Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 5. ledna 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Dnes, jak víte, se koná druhá schůze vlády v tomto roce. Na programu je celkem 45 bodů, z toho 13 zákonů, doposud jsme těch bodů projednali 16. Postupně vás nyní seznámíme s projednanými a schválenými zákony tak, jak byly projednávány. Nejprve byl projednáván návrh zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. K tomu předkladatel ministr Špidla.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Dámy a pánové, vláda schválila návrh zákona o ochraně mezd zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Je to zákon, který je v českých poměrech úplnou novinkou a vznikal skutečně od začátku, to znamená od věcného záměru až po paragrafované znění. Je to zákon, který si praxe vysloveně vyžaduje, protože v ČR dochází k tomu, že se u značného počtu zaměstnanců nevyplácejí mzdy, že zaměstnavatelé nedostávají svému základnímu závazku a že je také narušováno jedno ze základních práv, tj. že za práci patří spravedlivá odměna. Je to koneckonců i v naší listině práv a svobod.

Příprava zákona nebyla jednoduchá, protože obsahuje celou řadu rizik. Musí na jedné straně fungovat rychle a spolehlivě, na druhé straně nemůže umožnit zneužívání a je nepochybné, že určitá tendence k zneužívání by mohla nastat. Zákon vláda předkládá do sněmovny s návrhem na vyhlášení legislativní nouze. Je to dáno i tím, že situace je do určité míry vyhrocená, ale hlavně považujeme za správné, aby zákon byl projednán v souladu se zákonem o konkurzu a vyrovnání, s vládní předlohou, která je podmínkou, aby návrh o ochraně platu zaměstnanců vůbec mohl začít fungovat.

Je to zákon, který vychází z evropské směrnice 80/987 ze dne 20.10.1980 a je to tedy v tomto směru i zákon evropský, a už jenom to, že v Evropě existuje směrnice o ochraně platů a existují rozsáhlé systémy na ochranu platů svědčí o tom, že k těmto případům dochází i v poměrně vyspělých ekonomikách, čili není možné a nemůžeme tvrdit, že by tímto zákonem podobný jev zmizel. Pouze ti lidé, kteří byli nespravedlivě a nezodpovědně postaveni do této situace, na tom budou o něco lépe. Technicky bude tento zákon realizovat systém služeb zaměstnanosti, protože je to systém dostatečně rozsáhlý a má dostatečné kontakty ke světu práce. Financován bude z politiky zaměstnanosti a předpokládá se zvýšení počtu zaměstnanců služeb zaměstnanosti, kteří budou zvládat tuto kvalifikovanou práci o 100.

Horní hranice nároku je omezena maximální výškou 1,5 násobku průměrné mzdy a celkový součet nároků může být tři měsíce pro osobu, která je oprávněná. To znamená, že lidé, kteří třeba 10 měsíců setrvají v podniku, který jim nevyrovnává mzdy, nebudou mít tuto mzdu vyrovnanou v rozsahu 10 měsíců, ale pouze v rozsahu 3 měsíců. Jedná se o nároky, které jsou nejenom mzda, ale i všechny další náležitosti a také pracovní poměry na základě různých smluv, které mají charakter pracovní smlouvy a tudíž nároky z nich se tady chápou jako nároky mzdové.

Pokud budou tyto prostředky státem vyplaceny, bude je stát vymáhat v rámci dalších řízení, takže, čistě teoreticky, by to mělo být na nule, což není pravděpodobné, protože při každé situaci existují nedobytné pohledávky. Ale v zásadě tento zákon bude znamenat jak příjmy, tak výdaje.

Dvě poslední poznámky, které jsou důležité z hlediska techniky a práv: Ostatní mzdové nároky, obecné právo podat na tyto mzdové nároky žalobu u soudu nebude narušeno, a to třeba u těch nároků, které byly, dejme tomu, mnohonásobně vyšší, než je ten 1,5 násobek průměrné mzdy, kterou vyhlašuje statistický úřad. Tady bude možné dál využít všech ostatních soudních možností.

Výhoda našeho a evropského systému spočívá v tom, že toto řízení bude neskonale kratší než řízení, které se odehrává u soudu. Rozhodující pro vznik nároku ovšem je, aby na podnik byl podán návrh na prohlášení konkursu. Nikoli vyhlášen konkurs, protože mezi prohlášením nároku a vyhlášením konkursu je dost často velmi dlouhá doba a my jsme toho názoru, že se zaměstnancům musí pomoci rychle, ale musí být podán návrh na vyhlášení konkursu. To jsou nejdůležitější prvky v této věci.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Další důležitý zákon, který byl dnes schválen, byl návrh zákona o hospodaření energií. K tomu ministr Grégr a potom ministr Kužvart.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Vážené dámy, vážení pánové, dobrý večer. Jak řekl pan tiskový mluvčí, dnes byl schválen návrh zákona o hospodaření energií. Je to problematika, která se týká oblasti konečné spotřeby energie a tato problematika nebyla doposud v našem právním řádu dostatečně legislativně zakotvena.

