzi ve vzdělávání i romských dětí. Chtěl bych tady zdůraznit, že budu jednoznačně prosazovat a hlídat, aby tato deklarovaná inkluze byla důsledně uplatněna i ve školské legislativě – tj. jak v té nyní projednávané novele školského zákona, tak i té, kterou ministerstvo školství připravuje na příští rok.

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny schválila podnět ministru školství zrušit pro další rok přílohu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (LMP). Podnět po mezirezortním připomínkovém řízení standartním způsobem poputuje na vládu. Myslím si, že to jednak zlepší aktuální situaci, neboť ta příloha je hlavním nástrojem diskriminace v této oblasti, a nepochybně by to zlepšilo postavení ČR v řízení, které zahájila EU“, řekl k tomu Dienstbier.
Ministr rovněž upozornil na to, že některá diagnostická centra, která lehké mentální postižení diagnostikují, podléhají přímo praktickým školám. Jde podle něj o střet zájmů.

Czeslaw Walek připomněl, že ona výtka ze strany EU k diskriminačnímu jednání vůči romským dětem je sedm let stará a tato vláda ji tudíž zdědila po předchozích, které v tom nic nekonaly.
„Když jsem se o tom bavil s politiky soukromě, každý říkal, že je to hrozné a že je to třeba napravit, ale skutek utek,“ dodal.
Podle něj jde o to velkou ostudu celé politické reprezentace a ono aktuální řízení EU s Českem považuje za "zdvižený ukazováček" k celé problematice.

Mezinárodní den lidských práv
Den lidských práv (Human Rights Day) se slaví každoročně na celém světě dne 10. prosince, na počest přijetí Všeobecné deklarace lidských práv Valným shromážděním OSN v roce 1948. Den lidských práv byl ustaven dne 4. prosince 1950 na 317 plenárním zasedáním Valného shromáždění OSN.

Všeobecná deklarace lidských práv je první mezinárodní dokument, který stanovil katalog základních práv a svobod. Jde o první právní všeobecné uznání základních svobod a práv každého člověka bez rozdílu kulturních a náboženských kořenů, rasy, pohlaví a místa původu, a východiska, která sdílejí, a z nichž vycházejí všechny pozdější mezinárodní dokumenty o lidských právech, jako je ochrana života, respekt k člověku, ochrana lidskosti proti bezpráví.

Mezinárodní den lidských práv má připomenout, že jsou stále země, kde nejsou dodržována lidská práva. Někde se stále můžeme setkat s diskriminací, utlačováním, rozlišování mezi ženami a muži a stejně tak i rasy, nesvobodou slova apod. Proto se v tento den se po celém světě konají různé akce na podporu lidských práv.