Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 29. března 2000

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás uvítal na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády ČR s tím, že, jak většina z vás ví, předseda vlády Miloš Zeman a 1. místopředseda vlády Vladimír Špidla jsou spolu s mluvčím vlády panem Liborem Roučkem na oficiální státní návštěvě Skandinávie. Dnešní zasedání vlády řídil pan místopředseda vlády Pavel Rychetský. Vláda měla na programu 23 bodů. Tři členové kabinetu vás potom seznámí s těmi nejzajímavějšími.

Já bych se ale ještě dovolil úvodem zmínit o jedné záležitosti týkající se předsedy vlády, který je nepřítomen, protože se stalo takovou českou módou vyvolávat mediální neklid kolem těch politiků, kteří bývají na zahraničních cestách, ať už jsou z jakékoli strany. V těchto dnes se to dotklo i předsedy vlády v souvislosti se snahami pana senátory Michaela Žantovského zažalovat jej podle zákona o přístupu k informacím a zákona o Senátu, protože mu prý pan premiér v zákonné lhůtě neodpověděl na dotazy v kauze Vítkovic a Aliachem. Já vám k tomu mohu říct jednu základní věc. Dopis pana senátora Žantovského byl doručen do Úřadu vlády 28. února letošního roku a ta zákonná lhůta je 30 dní, takže můžeme spolu počítat.

Každopádně vám mohu říct, že vedoucí Úřadu vlády a ministr vlády ČR pan Karel Březina odpověděl z pověření předsedy vlády, který byl mimo Prahu, senátoru Žantovskému v zákonné lhůtě s tím, že se jednalo o materiály důvěrné, kdy má podle zákona o přístupu k informacím dotyčný, na kterého je ta žádost položena, možnost konzultovat ten materiál s předkladatelem a požádat o prodloužení lhůty o deset dní. V tomto směru byl i pan senátor informován, že předseda vlády využije ustanovení § 14 odst. 5 písm. C zákona číslo 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím a v souladu s tímto ustanovením bude panu senátorovi doručena odpověď do 7. dubna letošního roku. To je asi tak vše, co bych k tomu v rychlosti řekl s tím, že se domnívám, že vše staví do zcela jiného světla včerejší vystoupení pana senátora Žantovského s tím, že předseda vlády ČR je hulvát, který nectí zákony.

To je k této kauze. Nyní bych vás ještě informoval, že vláda z 23 bodů, které dnes projednávala, projednala všechny až na dva, jsou to body 4 a 5, které byly přerušeny a budou doprojednány po dopracování některých dílčích materiálů na příštím zasedání vlády. Já bych teď přítomné členy kabinetu požádal o příspěvek k jejich materiálům v pořadí pan ministr kultury Dostál - je to především kauza bývalého židovského hřbitova na Novém Městě pražském - potom pan ministr průmyslu a obchodu Grégr v souvislosti s některými zajímavými investičními pobídkami zahraničním firmám a na závěr bych dal slovo panu místopředsedovi vlády Mertlíkovi. Takže pane ministře, máte slovo.

Pavel Dostál, ministr kultury: Děkuji vám, dámy a pánové. Vláda ČR při dnešním rozhodování, pokud se týče dalšího stavebního režimu v souvislosti se zrušeným, opakuji, již v roce 1478 zrušeným židovským hřbitovem na Novém Městě pražském, vzala na vědomí dosavadní postup ministerstva kultury, respektive ministra kultury a vzala také na vědomí jeho záměr vyhlásit za kulturní památku celý prostor, kde se bývalý židovský hřbitov nacházel, ovšem s výjimkou pozemku, na kterém bude realizována stavba nové administrativní budovy České pojišťovny. Na straně druhé tam ministerstvo kultury potvrzuje, což je podáno zákonem, význam archeologického nálezu.

