EN

Vláda České republiky

Premiér k aktuálním cílům českého předsednictví

Tou první věcí je přece jenom pohled zpět na ten měsíc, který předsedáme Evropské unii, nebo kdy já předsedám Evropské radě. Ten měsíc ukázal celkem jednoznačně že po organizační stránce to, co mnozí měli obavy, jestli budeme schopni zvládat řízení té agendy – tak to probíhá - až na drobnosti, které vidíme my sami a které okamžitě řešíme, velmi dobře. Co se týká naší agendy, tak už dnes se ukazuje, že s velkou předvídavostí jsme Evropské unii se snažili navrhnout a nakonec prosadili agendu, která byla v některých otázkách velmi aktuální. A ukázaly to obě krize a to jak krize plynová, tak krize na Blízkém východě. Nechci se vracet k těmto dvěma krizím. Média o nich informoval poměrně podrobně a v některých případech bych řekl dokonce že objektivně. Takže nechci tu ani podávat výčet všech akcí během předsednictví. Chci se zmínit o několika bodech, které jsou důležité pro naše předsednictví. A to nejen po těch následujících šest měsíců nebo pět. Tím prvním je řešení dopadu světové krize. Jako zásadní jednání vidím kromě těch přípravných zasedání příští Evropské rady osmnáctého a devatenáctého března, kdy jsme odpovědni za přípravu agendy tohoto summitu. A právě na tomto summitu bude klíčovým bodem implementace v prosinci schváleného plánu obnovy. To znamená společného postupu při řešení krize, což je současně jedna z našich priorit., to znamená ekonomika, řešení ekonomických problémů. Přípravy na tuto Radu běží podle plánů. Dvacátého ledna proběhl ECOFIN, který vedl Miroslav Kalousek. A tam jsme jasně řekli – je to citováno v závěrech této ministeriády – že se zaměříme na průběžné hodnocení a plnění těch opatření k podpoře a obnově hospodářského růstu a zaměstnanosti. Na jarní Evropské radě připravujeme první zhodnocení implementace plánu obnovy a předložíme také návrh konkrétních opatření dalšího postupu celé sedmadvacítky. Nezakrývám, že hodláme použít i výstupu naší domácí debaty, kterou vedeme v rámci kabinetu a Národní ekonomické rady vlády. Už teď se ukazuje, že řešení krize bude v řadě zemí komplikovat dřívější zadlužování. Dluhy, které udělaly předtím, že výše dluhů bude limitujícím faktorem pro možnosti vlád účinně zasáhnout. Krize je důsledkem určitého dlouholetého života na dluh, ten mejdan, ta party skončila. A je iluzí se domnívat, že ji překonáme dalším bezhlavým vršením dluhů. Ukazují to už dnes informace o stavu ekonomik a možnosti splácet vlastní dluhy některých evropských zemí, které se dostávají na pokraj defaultu, na pokraj vážných problémů z hlediska profinancování dluhů. Příští ECOFIN bude řešit návrh právě otázku zadlužování jednotlivých zemí a možnosti obsluhovat dluh. A tady platí, že ty velké země mají přístup k úvěrování, prodeji státních bondů, obligací daleko lepší, než země malé s střední bez rozdílu toho, v jakém stavu ekonomiky těchto zemí jsou. Proto samozřejmě budeme navrhovat opatření, která budou řešit okamžitou situaci, ale hlavně budou mířit do budoucnosti a spíše než spotřebu podpoří vyšší výkon ekonomiky. Druhá věc, která proběhla během toho měsíce a které já dávám velký význam a zůstala trochu stranou pozornosti – my dáváme velký důraz na investice do vzdělání, vědy a výzkumu. Dvaadvacátého ledna se konala konference ICOM, Innovation for Competitivness. A plánovali jsem ještě před krizí a ukázalo se, že to bylo prozíravé. Dalším bodem agendy bylo jednání o energetice. Teď nemyslím pouze samotnou kyvadlovou diplomacii a krátkodobé vyřešení krize, ale spíše debatu, která po této krizi následovala a možná bych to řekl dokonce i jistou katarzi. Pokud někdo po tomto měsíci má pořád pocit, že není potřebná společná energetická politika, tak myslím, že všichni tuší, že se mýlí. To, že čtrnáct dní do Evropy neproudil ruský plyn, tak ty dopady byly mentálně psychologicky daleko horší, pro některé země samozřejmě i ekonomicky. I ten otevřený dopis Angely Merkel Bartošovi a mně jasně ukazuje, že i německá kancléřka si jasně uvědomuje potřebu společného postupu. A v tomto smyslu my budeme i nadále jednat . Dvacátého šestého a dvacátého sedmého ledna se konala konference o plynovodu Nabucco. Jako jedna z alternativ případných dodávek plynu, snižujících naši energetickou závislost, Evropská komise už dnes plánuje využít – a já jsem v pátek o tom jednal s presidentem Bartošem – dvě stě padesát milionů euro na startování toho projektu. V tisku proběhla celá řada mystifikací téma Northstream, neboli Severní potok. I při mém vystoupení v Budapešti jsem jasně řekl, že Nabucco nemůže být konkurenční Northstreamu. Nicméně nemůže být Nabucco také zapomenuto a nemůže být realizováno bez výrazné politické podpory celé Evropské unie. Dvacátého devátého, třicátého ledna proběhla velká konference o energetické bezpečnosti a propojení elektrických evropských přenosových soustav v Ostravě za řekl bych velmi reprezentativního obsazení, včetně komisaře Andrise Piebalgse. Tady platí, že právě na řešení toho nedostatečného propojení je věnováno těch tři a půl miliardy euro z těch pěti, o kterých se hovoří. Myslím si, že tři události, které patří do toho našeho třetího E – inaugurace nového amerického prezidenta Obamy, to, že bychom ho rádi viděli na summitu v Praze je pravda a že se to podaří nejsem teď schopen s jistotou říct. Ale už teď se ukazuje, že určité období, kdy se předávala administrativa v Americe, to období od konce loňského roku, vedlo k určité destabilizaci v celé řadě regionů a všichni se těšíme na tu spolupráci. A to nejenom na Blízkém východě, ale především v Afghánistánu. Bylo stanoveno datum konání summitu východního partnerství, které se ukazuje jako jako dobře načasované, to datum je sedmého května. Na pozadí tohoto summitu se bude konat i onen již zmiňovaný trojkový summit Jižní koridor, který má hovořit mimo jiné právě o plynovodu Nabucco. A za třetí v pátek proběhlo jednání, pracovní jednání, pracovní oběd s čínskou delegací, Evropskou komisí, za účasti komisařů a české reprezentace českého předsednictví. Na žádost komise jsme souhlasili s uspořádáním trojkového summitu Evropská unie – Čína, který byl odložen z minulého pololetí během francouzského předsednictví. Ten termín se hledá někde po summitu G20, což je začátek dubna v Londýně a měl by proběhnout v Praze.