Avízo: Ministr Dienstbier předloží vládě dva podněty Rady vlády pro lidská práva

Podněty, které ministr předkládá jako předseda Rady vlády pro lidská práva, vznikly jako reakce na neuspokojivou situaci v oblasti zacházení s cizinci, která nastala především v průběhu léta a podzimu 2015. Body podnětu jsou však relevantní i dnes. Základním cílem podnětů je zajistit takové zacházení s cizinci omezenými na svobodě v detenčních zařízeních, které není v rozporu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodního a evropského práva. Tento cíl má zajisté dlouhodobou a universální platnost. 

Podnět Rady vlády ČR pro lidská práva k otázce protiprávního zajišťování cizinců a dalšího porušování jejich práv
Podnět žádá, aby státní orgány při své činnosti dodržovaly tři základní principy týkající se zajišťování cizinců a dodržování jejich práv. Zaprvé má Ministerstvo vnitra zajistit, aby v zařízeních pro zajištění cizinců byly takové podmínky, které neodporují lidské důstojnosti a v případě, že takové podmínky zajištěny nejsou, aby byly zajištěné osoby propuštěny.

Zadruhé je požadováno, aby bylo důsledně zvažováno naplnění účelu zajištění žadatelů o mezinárodní ochranu za účelem jejich přemístění do jiného členského státu EU (nařízení Dublin III). Účelem jejich zajištění je přemístění do jiného členského státu EU, který je příslušný k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu, avšak v průběhu léta a podzimu 2015 nebyl u většiny zajištěných cizinců tento účel naplněn, když přemístění do ostatních členských států EU, a především do Maďarska, byla realizována v zanedbatelném množství případů. Procentuální úspěšnost přemístění v jednotlivých měsících od června do října 2015 se pohybovala od 0,4 do 3,1 %. Dle Evropského soudu pro lidská práva by taková absence reálného předpokladu naplnění účelu zajištění měla být důvodem pro nezajišťování těchto osob.

Třetím požadavkem je, aby bylo v zařízeních pro zajištění cizinců zajištěno poskytování právní pomoci v souladu s právem EU.

Podnět Rady vlády ČR pro lidská práva ve věci zajištění odpovídajícího zacházení s dětmi-cizinci a jejich rodinami na území České republiky
Podnět identifikuje deset základních zásad, jež by měly být naplňovány, aby bylo zajištěno odpovídající zacházení s dětmi-cizinci v souladu s ústavními a mezinárodními standardy. První bod desatera vyzývá, aby byla omezena praxe zajišťování, respektive umisťování dětí a jejich rodin do zařízení pro zajištění cizinců, pokud nejsou zajištěny jejich zvláštní potřeby a soulad se standardy mezinárodní ochrany lidských práv. Česká republika je za umisťování dětí do zařízení pro zajištění cizinců, kde jsou omezeny na svobodě, dlouhodobě kritizována, (Výbor OSN pro práva dítěte, veřejná ochránkyně práv…). Tento bod by měl sloužit jako pojistka, že pokud nebudou zvláštní potřeby dětí a rodin zajištěny, nebudou muset pobývat v nevyhovujících podmínkách.

V zařízeních pro zajištění cizinců by mělo dětem a jejich rodinám být zajištěno poskytování krizové intervence, poskytování informací o jejich situaci ve srozumitelné formě, poskytování právní pomoci a tlumočnických služeb a dětem zajištěno právo na vzdělávání, ale i právo na odpočinek a volný čas a na účast ve hře a oddechové činnosti odpovídající jejich věku v souladu s Úmluvou o právech dítěte. Vhodná péče musí být zajištěna i tzv. nezletilým bez doprovodu, kteří mají být co nejdříve sloučení s příbuznými v EU. Poslední dvě zásady se týkají nutnosti minimalizovat zásahy do osobní sféry a lidského, nikoli represivního přístupu personálu zařízení pro zajištění cizinců.

Zhodnocení plnění opatření uvedených v Akčním plánu boje s korupcí na rok 2015 
Usnesením vlády ze dne 15. prosince 2014 č. 1057 (dále jen „UV 1057/2014“) byla schválena Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2015 až 2017 (dále jen „Koncepce“). Koncepce je postavena na čtyřech prioritách: výkonná a nezávislá exekutiva, transparentnost a otevřený přístup k informacím, hospodárné nakládání s majetkem státu a rozvoj občanské společnosti. Jedním z nástrojů boje s korupcí je stanovení jednoletých akčních plánů po celou dobu platnosti Koncepce. Současně s Koncepcí byl schválen Akční plán boje s korupcí na rok 2015, přičemž členům vlády, vedoucím ostatních ústředních správních úřadů a předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání bylo uloženo plnit opatření uvedená v Akčním plánu a zaslat ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předsedovi Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí podrobnou zprávu o stavu a způsobu splnění úkolů obsažených v Akčním plánu a spadajících do jejich gesce (řediteli Generální inspekce bezpečnostních sborů, předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů a prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu bylo doporučeno postupovat stejně).

Návrh poslanců Vladimíra Koníčka, Stanislava Grospiče, René Čípa a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 738) 
Cílem předloženého návrhu zákona je zakotvit zdanění finanční náhrady poskytované státem v rámci majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Vláda předložený návrh zákona odmítá, neboť jej považuje za rizikový především z pohledu ústavního práva a možných soudních žalob. 

Návrh poslanců Robina Böhnische, Jiřího Koubka, Jiřího Junka, Jiřího Dolejše, Martina Komárka, Romana Sklenáka, Miroslava Kalouska a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 742)
Cílem poslaneckého návrhu zákona je stanovit obecný zákaz chovu a usmrcování zvířat výhradně nebo primárně za účelem získávání kožešin.