Historie minulých vlád
Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 7. dubna 1999
Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Vláda má dnes na programu celkem 49 bodů doposud jich projednala 13, ale byly to ty nejdůležitější. Jako první projednávala otázku Kosova, otázku polních nemocnic. O tom vás bude informovat ministr obrany pan Vetchý. O otázkách humanitární pomoci vám potom více řekne ministr zahraničí pan Kavan.
Vladimír Vetchý, ministr obrany: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda schválila poskytnutí vybavení polní nemocnice jako humanitární dar České republiky pro Albánii a zároveň i vyslání 3 osob ke školení albánského managementu a to na dobu nezbytně nutnou. Zhruba 14 dní. Uložila zabezpečení transportu a předání nemocnice ministerstvu obrany. Úhrada dopravních nákladů bude rovněž z kapitoly rozpočtu ministerstva obrany. Hodnota daru je zhruba 1,4 milionu korun. Jedná se o operační soupravy, operační stoly, pracoviště sterilizační, anesteziologické, dezinfekční, rentgenové, léčiva, nosítka a podobně.
Materiál si byli osobně v březnu prohlédnout ředitel ústřední vojenské nemocnice a zástupce náčelníka zdravotní služby albánské armády. Technický stav materiálu je velmi dobrý, to opakuji, vzhledem k některým zprávám médií z včerejšího dne. Před vlastním používáním nevyžaduje opravu a později ani zvláštní údržbu. Dále vláda schválila vyslání 6. polní nemocnice k plnění humanitárních úkolů mimo území Svazové republiky Jugoslávie a nevyzbrojeného dopravního letounu AN - 26 včetně příslušného leteckého a technického personálu k plnění přepravních úkolů vzdušných sil aliance. Personál nemocnice bude složen z vojáků z povolání, vojáků v další činné službě a občanských zaměstnanců na základě principu dobrovolnosti. Celkový počet osob nepřesáhne 100 lidí. Předpokládaná doba nasazení je 18 měsíců s možností prodloužení.
Usnesení schvaluje předání polní nemocnice a dopravního letounu AN - 26 pod operační řízení NATO. Letoun AN - 26 by měl plnit přepravní úkoly ve prospěch aliančních sil mimo území Svazové republiky Jugoslávie. Doba nasazení letounu je 3 měsíce s možností prodloužení na základě žádosti NATO. Předpokládá se, že bude vykonávat zhruba 100 letových hodin měsíčně. Samozřejmě, tento materiál musí schválit parlament. Náklady na působení polní nemocnice a dopravního letounu pro rok 1999 jsou zhruba 260 milionů korun. O činnosti této nemocnice budu vládu pravidelně informovat v šestiměsíčních intervalech počínaje 1. lednem roku 2000.
Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Vláda se zabývala situací v Kosovu a to z nejrůznějších aspektů. Nejdůležitější je, že se rozhodla, že současná priorita České republiky je poskytnutí masivní humanitární pomoci. Tady jsme vycházeli i z informací, které pravidelně dostáváme, mimo jiné i ze Severoatlantické aliance. Vycházíme z toho, že počet uprchlíků neustále stoupá. V Albánii je od začátku konfliktu již 244 tisíc uprchlíků, v bývalé republice Jugoslávie Makedonii je celkem 131 tisíc uprchlíků a velkým problémem je situace 65 tisíc osob, které čekají na povolení NATO ke vstupu do Makedonie, která praská ve švech a má samozřejmě obavu z dalšího většího přílivu uprchlíků. V Černé Hoře je 62 500 uprchlíků a tak dále. Celkový počet od zahájení konfliktu je 870 tisíc uprchlíků. Jejich situace je velmi naléhavá. Proto bych chtěl shrnout, právě proto, že došlo ke zkreslenostem v těch údajích, ministerstvo zahraničních věcí prakticky ihned v těch prvních dnech uvolnilo částku 60 tisíc dolarů, což je 2,1 milionu korun jako příspěvek na činnost UNHCR a ACRC v Albánii, Makedonii a v Republice Černá Hora.
Šlo o první menší injekci, po níž následuje větší materiální humanitární pomoc. V druhé fázi jsem ve své pravomoci jako ministr zahraničních věcí rozhodl o uvolnění 5 milionů korun z fondu zahraniční humanitární pomoci pro účely materiální humanitární pomoci kosovským uprchlíkům v Albánii, Makedonii a v Černé Hoře. První zásilka materiální pomoci uprchlíkům v Albánii byla již přepravena letadlem Armády České republiky 4. dubna a obsahovala potravinové konzervy, rýži, cukr, přikrývky, léčiva a tak dále. Již v oficiálním seznamu zemí, které poskytly tuto pomoc, je Česká republika jmenována a z toho vyplývá, že jsme patřili mezi první země, jejichž letadla pomoc přivezla. 7. dubna, tedy dnes, jsme letadlem ministerstva obrany odeslali vybavení vojenské nemocnice, o které hovořil pan ministr Vetchý.
Zatím čerpáme 7 milionů korun z celkového fondu zahraniční humanitární pomoci, který reprezentuje 30 milionů. Jsou připravena další 2 - 3 letadla, vzhledem k tomu, že vzdušná doprava je nyní zcela kontrolována aliancí, jednáme se Severoatlantickou aliancí o možnosti využití jejích prostředků k další dopravě této humanitární pomoci. Dále bych vás chtěl informovat, že jsem rozhodl o založení pracovní skupiny pro humanitární pomoc v Kosovu. V této skupině, která začne pracovat v podstatě od zítřka, jsou zastoupeni představitelé vlády a to ministerstva zahraničních věcí, ministerstva vnitra, ministerstva financí, Správy hmotných rezerv a rovněž nevládních organizací. Nadace při České televizi Člověk v tísni, ADRA, Česká katolická charita, Červený kříž, nadace pro uprchlíky při Helsinském výboru. Na ministerstvu zahraničních věcí jsme založili konto, které se jmenuje Češi Kosovu.