Na základě těchto informací ministerstva kultury vláda ČR hledá snahu najít kompromis, řekl bych, ve složité situaci, kde na jedné straně stojí Česká pojišťovna, která nabyla stavebního pozemku v dobré víře a získala ke stavbě své administrativní budovy stavební povolení, přičemž na straně druhé stojí židovská komunita, dožadující se naplnění svých kulturních a náboženských práv. S ohledem na tyto dvě skutečnosti vláda ČR v této složité situaci přijala z jejího hlediska nejlepší kompromisní řešení, ve kterém se část zrušeného židovského hřbitova včetně uložení, zdůrazňuji včetně uložení dalších kosterních pozůstatků, stane součástí nové administrativní budovy České pojišťovny. Jde o tzv. sendvičovou metodu stavby, říkejme tomu z důvodu piety deskovou metodu stavby, kdy ten prostor, který je 40 x 10 x 1 metr bude zalit do betonu a stane se součástí administrativní budovy České pojišťovny, tj., že s ním nebude hnuto, kterak si to přeje Pražská židovská obec, ale bude možno stavět pod ním i nad ním. To je v podstatě celé rozhodnutí české vlády. Pokud se týká dotazů na finanční zajištění této akce, jsem samozřejmě připraven na tyto dotazy odpovědět.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Děkuji, a teď bych požádal pana ministra Grégra.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dámy a pánové, dobré odpoledne. Vláda dnes projednala a schválila tři návrhy investičních pobídek a dá se říct, že jsme tak navázali na velice úspěšnou šňůru v přílivu zahraničních investic a, jak asi víte, výsledky loňského roku zaznamenaly příliv přímých zahraničních investic do ČR přibližně ve výši 5 miliard US$.

Dnes jsme schválili investiční pobídku pro firmu Tyco Electronic Czech. Je to společnost, která je ze 100 % vlastněna společností Tyco Electronics Corporation USA. Tato firma již na území ČR vyrábí a žádá, v souladu se schválenými pravidly o investičních pobídkách, podporu na rozšíření svých kapacit. Společnost má v úmyslu rozšířit stávající výrobní kapacity a v následujících pěti letech investovat 35,3 milionů US$ do vybudování závodu na výrobu konektorů a kabelových svazků. Investice má vytvořit 1200 nových pracovních míst a místem realizace je Kuřim.

Další investiční pobídka byla schválena pro firmu Matsushita Television Central Europe s.r.o.. Je to rozšíření výrobních kapacit na výrobu barevných televizorů značky Panasonic a firma Matsushita hodlá v následujících třech letech investovat 72,65 milionů US$ a investice vytvoří 1440 nových pracovních míst.

No a nyní to, co asi všichni očekáváte. Ze zasedání vlády jsem se uvolnil na hodinu na tiskovku, která byla speciálně uspořádána k této akci, a to je návrh investičních pobídek pro firmu Philips Electronics. Je to dosud největší přímá zahraniční investice do výstavby závodu na zelené louce a je to investice vysoká jak počtem nově vytvořených pracovních příležitostí, tak i pokud se týká investování. Tato investice bude umístěna v oblasti severní Moravy, tzn. v oblasti, která je postižena mnoha strukturálními přeměnami a konjunkturálními vlivy. Je to konkrétně v Hranicích. Byly tady dvě varianty, tzn. na novojičínsku, nebo v Hranicích. Firma se rozhodla pro Hranice. Ta investiční pobídka v současnosti představuje hodnotu, podtrhuju v současnosti, 220 milionů euro a 1000 nových pracovních míst.

Vyjádřili jsme přesvědčení, které bylo velice významné, že jde o první úvodní krok, po kterém by měla následovat další investiční expanze včetně vytvoření dalších pracovních míst a v prohlášení o společném záměru, memorandu, které teď po odsouhlasení ve vládě podepíší představitelé firmy Philips a české vlády, je pro to vytvořen příslušný prostor. Jedná se o určité strategické kroky, které jsou takto pojímány. Čili ten první krok je 200 milionů euro a 1000 nových pracovních příležitostí.

Snad bych ještě řekl, že tato investice je i kvalitativně velice významná, protože dává ve značném rozsahu příležitost českým vývojářům, českým technikům a českým kvalifikovaným dělníkům. Předpokládá, že bude vytvořena velice úzká spolupráce mezi vývojovou základnou tohoto závodu a mezi vysokými školami. I z tohoto pohledu se tedy jedná o významný projekt. Česká vláda chce podpořit i tento záměr, tzn. rozvíjení know-how a podíl našeho vědeckého potenciálu, i státní podporou na technický rozvoj. Takže tolik k tomu a jsme rádi, že tato investice, po řadě jednání, byla nakonec umístěna v ČR, protože o tuto obrovskou investici měly zájem i sousední země a nejenom sousední země. Zde bych ještě dodal to, co nakonec v těch našich investičních pobídkách nikde není uvedeno a co leckdy pak převáží na té misce vah: je to právě důvěra v mozkový potenciál našich vývojářů a kvalifikaci našich dělníků.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Děkuji panu ministrovi a teď požádám o slovo pana vicepremiéra pana Mertlíka, který měl ve vládě také dva zajímavé body.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, vláda se dnes zabývala na svém jednání ještě dvěma dalšími podniky, a to Novou Hutí a Zetorem Brno.

Co se týče společnosti Nová Huť v Ostravě, vláda vzala na vědomí informaci o dalším postupu privatizace akciové společnosti Nová Huť, která byla obsažena v předkládací zprávě k danému návrhu usnesení. Jejím obsahem je poznání skutečnosti, že není možné dále pokračovat v privatizaci této společnosti ve prospěch firmy Petrcíle, která probíhá na základě usnesení vlády 485/1996 a některých dalších návazných usnesení, která byla v této věci v příslušných bodech zrušena.

Zároveň vláda souhlasila s odkupem 1 % akcií Nové Huti od společnosti Petrcíle Konsolidační bankou Praha za maximální cenu čili do výše 54 826 609 korun. To je cena, kterou v minulosti firma Petrcíle za tento jednoprocentní podíl na vlastnictví Nové Huti zaplatila čili je to stejná konstrukce, jaká byla uplatněna v průběhu loňského roku na základě usnesení vlády č. 864/1999 proti firmě Rafis, která měla obdobnou smlouvu ve společnosti Vítkovice - čili ta struktura byla stejná, jde o odkup za původní nabývací cenu. K tomuto usnesení vláda došla na základě dosavadních jednání FNM se společností Petrcíle, která, jak nám je známo, je ochotna tuto cenu akceptovat s tím, že tím se umožní zároveň rozvázat stávající smlouvu o prodeji a koupi dalších smluvních akcií, která byla uzavřena mezi FNM a společností Petrcíle dne 16. 12. 1996.

Tímto způsobem se umožní to, aby ve firmě Nová Huť se nejenom takto, jakoby drobně, změnily vlastnické poměry, ale především přestaly platit jiné závazky s tou smlouvou související, které garantovaly manažerské pozice osobám, které společnost Petrcíle založily a vlastnily, což jsou osoby identické se současným vedením, tedy generální ředitel pan Pětroš a jeho kolegové. Důvod, proč se vláda rozhodla k tomuto kroku je ten, že se tímto otevírá cesta k tomu, aby přišel v blízké budoucnosti do Nové Huti management, který bude schopen efektivněji řešit problémy Nové Huti, která je společností, která je dnes velmi dobře investičně vybavena, ale zároveň, podobně jako některé jiné české společnosti, má celou řadu ekonomických potíží spjatých s úrovní úvěrové zátěže, kterou má.

Domníváme se, že toto je krok, který pro vládu otevře řešení, aby do společnosti, ve spolupráci s IFC (International Financial Corporation), pokročila ve směru ke konečnému řešení, kterým bude splnění příslušných bodů z restrukturalizačního programu hutí a konečně privatizace tohoto podniku do rukou strategického partnera. O tom vláda samozřejmě dnes nejednala, ale tento krok chápe jako otevření cesty k tomuto ozdravnému procesu v Nové Huti.

Vláda se dále zabývala situací v akciové společnosti Zetor v Brně a zde přijala návrh zpracovaný Revitalizační agenturou, spočívající v souboru kroků, kdy prostřednictvím dceřiné společnosti Revitalizační agentury, nově založené společnosti RA Traktor s.r.o., bude prováděno projektové předexportní a exportní financování výroby v Zetoru, která bude realizována na základě smluvních vztahů mezi firmou RA Traktor a Zetorem. Podmínkou k tomu, aby tato cesta byla schůdná je nicméně souhlas ze strany majoritního akcionáře Zetoru respektive akcionáře, který tam vykonává vlastnická práva podle stávajících smluv, což je firma Motokov International. Víme, že tato společnost není tomuto řešení, které vláda přijala, nakloněna. A její souhlas je předpokladem tohoto řešení. Nicméně vláda, v souladu s návrhem Revitalizační agentury, nevidí jinou možnost k poskytnutí šance firmě Zetor k tomu, aby byla úspěšně provedena její reprivatizace, když se ta původní do rukou společnosti Motokov International nepovedla, o čemž svědčí minulé sanace, které byly provedeny a které nebyly ekonomicky efektivní, což je velmi slabé slovo vzhledem k tomu, co se v Zetoru dělo. Čili zodpovědnost dále leží na firmě Motokov International, zda bude ochotna ve spolupráci s vládou postupovat způsobem, který může vést k záchraně Zetoru a jeho privatizaci strategickému partnerovi, nebo zda se rozhodne postupovat způsobem, který je nekooperativní a který bezesporu bude poškozovat objekt jejich částečného vlastnictví, tj. společnost Zetor a.s.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Já děkuji panu místopředsedovi vlády a než přijde prostor na vaše dotazy, jenom zopakuji to, že vláda projednávala 23 bodů, program znáte z internetu, 21 bodů projednala a schválila, dva, o kterých jsem se již zmínil, byly přerušeny. Za zmínku, z těch mediálně zajímavých, ještě stojí to, že byla projednána i Zpráva o stavu a průběhu příprav účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2000 v Hannoveru, že byl projednán a schválen Návrh na sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o spolupráci v boji proti terorizmu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a organizovanému zločinu a i některé personální změny, jako Návrh na odvolání a jmenování zástupců státu ve Správní radě Ústřední pojišťovny Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a Návrh na doplnění správní rady Českých drah. To je asi tak informačně vše k dnešní vládě. Teď je prostor na vaše dotazy.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den. Měl bych dvě otázky, jedna z nich na pana ministra Grégra. V čem spočívá konkrétně ta investiční pobídka - odpuštění daní nebo podobně. A potom bych měl na všechny pány otázku, která nesouvisí přímo s dnešním zasedání vlády, a sice s mediální přestřelkou pana ministra Motejla a pana Václava Klause. To znamená, zajímal by mě váš názor na způsob výměn ministrů ve vládě a zda tento způsob nemůže nějakým způsobem ovlivnit vztahy uvnitř sociální demokracie. Děkuji.

Mirroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Je to standardní balík, který poskytuje investiční pobídky. To znamená, převedeno do řeči obecné, že to jsou vlastně daňové prázdniny, které v tomto případě budou deset let, protože se jedná o velice významnou investici. Mám dojem, že ten dotaz zněl na firmu Philips. Prakticky liší se pouze někdy ve výši a nebo v délce daňových prázdnin nebo v těch dalších pobídkách. Čili u firmy Philips jsou to desetileté daňové prázdniny. Je to příspěvek na zřízení nových pracovních míst. Je to příspěvek na školení a rekvalifikaci. Dále je to poskytnutí dotace obci na investiční přípravu území. Samozřejmě, že je to bezcelní dovoz technologií, což je jištěno příslušným výnosem ministerstva financí, ale do celkového shrnutí investičních pobídek musí být i toto zahrnuto. A je zde zahrnuta navíc, právě proto, že se jedná o tak vysokou investici, i částka ze systému podpory rozvoje průmyslových zón a systému podpory oblasti. Čili to jsou částky, se kterými tyto investičními pobídky počítají.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já se musím přiznat, že nevím nic o přestřelce mezi pány Klausem a Motejlem. Je to možná v dnešním tisku, ale já jsem nestačil dnešní tisk sledovat díky tomu, že jsem v pracovním procesu od sedmi hodin ráno. Chtěl bych nicméně říci, že je suverénním právem předsedy vlády postupovat v oblasti personálních výměn způsobem, který jaksi on uzná za správný a předseda vlády se v tomto směru, pokud je známo, v různých jednáních vždy chová suverénně, což neznamená, že tu a tam nekonzultuje jednotlivé kroky, ale samozřejmě se rozhoduje sám, protože také sám nese zodpovědnost. Čili nám nikterak nepřísluší toto komentovat.

Pavel Dostál, ministr kultury: Dovolte, abych navázal na slova pana místopředsedy. Jelikož vůči němu jsem starý pán, tak můj pracovní proces v důsledku buzení se začíná o půl sedmé. Takže znám onu mediální přestřelku. Mohu říci, že neznám žádný fax, ve kterém by ODS sdělovalo ČSSD, že se jedná o výměnu čtyř kusů ministrů. Dovoluji si tvrdit, že kdyby takový fax existoval, že ho budu znát. Jinak k výměně ministrů bych sdělil totéž, co sdělil pan místopředseda Mertlík ještě s jedním důrazem respektive s jednou dvojtečkou - výměna ministrů nebo úvahy o výměně ministrů probíhaly také v době, kdy se nutně muselo počítat s tím, že se může třeba stát, že nebude české vládě schválen rozpočet. Jinými slovy, pokud by nebyl schválen poslední rozpočet, zřejmě česká vláda by přestala existovat. Vyměňovat v té době ministry by byla záležitost, která by nebyla naprosto racionální.

Kateřina Causidisová, televize Prima: Já bych měla otázku na ministra Dostála ohledně toho dnešního rozhodnutí židovského hřbitova. Jak finančně to bude nákladné tohle to dnešní rozhodnutí a kdo to zaplatí? Děkuji.

Pavel Dostál, ministr kultury: Neznáme finanční náklady, dokonce ani předběžné hrubé finanční náklady této tzv. sendvičové, promiňte, znovu opakuji, to je terminus technicus, tedy té deskové metody, ale Česká vláda je ochotna v této záležitosti ze státního rozpočtu, teď neříkám, že v roce 2000 nebo v roce 2001, chce disponovat částkou do 45 miliónů korun. Vyšší náklady se zavázala zaplatit Česká pojišťovna, dokonce písemně.

Kateřina Causidisová, televize Prima: Neuvažuje se o tom, že by část těch nákladů zaplatila ta židovská obec?

Pavel Dostál, ministr kultury: Židovské obce ve světě se mohou zúčastnit financování této záležitosti a pan ministr Kavan slíbil, že napne všechny síly k tomu, aby tyto finanční toky byly jaksi oživeny nebo vyprovokovány.

    Autom. řádkování  

?, Deník Právo: Já jsem se chtěl zeptat také k této věci, jestli je zapotřebí změnit nějak stavební povolení nebo jestli ta formulace toho stavebního povolení obsahuje i tuto variantu. A potom, jestli jsem tomu správně rozuměl, vy jste hovořil o části té plochy, jestli to tak je, co se tedy stane s tou jinou částí a jak případně jsou ty části velké.

Pavel Dostál, ministr kultury: K první otázce - nikoliv. K druhé otázce - za kulturní památku bude vyhlášen celý prostor, kde se nacházel bývalý židovský hřbitov z roku 1478 s výjimkou parcely, kde se provádí stavba, kde ovšem ministerstvo kultury akceptuje archeologický nález, což znamená, že podle stavebního zákona musí investor brát na toto sdělení ministerstva kultury ohled. Na tom je vlastně založena celá dohoda. Jinými slovy, bude se stavět tak, že ta desková plocha se stane součástí budovy České pojišťovny.

Veronika Sedláčková, Česká televize: Ještě opět ke hřbitovu na pana ministra Dostála. Co bude s kosterními pozůstatky, které byly při archeologickém výzkumu odvezeny a které vlastně židovská obec žádá jejich navrácení zpět na místo původního pohřebiště? Podle posledních informací zatím nedošlo k dohodě mezi vládou a židovskou obcí. A potom ještě jedna otázka, kdy tedy bude vyčíslen ten náklad na zvolenou variantu a zda tedy pojišťovna nesplnila ten požadavek vlády, aby do dnešního rána už vyčíslila tu cifru.

Pavel Dostál, ministr kultury: Pokud nám investor stavby, tj. Česká pojišťovna, sdělí, že zítra, pozítří, za deset dní, za pět dní je staveniště, a já opakuji staveniště, připraveno, aby tam byly uloženy zbylé kosterní pozůstatky, tj. asi 60 rakví, v ten okamžik bude tato záležitost provedena. Musíte si uvědomit, že v žádném případě nejde o hřbitov, jde o staveniště, a židovská obec Praha musí prostě počkat na to, až investor připraví podmínky pro to, aby kosterní pozůstatky, které židovská obec chce uložit v prostoru staveniště, kdy investor řekne - ano, kdy to dokonce vyprojektuje, ano, můžete začít s těmito pracemi. V tuto chvíli vám ovšem mohu říci, že vláda mě pověřila, abych, ačkoliv to nejsou mé kompetence, působil respektive snažil se dosáhnout toho, aby uložení těchto kosterních pozůstatků na místo v onom prostoru, které se pak stane součástí té budovy, bylo co nejdříve.

Veronika Sedláčková, Česká televize: Kdy by měla být vyčíslena ta přesná cifra, kolik budou stát vlastně náklady na čtvrtou variantu?

Pavel Dostál, ministr kultury: Mezi vládou ČR a Českou pojišťovnou došlo k dohodě, že vláda ČR bude participovat na vícenákladech, které vzniknou v důsledku změny projektu, že vláda bude participovat do výše 45 miliónů. To znamená, že pojišťovna bude samozřejmě muset vykázat skutečné náklady a česká vláda je ochotna zaplatit do výše 45 miliónů. Což znamená, že na jedné straně to může být více, ale na straně druhé to může být méně.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Pokud jste dnes sledovali ČTK, tak jste tam mohli zaregistrovat prohlášení pana Jiřího Daníčka, předsedy židovské obce v Praze, kdy již včera informoval členy vlády, že židovská obec v Praze souhlasí s tím návrhem, který vláda dneska navrhovala a projednala, to znamená s tzv. variantou číslo čtyři.