Cílem předložené navrhované právní úpravy proto bylo, aby tento nový právní řád ČR byl adekvátní právnímu řádu zemí EU a upravoval právní rámec v oblasti hospodaření energií, tj. přispíval k jejímu hospodárnému využívání v rámci celé ekonomiky.

V této souvislosti je i neméně důležitá orientace rozvoje energetiky na využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Z tohoto důvodu byl spolupředkladatelem tohoto zákona i pan ministr životního prostředí Kužvart, který mě jistě v této oblasti doplní.

Prioritním účelem tohoto návrhu v právní úpravě je vymezit zájmy společnosti v oblasti konečné spotřeby energie a dosáhnout snížení vysoké energetické náročnosti ekonomiky ČR, a tak současně dosáhnout snížení nepříznivých vlivů energetických procesů na životní prostředí.

V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že v návrhu zákona je kladen důraz na ochranu životního prostředí a na udržitelný rozvoj energetiky. Návrh zákona o hospodaření energií také přispívá k realizaci záměru státní energetické politiky v oblasti užití energie. Návrh zákona o hospodaření energií vychází z legislativy EU.

Jistě zajímavá bude záležitost - a to bych nechal panu ministru Kužvartovi, který je     Autom. řádková autorem tohoto návrhu ? že v souladu se závěry schůze vlády konané 22.12.1999 je do tohoto znění návrhu zákona zapracována i právní úprava odvodu z elektřiny, a to zařazením nového paragrafu o odvodu z elektřiny dodané konečnému spotřebiteli a zahrnující problematiku tzv. zeleného haléře. Ta sazba je navržena ve výši 1 haléře z jedné prodané kilowathodiny. Takže s touto sazbou souvisí navržená novela o Státním fondu životního prostředí, ale to už bych přenechal panu ministru Kužvartovi. Pokud budou dotazy na jednotlivé části tohoto zákona, rád vám je zodpovím.

Libor Rouček, mluvčí vlády: K zelenému haléři, stejně jako k návrhu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí ministr životního prostředí Miloš Kužvart.

Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Vážené dámy, vážení pánové, já bych jen trochu doplnil pana ministra Grégra. Ten zelený haléř je princip, který je v energetické legislativě ČR zaveden poprvé a zjednodušeně řečeno znamená zhruba půlmiliardový příjem Státního fondu životního prostředí. Právě tento mimorozpočtový zdroj v minulých dvou letech sloužil jako jakási substituce státního rozpočtu při realizaci touto vládou přijatého programu úspor energií a podpory obnovitelných zdrojů energií. Nyní tento nesystémový přístup, kdy místo výstavby čistíren odpadních vod byl vlastně suplován státní rozpočet, bude tato částka, něco přes půl miliardy korun ročně, ze Státního fondu životního prostředí určena pro úspory energií a podporu obnovitelných zdrojů. Tento systém nám, mimo jiné, umožní přiblížit se těm parametrům, které jsou v EU předpokládány pro zhruba rok 2010 v oblasti obnovitelných zdrojů energií a tato právní úprava má také příznivý vliv na sektor zemědělství, protože z této položky budou podporovány i energetické plodiny, čili bude to podpora farmářů, a na posledním místě, nikoli z hlediska důležitosti, bych zmínil i pozitivní vliv na rozvoj zaměstnanosti.

Co se týká bodu, který měl dnes v programu jednání vlády číslo tři, předloha návrhu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, tzv. EIA, tak tento zákon byl přijat. Jsem tomu velmi rád. Toto, stejně jako předcházející záležitost zeleného haléře, je záležitost, která je velice vnímaná EU a pokud se podaří tento zákon, který je na tzv. listu "A" přijmout v termínu do zpracování hodnotící zprávy Evropské komise, bude vypuštěna další kritická pasáž z minulé hodnotící zprávy Evropské komise.

K samotnému zákonu bych chtěl konstatovat, že oproti dnes platné úpravě zákona 244/92 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí přesněji například definuje tzv. dotčenou veřejnost. Zároveň zavádí, oproti stávající právní úpravě, takové tituly jako je například zjišťovací řízení, monitoring, analýza vlivů, kdy přijetí této právní úpravy povede, pevně věřím, že v podobě, jak ji dnes schválila vláda, k tomu, že na jedné straně bude mít nejširší veřejnost skutečnou možnost vlivu na rozhodování věcí v životním prostředí, naopak na druhé straně tato právní úprava povede k větší jistotě investorů. Zjednodušeně řečeno, ta stávající úprava nemá ty fáze, které vylučují to, že by se velmi drahý projekt nakonec na závěr setkal s negativním stanoviskem podle té stávající právní úpravy posuzování vlivu na životní prostředí. V této nové právní úpravě bude již fáze tzv. zjišťovacího řízení ještě před tím, než investor vynaloží velké peníze na samotný projekt.

