Avízo: Ministr Jiří Dienstbier seznámí vládu s podněty Rady vlády pro lidská práva

Podnět Rady vlády ČR pro lidská práva k otázce vězeňství
Podnět konkrétně usiluje o zvýšení počtu zaměstnanců působících ve výchovné a vzdělávací sféře ve věznicích. Nedostatečný počet zaměstnanců ve věznicích neumožňuje s odsouzenými individuálně pracovat a připravit je tak na život mimo věznici. Podnět se zaměřuje i na opomíjenou otázku zvýšení odměn odsouzených za práci ve výkonu trestu. I přes významný nárůst cen nedošlo od roku 2000 ke zvýšení odměn odsouzených. V roce 2014 dosahovala odměna průměrně částky 3725 Kč měsíčně.

Materiál také reaguje na dlouhodobý problém přeplněnosti věznic. Podnět ukládá i úkoly směřující k vytváření nástrojů ke snazšímu začleňování osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody do společnosti a jejich jednoduššímu uplatnění na pracovním trhu. V neposlední řadě podnět směřuje k zajištění dostupnosti duchovní péče ve věznicích a ke zvýšení kvality stravování.

Podnět Rady vlády ČR pro lidská práva k otázce protiprávního zajišťování cizinců a dalšího porušování jejich práv
Podnět žádá, aby státní orgány při své činnosti dodržovaly tři základní principy týkající se zajišťování cizinců a dodržování jejich práv. Zaprvé má Ministerstvo vnitra zajistit, aby v zařízeních pro zajištění cizinců byly takové podmínky, které neodporují lidské důstojnosti a v případě, že takové podmínky zajištěny nejsou, aby byly zajištěné osoby propuštěny.

Zadruhé je požadováno, aby bylo důsledně zvažováno naplnění účelu zajištění žadatelů o mezinárodní ochranu za účelem jejich přemístění do jiného členského státu EU (nařízení Dublin III). Účelem jejich zajištění je přemístění do jiného členského státu EU, který je příslušný k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu, avšak v průběhu léta a podzimu 2015 nebyl u většiny zajištěných cizinců tento účel naplněn, když přemístění do ostatních členských států EU, a především do Maďarska, byla realizována v zanedbatelném množství případů. Procentuální úspěšnost přemístění v jednotlivých měsících od června do října 2015 se pohybovala od 0,4 do 3,1 %. Dle Evropského soudu pro lidská práva by taková absence reálného předpokladu naplnění účelu zajištění měla být důvodem pro nezajišťování těchto osob.

Třetím požadavkem je, aby bylo v zařízeních pro zajištění cizinců zajištěno poskytování právní pomoci v souladu s právem EU.

Podnět Rady vlády ČR pro lidská práva ve věci zajištění odpovídajícího zacházení s dětmi-cizinci a jejich rodinami na území České republiky
Podnět identifikuje deset základních zásad, jež by měly být naplňovány, aby bylo zajištěno odpovídající zacházení s dětmi-cizinci v souladu s ústavními a mezinárodními standardy. První bod desatera vyzývá, aby byla omezena praxe zajišťování, respektive umisťování dětí a jejich rodin do zařízení pro zajištění cizinců, pokud nejsou zajištěny jejich zvláštní potřeby a soulad se standardy mezinárodní ochrany lidských práv. Česká republika je za umisťování dětí do zařízení pro zajištění cizinců, kde jsou omezeny na svobodě, dlouhodobě kritizována, (Výbor OSN pro práva dítěte, veřejná ochránkyně práv…). Tento bod by měl sloužit jako pojistka, že pokud nebudou zvláštní potřeby dětí a rodin zajištěny, nebudou muset pobývat v nevyhovujících podmínkách.

V zařízeních pro zajištění cizinců by mělo dětem a jejich rodinám být zajištěno poskytování krizové intervence, poskytování informací o jejich situaci ve srozumitelné formě, poskytování právní pomoci a tlumočnických služeb a dětem zajištěno právo na vzdělávání, ale i právo na odpočinek a volný čas a na účast ve hře a oddechové činnosti odpovídající jejich věku v souladu s Úmluvou o právech dítěte. Vhodná péče musí být zajištěna i tzv. nezletilým bez doprovodu, kteří mají být co nejdříve sloučení s příbuznými v EU. Poslední dvě zásady se týkají nutnosti minimalizovat zásahy do osobní sféry a lidského, nikoli represivního přístupu personálu zařízení pro zajištění cizinců.

Návrh poslanců Martina Lanka, Davida Kádnera, Marka Černocha, Olgy Havlové, Jany Hnykové, Karla Fiedlera, Jiřího Štětiny a Augustina Karla Andrleho Sylora na vydání zákona proti terorismu (tisk č. 670)
Cílem návrhu zákona je především zavedení skutkové podstaty trestného činu terorismu do trestního zákoníku. V návaznosti na to má být doplněna odpovědnost právnických osob a důvody vzetí do vazby.

Návrh změn Jednacího řádu vlády
Cílem předloženého materiálu, který věcně souvisí se souběžně předloženými materiály „Návrh změn Legislativních pravidel vlády“ a „Návrh změn Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA)“, je zejména v Jednacím řádu vlády explicitně stanovit povinnost zhodnocovat také dopady na rovnost žen a mužů v návrhu materiálu nelegislativní povahy určeného pro jednání schůze vlády, týká-li se navrhované řešení postavení fyzických osob.

Vláda tak plní svůj závazek z Programového prohlášení z února 2014.

Návrh změn Legislativních pravidel vlády
Předložený materiál, který věcně souvisí se souběžně předloženými materiály „Návrh změn Jednacího řádu vlády“ a „Návrh změn Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA)“, je v Legislativních pravidlech vlády explicitně stanovit povinnost zhodnocovat dopady na rovnost žen a mužů v návrhu právního předpisu.

Kromě uvedeného je cílem předloženého materiálu také reagovat na podněty z praxe a upravit některá ustanovení Legislativních pravidel vlády tak, aby při své aplikaci nepůsobily předkladatelům návrhů právních předpisů problémy, a zajistila se tak jejich stejná aplikace.

Návrh změn Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
Hlavním cílem a účelem změn je sjednocení způsobu hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů v Jednacím řádu vlády, Legislativních pravidlech vlády, Obecných zásadách pro hodnocení dopadů regulace (RIA) a ke sběru statistických dat členěných podle pohlaví. Kromě toho dochází k zavedení povinnosti hodnotit dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR, dopady na spotřebitele, dopad na výkon státní statistické služby, korupční rizika a dopady na bezpečnost nebo obranu státu a zpřesnit rozhodovací proces o provedení RIA.
Změny Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace věcně souvisejí s dalšími materiály s názvem „Návrh změn Jednacího řádu vlády“, „Návrh změn Legislativních pravidel vlády“, „Návrh změn Statutu Legislativní rady vlády“ a „Návrh změn Jednacího řádu Legislativní rady vlády“.

Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2014
Rozbor obsahuje údaje o všech dotacích poskytnutých NNO ze státního rozpočtu, rozpočtů krajů, rozpočtů obcí i z šesti státních fondů. Zahrnuje i dotace poskytnuté NNO v rámci finanční spoluúčasti státního rozpočtu a rozpočtů krajů na projektech financovaných z fondů Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru.