Historie minulých vlád
Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 23. prosince 1998
Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, hezké odpoledne. Vláda měla dnes na svém letošním posledním zasedání na programu celkem 27 bodů, doposud jich projednala 22. Nejprve vláda projednávala návrhy několika důležitých zákonů, například zákon o zaměstnanosti, o kterém vám nyní řekne první místopředseda vlády Vladimír Špidla.
Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Děkuji za slovo. Zákon o zaměstnanosti nebyl nový zákon, byla to novela zákona o zaměstnanosti, která byla vládou projednána ve znění, které před krátkou dobou, 21. ledna, bylo podrobně projednáno na tripartitě. Základními cíli, které jsou obsaženy v této novele, je zpřísnit a zpřesnit podmínky pro zaměstnávání cizinců a rozšířit možnosti zprostředkování zaměstnání, v tomto případě jde o to, že se mohou zřizovat soukromé zprostředkovatelny práce, to je obvyklá cesta v Evropské unii. Většinou slouží k vyhledávání nebo zprostředkování práce pro vysoce specializované pracovní kvalifikace. Dalším cílem bylo upravit povinnosti zaměstnavatele při kolektivním uvolňování, protože v současné fázi vývoje trhu práce je zřejmé, že stále zřetelněji bude docházet ke kolektivnímu uvolňování větších skupin. Proto byly předepsány určité postupy, dále cílem zákona bylo přiblížit jej obecně právním aktům v Evropské unii. Posledním bodem - a opět bych chtěl zdůraznit, že to byl bod, který byl projednán se sociálními partnery a má podporu jak zaměstnavatelů, tak zástupců zaměstnanců - je zvýšení hmotného zabezpečení v případě nezaměstnanosti na předbalíčkovou úroveň, tj. na 60 % v období prvních 3 měsíců a 50 % v období druhých 3 měsíců. Chtěl bych upozornit na to, že podle mezinárodní úmluvy práce má být minimální výše podpory v nezaměstnanosti 45 % z příjmu ze zaměstnání, čili to jsme v té druhé polovině podpůrčí doby nesplňovali a tím jsme se dostali, stručně řečeno, mimo rámec obvyklého civilizovaného světa.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Další novelou zákona, kterou se dnes vláda zabývala, byla problematika cestovního ruchu a o té vám poví ministr Jaromír Císař.
Jaromír Císař, ministr pro místní rozvoj: Dobrý večer, dámy a pánové. Zákon, který vláda schválila je zcela novým zákonem, který výrazně chyběl v naší legislativě. Určitě si vzpomínáte na minulý rok, kdy spousta našich občanů doplatila na krachy cestovních kanceláří a na to, že jim nebyla upravena jejich ochrana. Návrh zákona řeší tedy ochranu spotřebitele, zákazníka cestovní kanceláře. Základem navrhované právní úpravy je implementace směrnice číslo 90 EHS, která je podle bílé knihy zařazena do skupiny právních předpisů, jejichž účelem je ochrana spotřebitele. V tomto kontextu byla také implementace do našeho práva posouzena Evropskou unií v rámci screeningu. Jedná se o první návrh komplexní úpravy, kterou mají být do ryze českého základního kodexu občanského zákoníku implementovány prvky práva Evropské unie, což samozřejmě přináší řadu problémů, jak z hlediska správnosti implementace, tak z hlediska systematiky českého právního řádu. Proto byl návrh posouzen z obou uvedených hledisek, a to z hlediska implementace směrnice Konsorcia pro aproximaci práva evropských společenství, posudek byl mimořádně kladný, z hlediska soukromo-právní oblasti českého právního řádu ministrem spravedlnosti a ministr spravedlnosti byl tudíž spolupředkladatelem návrhu zákona. Spolu s návrhem zákona byly napraveny důsledky neuvážené a nepromyšlené liberalizace živnosti o podnikání v oblasti cestovního ruchu. Jak známo, tato živnost se dostala z koncesované až mezi volné živnosti, což byla jedna z příčin stavu na trhu cestovního ruchu. Proto se navrhuje novela živnostenského zákona a přesun této živnosti do živností koncesovaných. Zároveň bylo provedeno rozsáhlé doplnění občanského zákoníku o část, která vymezuje oblast občansko-právní to znamená, že je to rozsáhlé doplnění paragrafu, který se jmenuje Cestovní smlouva, doplnění hlavy 21. občanského zákoníku. Věřím, že navrhovaný zákon přinese potřebnou ochranu spotřebitele, která je podle Bílé knihy, zatím nedostatečně upravena v naší zemi. Děkuji.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Já též děkuji. Ještě Vladimír Špidla má doplněk k své původní zprávě.
Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Krátký doplněk. Dalším z cílů této novely je omezit možnosti diskriminace, čili objevují se tam paragrafy, které umožňují postihovat veškeré formy diskriminace včetně diskriminující inzerce.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Dalším z důležitých zákonů byl návrh zákona o padělcích a nedovolených napodobeninách. Zde požádám ministra Ivo Svobodu.
Ivo Svoboda, ministr financí: Děkuji za slovo. Tento zákon, jehož účelem je umožnit přijímat určitá opatření při dovozu, vývozu a eventuálním zpětném vývozu zboží restriktivní opatření, pokud je to zboží, které porušuje některá práva duševního vlastnictví. Tento zákon je v našem právu novinka nejenom obsahová, ale svým způsobem i novinka pojmová a je to vlastně jedna z prvních zbraní, kterou dostává státní správa v oblasti mezinárodního obchodu, to jsou celní orgány, do ruky v boji proti šíření nejrůznějších napodobenin a padělků na českém trhu, ať jsou již dovezeny nebo zde vznikají, mají být vyváženy nebo eventuálně v případě tranzitu. Česká republika tím dále naplňuje dohodu o duchovních aspektech duševního vlastnictví, podepsanou v Marrakeši v roce 1994 a článku 70 a 93 Evropské dohody. Co je velmi důležité - je zde zaveden institut oprávněné osoby. To je osoba, která je osobou, která může nakládat nebo je vlastníkem ochranné známky, patentu, duševního vlastnictví nebo práva, které podléhá této ochraně a tato osoba může podat návrh respektive iniciovat řízení, jehož účelem může být nepropuštění zboží do tuzemska, nepropuštění k vývozu a eventuálně až zničení tohoto zboží včetně řady sankcí mezi těmito opatřeními. V důsledku neexistence právní úpravy v této oblasti se jednak na český trh dostávaly levné, originálu, tedy vnějšně velmi podobné napodobeniny zahraničních značkových výrobků, v řadě případů zde byly i vyráběny nebo sestavovány a vyváženy a rovněž tak docházelo k obrovským únikům na dani z přidané hodnoty, eventuálně na cle u duševního vlastnictví nehmotného, u výrobků realizovaných nehmotnou formou, ať jsou to nejrůznější know-how, autorská práva k softwaru, licence a podobně. Čili i tímto zákonem, jakmile bude schválen, se zase posuneme o velmi významný krok k té Evropě, kam chceme v brzké budoucnosti patřit.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Vláda se též zabývala návrhy poslanců Vojtěcha Filipa a Zuzky Rujbrové, to byly ty návrhy o zrušení lustračního zákona. O tom Pavel Rychetský.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vážené dámy a pánové, předseda poslanecké sněmovny v souladu s ústavou a jednacím řádem poslanecké sněmovny požádal vládu, aby do 30 dnů zaujala stanovisko k těmto dvěma poslaneckým iniciativám, jejichž obsahem je návrh na zrušení lustračního zákona číslo 451 z roku 1991 a na něj navazujícího obdobného zákona České národní rady, který se vztahuje na příslušníky policie a vězeňské stráže. Stanovisko, které vláda přijala, vám přečtu doslovně, aby nedošlo k žádným omylům. K oběma zákonům jsou ta stanoviska totožná, tak vám přečtu stanovisko k tomu základnímu lustračnímu zákonu. " Vláda na svém zasedání 23. prosince 1998 projednala a posoudila návrh vydání zákona, kterým se ruší zákon číslo 451/1991 sbírky ve znění pozdějších předpisů a vyjádřila s tímto návrhem nesouhlas. Vláda opírá své stanovisko především o to, že pouhé odstranění právní normy z platného právního řádu neřeší dostatečným způsobem ochranu veřejného zájmu při obsazování některých funkcí ve státních orgánech a organizacích, která by ovšem neměla být založena na principu kolektivní viny, ale individuální odpovědnosti. I když nález bývalého Ústavního soudu ČSFR ze dne 26. listopadu 1992 neshledává po provedené derogaci citovaný zákon neústavním anebo odporujícím mezinárodním závazkům, vláda si je vědoma toho, že uvedená norma je předmětem opakované kritiky České republiky ze strany Rady Evropy, Evropské unie i Mezinárodní organizace práce. Vláda proto předpokládá, že v souvislosti se svým záměrem, předložit Parlamentu České republiky návrh na novelizaci zákona číslo 148/1998 sbírky o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, který shledává jako podstatně účinnější a současně z ústavně-právního hlediska přijatelnější prostředek ochrany veřejného zájmu a státní správy, předloží i svůj návrh na zrušení zákona číslo 451/1991 sbírky." To je celý text stanoviska vlády.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Já vás nyní ve zkratce seznámím s třemi dalšími body, které vyvolaly pozornost sdělovacích prostředků. Za prvé vláda schválila zprávu o životním prostředí České republiky v roce 1997. Pokud o ni budete mít zájem, je k dispozici na ministerstvu životního prostředí. Vláda se též zabývala zprávou o stavu a vývoji akciových společností Povodí a možnostech řešení a v této souvislosti uložila ministrům zemědělství, životního prostředí a financí zabezpečit do 31. března 1999 kontrolu hospodaření akciových společností Povodí. Zároveň uložila ministrům zemědělství a životního prostředí, aby do 31. ledna 1999 předložili vládě společný materiál o vývoji akciových společností Povodí a též návrh na další řešení. A konečně vláda dnes schválila zřízení Hospodářské rady vlády. Hospodářská rada vlády bude poradním orgánem vlády v oblasti její hospodářské politiky a jejím úkolem bude iniciovat a koordinovat přípravu a provádění státní hospodářské politiky. Předsedou této rady bude místopředseda vlády pro hospodářskou politiku Pavel Mertlík. Tolik tedy na úvod. Ještě dodám, že vláda se dnes nezabývala otázkou rádia Svobodná Evropa. A nyní již k vašim dotazům.
Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Dobrý den. Já bych měl dva dotazy. První se týká rozpočtového provizória - zdali o tom vláda jednala a jaká omezení z rozpočtového provizória pro vládu vyplývají po ty první tři týdny, kdy se jím bude řídit. A druhá věc je na pana ministra Císaře, jestli by mohl upřesnit, a protože je to pro rozhlasové posluchače poněkud lidštějším způsobem, jak se chrání zákazník cestovních kanceláří.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Prosím, nejdříve pan ministr Svoboda.
Ivo Svoboda, ministr financí: Vláda projednala materiál ministra financí týkající se realizace rozpočtového provizória v prvních čtrnácti dnech měsíce ledna příštího roku. Režim provizória je vynucen tím, že návrh zákona o státním rozpočtu nebyl poslaneckou sněmovnou dosud schválen. Režim provizória předpokládá plné profinancování mandatorních výdajů a další výdaje mohou být kráceny až do výše skutečně dosahovaných příjmů. Vzhledem k poměrně nízkému rozměru deficitního financování tak, jak bylo vládou navrženo v návrhu zákona, i vzhledem k obvykle nižšímu čerpání výdajové stránky rozpočtu v prvních dnech a týdnech každého roku, nehrozí žádné omezení v mandatorních výdajích, mezi které z tohoto pohledu a pro účely této tiskové konference řadíme samozřejmě i dotace do obecních rozpočtů. Určité krácení se může týkat výdajů investičního charakteru a ostatek je překryt tím pozvolnějším náběhem příjmů začátkem roku. Čili nehrozí žádné omezování běžného chodu státních a veřejných institucí.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a nyní pan ministr Císař.
Jaromír Císař, ministr pro místní rozvoj: První opatření spočívá v tom, že se zpřísňují podmínky pro vydání živnostenského listu v oblasti cestovního ruchu. Živnost, jak už jsem uvedl, je přesunuta z volných, které prakticky nekladly na žadatele živnostenského listu žádné požadavky, kromě toho, že je občanem České republiky, že je zletilý a právně bezúhonný, žádné požadavky další. Zařazení mezi koncesované živnosti znamená, že budou podstatně zvýšeny požadavky na prokázání kvalifikace podnikat v oblasti cestovního ruchu. Další oblast ochrany spotřebitele spočívá v tom, že cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění, na základě něhož vzniká zákazníkovi pojištěnému cestovní kanceláří právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku neposkytne zákazníkovi dopravu z místa pobytu v zahraničí do České republiky, pokud je tato doprava součástí zájezdu, nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil nebo nevrátí zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze zčásti. Pojištění sjednává cestovní kancelář s pojišťovnou, které bylo uděleno povolení k podnikání v pojišťovnictví pro oblast uvedenou právě v oblasti cestovního ruchu. Cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění v rozsahu na pojistnou částku minimálně 50 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů nebo v případě, že tyto tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce na pojistnou částku minimálně 50 % těchto tržeb v předchozím roce. To je tak zhruba všechno.