Zohlednili jsme připomínky resortů, kterých se platnost tohoto zákona bude nejvíce dotýkat, mám na mysli především ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo dopravy a spojů. Takže oběma těmto právním úpravám jsem upřímně rád a znamenají výrazný posun k EU.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Jako čtvrtý zákon byl dnes projednáván a schválen návrh zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání. K tomu předkladatel, ministr kultury Pavel Dostál.

Pavel Dostál, ministr kultury: Dobrý večer, dámy a pánové. Zákon s názvem, který nám řekl pan tiskový mluvčí se nazývá pracovně "velký mediální zákon" a je to onen zákon, který je tak očekáván, a to hlavně provozovateli privátního rozhlasového a televizního vysílání. Jelikož jde převážně o technickou normu, tak vás nebudu zatěžovat podrobnostmi, jen vám řeknu, že návrh zákona byl konzultován s komisařem Evropské komise, jinými slovy, musel být odsouhlasen Evropskou komisí, neboť jde o zákon, který musí být plně harmonizován s právem EU. Jako takové zcela zásadní věci, které by vás mohly zajímat, vám k tomuto zákonu řeknu následující:

1. Od 1. července roku 2000 končí éra obstaravatelských společností, tedy společností, které prováděly vysílání, aniž by měly licenci. Například to je případ CET 21 a ČNTS. Podle tohoto nového zákona ten, kdo dostává licenci nemůže toto vysílání realizovat prostřednictvím jiné společnosti.
2. Další zásadní změna je změna, řekněme, politická. Abychom minimalizovali politický tlak na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání byl navržen a vládou schválen naprosto jiný způsob volby členů těchto rad.
3. Zcela zásadní změna se týká licenčního řízení. Licenční řízení bude veřejným slyšením. Na toto licenční řízení bude mít tedy přístup každý občan, každý novinář a hlavně bude tam mít přístup i konkurenční kandidát na obdržení licence. Jinými slovy, jestliže Pavel Dostál by požadoval licenci a Jan Fencl by požadoval také licenci, tak může být přítomen mému slyšení, pokud se týká licence, což nebylo. To byla záležitost zcela bilaterální a nebylo o tom nikdy nic známo. Vláda chce v maximální míře předejít možné korupci v této souvislosti. Je také pamatováno na to, aby převod licence nebyl tak snadný, jak byl doposud. Byly stanoveny naprosto jiné podmínky pro převod licence. Na rozdíl od tiskového zákona je v tomto zákoně taxativně stanoveno, co se nesmí vysílat. Jinými slovy to, co v tiskovém zákonu přijato nebylo, je zde v zákoně zakotveno, a to z jednoho prostého důvodu, že jsme to tam zakotvit museli, protože jsme vázáni směrnicí Evropského společenství Televize bez hranic, že toto taxativní vyjmenování pořadů, které nesmí být vysílány, musí zákon obsahovat.
4. Další významnou změnou oproti dosavadnímu zákonodárství v této oblasti jsou tzv. kvóty, a to kvóty na evropské pořady a kvóty na nezávislá vysílání. Poslední výraznou změnou jsou paragrafy týkající se křížení vlastnictví, které stanovují, kdo může mít licenci jak na rozhlas, tak na televizi a tak dále.

Já jsem vám to řekl jen takhle heslovitě, protože předpokládám, že budete mít dotazy k těm jednotlivým bodům a já je zodpovím. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Ještě než půjdeme dál, tak bych vás všechny požádal, abyste si vypnuli mobily, a to ani ne tak kvůli členům vlády, ale kvůli vašim kolegům, protože ne všichni novináři zde jsou píšící, jsou zde také z televizí a z rozhlasů, a jak víte, ti chtějí mít kvalitní nahrávku a mobilní telefony tyto nahrávky ruší. Jdeme dál a půjdeme k panu ministru Grégrovi, který dnes předkládal i zákon o České obchodní inspekci.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Pokusím se být stručný. Návrh zákona byl vlastně vypracován na základě obecné potřeby řešit stávající nepříznivý stav v oblasti vymáhání práv na úseku ochrany spotřebitele a zejména také práv k duševnímu vlastnictví. Zpracování návrhu vychází rovněž z usnesení vlády číslo 330 ze dne 14.4.1999, které se týká koncepce boje proti kriminalitě v oblasti duševního vlastnictví.

Hlavním cílem navržených novel zákonů je zakotvit ochranu spotřebitele před klamáním v podobě nabízení prodeje a skladování výrobků nebo zboží porušujících práva duševního vlastnictví. Tímto zbožím jsou míněny především padělky a nedovolené napodobeniny. Jejich prodejem jsou klamáni spotřebitelé, ale současně jsou tím také poškozovány zájmy výrobců uvádějících na trh značkové zboží. Prodej tohoto zboží je předmětem zahraniční kritiky a zejména nad rámec té obecné kritiky vyčnívá i kritika ze strany USA, kde také dochází ke značnému poškozování.