Detaily tohoto konta budou poskytnuty na tiskové konferenci na ministerstvu zahraničních věcí zítra v 11 hodin, dohromady s dalšími informacemi, kterými v tuto chvíli nechci zbytečně zdržovat. Jenom vás chci upozornit, že ministři se dnes rozhodli na toto konto všichni přispět sami s tím, že se očekává i podpora veřejnosti pro tuto humanitární pomoc. V neposlední řadě bych vás chtěl informovat, že 12. dubna, což je v pondělí se v Bruselu koná ministerské zasedání Severoatlantické rady, kterého se za Českou republiku budu účastnit a kde se bude hovořit o nových iniciativách a dalších formách řešení. 11. dubna, to znamená v předvečer této důležité ministerské schůzky bude zasedat vláda a bude se především zabývat humanitární pomocí i samozřejmě v předvečer mé cesty zhodnotí poslední vývoj v Kosovu, mimo jiné připraví i návrh do Parlamentu Poslanecké sněmovny jak dále zacházet s humanitární pomocí, pro jejíž některé formy bude třeba souhlasu parlamentu. To je asi tak vše.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Z dalších bodů dnešní schůze vlády byla nejprve projednávána Koncepce resortu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do roku 2002. O ní pohovoří nyní pan ministr Zeman.
Eduard Zeman, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobrý den, dámy a pánové. Zmíněná koncepce resortu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zahrnuje čtyři základní okruhy tak, jak do kompetence tohoto ministerstva spadají. Především tedy oblast vzdělávání, na druhém místě oblast výzkumu, dále oblast mládeže a posléze oblast tělovýchovy. Klíčovou oblastí je samozřejmě otázka vzdělávání. V druhé oblasti vědy a výzkumu navazujeme na celkovou strategii vlády v oblasti vědy a výzkumu, která se připravuje v rámci příslušné koncepce vlády. V oblastech mládeže a tělovýchovy odkazuji na dílčí koncepce v těchto směrech schválené 6. ledna. V té klíčové části vzdělávání bych se pokusil stručně shrnout hlavní cíle vzdělávací politiky vlády České republiky. Jsou formulovány do 4 okruhů.
Prvním okruhem je Rozvoj vzdělávacích příležitostí, rovnost ku přístupu ke vzdělávání, kde si mimo jiné tato vláda dává za úkol umožnit 2/3 - 3/4 mladých lidí získat maturitu ve středním všeobecném nebo odborném vzdělání, zajistit do roku 2005 polovině populačního ročníku možnost nastoupit do některé formy terciálního vzdělávání a do téhož roku prodloužit průměrnou délku vzdělávání ze současných 14,7 let na 16,7 roku, což by nás vyrovnalo s vyspělými zeměmi Evropské unie.
Druhým okruhem problémů jsou změny v pojetí a obsahu vzdělávání i charakteru školy. V této části bych zmínil jako nejpodstatnější, že se zavazujeme předložit v roce 2000 k veřejné diskusi rámcový vzdělávací program, tedy "národní curriculum" pro základní školu a návazně vzdělávací programy pro všechny ostatní typy škol. Dokončit v roce 2001 po veřejné diskusi reformu maturitních zkoušek a konečně rozšířit využívání škol pro zájmovou činnost a volnou účast mládeže a nabídku dalšího vzdělávání v této oblasti.
Třetím okruhem jsou změny ve struktuře vzdělávací soustavy, kde klíčovými body je posílení rozvoje předškolního vzdělávání a druhého stupně základní školy, odstranění slepých uliček na přechodu mezi základní a střední školou a v soustavě středních škol a to do roku 2002, podpora diverzifikovaného terciálního vzdělávání srovnatelného se zeměmi Evropské unie a příprava koncepce a strategie rozvoje dalšího vzdělávání, takže vzdělávání dospělých včetně legislativního zajištění a způsobu financování.
Čtvrtým okruhem by měl být okruh Obrat v postavení učitelů a přístupu k ekonomickému zajištění vzdělávací soustavy, kde jde o urychlení růstu hlavně mezd učitelů oproti ostatním zaměstnancům, rozvojem inovačních programů.
Důležitý bod, který bych zde zmínil je snížení zátěže rodin vyplývajících z úhrady části nákladů za děti v mateřských školách, základních uměleckých školách, zájmových nebo občasných aktivitách a nejdůležitějším bodem bylo tedy zvýšení veřejných výdajů na vzdělávání ze současných 4,5 % HDP na 6 % HDP tak, jako ve většině evropských zemí.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Dále se vláda zabývala třemi body, které předkládal zde přítomný pan místopředseda vlády Pavel Rychetský ve spolupráci s Petrem Uhlem. To byla Zpráva o stavu lidských práv ČR za rok 1998, návrh koncepce politiky vlády vůči příslušníkům rómské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti a návrh usnesení vlády o dalším postupu v souvislosti s nacistickou genocidou Romů.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vážené dámy a pánové, je to poprvé v dějinách všech českých a československých vlád, kdy byla vládě předložena Zpráva o stavu lidských práv. Není to ovšem naposled. Předpokládáme, že taková zpráva bude předkládána každý rok. Tato zpráva je velmi rozsáhlá, má přes 50 stran strojopisu, skládá se ze dvou částí. První část je obecná, druhá zvláštní, první část má 7 kapitol, druhá část má 14 kapitol. Protože bude zveřejněna na internetu, nebudu zde ji podrobně rozebírat.
