AVÍZO: Legislativní rada vlády ČR bude řešit ochranu zemědělského půdního fondu

Předkládaná novela řeší problémy, které vyplynuly z aplikační praxe v průběhu platnosti zákona od roku 1992, a reaguje na nové právní prostředí v oblastech, které s ochranou zemědělského půdního fondu přímo souvisejí (nová právní úprava alternativního využití zemědělské půdy, katastrální zákon, zákon o zemědělství, stavební zákon, správní řád a zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů).

Obecným cílem novely zákona je zvýšit a zabezpečit ochranu zemědělského půdního fondu.

Hlavními konkrétními cíli jsou:
• posílení ochrany zemědělského půdního fondu jak kvalitativní (ochrana před poškozováním půdní úrodnosti a dalších funkcí půdy degradačními procesy, zejména erozí a kontaminací), tak plošné (ochrana před nadměrnou a nenávratnou ztrátou půdy v důsledku záboru),
• přesnější vymezení povinnosti vlastníka nebo nájemce zemědělské půdy,
• stanovení povinnosti z důvodu zajištění protierozní ochrany půdy – eroze půdy je v České republice hlavním degradačním faktorem a často je způsobena nevhodnou organizací pozemkové držby s dlouhodobě přetrvávající vysokou mírou zornění půdy a velkou výměrou honů; nedostatečně uplatňovaná protierozní ochrana půdy přispívá k zhoršování odtokových poměrů, zanášení koryt vodních toků a nádrží sedimenty a ke vzniku povodňových situací,
• úprava systému hodnocení znečištění půdy škodlivými látkami a ukládání opatření k nápravě,
• zdokonalení systému získávání, předávání, hodnocení a uchování dat o kvalitě půdy – pro účinnější kvalitativní ochranu půdy, potravního řetězce a složek životního prostředí, které jsou s půdou ve vzájemné interakci,
• úprava otázek souvisejících s odvody, a to mj. v reakci na aplikaci zákona č. 402/2010 Sb. v praxi,
• úprava kompetence orgánů ochrany zemědělského půdního fondu (vytvoření správných podmínek pro kontrolu a dozor nad dodržováním zákona, snížení administrativní zátěže – zrušení jednoho stupně státní správy, tj. správy vykonávané pověřenými obecními úřady, založení působnosti ČIŽP pro účinnější řešení případů podezření na znečištění půd rizikovými látkami – prevence a včasné řešení případů prokázaného znečištění půdy je nezbytné pro ochranu potravního řetězce, vodních zdrojů a plnění dalších funkcí půd),
• přesnější vymezení podmínek porušení zákona a zvýšení případné následné sankce – stávající právní úprava není v souladu s materiálem schváleným vládou „Zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy“.

Spor o platby odvodů z ploch průmyslových zón

Návrh zákona byl v červnu rozeslán do meziresortního připomínkového řízení. S Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR není shoda ohledně výjimek z platby odvodů pro plochy průmyslových zón schvalovaných vládou v režimu zákona o investičních pobídkách. Proto je materiál předkládán do LRV ve dvou variantách:
Varianta I: Ve výpočtu odvodů u staveb pro výrobu, případně skladování související s touto výrobou, umisťovaných na plochách určených k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje státu, které schvaluje na návrh MPO vláda, se nepoužijí ve výpočtu odvodů ekologické váhy vlivu, tj. koeficient násobení. Tato úprava přinese požadované snížení odvodů za odnětí půdy v průmyslových zónách, které jsou zatíženy ekologickou vahou vlivu z důvodu vyhlášené ochrany území (např. CHOPAV, PHO, ZCHÚ, CHLÚ, apod.). To znamená, že se základní odvod (který může za dnešních cen zemědělské půdy dosáhnout max. 180,- Kč/m2) nebude dále násobit.
Varianta II: Odvody pro stavby pro výrobu, případně skladování související s touto výrobou, umisťované na takto definované plochy se nevyčíslují a nepředepisují.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) jako předkladatel novely preferuje variantu I, neboť varianta II je vzhledem k požadavku na šetrné nakládání s půdou i na těchto plochách nevhodná. V případě přijetí by budoucí investory vůbec nemotivovala k objektivnímu posouzení nezbytně nutné výměry pozemku určeného pro umístění investice. Taková situace se vyskytovala do konce roku 2010, v období velmi nízkých sazeb odvodů. Rozsah realizované investice neodpovídal zabrané výměře plochy určené pro výrobu. První varianta dává předpoklad, že se tato situace nebude opakovat a současně výše odvodů nebude pro investory překážkou investice (a to ani na plochách s vyhlášenou územní ochranou, kde se nebude aplikovat koeficient násobení tzv. ekologická váha vlivu).