Jako jedno z opatření směřující ke zvýšení efektivnosti a účinnosti boje proti tomuto negativnímu jevu na vnitřním trhu se proto navrhuje zakotvit problematiku prodeje výrobků nebo zboží porušujících práva duševního vlastnictví do zákona o ochraně spotřebitele a deklarovat tak vlastně veřejný zájem na potírání tohoto jevu. Zároveň se navrhuje vybavit Českou obchodní inspekci v oblasti sortimentu průmyslových výrobků a Českou zemědělskou a potravinářskou inspekci pro sortiment potravin kompetencemi ke kontrole a ukládání opatření, která by vlastně napomohla účinnějšímu zamezení takovéhoto jednání.

Snad bych ještě zmínil to, že - protože v řadě věci s panem ministrem Kužvartem nejsme v souladu, v řadě věcí ale nacházíme společná řešení - byla doplněna i část zabývající se obaly, respektive jmenovitě vratnými obaly, kde se vlastně stanoví jednoznačná pravidla, jak bude s vratnými obaly zacházeno nebo nakládáno a jaké jsou povinnosti při manipulaci s těmito obaly. To je tedy stručná informace.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Pan ministr Fencl dnes předkládal návrhy dvou zákonů. Je to zákon o vinohradnictví a vinařství a potom též návrh zákona, jež se týká plemenářství.

Jan Fencl, ministr zemědělství: Dámy a pánové, dobrý den. Legislativní smršť završují tyto dva, jistě pro vás atraktivní zákony. Zákon o vinohradnictví a vinařství je zákon, který by vám měl učinit radost a já vysvětlím vzápětí proč.

Důvodem předložení novely je výsledek screeningových jednání v Bruselu v rámci kapitoly zemědělství, kde se ministerstvo zemědělství zavázalo zpracovat do vstupu ČR do EU plně harmonizovaný zákon o vinohradnictví a vinařství. Chci konstatovat, že sektory vinohradnictví a vinařství upravují předpisy Evropského společenství v několikanásobně větší míře, než jiné komodity potravin. Svědčí o tom také kvalita jejich vín.

U nás v tuto chvíli nemůžeme ještě všechno akceptovat, čili tato novela je v podstatě prvním krokem. V březnu bude druhý krok, který otevře vinařský fond a na začátku příštího roku přijde třetí krok, kdy připravíme nové znění tohoto zákona. Význačnou změnou oproti dosavadní právní úpravě je stanovení tzv. viničních tratí v souladu s předpisy Evropského společenství. Smyslem jejich stanovení je možnost zařadit víno vypěstované v těchto tratích mezi vína nejvyšší kvality, tedy takzvaná vína přívlastková, což je předpokladem pro uznání těchto vín nejen u nás, ale také v EU. Tím bude i ve vztahu k obchodu se zeměmi EU zajištěn základní předpoklad, aby naše kvalitní vína mohla být vpuštěna na trhy EU a ona byla konkurenceschopná.

Pro vaši informaci: Víno s přívlastkem smí být podle tohoto zákona vyráběno pouze v šesti druzích, a to jako kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, ledové víno a slámové víno z hroznů, rmutu nebo moštu jedné odrůdy vinné révy stanovené pro vinařskou oblast prováděcím právním předpisem, který dodatečně postavíme. Tento zákon zajistí, že to budou vysoce kvalitní vína, budou to vína, která zásadně nebudou doslazována, budou to vína, která zásadně nebudou konzervována jinak než tím, čemu vinaři říkají síření, samozřejmě v regulované formě. Myslím si, že se můžete těšit na rozšíření sortimentu vynikajících českých a moravských vín.

Druhý zákon je zákon, kterému pracovně říkáme plemenářský zákon. Je to zákon o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat. Tento zákon upravuje šlechtění a plemenitbu skotu, koní, prasat, ovcí, koz, drůbeže, běžců, plemenných ryb a plemenných včel. Jistě vás bude zajímat, kdo jsou to běžci. Běžci jsou pštrosi.