Vláda ji vzala na vědomí a současně uložila předsedovi vlády, aby ji zaslal pro informaci příslušným orgánům obou komor parlamentu a současně uložila zmocněnci vlády pro lidská práva, aby zpracoval další koncepci Rady vlády České republiky pro lidská práva do roku 2000 a předložil vládě další zprávu o dodržování lidských práv za období tohoto roku do konce března příštího roku. Dalším materiálem, kterým se vláda zabývala, je návrh koncepce politiky vlády vůči příslušníkům rómské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti. Je to naopak dlouhodobá koncepce, v usnesení vlády se dokonce očekává, neboť jsme realisté, že účinnost jak legislativních, tak nelegislativních kroků směřujících k takzvané realizaci vyrovnávacích akcí tak, aby došlo k faktickému vyrovnání šancí a postavení Romů ve společnosti je odhadována až na rok 2020.
To znamená, že předpokládáme, že to bude dlouhodobý náročný proces, který se zaměří především do oblasti vzdělávání, samozřejmě do oblasti péče o jazyk, kulturu romského etnika, o zdokonalování školského systému, uvažuje se o podílu Romů na rozhodování o záležitostech romské komunity, vytváření podmínek pro odstartování demokratizačního procesu uvnitř romských iniciativ, o zřízení sítě občanských poraden a tak dále, včetně té oblasti pro neziskové organizace působící v oblasti lidských práv.
Vláda tento materiál schválila, opět převážnou část úkolů a rozpracování této koncepce uložila zmocněnci pro lidská práva, aby participovali na vyrovnávacích akcích, aby zajistili v rámci své působnosti a svých resortů podmínky, aby zamezili jakýmkoli možným projevům diskriminace, uložila řadě členů vlády ministru školství, ministru kultury, ministru spravedlnosti, ministru vnitra, ministru práce a sociálních věcí, ministru obrany, ministru dopravy a ministru zdravotnictví.
Třetí materiál, který vláda projednávala zde byl avizován jako materiál o dalším postupu v souvislosti s nacistickou genocidou Romů. Mohu vám sdělit, že ta podoba, v jaké ji zmocněnec vlády vládě předložil nebyla po delší rozpravě vládou schválena a vláda přijala usnesení, ve kterém jednak vyjadřuje skutečnost, že vláda si je vědoma dluhu, který má česká společnost vůči českým a moravským Romům, kteří se stali oběťmi holocaustu i jsme si vědomi toho, že této genocidě napomáhali kolaboranti z protektorátních orgánů bývalého Československa. Vláda vzala na vědomí závěrečnou zprávu smíšené komise, která posuzovala historické okolnosti, zejména pokud se týče těch dvou táborů nucené koncentrace Romů v Letech u Písku i v Kunštátu na Moravě a vláda posléze rozhodla o tom, že učiní vše, aby dnešní i další generace poznaly příčiny a souvislosti této genocidy a bude usilovat o pietní úpravu míst bývalých táborů v Letech u Písku a v Kunštátu.
Vláda nepřijala návrh na to, aby se ze státního rozpočtu vyčlenily prostředky, které podle pana ministra zemědělství a ministra pro místní rozvoj, kteří předložili písemný materiál, jak jim bylo uloženo, aby vyčíslili náklady, které by stálo vykoupení a demolice současné velkovýkrmny a vybudování nové velkovýkrmny na jiném místě, na částku mezi 600 až 700 miliony korun. Vláda tak nerozhodla proto, že by se domnívala, že by to nebyl moudrý krok, vláda si myslí, že kdyby nám to rozpočtové možnosti umožňovaly, že bychom rádi k takovému kroku přikročili. V souvislosti s aktuální potřebou masivní humanitární pomoci České republiky, v souvislosti s tím, že je třeba řešit naléhavé otázky současné sociální situace občanů této země včetně romského etnika, prostě vláda dnes takovéto rozhodnutí nepřijala, tím chci říci, že to neznamená, že se k tomu nikdy v průběhu svého 4-letého funkčního období nevrátí. Děkuji vám za pozornost.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Vláda také projednávala návrh zákona o prevenci závažných havárií. Ten předkládal ministr životního prostředí pan Kužvart.
Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Vážené dámy a vážení pánové, je to další z konkrétních bodů plnění Programového prohlášení vlády a velmi stručně popíšu dnes přijatý návrh ministerstva životního prostředí, Návrh zákona o prevenci závažných havárií v podnicích, kde jsou umístěny vybrané nebezpečné chemické látky, jednoduše řečeno Zákon o prevenci závažných havárií. Je to zákon, který je vyvolán nejen potřebou sladit naše právo s právem Evropské unie, ale i potřebou koordinovat činnost v nejrůznějších institucích státní správy na úseku požární ochrany, Báňského úřadu bezpečnosti práce s tím, že hlavní díl povinností bude uložen České inspekci životního prostředí.
