Avízo: Seminář k ekonomické analýze dopadů rozvodu na ženy a muže
Národohospodářský ústav AV ČR zpracoval, ve spolupráci s úřadem ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a Ministerstvem práce a sociálních věcí Analýzu ekonomických důsledků rozvodu pro oba manžele. Představení výsledků analýzy v kontextu opatření uvedených ve Vládní strategii pro rovnost mužů a žen v ČR na léta 2014 - 2020 proběhne v úterý 8. září 2015 v budově Úřadu vlády ČR.
Česká republika se mírou rozvodovosti (49,6 %) i počtem rozvedených partnerů (přibližně 10 % populace starší 15 let) řadí na nejvyšší příčky v rámci EU. Rozvod má často řadu negativních sociálních a ekonomických důsledků, přičemž tyto důsledky mají rozdílný dopad na ženy a muže. V důsledku tzv. rodinné dělby práce má rozvod zpravidla nepříznivé ekonomické dopady na ženy, které častěji než muži po rozvodu pečují o děti. Rozvedené ženy samoživitelky následně čelí výrazně vyšší míře ohrožení chudobou než jiné skupiny obyvatelstva. Snížení míry ohrožení chudobou u žen, zvýšení dostupnosti školek, zlepšení vymahatelnosti výživného či podpora participace mužů na péči o děti jsou cíli Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v ČR na léta 2014 – 2020 (dále jako „Vládní strategie“), kterou vláda ČR schválila loni v listopadu.
Zpracovaná Analýza ekonomických důsledků rozvodu pro oba manžele porovnává ekonomickou situaci rozvedených a sezdaných domácností, kvantifikuje dílčí dopady rozvodu na muže a ženy a navrhuje doporučení, která sníží negativní ekonomické dopady rozvodu na ženy či muže. K těmto doporučením mj. patří zajištění dostupnosti zařízení předškolní péče, podpora využívání flexibilních forem práce, zavedení náhradního výživného, motivace mužů k vyššímu zapojení do péče o rodinu a domácnost či zavedení společného důchodového pojištění manželů.
Porovnání ekonomické aktivity rozvedených, sezdaných a svobodných osob naznačuje výraznou úroveň tzv. rodinné dělby práce v ČR. Ženatí muži se věnují více tržním formám práce (zaměstnání a podnikání), vdané ženy se více koncentrují na netržní formy práce (péče o děti, příbuzné a domácnost). Rodinná dělba práce tak v případě rozvodu přispívá k negativním ekonomickým dopadům na ženy. Ženy navíc po rozvodu čelí na trhu práce řadě překážek z důvodu kariérních výpadků v souvislosti s péčí o děti.
Rozvedené domácnosti také mají větší problémy vyjít s příjmy. Rozdíly v příjmech mezi rozvedenými a sezdanými domácnostmi jsou pak výraznější u domácností s dětmi. Mezi domácnostmi rozvedených mužů a žen mají průměrně nižší příjmy i výdaje domácnosti rozvedených žen, které také deklarují větší problémy vyjít s příjmy.
K příjmovým rozdílům přispívá ztráta sdílení čistých příjmů po rozvodu. V současnosti by vdané ženy ve věku 20 až 70 let v případě ukončení plného sdílení čistých příjmů přišly o více jak 20 % čistých příjmů. Tento údaj zajímavě koresponduje s rozdílem v průměrných příjmech žen a mužů (tzv. gender pay gap), který v ČR tvoří 22 % v neprospěch žen. Pokles příjmů po rozvodu má částečně vyrovnat výživné. Statistická zjištění však poukazují na fakt, že vyměřené výživné neplatí více jak třetina rozvedených s touto povinností, což se dále negativně projevuje na ekonomickém postavení rozvedených osob pečujících o svěřené dítě (v 87 % případů jsou to ženy).
Rozvedení častěji bydlí v nouzových nebo mobilních obydlích. Podle posledního Sčítání lidí, domů a bytů tvoří 38 % bezdomovců rozvedení. Obecně, domácnosti rozvedených vykazují vyšší míru materiální deprivace. I z pohledu počtu příznaků materiální deprivace je situace horší u domácností rozvedených žen, což souvisí také s již uvedenými rozdíly v průměrných mzdách žen a mužů a častější péčí o děti.