Pokorný, ČTK: Já jsem se chtěl zeptat, jaký bude další osud toho bodu, v kterém se mělo projednat prominutí závazků koksoven OKD.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Ten důvod, proč to vláda odsunula, je v tom, že si vyžádala další informace, zejména z monitorovací instituce ministerstva financí, protože tento odpustek určitého dluhu z minulosti má povahu státní pomoci. Čili musí se k tomu vyjádřit monitorovací instituce. Monitorovací instituce se vyjádřila, doporučila toto řešení, je to obsaženo v daném materiálu, ale někteří členové vlády upozornili na některé další právní souvislosti, které se týkají vztahů mezi evropskou dohodou o uhlí a oceli a touto kauzou. Čili to bude doplněno a předpokládám, že to bude projednáno na nejbližším zasedání vlády, tedy v pondělí. Ten problém není věcný. Je spíš v tom, že ten materiál je třeba dokompletovat.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych měl tři dotazy. Na pana ministra Grégra, kdy bude zahájena ta stavba továrny Philips a jaká bude ta celková investice, tedy po těch prvotních dvou stech miliónech? Na pana ministra Dostála, ještě k tomu hřbitovu. Řekl jste, že to bude zalito do betonu. To znamená, že ty zbytky nebudou potom vůbec přístupné k dalšímu, dejme tomu archeologickému, bádání? A na pana ministra Mertlíka, co se tedy stane s dluhy Zetoru? Protože toto řešení znamená jaksi oddálení uspokojení věřitelů, a už proti tomu také protestovali tamní odboráři, že vlastně nedostanou ty dlužné mzdy. Jak to bude vypadat v tomto směru? Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Takže já bych odpověděl první. V memorandu je vyhrazeno datum, že investice musí být zahájena nejpozději do 22. listopadu 2001, ale to se dává vždycky určitý odstup pro tu realizaci. Je předpoklad, že bude zahájena dříve. A pokud se týče té druhé etapy, tak jak jsem vám řekl, je vymezen prostor pro tuto druhou etapu, ale je shoda s investorem, že tyto věci zatím nebudou prezentovány, protože je potřeba ještě určitých dalších shod a dohod. Nejsou to věci, které jsou nějak krkolomné nebo neschůdné, ale jsou to určité taktické záměry a obě strany se v této věci dohodly, že nebudou prezentovány.

Pavel Dostál, ministr kultury: Pokud se týče vašeho dotazu ohledně, a to jste neřekl, bývalého židovského hřbitova, zrušeného v roce 1478 Jagelonci, nikoliv Pavlem Dostálem, tak židovská obec v podstatě, jak řekl pan Marek, souhlasí s řešením, které navrhla vláda. A pokud se týká dalších archeologických průzkumů, tak ty nejsou nutné, protože základní archeologický průzkum, který vyplývá ze zákona památkové péči, byl proveden v plném rozsahu. Ostatky, které byly převezeny do Národního muzea, a tam byl proveden onen archeologický úkon a tam také byl ukončen, jsou právě ony ostatky, které mají být vráceny a budou zality do betonu. A od této chvíle samozřejmě k nim nikdo nebude mít přístup.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu:, Já jsem chtěl ještě jenom upřesnit, termín zahájení investice je rok 2000. A případně obě ty etapy by měly být ukončeny do roku 2007.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já bych do jisté míry si dovolil polemizovat s částí té otázky tak, jak byla položena. Situace v akciové společnosti Zetor není dobrá, ta firma je předlužená a víte, že v současnosti nevyrábí. Kdo za to může, na tuto otázku je jednoduchá a jednoznačná odpověď. Je to akciová společnost Motokov International, která podle stávající smlouvy vykonává v této společnosti vlastnická práva. A jako vždy vlastník je zodpovědný za to, co se ve firmě děje. Spolu s ním samozřejmě další subjekty, jako například věřitelé, kteří za určitých podmínek půjčovali této firmě.

O co se vláda pokusila? Ta se nepokusila vyřešit problémy této firmy, toho není schopná a není to ani na místě. Ta se pokusila najít náhradní řešení, které by spočívalo v tom, že by dokázala vytvořit entitu, která by si pronajala od Zetoru určité výrobní kapacity a v nich by obnovila výrobu. Čili pokud se toto řešení povede, a podmíněno je to souhlasem stávajícího kontrolujícího vlastníka, tj. firmy Motokov International a.s., tak výsledkem bude to, že na základě úvěru, buď poskytnutého Konsolidační bankou firmě RA Traktor, nebo nějakou komerční bankou s garancí Konsolidační banky, bude obnovena výroba a RA Traktor bude moci dodávat výrobky na tom pronajatém zařízení vyráběné a bude schopen je distribuovat, prodávat atd., Což znamená šanci pro zaměstnance této společnosti a v neposlední míře rovněž pro samu firmu Zetor, která tak zlepší svoji pozici z hlediska budoucí privatizace.

