Reformy jsou naléhavější než před rokem

Opozice a odbory hovoří o „asociálních“ reformách poškozujících rodiny s dětmi, nízkopříjmové skupiny a seniory. Tyto reformy přitom byly zahájeny už za předminulé vlády v roce 2007, dnes v nich jen pokračujeme a finalizujeme detaily.

Úvodem uveďme několik příkladů dopadů dosud realizované reformy veřejných financí. Podle šetření ČSÚ stouply průměrné čisté příjmy rodin s dětmi v letech 2005–2009 o třetinu, a to i přes krizi, která se odrazila ve výsledcích v roce 2009. I v tomto roce stouply o 6,7 %. Ve stejném období se snížil počet rodin s dětmi pod životním minimem z 5,6 % na 4,2 %. Podle ČSÚ mají na tomto vývoji největší zásluhy zejména rovná daň a změny v sociální oblasti.

Česká republika již dnes zdaňuje rodiny s dětmi zdaleka nejméně v Evropě. Ze zvýšení slev na dani měly největší prospěch domácnosti s nízkými příjmy, zejména s nezaopatřenými dětmi. Jejich příjmy byly po odpočtu všech daňových slev zatíženy nízkou až nulovou daní.

Podle OECD je Česká republika jedinou zemí EU, kde jsou peněžní dávky u rodiny zaměstnance se dvěma dětmi vyšší než jeho odvody, přičemž do výše příjmu 19 tisíc Kč neplatí žádnou daň. Bezmála čtvrtina rodin s dětmi dosáhla na tzv. daňový bonus, takže jim byly vyplaceny různě vysoké částky z titulu daňového zvýhodnění na děti. Tyto domácnosti tak v některých případech měly vyšší čistý příjem než hrubý.

S maximální možnou citlivostí přistupujeme i k seniorům. Penzijní reforma se jich nedotkne a nadále budou jejich penze automaticky valorizovány podle zákona v návaznosti na růst životních nákladů a části průměrných mezd. Ještě stojí za zmínku poslední údaj, kdy míra ohrožení chudobou počítaná podle jednotné evropské metodiky klesla v roce 2010 v ČR na 8,3 %, což je nejnižší míra v celé Evropě.

Žádný z výše uvedených faktů nedokládá „asociálnost“ prováděných reforem, jejich nevýhodnost pro rodiny s dětmi a nízkopříjmové skupiny. Přesně naopak. Zároveň však v celkovém ekonomickém kontextu nemůžeme populisticky nalhávat veřejnosti, že reformy budou zcela bezbolestné – právě proto, že se chceme vyhnout mnohem větším problémům do budoucna.

Situace v Evropě se bohužel od loňských voleb ještě zhoršila. Hned třem zemím eurozóny – Řecku, Irsku a Portugalsku – hrozí státní bankrot a požádaly o významnou finanční pomoc. Jeho dopady by přitom pocítily všechny evropské země. Záchranný balíček mezinárodních institucí postiženým zemím přitom rozhodně nepřináší žádné solidární „spasení“, ale tvrdé podmínky, spočívající v tlaku na okamžité provádění nepopulárních úspor. Tyto země se staly v podstatě „protektorátem“ mezinárodních institucí a jejich hospodářská politika přestala být do značné míry suverénní.

Pokračující ekonomická krize způsobila, že nervozita na finančních trzích během posledního pouhého půl roku výrazně zesílila. Vývoj v eurozóně znamená pro vládu, opozici i sociální partnery zdvižený varovný prst, co se stane v případě, pokud zpozdíme naše úsilí a změníme nastavený kurz. Ukázalo se více než kdy předtím, že snížení ratingu představuje pro každý stát opravdovou hrozbu a zároveň bič na nezodpovědné. Každý stát se může v současné globální ekonomické situaci kdykoli dostat do vážných problémů. Pokud reaguje pozdě a nedostatečně, finanční trhy ve zlepšení jeho ekonomiky neuvěří. Naopak státy, které v podobné situaci reagovaly včas, jsou dnes z nejhoršího venku. Pokud budeme s reformami váhat, může být v dohledné době pozdě i pro celou českou ekonomiku.

V této souvislosti přicházejí odbory a opozice s tvrdou protireformní rétorikou, dopouštějí se však velkých nepřesností, z nichž se zmíním jen o některých. Není pravda, že budou odstátněny penze. Státní průběžný systém bude nadále dominantní. Do soukromých fondů bude moci každý dobrovolně vyvést jen 3 % ze sociálního pojištění (s přispěním dalších 2 %), kde může zvolit investiční strategii podle svého uvážení, včetně velmi bezpečných fondů se státními dluhopisy.

Nevymýšlíme nic nového, inspiraci jsme převzali mj. ze Švédska, kde jistě nelze hovořit o rozkrádání penzijních prostředků. Státní dozor bude velmi přísný. Připravované změny DPH kvůli financování důchodové reformy budou kompenzovány zvýšením daňových slev na děti.

Není pravda, že bude nutné připlácet si na každý zdravotnický výkon. Do nadstandardu bude vyčleněna jen menší část výkonů a kvalitní lékařská péče bude garantována všem. Míra spoluúčasti ve zdravotnictví je u nás společně s Portugalskem nejnižší v EU a nebude se měnit nijak razantně. Přesto se v první řadě zaměříme na ucpání děr v systému, který musí být efektivnější, na snížení nákladů a omezení korupčního prostředí.

Vláda je připravena o reformách diskutovat, nikoli je však zcela negovat. Nesmíme dále ztrácet čas. Nervozita na finančních trzích v současnosti způsobuje okamžitou „nákazu“. Trest a dluhová past pak přicházejí téměř ruku v ruce. Abychom se z této hrozby vymanili, potřebujeme rozpočtově odpovědnou politiku ještě naléhavěji než před rokem.

Komentář premiéra byl zveřejněn v Právu dne 21. května 2011.