Avízo: Parlamentní výbory a podvýbor projednají novelu zákona o ombudsmanovi

Zítra, tedy 23. 6., má tuto legislativní předlohu nejprve od 13:00 hodin na programu Podvýbor pro lidská práva a pak od 15:00 hodin ho znovu začne projednávat Petiční výbor. Ten už se totiž návrhem zákona jednou zabýval, a to 9. června. Své rokování o něm tehdy přerušil ve fázi obecné rozpravy, neboť poslanci se nejdříve chtěli důkladněji seznámit s pozměňovacími návrhy, jenž byly k zákonu podány.

Zákon ještě musí prodiskutovat Ústavně právní výbor (jako výbor garanční), který se jím začne zabývat pozítří, tj. ve středu 24. 6. od 10. 00 hodin.

„Návrh zákona považujeme za velmi důležitý. Má rozšířit pravomocí ombudsmana, aby problémy, kterými se zabývá, byly rychleji a efektivněji řešeny.  Novela přispěje k posílení ochrany práv občanů v oblasti diskriminace a též poskytne veřejnému ochránci práv možnost přezkoumávat v souvislosti se zvýšením pravomocí ombudsmana ústavnost zákonů, pokud to souvisí s poškozením práv konkrétních osob,“ zdůraznil význam návrhu zákona k tomu ministr Dienstbier.

Tuto legislativní předlohu už 9. června projednal Podvýbor ústavně právního výboru pro legislativní podněty veřejného ochránce práv a Evropský soud pro lidská práva. Ten přijal neutrální stanovisko, poslanci vzali návrh zákona na vědomí. A zároveň doporučili podpořit vznik monitorovacího orgánu naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením jako další novou kompetenci úřadu ombudsmana. Tato kompetence z vládního návrhu zákona původně vypadla, protože ji odmítlo podpořit ministerstvo financí, ale nyní se znovu vrací do předlohy zákona v rámci jeho projednávání v parlamentu.  

Členové podvýboru se zabývali i navrhovanou kompetencí, že ochránce bude nově moci podat Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona či jeho části pro rozpor s ústavním pořádkem včetně Listiny základních práv a svobod.  
 

Po projednání ve výborech se zákon znova dostane na jednání pléna parlamentu, aby ho poslanci mohli postoupit do 2. čtení.
 

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk 379):

Novela navrhuje rozšíření pravomocí VOP s tím, že urychlí jeho spolupráci s úřady a dalšími povinnými subjekty.

„Během projednávání v Poslanecké sněmovně zazněly některé obavy z překročení povahy ombudsmana jako orgánu apolitického, odborného a pouze doporučujícího. Tato základní povaha ombudsmana však návrhem nijak překročena nebude. Ombudsman návrhem získá pouze nová oprávnění navrhovací, nikoliv rozhodovací. O návrhu na protiústavnost zákona bude nadále rozhodovat Ústavní soud, o diskriminaci příslušný soud. Role ombudsmana bude pouze soud či Ústavní soud na problém upozornit, konečné posouzení a rozhodnutí bude samozřejmě na nich,“ říká k tomu ministr Dienstbier.

Novela rovněž přináší ochránci nová oprávnění, kterými bude moci reagovat na rozsáhlá a systémová porušování lidských práv. Ochránce bude nově moci podat Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona či jeho části pro rozpor s ústavním pořádkem včetně Listiny základních práv a svobod. Toto oprávnění již přitom ochránce má u jiných předpisů než zákon. Primárně samozřejmě ochránce doporučí vládě, Parlamentu či jinému příslušnému orgánu, aby předpis uvedl do souladu s ústavním pořádkem. Pokud tak neučiní, bude moci ochránce sám podat návrh Ústavnímu soudu na zrušení daného předpisu.

Další oprávnění spočívá v možnosti ochránce podat veřejnou žalobu ve věcech diskriminace. Takto bude moci ochránce přispívat k rovnému zacházení v případech rozsáhlého a systémového porušování zákazu diskriminace. Samotné oběti přitom mohou dosáhnout ukončení diskriminace a odstranění jejích následků pouze vůči sobě. Ochránce by naopak u soudu mohl požadovat obecné ukončení diskriminačního jednání vůči komukoliv. Zahraniční zkušenosti přitom ukazují, že právě taková cesta boje proti diskriminaci může být velmi efektivní.