Tento zákon je nezbytně nutný pro to, abychom sladili současnou situaci, která de facto předběhla stávající zákon a došlo k diferenciaci všech služeb, které s touto činností souvisí. Vlastně podle zákona 83/1992 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů vznikla řada zájmových sdružení, která nejsou kryta zákonem. Takže vše co jsme učinili, jsme učinili pro to, aby plemenařina v ČR v celém svém rozsahu měla oporu v zákonu a aby měla oporu v zákonu, který je kompatibilní se zákonem, s kterým pracuje EU. Děkuji za vaši pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Já teď přejdu od vinařství, plemenářství a běžců k novele ústavního zákona, která zahrnuje naše potřeby vyplývající z členství České republiky v NATO, neboli novelizace článku 39 a 43. Ve zkratce vás seznámím s tím, o co tam jde. Jde tam v podstatě o vymezení rolí a pravomocí mezi parlamentem a vládou. Parlament podle tohoto návrhu by měl rozhodovat o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Parlament rozhoduje o zapojení České republiky do obranných systémů podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem. Dále parlament vyslovuje souhlas:

1. s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky,
2. s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na našem území a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o:

1. plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadaní,
2. o účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímacího státu,
3. o účast na záchranných pracích při živelných pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích.

Vláda dále rozhoduje o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky, o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo naše území a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky. Tolik tedy k novele ústavního zákona.

Vláda dnes též schválila zákon o matrikách, jménu a příjmení. Zde účelem je:

1) vyhovět ústavnímu požadavku ukládat povinnosti jen na základě zákona a nikoliv i prováděcími právními předpisy,

2) učinit právní úpravu vedení matrik přehlednější a přesnější,

3) upravit záležitosti vedení matrik a záležitosti užívání a změny jména a příjmení v jednom právním předpisu,

4) snížit počet matričních úřadů v souladu s připravovanou reformou veřejné správy.

Předposlední zákon, který dnes vláda schválila, je novela zákona o některých opatřeních v soudnictví. Zde je hlavním účelem zrušit krajské obchodní soudy v Praze, v Brně a v Ostravě, jejichž existence se v současné době jeví jako neúčelná a nepřispívající k rychlosti vyřizování věcí z obchodní agendy soudů. Tento návrh navazuje na novelu občanského soudního řádu, jejíž návrh byl již vládou předložen parlamentu a rovněž i na další připravované zákony vyplývající z vládou schválené reformy soudnictví.

A konečně posledním zákonem, který dnes byl schválen, je novela zákona o civilním letectví. Zde je cílem návrhu, oproti stávající právní úpravě, vytvořit systém automatické transformace leteckých předpisů, přijímaných v rámci mezinárodních organizací působících v civilním letectví, jejichž členem Česká republika již je, popřípadě bude.

Co se zákonů týče, ještě byly předloženy dva zákony týkající se restituce židovského majetku. Projednávání tohoto bodu bylo přerušeno tak, aby předkladatel oby tyto body spojil do jednoho zákona. Projednáváno to bude nejpozději do 14 dnů.

Tolik tedy k dosavadnímu dnešnímu zasedání.

Pokud se chcete ptát na privatizaci, například PARAMA, ta bude projednávána až dnes večer. Tolik náš úvod, nyní máte slovo vy.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den. Já bych se vrátil k návrhu zákona o ochraně zaměstnanců. Chtěl jsem se zeptat, původně se předpokládalo, že půjde o garanční fond, ze kterého se budou ty ušlé mzdy vyplácet. Teď se to bude vlastně vyplácet ze státních prostředků. Přesto na vašem ministerstvu, pane vicepremiére, nám řekli, že s garančním fondem se do budoucnosti počítá. Dá se říct, v jakém horizontu by se zhruba mohl vytvořit tento fond? Děkuji.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: To rozhodnutí postupovat prostřednictvím systému služeb zaměstnanosti je rozhodnutí, které je dáno aktuální situací, protože zřízení tohoto garančního fondu a rozvinutí celého systému by trvalo velmi dlouhou dobu. Nehledě k tomu, že při projednání se sociálními partnery se mi jevila ta situace tak, že by garanční fond byl obtížně průchodný v daném okamžiku. Proto jsme zvolili toto řešení, které neodporuje evropské směrnici. Ta evropská směrnice pouze chce, aby mzdy byly nějakým způsobem zajištěny, nepředepisuje národní úpravu a garanční fond je delší perspektivou, protože předpokládáme vytvoření samostatných služeb zaměstnanosti oddělených jako samostatný systém. A v rámci tohoto celkového řešení se uvažuje i o tom, že se vytvoří garanční fond pro záležitosti ochrany mezd zaměstnanců. Ale je to věc, která je velmi dlouhá, bude velmi svízelná, bude vyžadovat ohromné množství jednání, a proto se k termínu nemohu vyjádřit.

Jan Němec, Česká televize: Jenom jsem se chtěl ještě zeptat, jestli tomu dobře rozumím, takže stát vlastně bude garantovat i mzdy, řekněme, zaměstnanců čistě privátního sektoru.

Vladimír Špidla, ministr práce a sociálních věcí: Samozřejmě, že ano.

Pavel Mrzena, televize Prima: Já bych se chtěl zeptat pana místopředsedy ještě na ten samý zákon. Vy jste říkal, že by měl platit asi od 1. července. Bude se to vztahovat tedy jenom na podniky, které se dostanou do těch problémů až po tomto datu? Jinými slovy, ti zaměstnanci, kteří demonstrovali nyní před parlamentem - vztahuje se to na ně, nebo ne?