Hana Kadečková, Právo: Mám dotazy na pana místopředsedu Špidlu k zákonu o zaměstnanosti. Za prvé - od kdy počítáte se zvýšením podpory v nezaměstnanosti, kdy si myslíte, že by to mohlo začít fungovat a za jakých podmínek by podle vás měla být možnost vzniku těch soukromých zprostředkovatelem práce a k té úpravě toho kolektivního uvolňování, jestli můžete tedy říct nějaké podmínky. Děkuji.
Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Se zvýšením hmotného zabezpečení se počítá od 1. 7. roku 2000, čili není to začleněno v současném státním rozpočtu, za druhé, pokud jde o ty podmínky kolektivního propouštění, tak tady je podmínka, která říká, že za kolektivní propouštění se považuje takové, které má - u organizací s menším počtem zaměstnanců než 100 - nejméně 10 zaměstnanců, u organizací větších je to 10 a více procent Předpokládá se, že toto kolektivní propouštění musí být nahlášeno úřadu práce a musí být nejméně 30 dnů předem projednáno s odbory. Pokud jde o ty soukromé zprostředkovatelny, ty budou schvalovány a budou působit podle obvyklého systému, který je v Evropské unii.
Jindřich Ginter, Právo: Mě by jenom zajímalo, zda vláda byla informována o problémech, které souvisejí s naplňováním emisního zákona od příštího roku. Jestli tato informace byla předána ministrem Kužvartem a případně co ta informace obsahovala. Kolik těch objektů nebude splňovat a co vláda bude dělat, aby emise byly splněny.
Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Vláda byla informována. Ukazuje se, že je to velmi málo subjektů, které to neplní a znamená to, protože ty emisní limity jsou dané zákonem, tak je samozřejmě jasné, že tento zákon musí být splněn.
Jindřich Ginter, Právo: Kolik je těch subjektů, které nesplňují podmínky?
Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Celkově to je 5 % subjektů a těch subjektů je asi, jestli si to dobře pamatuju, 25 000 co je registrováno. Ale jistý je údaj těch 5 %, těch 25 000 mám pocit, že si to pamatuju, ale jistý si nejsem.
Vladimír Čechlovský, Právo: Otázka na pana ministra Svobodu. Jestli byste mohl pane ministře upřesnit, v jaké míře by mohlo dojít k pozdržení těch investičních výdajů do doby schválení návrhu státního rozpočtu.
Ivo Svoboda, ministr financí: Já jsem se možná nevyjádřil dosti přesně. Předpokládáme, že k tomuto krácení nedojde, samozřejmě za předpokladu, že bude normální vývoj na příjmové stránce státního rozpočtu, protože to jsou strany dvě. Bude-li normální, tak, jak se vyvíjí inkaso daní v přítomné době, nebude potřeba sahat k žádnému krácení, prostě protože plnění výdajové stránky nejenom v měsíci lednu, ale v celém prvním kvartále bývá nižší než je alikvota a dokonce i v tomto režimu provizória se dostaneme na hranici výdajovou, kterou nám doporučila poslanecká sněmovna svým usnesením, tuším, že je to 22,6 nebo 23 % celoročního průměru. Čili jedná se o opatření naprosto minoritní, ale je povinností mou, aby bylo připraveno a vláda byla plně informována o jeho obsahu a rozsahu.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Ještě Vladimír Špidla má nějaký dodatek.
Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Chtěl jsem jenom podrobněji upřesnit to soukromé zprostředkování. Takže tady je to koncipováno jako zprostředkování za úhradu, osoba musí být způsobilá. Za způsobilou se považuje vysokoškolsky vzdělaná osoba, která má buď dvouletou praxi v oboru zprostředkování, nebo v tom oboru, pro který chce zprostředkovávat a má znalost českého jazyka, která musí být také prokázána. Je tam samozřejmě řada dalších a dalších podrobností, ale ty myslím už nejsou tak důležité nebo tak zajímavé.
