Avízo: Novela zákona o NKÚ na programu tří parlamentních výborů
Vládní návrh zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu (NKÚ), který v má v gesci ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, prošel v Poslanecké sněmovně PČR prvním čtením a nyní ho postupně začínají projednávat parlamentní výbory. Tento týden bude na programu celkem třikrát.
Jako první se jím začne zabývat Výbor pro veřejnou správu ve středu 11. listopadu od 13:00 hodin.
Další dva výbory mají novelu naplánovánu na čtvrtek 12. listopadu. Nejdříve se v 11:00 hodin bude projednávat v Ústavně-právním výboru, poté od 13: 00 hodin v Kontrolním výboru (jako výboru garančním). Druhý jmenovaný výbor se novelou již jednou zabýval, a to 15. října t. r. Projednávání tehdy bylo přerušeno po skončení obecné rozpravy a před zahájením rozpravy podrobné.
Návrh zákona ještě čeká prodiskutování ve výboru pro regionální rozvoj. Po projednání ve výborech se zákon opět dostane na jednání pléna parlamentu, aby ho poslanci mohli postoupit do 2. čtení.
Vládní návrh zákona schválil vládní kabinet 23. září. Materiál navazuje na Koaliční smlouvu a Programové prohlášení vlády, v nichž se vládní strany zavázaly posílit řídící a kontrolní systém veřejné správy a rozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu.
Novela zákona souvisí s již dříve poslaneckou sněmovnou schváleným návrhem ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. „Chtěl bych zdůraznit, že to byla tato poslanecká sněmovna, která ústavní většinou rozhodla o změně ústavy, která rozšiřuje pravomoci NKÚ. Vláda pouze předložením tohoto návrhu zákona respektuje vůli poslanecké sněmovny," připomíná tento fakt v souvislosti s projednáváním zákona ve výborech ministr Dienstbier.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů:
Novela souvisí s již dříve předloženým návrhem ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a fakticky jej provádí. Rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu představuje jeden z prostředků realizace cíle vlády směřující k ozdravení veřejných financí, snížení prostoru pro možnou korupci a dosažení vyšší míry transparentnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek. V této souvislosti je nezbytné zdůraznit, že činnost Nejvyššího kontrolního úřadu, jako orgánu vyhledávacího, nevyúsťuje ve zjednání nápravy zjištěných nedostatků, neboť v tomto ohledu nedisponuje nástroji nápravy orgánů exekutivy. Jeho role je upozorňovat na existující problémy zjištěné při provádění kontroly, což představuje významnou zpětnou vazbu sloužící nejenom orgánům veřejné moci, ale také občanům, jako nezpochybnitelný informační zdroj, zda při hospodaření s veřejnými prostředky jsou dodržovány zákony.
Podle stávající ústavní úpravy může Nejvyšší kontrolní úřad provádět kontrolu hospodaření jiných subjektů než státu (tzn. jiných osob včetně obcí a krajů) jen v případě, kdy hospodaří se státním majetkem včetně finančních prostředků. Vládou schválená změna spočívá v rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Právní úprava přitom respektuje specifické postavení územních samosprávných celků garantované Ústavou České republiky v čl. 101 odst. 4, podle kterého stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků jen, vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem.
Současně s novelou zákona o NKÚ dojde i ke změně tří zákonů - zákona o obcích, zákona o krajích a zákona o hl. m. Praze.