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Jde o to, že v okamžiku, kdy bude platit zákon, tak bude možné podat návrh za rozhodné období, které bude 6 měsíců od okamžiku, kdy byl podán návrh na konkurz. Takže na ty lidi se to bude vztahovat. Ale například na nároky, které vznikly, řekněme, na začátku tohoto roku, se to vztahovat nebude.

Pavel Mrzena, televize Prima: Čili jenom půl roku zpátky?

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Ano, půl roku zpět. Podmínkou je podání návrhu na konkurz, nikoli prohlášení konkurzu, a nebude-li uplatněn nárok zaměstnance do 3 měsíců od okamžiku, kdy byl podán návrh na konkurz, je jeho nárok promlčený. Neznamená to ale, že nemůže žalovat. To je jiná věc, ale v rámci tohoto systému už nebude moc svůj návrh uplatnit.

Iveta Fialová, televize Nova: Pane místopředsedo, já jsem se chtěla zeptat, co byste říkal na to, kdyby někdo z trojice pan Pokorný, Pivoňková, pan Šudák z ministerstva zdravotnictví se začal ucházet o místo u jiného ministra, na jiném ministerstvu.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Personální záležitosti jsou vždycky osobními záležitostmi toho, kdo je na ministerstvu tím pověřen. A pro špičková místa je to nepochybně záležitost ministra.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já bych k tomu chtěl něco říct, protože včera jsem zjistil, že na moje Tiskový odbor přišel dotaz, jestli komunikuji s panem Pokorným. Pana Pokorného jsem v životě neviděl, nikdy jsem s ním nejednal.

Jan Lopatka, Reuters: Já mám otázku pro pana ministra Dostála. Jak si představujete, že by televizní stanice uvedly svůj provoz do souladu s ustanovením toho navrhovaného mediálního zákona o tom, že držitel licence musí být zároveň provozovatelem té televize?

Pavel Dostál, ministr kultury: Platnost tohoto zákona je od 1. července tohoto roku, což znamená, že subjekty, které působí v oblasti rozhlasového, televizního vysílání budou muset do té doby dát své záležitosti do souladu s tímto zákonem.

Marek Petruš, Bridge News: Mám otázku na pana Roučka. Vláda měla jednat o harmonogramu privatizace, který si vyžádal parlament. Mě by zajímalo, jestli ještě se o tom bude jednat večer, protože pokud vím, tak podle dřívějších informací by měl ten harmonogram být předložen do poslanecké sněmovny zároveň se státním rozpočtem tento pátek.

Libor Rouček, mluvčí vlády: O tomto bodu vláda jednala, ten materiál se jmenuje Postup privatizace státních podniků v podnicích s významnou účasti státu. Materiál byl vzat na vědomí.

Miroslav Korecký, Lidové noviny. Otázka na vicepremiéra Špidlu ještě k té insolvenci. Vy říkáte, že stát bude vymáhat později prostředky, které vlastně předá těm lidem, kteří nedostávají mzdy a sám říkáte, že je nevymůže asi všechny. Navíc to bude asi znamenat, že to bude s nějakou delší časovou prodlevou, než se ten konkurz uskuteční atd. Jestliže vláda při všech třech verzích rozpočtu říkala, že rozpočet je napjatý na nejvyšší míru, kde vezme vláda bezprostředně prostředky miliardové výše?

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Za prvé je otázka, zda to budou prostředky miliardové výše. Za druhé jsem jasně řekl, že jsou zakomponovány v politice zaměstnanosti a samozřejmě, že ochrana mzdy je vysoce hájeným právem a ty náklady, které budou z časového rozlišení, pokud by překonaly výběr pojištění pro případ nezaměstnanosti, tak by byly hrazeny z jiných prostředků. Ale veškeré výpočty ukazují, že na politiku zaměstnanosti se vybírá daleko více a že veškeré předpokládané náklady budou kryty.

Vladimír Čechlovský, Právo: Pane místopředsedo, účinnost zákona by měla být od 1. července, ale vy jste se zmínil o tom, že vláda podává návrh na vyhlášení legislativní nouze. Pokud by šlo všechno dobře, odkdy myslíte, že by mohl být zákon nakonec účinný?

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: To záleží na tom, kdy bude schválen zákon o konkurzu a vyrovnání, protože jeho vstup v účinnost je rozhodující pro účinnost tohoto zákona. Čili tyto dva zákony vstoupí v účinnost ve stejný okamžik, ale zákon o konkurzu a vyrovnání je už projednáván a není projednáván ve stavu legislativní nouze, může se přihodit všechno možné, proto je velmi obtížné odhadnout přesný termín. Ale budeme se snažit, aby to bylo co nejrychleji.