Tento zákon se bude týkat zhruba asi sta velkých podniků, v kterých se teď nachází velké množství vybrané nebezpečné chemické látky a následky případné havárie jsou srovnatelné s havárií jaderného zařízení. Chtěl bych konstatovat, že na zavedení tohoto zákona jsou celkem 3 roky od účinnosti tohoto zákona, nyní bude předkládán parlamentu. Možná je na závěr ještě užitečné zmínit, že tento zákon ukládá povinnosti, týkající se vnitřních a vnějších havarijních plánů, účasti veřejnosti na přípravě těchto plánů a informování veřejnosti o rizicích, na hodnocení rizik, na bezpečnostních programech prevence. Čili je to zákon, který je nezbytné přijmout proto, abychom mohli vstoupit do Evropské unie i v této oblasti s čistým štítem.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Vláda dnes projednávala návrhy dalších dvou zákonů, tím prvním byl návrh zákona o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a jejich zničení, tento návrh byl schválen. Pokud budete chtít k tomu vysvětlit něco bližšího, ministr obrany vám to v debatě rád poskytne. Naproti tomu návrh zákona, kterým se mění zákon o střelných zbraní a střelivu, projednávání tohoto bodu bylo přerušeno na jeden týden, protože je potřeba ještě další kolečko diskuse. Byly rovněž schváleny návrhy dvou věcných záměrů zákona, velmi důležitých, tím prvním to je zákon o sdružování v politických stranách.
Mají být rovněž podrobněji upraveny otázky oznamovací povinnosti stran a hnutí ve vztahu k této evidenci, rozšířit výčet náležitostí stanov, stran a hnutí o údaj o výši členských příspěvků, stanovit stranám a hnutím horní hranici členských příspěvků, opravit výplatu státního příspěvku stranám a hnutím v případě pozbytí mandátu a rozpuštění poslanecké sněmovny, daňově zvýhodnit dárce finančního daru poskytnutého stranám a hnutím, zúžit okruh subjektů, od kterých mohou plynout stranám a hnutím příjmy, zavést dvojí režim pro poskytování finančních darů stranám a hnutím v závislosti na výši daru, stanovit stranám a hnutím celkovou roční výši finančních darů, které mohou přijmout, zakotvit povinnost stran a hnutí vrátit dar získaný v rozporu se zákonem dárci, a též umožnit udělení sankce stranám a hnutím za nesplnění povinnosti vrátit dar získaný v rozporu se zákonem.
Opakuji, návrh věcného záměru tohoto zákona byl schválen. A stejně tak byl schválen návrh věcného záměru zákona o ochraně zaměstnanců při nesolventnosti zaměstnavatele, to je opět velmi důležitý bod, a cílem tohoto návrhu je vytvořit takový systém, pomocí něhož by mohlo dojít bezprostředně poté, co se zaměstnavatel dostane do úpadku, respektive je nesolventní, k vypořádání splatných nároků zaměstnanců vyplývajících z jejich pracovně právních vztahů. Účelem této připravované právní úpravy je též přiblížit náš právní řád právu evropských společenství, to znamená, sblížení s právem členských států Evropské unie. Na závěr tohoto úvodního kola ještě menší upozornění, ty první čtyři body, které se týkaly koncepcí například resortní politiky ministerstva zemědělství, návrhu střednědobé hospodářské politiky a akčního programu k posílení konkurenceschopnosti průmyslu ČR, tyto body byly přeloženy na 27. dubna, kdy dojde k mimořádnému zasedání vlády v Kolodějích, které se bude zabývat čistě hospodářskou politikou vlády. Tolik tedy na úvod a nyní máte již slovo vy.
Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já jsem si chtěl upřesnit jednak záležitost šesté polní nemocnice, to vyslání bylo schváleno v rámci té akce NATO, znamená to, že by mohla být vyslána dřív, nebo proč tedy znovu to bude předkládáno parlamentu? To je jedna otázka, a na pana místopředsedu Rychetského, týká se to té zprávy o lidských právech, jaké jsou tam konstatovány dejme tomu nejzávažnější prohřešky proti dodržování lidských práv v tom minulém roce?
Vladimír Vetchý, ministr obrany: Tak já bych asi začal, na mě byla první otázka, je to jiná akce, je to humanitární akce a samozřejmě uděláme všechno pro to, aby ta nemocnice byla vyslána co nejdřív. Opět předpokládáme její umístění v Makedonii. Vzhledem k naléhavosti řešení humanitární situace byl modifikován původní časový plán nasazení polní nemocnice v místě nasazení, předpokládá se, že v případě souhlasu obou komor parlamentu bude do místa nasazení vyslána do 24 hodin první etapa polní nemocnice tvořená 4 až 5 lékaři, včetně epidemiologa, dalších 16 osob zdravotnického personálu s potřebným materiálem a léčivy.
Členové této skupiny by mohli okamžitě zahájit poskytování neodkladné lékařské péče. Další část by následovala do týdne, skládala by se z dalších 16 až 20 osob a zhruba 7 kusů automobilní zdravotnické techniky. Přepravu techniky je potřebné dojednat bilaterálně s některou z dalších zemí NATO, která má možnosti velkokapacitního strategického leteckého transportu. Nabídky součinností již monitorujeme. A druhá etapa by se uskutečnila do 10 dnů od vyslovení souhlasu parlamentem, nemocnice by tím byla posílena o dalších 30 až 35 osob, materiálem a technikou. Závěrečná fáze, plné rozvinutí nemocnice, by následovala do 40 dnů od schválení parlamentem.
Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Myslím, žen pan ministr Vetchý nezdůraznil přesně odpověď na dotaz pana redaktora. Musí to jít znovu do parlamentu, protože parlament schválil vyslání polní nemocnice byť do Makedonie, ale pouze v rámci operace, která je závislá na podepsání mírové dohody oběma stranami. K tomu nedošlo, a protože takto by bylo rozhodnutí sněmovny omezeno, musí parlament schválit tuto akci vlastně znovu.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Pokud se týče té otázky druhé, ta zpráva o stavu lidských práv nerozlišuje mezi stupni, nýbrž stupni a závažnosti porušování lidských práv, nýbrž se snaží naopak o úplný popis stavu lidských práv, o úplnou inventarizaci. Takže ta zvláštní část je členěna takto, problém diskriminace a ty další kapitoly se jmenují: rasisticky motivované násilí a další projevy rasismu policie, národní menšiny, rómové, státní zastupitelství a soudnictví, vězeňství, práva dítěte, rovné příležitosti mužů a žen, zdravotně postižení, uprchlíci, vízová politika atd.