Vláda neřešila úkol, kterým by měla nějak k dnešnímu dni a definitivně vyřešit situaci v Zetoru. To ani není možné a víme všichni, že tím řešením může být skutečně pouze privatizace do rukou dostatečně kapitálově silného subjektu. Vláda totiž neoddálila nijak řešení situace, ta pouze vytvořila podmínky pro to, které jsou pomocnou rukou především právě zaměstnancům a odborářům, nikoliv vlastníkovi. Vlastník měl šanci několik let ukázat, co umí a ukázal to bohužel v negativním smyslu.

Sedláčková, Česká televize: Já jsem se chtěla ještě zeptat pana ministra Dostála, kdy by mělo proběhnout to zalití do betonu a zda se bude skutečně čekat na ty kosterní pozůstatky, které by se měly navrátit.

Pavel Dostál, ministr kultury: Milá Česká televize, ministerstvo kultury není investorem té stavby. V okamžiku, kdy investor stavby řekne, že je to staveniště připraveno přijmout další kosterní pozůstatky, nebude to trvat ani dalších 48 hodin, aby ministr kultury tuto věc zařídil a urychlil. Jinými slovy, v této chvíli to není v mé kompetenci a záleží pouze na rozhodnutí investora, kdy ty ostatky tam budou přivezeny, kdy to bude zabetonováno, přikrytou zeminou a kdy bude pak udělána ona deska, která, a to možná nevíte, se možná stane stropem nebo podlažím té stavby.

Obrázek  Alt. obrázek  

?., Právo: Já bych se chtěl zeptat pana místopředsedy vlády, kdy očekává definitivní vyjádření Motokovu k té záležitosti u Zetoru. A druhý dotaz je na pana Grégra. Pane ministře, teď se tady mluví jenom o té první etapě, to znamená 200 miliónů euro, zatímco ty původně předkládané investiční pobídky počítaly se všemi etapami. Sníží se tedy rozsah těch investičních pobídek, dotace do průmyslové zóny, na technický rozvoj a podobně?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tak já nedovedu říci, kdy lze očekávat reakci firmy Motokov. Bezesporu je v zájmu obnovení výroby traktorů v Brně, aby se tak stalo co nejdříve. Chtěl bych nicméně zdůraznit jednu věc. Ten projekt tak, jak jej vláda schválila, je ´projekt, který byl připraven Revitalizační agenturou. Vláda si zřídila Revitalizační agenturu právě proto, aby měla nástroj, který je dalek nějakých politických mechanismů rozhodování, který připravuje projekty a ve své kompetenci, ve své působnosti včetně svého financování je realizoval a tam, kde to není schopen udělat sám, dal návrh vládě, která s ním buď souhlasí, nebo nesouhlasí. V tomto případě ten návrh považovala za rozumný a odsouhlasila. Čili to, co já očekávám, není přímé jednání - řekl bych vláda například na úrovni ministr financí a Motokov International - ale jednání mezi partnery, kteří tam jsou, tj. Revitalizační agentura na straně jedné, spolu s nimi samozřejmě Konsolidační banka, která má smluvní vztah s Motokovem International, a samotnou firmou Motokov International. Tato jednání probíhají na prakticky každodenní bázi a předpokládám, že budou pokračovat. Jiná věc je to, že nejsou příliš produktivní v poslední době.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Pane redaktore, hovoříme o této konkrétní etapě. A tak jsme i dohodnuti s investorem a na ten váš dotaz bych řekl jenom snad - doufejme jen v to nejlepší.

Jindřich Marek, Tiskový odbor: Všem, kteří se ještě nerozprchli, děkuji za trpělivost a nashledanou v pondělí, protože, jak víte, vláda bude zasedat v pondělí.