Jan Melichar, ČTK: Dobrý večer. Otázka pro pana ministra Grégra k zákonu o úsporách energií. Kdy předpokládáte, že by tento zákon měl vejít v platnost? Jaké předpokládáte, že vyvolá náklady, aby provozovatelé svoje zařízení, popřípadě budovy, uvedli do souladu s tímto zákonem? A třetí věc, zda předpokládáte, že například ve státní sféře byste umožnili tzv. financování třetími subjekty? To znamená, že by třetí firma, nikoli státní rozpočet zafinacoval tyto náklady a poté z úspor energií čerpal prostředky na ty výdaje, které měl. Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Předpokládáme, že tento zákon by měl vstoupit v platnost do konce tohoto roku. Závisí to také samozřejmě na průchodnosti parlamentem. Jako nejbližší možný termín je začátek 4. kvartálu tohoto roku, ale dáváme horizont tohoto roku. Pokud se týká možných aktivit v úsporných opatřeních, samozřejmě že záleží vždycky na kvalitě návrhu a jeho rentabilitě návratnosti. Čili tyto aktivity se dají realizovat všude tam, kde to bude vhodné a rozhodně těmto aktivitám nebudeme nijak bránit nebo nějakým způsobem překážet.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Dobrý večer. Já mám dvě otázky na pana ministra Dostála a jednu na pana mluvčího Roučka. Pane ministře, mohl byste přiblížit věci, které jste zmínil ve svém vystoupení, a sice, že bude naprosto jiný způsob volby Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a zároveň také to, co bylo taxativně stanoveno, že se nesmí vysílat. A na pana Roučka mám dotaz, jestli návrh zákona o matrikách, jménu a příjmení obsahuje něco, co by mohlo zajímat běžné občany.

Pavel Dostál, ministr kultury: Pane Mitrofanove, já vám hned odpovím, jen bych ještě upřesnil svoji odpověď na onu předchozí otázku. Já jsem zapomněl - moje chyba, promiňte - že samozřejmě tam jsou přechodná ustanovení na některé licence, které nyní již byly uděleny. Ta přechodná ustanovení jsou po dobu jedno roku na některé věci, jako je třeba evropská tvorba a podobně. Čili platnost zákona je od 1. července, ale některá přechodná ustanovení si vyžádají čas, který tam dáváme do toho jednoho roku.

Nyní k vaší otázce. Jelikož je všeobecně známo, že politické strany uplatňují svůj vliv při volbě členů rady ve sněmovně, a to je všeobecně známo, a že toto bylo velice moc kritizováno, tak nakonec jsme přistoupili k modelu takovému, aby bylo co nejvíce ztíženo odvolání rady. Takže 5 členů rady volí a odvolává sněmovna, 5 členů rady volí a odvolává senát, 3 členy rady jmenuje a odvolává prezident republiky. Abyste mohli odvolat celou radu, musely by se tyto tři subjekty domluvit na tom, že celá rada bude odvolána. Jinak prostě sněmovna nebo senát může odvolat ty členy, které má volit. Tím je ztížena možnost politického nátlaku na radu, která se někdy projevuje, kdy rada se v podstatě bála toho, že bude odvolána.

Alexandr Mitrofanov, Právo: Co bylo taxativně stanoveno, že se nesmí vysílat?

Pavel Dostál, ministr kultury: To je vlastně to, co bylo v tiskovém zákoně zamítnuto, ale zde to budeme muset přijmout, protože, jak znovu říkám, je to součástí úmluvy. Takže zakazuje se:

a) vysílat pořady podněcující k nenávisti nebo násilí proti skupině obyvatelstva určené na základě rasy, národnosti, pohlaví, náboženství, barvy pleti nebo příslušnosti k jinak určené skupině obyvatelstva.

b) znázorňující kruté nebo jinak nelidské jednání nebo válku způsobem, který takové jednání oslavuje, schvaluje nebo zlehčuje,

c) bezdůvodně zobrazující umírající nebo lidi vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost nebo obsahující podprahová sdělení.

To vše je taxativně zakázáno. Pokud by to bylo porušeno, tak je to na správní řízení, na odebrání licence.

