AVÍZO: Vláda projedná tři strategické dokumenty a tři poslanecké návrhy zákonů

Prvním z těchto materiálů je Strategie romské integrace na roky 2015 až 2020 (Strategie). Strategie navazuje na předchozí koncepční materiály, především na Koncepci romské integrace 2009 – 2013. Jejím cílem je zvrátit do roku 2020 negativní trendy ve vývoji situace Romů v ČR zejména ve vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a v oblasti sociální. Dále si klade za cíl nastartovat a urychlit pozitivní změny a dosáhnout pokroku při odstraňování neodůvodněných a nepřijatelných rozdílů mezi podstatnou částí Romů a většinovou populací. V neposlední řadě rovněž hodlá zajistit účinnou ochranu Romů před diskriminací a povzbudit rozvoj romské kultury a jazyka.

Integrální součástí Strategie je její propojení na politiky prováděné nebo koordinované na úrovni EU a současně na mezinárodní iniciativy, zejména v rámci Rady Evropy, v návaznosti na iniciativu Dekáda romské inkluze a na doporučení kontrolních mechanismů OSN. Strategie implementuje společný evropský rámec opatření daný Doporučením Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech (Doporučení), které bylo přijato Radou EU 9. 12. 2013. Na základě Doporučení se bude na ČR, jako i na všechny další země EU, vztahovat monitorovací cyklus ze strany EK k naplňování Doporučení.

Strategie v první části definuje sledovaný problém. Popisuje současné postavení Romů a základní společenské trendy, které úspěšnou romskou integraci znesnadňují. V dalších částech dokument předkládá vizi, rozdělení cílů a jednotlivá opatření, která by měla vést k dosažení stanovených cílů.

Druhým z materiálu, který Jiří Dienstbier předkládá, je Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2015 – 2018 (Akční plán). Akční plán představuje strategický dokument vlády pro oblast prevence a potírání domácího a genderově podmíněného násilí. Realizací opatření uvedených v Akčním plánu by mělo dojít zejména ke zlepšení současné úrovně ochrany osob ohrožených domácím a genderově podmíněným násilím (včetně dětí žijících v rodině s výskytem domácího a genderově podmíněného násilí), ke zefektivnění prevence tohoto násilí, k rozvoji vzdělávání příslušných profesí v oblasti domácího a genderově podmíněného násilí a k podpoře systémové práce s osobami násilnými.

Akční plán bude sloužit k implementaci a dalšímu rozpracování specifických cílů uvedených v oblasti Důstojnost a integrita žen a mužů Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014 – 2020, která byla schválená usnesením vlády č. 931 (12. 11. 2014).
Akční plán má pozitivní dopad na rovnost žen a mužů, neboť výzkumy poukazují na skutečnost, že osobami ohroženými domácím a genderově podmíněným násilím jsou převážně ženy. Dle výzkumu Agentury EU pro základní práva z roku 2013 zažilo v ČR fyzické nebo sexuální násilí 32 % žen, nebezpečné pronásledování 9 % žen, sexuální zneužívání 12 % žen a znásilnění 5 % žen. Na obdobnou výši výskytu těchto forem násilí poukazují i české výzkumy – dle výzkumu Akademie věd zažilo některou formu násilí ze strany partnera přibližně 38 % žen.

Realizací opatření uvedených v Akčním plánu by mělo dojít zejména ke zlepšení současné úrovně ochrany osob ohrožených domácím a genderově podmíněným násilím (včetně dětí žijících v rodině s výskytem domácího), ke zefektivnění prevence tohoto násilí, k rozvoji vzdělávání příslušných profesí v oblasti domácího a genderově podmíněného násilí a k podpoře systémové práce s násilnými osobami.

Akční plán obsahuje návrh opatření rozdělených do 7 strategických oblastí:
a) podpora osob ohrožených domácím a genderově podmíněným násilím,
b) děti ohrožené domácím a genderově podmíněným násilím,
c) práce s násilnými osobami,
d) vzdělávání a interdisciplinární spolupráce,
e) společnost a domácí a genderově podmíněné násilí,
f) analýzy, studie a sběr dat,
g) legislativa

Dále ministr pro lidská práva rovné příležitosti a legislativu předkládá Zprávu o naplňování Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015. Strategie boje proti sociálnímu vyloučení je strategickým dokumentem vlády ČR k eliminaci sociálního vyloučení a chudoby v sociálně vyloučených lokalitách. Strategie byla připravována Agenturou pro sociální začleňování v letech 2010-2011 a výsledkem bylo 71 konkrétních opatření v oblastech bezpečnosti, bydlení, zaměstnanosti, vzdělávání, sociálních služeb a rodiny a regionálního rozvoje. Nicméně k náležitému zlepšení situace v oblasti sociálního vyloučení nedošlo. Proto se v usnesení k materiálu navrhuje, aby ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu v součinnosti s dalšími resorty zpracoval novou Strategii pro roky 2016 – 2020. Návrh usnesení rovněž vyzývá obce a kraje, aby se do přípravy nové Strategie zapojily.

Ministr Jiří Dienstbier rovněž předkládá tři poslanecké návrhy zákonů:
Prvním z nich je Návrh poslankyň a poslanců Ondřeje Benešíka, Olgy Havlové, Pavla Kováčika, Petra Kudely, Jaroslava Lobkowicze, Marie Pěnčíkové, Zdeňka Syblíka, Josefa Šenfelda, Dany Váhalové, Ladislava Velebného a Jiřího Zemánka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 394). Cílem návrhu je v souvislosti se záměrem transformace právní formy zemských hřebčinců Písek a Tlumačov ze státních podniků do státních příspěvkových organizací změnit vymezení pojmu „oprávněna osoba v § 2 odst. 1 písm. j) plemenářského zákona, čímž dojde k přizpůsobení nové právní formě těchto subjektů.

Druhým z těchto materiálů je Návrh poslanců Miroslava Opálky a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (sněmovní tisk č. 392). Cílem návrhu je posílit v systému sociálního pojištění prvek solidarity. Navrhuje se zrušit institut maximálního vyměřovacího základu, z něhož se výše pojistného vypočítává.

Posledním z návrhů, které ministr pro lidská práva, rovné příležitosti legislativu předkládá na jednání vlády, je Návrh poslanců Soni Markové, Stanislava Grospiče, Stanislava Mackovíka, Miroslava Opálky a Josefa Šenfelda na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve zněnípozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 393). Cílem návrhu zákona je zrušit institut karenční doby, po kterou se v případě dočasné pracovní neschopnosti neposkytuje osobě v zaměstnaneckém poměru náhrady mzdy nebo platu. Navrhuje se tady znovu zavést výplatu náhrady mzdy nebo platu i za první 3 dny pracovní neschopnosti.