Takže tady nejde o to, smyslem té zprávy není říci, kde je největší problém, nýbrž jaký je skutečný stav lidských práv v této zemi, prakticky ve všech oblastech, ale dá se na to odpovědět tak, že považuje vláda za nejvážnější problémy, které se týkají postavení romské komunity a hlavně životních podmínek takové té diskriminace, abych to řekl zjednodušeně, nikoli ze strany státních orgánů, ale ze strany většinové části populace, ze strany poskytovatelů služeb, problémy spočívající prostě v tom, že je jim někdy znemožňován normální způsob života, včetně návštěvy veřejných zařízení, jako jsou diskotéky, restaurace, kavárny nebo používání hromadných veřejných prostředků a podobně.
Pavel Dumbrovský, televize Nova: Mě by zajímalo, zda se vláda zajímala také o to, co bude dělat, pokud bude chtít k nám přijít větší množství uprchlíků z Kosova, zda jste se zajímali, jaká je situace v uprchlických táborech, a zda na to bude dostatek peněz?
Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Ano, vláda o tom hovořila a budeme se tím ovšem daleko pečlivěji zabývat jednak v neděli na mimořádném zasedání vlády, jednak příští týden na řádném zasedání vlády, kam zástupci ministerstva vnitra by přinesli přesnější informace o finančních možnostech, protože současný odhad je, že jeden uprchlík, kosovský Albánec, o něhož bychom se postarali do konce roku 1999, by pravděpodobně reprezentoval asi částku 100.000 Kč.
Vláda se tedy v té debatě dnes nesoustředila na to, že bychom řekli přesné číslo, kolik uprchlíků jsme ochotni vzít, ale vycházíme z toho, že současné možnosti bez nějakých větších nových kroků umožňují se postarat asi o 1700 uprchlíků, ale s tím, že některé naše sousední státy, například Rakousko nabídlo možnost až 5000 uprchlíků, čili možnost, že bychom našli v našich rezervách možnost se postarat o uprchlíky v počtu řádově 2000 až 5000 nelze vyloučit, ale v této chvíli je poněkud předčasné říct přesné číslo, neboť to závisí jednak na tom množství uprchlíků, jednak samozřejmě na finančních možnostech této republiky.
Samozřejmě současně se bude Česká republika aktivně účastnit diskuse o globálnějším souhrnnějším řešení těchto uprchlíků, protože pochopitelně jak ti uprchlíci, tak Severoatlantická aliance a jednotlivé členské vlády, včetně naší, dáváme přednost možnosti návratu těch uprchlíků zpět do Kosova pravděpodobně s jistou ozbrojenou kontrolou, která by v rámci dalšího jednání zajišťovala bezpečnost kosovských Albánců i na území Kosova, to bude mimo jiné jistě i tématem ministerského zasedání Severoatlantické rady příští pondělí.
Pavel Dumbrovský, televize Nova: Je vláda schopná například dát peníze určitým skupinám lidí, kteří by měli zájem ubytovat uprchlíky, pokud by na to tábory nestačily?
Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Toto je součástí návrhu, který vláda bude diskutovat a v této chvíli bych nerad vytrhoval jednotlivé aspekty z toho souhrnného návrhu, ale něco podobného vláda zcela jistě do návrhu zahrne. V jakých formách, bych vám doporučil si počkat na příští zasedání vlády.
Jan Němec, Česká televize: Já bych se chtěl vrátit k té koncepci ohledně integrace Romů do společnosti. Ta předpokládá i vznik jakého si úřadu pro etnickou rovnost, chtěl jsem se tedy zeptat, co konkrétně by ten úřad dělal a jestli už jsou známy náklady na jeho činnost roční? Děkuji.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já vám musím říci, že to je přesně ten bod materiálu, který vláda neschválila. To znamená, původní návrh pana zmocněnce pro lidská práva, aby vláda schválila jemu uložený úkol, aby vypracoval věcný záměr zákona o zřízení úřadu pro etnickou rovnost, vláda neschválila a domnívá se, že nebyl dostatečně odůvodněn z hlediska potřebnosti takového úřadu. Takže moje odpověď je naprosto hypotetická, byla to ta představa, že by to byl úřad, který by byl dán jistou kontrolní pravomocí, a tam, kde zjistí porušování, diskriminaci konkrétní, šlo by o ukládání pokut. To ovšem dnes může dělat Česká obchodní inspekce, a proto vláda jaksi usoudila, že není potřeba zdvojovat tuto funkci, až kdyby byly pádnější důvody pro zřízení nové instituce, pak by se zřizovala, zatím vláda s tím nesouhlasila.
Johanna Grohová, Mladá fronta Dnes: Já jsem se chtěla zeptat jestli vláda jednala také o případném vyslání letadla do Albánie, který by se přivezlo uprchlíky sem a z jakých dalších zdrojů hodláte čerpat peníze, jestli je to třeba vládní rezerva, rozpočtová nebo jaké ty další zdroje by měly být, z kterých peníze chcete brát?
Vladimír Vetchý, ministr obrany: Vláda zatím nejednala o letadle, které by sem přiváželo uprchlíky.
Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Pokud se týče druhé části té otázky, tím se bude vláda zabývat v neděli večer, zatím všechny prostředky, které jsme uvolnili a z nichž ještě budeme v nejbližších dnech čerpat, jsou z prostředků ministerstva zahraničních věcí, kde to závisí na rozhodnutí ministra. Jak jsem řekl, prioritou vlády je podpora humanitární pomoci, připravíme návrh pro poslaneckou sněmovnu, která by musela o uvolnění dalších částek rozhodnout hlasováním.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já bych jenom doplnil, je to pravda, že to je převážně z kapitol ministra zahraničních věcí, je to zatím z kapitol všech ministrů, třeba ministra obrany, ministra vnitra, ale pravda je, že je nepochybné, že ...vláda považuje za prioritu poskytnutí humanitární pomoci, a pokud sama používá termín masivní humanitární pomoc, že rozpočtované prostředky v kapitolách jednotlivých rezortů nemohou v žádném případě stačit. Vládní rozpočtová rezerva je prakticky neexistující poté, v jaké podobě odhlasovala poslanecká sněmovna zákon o státním rozpočtu. Takže se právě budou hledat nestandardní kroky, včetně toho, že bychom se obrátili na poslaneckou sněmovnu se žádostí o změnu zákona o státním rozpočtu.
Anonym: Já mám otázku na pana ministra Kavana. Podle televize CNN by Česká republika měla nebo mohla fungovat jako zprostředkovatel jednání o urovnání té situace v Kosovu, můžete tuto informaci potvrdit nebo případně říct, v jakém stadiu úvah to je? Děkuji.
Jan Kavan, ministr zahraničních věcí: Já nevím, co informovala televize CNN. Televize CNN nepatří mezi mé mluvčí, tiskový mluvčí ministerstva zahraničních věcí se jmenuje pan Pospíšil a sedí zde, a není redaktorem CNN. Čili já bych varoval redaktory brát takové to zdroje jinak, než s jistou špetkou soli nebo vědérkem soli. Chtěl bych zdůraznit, Česká republika od začátku říkala, že samozřejmě lituje toho, že selhaly diplomatické politické kroky, selhaly takovým způsobem, že Severoatlantická rada musela přistoupit k těm akcím, k nímž dnes dochází, a že samozřejmě Česká republika dává přednost politickému řešení, to znamená, že my i nadále podporujeme diplomatická řešení a jsme, zdůrazňuji, vědomi si svých povinností a závazků, které vyplývají z našeho členství v Severoatlantické alianci a jakékoliv politické, diplomatické kroky projednáváme se svými partnery v rámci Severoatlantické aliance.
Dnes jsem dostal dopis od pana ministra zahraničí Velké Británie, Robina Cooka , který mimo jiné konstatuje, že naše zkušenost s tímto regionem a náš příspěvek jaksi k reflexi aliance o těchto otázkách, pan ministr uvítal včetně naší podpory pro kroky aliance. Nedomnívám se, že je vhodné o takovýchto krocích hovořit ve chvíli, kdy jde o diskusi uvnitř aliance. Samozřejmě, že je přáním aliance a budeme i o tom hovořit příští pondělí v Bruselu, najít taková řešení, která by vedla k návratu k jednacímu stolu, ale tady odkazuji na ty podmínky, které mezinárodní společenství stanovilo, a které Česká republika podporuje, to znamená, ukončení bojů a stažení vojenských i paravojenských jednotek, ukončení etnických čistek, umožnění návratu uprchlíků pod ochranou mezinárodní ozbrojené síly, tyto splněny nebyly. Jakékoliv kroky, které by vedly k splnění těchto cílů a k zastavení bombardování a k návratu k jednacímu stolu, jsou kroky, které Česká republika bude podporovat.
Simona Holecová, Mladá fronta Dnes: Já bych měla otázku na pana ministra školství, a chtěla jsem se ho zeptat, hovořil o curriculární reformě, takže jak by si ji představoval, jakým směrem by se měla ubírat?
Eduard Zeman, ministr školství: Curriculární reforma se má ubírat takovým směrem, aby škola byla co nejotevřenější, aby na prvním místě byl žák, aby tradiční hodnoty výchovy v první řadě zaměstnance, v druhé řadě občana a v třetí řadě teprve člověka byly postaveny obráceně, na prvním místě je člověk, na druhém místě občan a až na třetím místě profesní příprava zaměstnance. To jsou základní postuláty curricurální reformy, jinak by to asi bylo na poměrně objemnější diskusi, co všechno tato reforma musí zahrnovat.
Jan Lipold, Mladá fronta Dnes: Já jsem se chtěl zeptat k těm Letům nebo genocidě Romů pana místopředsedy, jestli bude vyhlášena veřejná sbírka na úpravu, na pietní úpravu těch míst, jak navrhoval vládní zmocněnec, a potom jestli vláda vzala v úvahu ty argumenty, které obsahuje ta zpráva smíšené komise ohledně Letů, to znamená, že ten vepřín výrazně ruší pietu lidí, kteří tam přijdou uctít památku zemřelých a zároveň jaksi vzbuzuje nepřípustné asociace, protože vepři jsou určeni na jatka? A pak jsem se chtěl do třetice zeptat, jestli to usnesení, jak jste z něj citoval, jestli v této podobě je to celé usnesení, protože pokud vím, tak ten návrh byl daleko širší, například se měla uznat historická odpovědnost za protiromská opatření za první republiky, tak jestli vláda toto schválila nebo ne? Děkuji.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vláda vzala v úvahu naprosto všechny souvislosti, jak zahraničněpolitické, tak otázky, které považuje za velmi palčivé, včetně vnitřní situace. Já musím říci, že skutečně přijala mnohem skromnější, jak co do rozsahu, tak co do té uvozující preambule, usnesení, než jak bylo předloženo panem ing. Uhlem. Já to říkám především proto, že není vůbec zvykem, aby vláda přijímala jiná usnesení, než usnesení, kterým se něco schvaluje a ukládá, usnesení, která mají deklarativní charakter, vlastně nemají valného smyslu.
