Avízo: Legislativní rada vlády projedná návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů:
Předkládaný návrh zákona reaguje na problematickou část ustanovení § 33 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, která se týká „podmínky souhlasu obce“ v případě posuzování nároku na doplatek na bydlení u žadatele užívajícího ubytovací zařízení. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravilo návrh novely výše uvedeného zákona, jehož obsahem není pouhé zrušení problematické části ustanovení § 33 odst. 6, ale navržení souboru opatření, která reagují na problematiku ubytovávání osob v substandardních formách bydlení (tj. jinde než v bytě) v katastru obcí. Návrh zákona se předkládá na základě usnesení vlády č. 624 ze dne 29. července 2015.
Obsahem novely není však jen zrušení problematického souhlasu obce jako podmínky v případě posuzování nároku na doplatek na bydlení, ale návrh přináší též řadu dalších opatření. MPSV chce lidem, kteří v současné době obývají ubytovny, nalézt standardní formu bydlení zejména v případě, kdy funguje spolupráce ÚP ČR, obcí a jejich úřadů a poskytovatelů sociálních služeb. Součástí navrhované novely je několik opatření, která navazují na poznatky předchozí novely a jejichž cílem je právě více tyto osoby zaktivizovat a snažit se je umístit z nestandardního ubytování do bydlení standardního. Cílem je také zpřesnit pojem „případ hodný zvláštního zřetele“ a tím zvýšit právní jistotu osob, kterým lze doplatek na bydlení poskytnout právě pouze v případě, bude-li jejich situace vyhodnocena jako případ hodný zvláštního zřetele.
Zákon předkládá Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). 

Věcný záměr zákona upravujícího ukončení zvyšování důchodového věku při dosažení věku 65 let a implementaci mechanismu pravidelné revize stanovení důchodového věku:
Podle předkladatele návrhu zákona je žádoucí zaručit budoucím seniorům v průměru relativně konstantní dobu života v důchodu, konkrétně se jedná o čtvrtinu života. V souladu s návrhem MPSV bylo tedy rozhodnuto, že dojde k zastropování hranice důchodového věku – na 65 letech, protože neexistence této hranice je obecně vnímána jako negativní faktor.
Legislativně ukotvené stanovení revizního mechanismu důchodového věku, který bude v pravidelných intervalech posuzovat vývoj demografických ukazatelů a dle těchto parametrů navrhovat úpravu důchodového věku, povede k posílení vazby mezi důchodovým systémem a očekávaným demografickým vývojem. Zároveň se sníží nejistota demografické prognózy, kde s narůstajícím časovým horizontem dochází k zvýšení možnosti nepřesného odhadu.
Opatření je v souladu s doporučením Odborné komise pro důchodovou reformu.
Zákon předkládá Ministerstvo spravedlnosti (MPSV).   

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony:
Hlavním cílem novely je uvést do souladu tento zákon s právními předpisy EU týkajícími se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových a jejich přípojných vozidel ve znění rozsudku Soudního dvora EU ze dne 4. září 2014 ve věci C 162/13 v řízení Damijan Vnuk proti Zavarovalnica Triglav d.d.  Základní důraz je přitom kladen na ochranu osob poškozených provozem motorových a jejich přípojných vozidel bez ohledu na to, zda jsou provozována na místech veřejně přístupných nebo soukromých nebo zda jde o použití vozidla jako dopravního prostředku nebo o jeho jiné použití v souladu s jeho obvyklou funkcí. Přijetím zákona vznikne vlastníkům vozidel, která doposud nejsou provozována na veřejných pozemních komunikacích, resp. nebyla na těchto komunikacích ponechána, povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z jejich provozu.
Uvedené změny by měly nabýt účinnosti 1. ledna 2017.
Zákon předkládá Ministerstvo financí (MF) .

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony:
 Předmětný návrh zákona uvádí českou právní úpravu do souladu se směrnicí EP a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014, o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii. Nejvýznamnější koncepční změnou je zavedení nového ochranného opatření zabrání části majetku v návaznosti na požadavky článku 5 směrnice. Citovaný článek upravuje tzv. rozšířené zabavovací pravomoci členských států EU a zakotvuje povinnost členských států přijmout nezbytná opatření umožňující úplné nebo částečné zabavení majetku náležejícího osobě odsouzené za úmyslný trestný čin, který může přímo či nepřímo vést k majetkovému prospěchu.
Ochranné opatření zabrání části majetku  má za cíl postihnout majetek, u něhož jsou dány silné indicie svědčící o jeho „kriminálním“ původu, tak, aby bylo zabráněno dalšímu páchání trestné činnosti a aby byl odčerpán majetek pravděpodobně pocházející z nespecifikované trestné činnosti.
Podmínkami pro uložení uvedeného ochranného opatření pachateli jsou:
- odsouzení za zákonem stanovený úmyslný trestný čin generující zisk,
- další skutečnosti, na jejichž základě má soud za to, že majetek má původ v trestné činnosti (zejména hrubý nepoměr mezi zákonnými příjmy a celkovým majetkem pachatele v rozhodném období, včetně majetku, který pachatel v rozhodném období převedl na jiné osoby, a další skutečnosti svědčící kriminálnímu původu majetku, např. předchozí odsouzení pachatele za trestný čin generující zisky, styky s kriminálními osobami, účast v organizované skupině zaměřené na zisk, převody peněžních prostředků zásadně v hotovosti).
Zákon předkládá Ministerstvo spravedlnosti (MSP).