Libor Rouček, mluvčí vlády: A na mě byla otázka, jak konkrétně se bude občanů týkat návrh zákona o matrikách, jménu a příjmení. Takže to přiblížím, co se s občanem stane, kdo ho zapíše jak při narození, tak při úmrtí. Příslušným k zápisu narození a úmrtí do matriční knihy je matriční úřad, v jehož správním obvodu se fyzická osoba narodila nebo zemřela, nezjistí-li se, kde došlo k narození nebo úmrtí fyzické osoby, provede zápis matriční úřad, v jehož správním obvodu byla narozená nebo zemřelá fyzická osoba nalezena. A nyní, narodí-li se nebo zemře-li fyzická osoba v dopravním prostředku, zapíše narození nebo úmrtí matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k vyložení fyzické osoby z dopravního prostředku. A k provedení zápisu rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou je příslušný obvodní úřad Praha 1. Tolik tedy jeden příklad, jak se konkrétně dotkne tento zákon občana.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Dobrý večer. Já bych měl otázky na pana ministra kultury Dostála, týkající se toho zákona. Za prvé ty kvóty na evropskou tvorbu, jestli to televizím bude doporučeno, aby je dodržovaly nebo nařízeno. A v případě, že to nebudou dodržovat, jaké budou sankce. A potom druhá věc, která s tímto souvisí, jestli po té určité přechodné době budou muset rovnou vysílat více než polovinu evropské produkce nebo jestli se bude vlastně postupně zvyšovat ta hranice, kolik musí mít evropských pořadů. A třetí věc, ředitel jedné komerční televize před časem řekl, že by bylo dobré, kdyby se v tom zákoně objevilo, že pokud ta společnost, která má licenci neprovede něco, aby o tu licenci přišla, tak aby poté, co ji ta licence vyprší, jí dostala automaticky dál, aniž by bylo další licenční řízení. Jestli jste něco takového zvažovali?

Pavel Dostál, ministr kultury: Já děkuji za dotaz. Začnu od konce. Nikoliv, po uplynutí lhůty se o licenci žádá s tím samozřejmě, že subjekt, který už licenci má, může v předstihu již žádat o prodloužení. Ale v žádném případě nejde o automatické prodloužení licence. Jinými slovy, nejde o to, že pokud by televize XY neporušila zákon, tak aniž by absolvovala nové licenční řízení, že by dostala automaticky licenci na dalších 12 roků nebo 8 roků.

Pokud se týká podpory evropské tvorby, tedy oněch evropských kvót, tak ty se stávají součástí licenčního řízení. Čili subjekt, který žádá o licenci, uvede, jakým způsobem hodlá naplnit tuto podmínku. Samozřejmě, že rada může dát podle svého uvážení nějaký prostor k tomu, aby k těm 50 % postupně došel. Ale je vyloučeno, aby provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání byl osvobozen od plnění těchto kvót. ní  Obrázek Přímo ten zákon říká, jestli chcete citaci: ? Jen v případě, kdy je dosažení podílu evropských děl přesahující 50 % celkového vysílacího času určitého programu vyloučeno povahou programové skladby vysílání nebo možnostmi vyplývajícími z postavení provozovatele televizního vysílání s licencí na mediálním trhu, může rada provozovateli televizního vysílání v licenci stanovit nižší  Alt. obrázek   podíl evropských děl?.

Sankce za nedodržení licenčních podmínek, tedy včetně kvót, jsou v zákoně stanoveny. Musíte si na internetu najít, kolik to dělá, protože já bych teď nechtěl ostatní zdržovat hledáním.

Poznámka  Publikace

?, Strategie: Já jsem se taky chtěl zeptat pana ministra Dostála, jestli by mohl říct stručně, jaká pravidla mají zprůhlednit vztahy v médiích.

Pavel Dostál, ministr kultury: To vám mohu přesně říci, to je taxativně stanoveno. Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být držitelem více než jedné licence k celoplošnému rozhlasovému vysílání nebo jedné licence k celoplošnému televiznímu vysílání. Jedna právnická nebo fyzická osoba se nemůže majetkově podílet na podnikání více než jednoho provozovatele celoplošného rozhlasového vysílání nebo jednoho provozovatele celoplošného televizního vysílání. Současně se nemůže podílet na vydávání celostátního periodického tisku. Kdo má prostě celoplošnou televizi, nemůže mít celoplošné rádio a nebo taky nemůže vydávat pětkrát týdně print. Doporučil bych, abyste se na to podíval, protože tam jsou strašně zajímavé věci. Aby se Tiskove_informaceCinnost_vladyRady předešlo vzniku různých takových ?dceřinek?, které nyní existují, tak to je § 105. Prosím vás, kdybyste se na internetu na to podívali, zákaz spojení provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání a vydavatelů, tam myslím jsme udělali pokus o to, aby nešel tento paragraf obejít.

Nora Nováková, televize Galaxie: Já mám dotaz na pana Roučka. Ještě bych se vrátila k tomu návrhu zákona o matrikách. Obsahuje návrh zákona jaksi výhledově možnost u Češek využívat příjmení, které není přechýlené? Pokud to tam je, tak z jakého důvodu k tomuto rozhodnutí došlo. To znamená, že já se do budoucna můžu jmenovat nejenom Nováková, ale také Novák. Pokud to můžete takhle prakticky popsat.

Libor Rouček, mluvčí vlády: To je tak detailní otázka, že se nejdřív budu muset do textu toho zákona podívat. Protože, jak víte, já jsem ten zákon nepředkládal, z hlavy ten zákon neznám. To je tedy pro dnešek všechno, děkuji vám a přeji hezký večer.