Tady jsme to trochu porušili, ale zase ne v té, promiňte mi, že to tak řeknu, košaté podobě, jak nám to bylo předloženo panem vládním zmocněncem, a ještě jednou opakuji, ve vládě se neozval jediný hlas, který by ten základní záměr, který nám byl předložen, tj. skutečnost, že na tomto místě je dnes velkovýkrmna vepřů, je skutečností, která dalo by se říci je vlastně dlouhodobě těžko mravně přijatelnou skutečností, vláda si tohoto všeho je vědoma a to nikdo nezpochybňoval, ale prostě rozpočtová situace této vlády je taková, že tu částku 600 miliónů korun je naprosto vyloučeno uvolnit, jak jsem již avizoval, je možné, že vláda se za nějaké období znovu k této otázce vrátí. Pokud se týče toho, co tedy vláda může a považuje za nezbytné učinit, tj. té pietní úpravy obou těch míst, na to se vláda domnívá, že není třeba vypisovat sbírku, že naopak s tím si musí dokázat poradit sama.
Alexandr Mitrofanov, Právo: Na pana vicepremiéra Rychetského, dnes senátoři Ruml a Žantovský řekli, že podle jejich informací nejsou dostatečně prověřeni pracovníci NBÚ, kteří mají sami prověřovat ostatní. Co o tom víte, co o tom soudíte?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Tak to je prosím otázka, kterou jsem jako senátor pokládal panu ministrovi Svobodovi, když ten zákon předkládal do senátu před rokem, kdo bude prověřovat ty, kteří budou prověřovat posléze celý národ? Ti prostě byli prověřeni minulou vládou, jak to provedla, na to je odpověď velmi jednoduchá, ty prověrky byly podle právních předpisů platných před účinností zákona utajovaných skutečnostech. Není žádné tajemství, že tato vláda připravuje návrh novely tohoto zákona, a já předpokládám, že tento návrh by měl odstranit řadu nejasností a možná dokonce, řeknu nejen nejasností, ale i ustanovení, která v tomto zákoně jsou až nesmyslně příkrá, a měla by zjednodušit jeho aplikaci.
Libor Rouček, mluvčí vlády: To je prozatím všechno, vláda bude dále jednat, pokud budete mít zájem o další výsledky, přijdu sem dolů v devět hodin večer, pokud budete mít zájem, jste vítáni.
Záznam z doplňující tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 7. dubna 1999 ve 21:00 hodin
Libor Rouček, mluvčí vlády: Z těch dalších bodů, které vláda projednávala po 18. hodině to byl nejprve Návrh věcného záměru zákona, kterým se mění občanský zákoník a kterým se upravuje ochrana některých nájmů nebytových prostorů. Vláda tento věcný záměr zákona schválila. Dále to byl návrh věcného záměru zákona o Fondu dopravy. Jak víte, je to jeden bod vládního prohlášení a jeho účelem je zřízení Fondu dopravy jako trvalého a stabilního zdroje financování veškeré infrastruktury silniční a železniční dopravy a vnitrozemských vodních cest, který by byl právnickou osobou, jejichž rozpočet je oddělen od státního rozpočtu.
K tomu je navrhováno, aby fond byl zřízen zákonem a spravován ministerstvem dopravy a spojů, přičemž rozsah jeho činnosti má stanovit statut fondu schvalovaný vládou, byl oprávněn používat státní prostředky, disponoval na straně příjmů především částkami, které jsou dosud součástí státního rozpočtu, svým původem však odůvodňují jejich zpětné použití pro financování dopravní struktury, to znamená například platby silniční daně, část platby spotřební daně z uhlovodíkových paliv, poplatky za použití vybraných druhů dálnic, rychlostních silnic a podobně. A také aby byl kontrolován Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky, která má schvalovat jeho rozpočet, roční uzávěrku a výroční zprávu.
Dále vláda schválila Návrh věcného záměru zákona o geneticky modifikovaných organismech. Cílem této úpravy je zejména zajistit ochranu zdraví člověka a ochranu životního prostředí před možnými negativními účinky geneticky modifikovaných organismů, stanovit povinnosti právnických a fyzických osob při nakládání s geneticky modifikovanými organismy, vymezit působnost a pravomoci správních úřadů včetně dozorových orgánů pro tuto oblast a také dosáhnout kompatibility s předpisy evropských společenství a OECD. Základní principy jsou takové, aby každý byl povinen nakládat s organismy tak, aby neohrozil zdraví člověka a životní prostředí.
Poté vláda projednávala Návrh poslanců Petra Mareše a Waltera Bartoše na vydání zákona o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením a s tímto návrhem vyslovila nesouhlas, protože předložený návrh zcela opouští dosavadní princip diferencované podpory soukromého školství ze strany státu a naopak předpokládá plošnou státní podporu soukromých školských subjektů v maximální výši při zachování stávajících měkkých podmínek pro vstup soukromého subjektu na vzdělávací trh a výrazně tak snižuje možnost poskytovatele dotace, to jest státu, definovat i kontrolovat použití těchto prostředků. Další důvod je ten, že stát je v současné době garantem dostupnosti a bezplatnosti základního a středního vzdělání a garantem dostupnosti a sociální únosnosti poskytování dalších výchovných a vzdělávacích aktivit a služeb souvisejících s výchovou a vzděláváním. Vládě též není známo uplatňování obdobného principu vztahu státu k soukromému školství v žádné ze zemí Evropské unie.
Potom vláda projednávala Zásady dlouhodobého programu podpory oprav bytových domů. Vláda tyto zásady schválila a uložila ministru pro místní rozvoj, aby do 30. května předložil Návrh věcného záměru zákona o Fondu bydlení a aby postupoval v dalším období podle schválených zásad. Prakticky se jedná o tu dlouhodobě zanedbávanou údržbu. Když si vezmeme statistiky, tak zjistíme, že panelová výstavba probíhala v letech 1959 - 1991, přičemž nejvíce bytů bylo postaveno mezi lety 1966 - 1975. Nyní je v těchto objektech je evidováno celkem 1 165 tisíc trvale obydlených bytů, což je 31 % celkového bytového fondu. Cílem tohoto programu je realizace provádění oprav v rozsahu, který zajistí další užívání těchto domů v horizontu minimálně 50 let. Jde také o zajišťování dlouhodobých zdrojů financování.
Z tohoto důvodu by měl vzniknout ten Fond bydlení. Předpokládá se, že ty opravy by v průměru měly stát, jak to pan ministr vyčíslil, 264 tisíc korun na jeden byt. Při těch úpravách též dojde k úsporám energie, to znamená, že při té prodloužené životnosti by ty úspory převýšily celkově vynaložené náklady. Výše těch oprav bude přibližně 11 miliard korun stavebních prací ročně a protože, jak víte, nejvíce těchto bytů bylo postaveno v severních Čechách a na severní Moravě, měl by se tento program projevit v poklesu nezaměstnanosti v těchto oblastech, v růstu pracovních příležitostí a v rozvoji malého a středního podnikání. Vláda také doufá, že tím dojde k oživení další produkce včetně průmyslové.
Jan Němec, Česká televize: Bude se to týkat i těch domů, které už si nájemníci koupili do vlastnictví a počítá se s nějakými penězi pro letošek?
Libor Rouček, mluvčí vlády: Mělo by se to týkat i těchto domů. Jsou to však, jak je řečeno, zásady toho dlouhodobého programu, čili pan ministr na tom musí dále pracovat a do konce května předložit ten Návrh věcného záměru zákona o Fondu bydlení. Předpokládané potřeby finančních zdrojů v tom prvním roce, to znamená v letošním, by měly činit 1 miliardu korun a potom by se to mělo v každém dalším roce navýšit o 1 miliardu, čili v roce 2000 2 miliardy a tak dále a ustálený režim by potom měl činit 6 miliard korun za rok.
Vláda též vzala na vědomí předloženou zprávu k problematice využití majetku a majetkových práv bývalé KSČ a rozhodla se pro variantu 3, to znamená, aby ministr pro místní rozvoj předložil zprávu do 31. května 1999 v rozsahu majetku, který bývalé ministerstvo hospodářství na základě usnesení vlády ČR 1991 převzalo, přičemž majetek předaný před účinností ústavního zákona číslo 496/1990 sbírky uvést do zprávy pouze rámcově.
Jan Němec, Česká televize: Dá se předpokládat do kdy by se ta otázka majetku KSČ uzavřela?
Libor Rouček, mluvčí vlády: Tam je ten problém, že spousta těch jednotlivých případů je u soudů, které se vlečou a ten výčet by byl v té zprávě, ale dále to bude záviset na těch soudech. Dále vláda schválila Návrh na propojení systémů zdravotního a nemocenského pojištění. Zpráva byla vzata na vědomí a vláda uložila ministru zdravotnictví a ministru práce a sociálních věcí, aby zkoumali možnosti informačního propojení systémů zdravotního a nemocenského pojištění, takže se to bude ještě dopracovávat.
Důležitým bodem byl Návrh investičních pobídek pro firmu AVX Limited. Zde se jedná o investici ve výši 54 milionů dolarů, jedná se o výrobu tantalových anod v Lanškrouně a v konečné fázi by mělo dojít k vytvoření 1100 nových pracovních příležitostí pro okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy a Šumperk.
Vláda též projednávala bod Poskytnutí státní záruky na odklad splátek úvěrů Státního fondu tržní regulace v zemědělství. Tento bod byl přerušen a bude se projednávat v neděli. Čili to je zatím vše, co do této doby vláda projednala. V neděli to bude mimořádné zasedání, které se bude týkat Kosova, protože v pondělí, jak řekl ministr zahraničí, je zasedání Severoatlantické rady v Bruselu na úrovni ministrů zahraničí. Ten vývoj neustále postupuje, ale kdyby bylo potřeba, aby se tím vláda zabývala jako celek, tak se tím, bude zabývat a samozřejmě bude také jednat o humanitární pomoci. O tom bude jednat jak v neděli, tak potom ve středu. Ve středu také z důvodu, že se mezitím sejdou ministři vnitra zemí Evropské unie a vláda chce, aby to s tím bylo zkoordinované, protože zatím třeba neví, jaký bude postup vůči uprchlíkům.
Snaha je, aby se mohli navrátit zpátky do Kosova, případně kdyby to nešlo, je otázka jestli je pro ně lepší je nechat v Makedonii a Albánii nebo na nějakou přechodnou bodu umístit po území Evropské unie, případně do Ameriky. To zasedání v neděli bude od 18 hodin a tiskovku uděláme ve 20 hodin. To je prozatím všechno.