Martin Mrnka, Televize Nova: Já mám ještě otázku k tomu lustračnímu zákonu. Jestli můžete říci, zda jste si vytvořili nějakou představu, jaký způsobem bude předložený ten vládní návrh zákona o zrušení tohoto zákona.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vláda, tuším, že v říjnu tohoto roku, uložila ministru vnitra a spravedlnosti a ministru bez portfeje panu Baštovi, aby připravili a vládě do konce března příštího roku předložili novelu zákona o utajovaných skutečnostech. Situace je taková, že ve skutečnosti se dnes tyto dva zákony překrývají. Lustrační zákon a zákon o utajovaných skutečnostech jsou zákony, řekněme, o prověřování státních úředníků a zjišťování jejich způsobilosti pro práci ve státních službách. Mimochodem ten zákon o utajovaných skutečnostech přijatý v tomto roce lze označit za podstatně rigidnější a přísnější formu právní úpravy, čímž se lustrační zákon stává téměř nepochybně nadbytečný. Na druhé straně je rozdíl mezi nimi v tom, že zákon o utajovaných skutečnostech vychází důsledně z principu individuální odpovědnosti a nikoli nějaké skupinové příslušnosti nebo kolektivní viny. Proto se vláda rozhodla a v tom stanovisku to vyjádřila, navrhnout zrušení lustračního zákona spolu s novelou zákona o utajovaných skutečnostech. Já bych nepovažoval za seriózní říkat podrobnosti o tom, jak chce vláda tento zákon novelizovat, takže řeknu jenom několik příkladů. Například dnešní právní úprava neobsahuje vůbec žádné termíny, ve kterých Národní bezpečnostní úřad je povinen tu prověrku ukončit. Teoreticky může trvat rok, 5 let, 10 let. Domníváme se, že musí být zákon o takové termíny doplněn. Dále tento zákon neobsahuje vůbec povinnost, v případě, že odmítne dát kladné osvědčení při té prověrce NBÚ odůvodnit, proč to odmítl. Vláda se domnívá, že takové odůvodnění tam musí být a dokonce možná bude nutno zákon doplnit o opravný prostředek, o přezkoumání, o možnost odvolat se. V každém případě bude nutno řešit výraznou diskrepanci, kterou ten zákon způsobil tím, že ze zákona osvobozuje obhájce a soudce od povinnosti k těmto prověrkám a neosvobozuje státní zástupce. Buď se musí státní zástupci dostat do stejné kategorie, anebo naopak se do stejné kategorie musí dostat soudci a obhájci. Takže to jsou základní rysy té připravované novely uvedeného zákona a v souvislosti s touto novelou předpokládáme, že by byly zrušeny oba ty zmíněné lustrační zákony, protože tento zákon bude za prvé vycházet z principů individuální možnosti jak přezkoumávání, tak tedy vlastního prověřování a současně stanoví tu laťku v mnohem širším i přísnějším měřítku.
Josef Kopecký, Zemské noviny: Já bych měl dvě otázky. Jedna souvisí ještě s tím lustračním zákonem, jestli by nebylo jednodušší nechat vypršet jeho účinnost, která končí, tuším, koncem roku 2000. Domnívám se, že pan Rychetský ještě nedávno tento názor také zastával, zejména mě to zajímá proto, že poslanecká sněmovna má nějaké rozložení politické, takže jakýkoli návrh na rušení lustračního zákona, dovoluji si vyslovit názor, má poměrně malou šanci na úspěch, jestli spíš nebyla by cesta neprodlužování jeho účinnosti přes rok 2000. To je jedna otázka a druhá je na pana ministra financí Svobodu, pro informaci měl být předložen materiál Právní analýza nájemní smlouvy mezi ministerstvem financí a rádiem Svobodná Evropa z roku 1994 o pronájmu budovy bývalého Federálního shromáždění, chtěl jsem se zeptat, co ta právní analýza ukázala, zda je v ní nějakým způsobem naznačena možnost přehodnocení té smlouvy.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Pokud se týče té první otázky, tak samozřejmě, že vláda si je vědoma toho a také to při dnešní rozpravě opakovaně zaznělo, že s ohledem na délku legislativního procesu je návrh na zrušení obou lustračních zákonů do značné míry návrhem spíše symbolickým. A to nejenom s ohledem na politické složení obou komor parlamentu, ale i na délku legislativního procesu. Takže my samozřejmě nevylučujeme, že je možné, že dojde k tomu, že dříve dokonce skončí jejich účinnost a platnost, než budou projednány naše zákonodárné návrhy v souvislosti s realizací zákona o utajovaných skutečnostech.
Ivo Svoboda, ministr financí: Co se týče té nájemní smlouvy, je právně nenapadnutelná a v podstatě i nevypověditelná před vypršením dohodnutých termínů. Obsahuje sjednané nájemné, které je velmi nízké, na straně druhé je tam závazek nájemce k provádění určitých úprav a prací na své vlastní náklady, takže i z tohoto pohledu je do jisté míry vyvážená a nelze ji napadnout pro nápadnou nevýhodnost pro jednu nebo druhou smluvní stranu.
Miloš Hrabě, Hospodářské noviny: Já jsem se chtěl zeptat za prvé v čem a jak se zpřísní přístup cizích státních příslušníků na náš trh práce, pak jsem se chtěl zeptat proč ty podpory v nezaměstnanosti se zvýší až od roku 2000 a jaké budou postihy za diskriminaci na trhu práce, jak říkal pan místopředseda.
Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Pokud jde o postihy za diskriminaci, tak tím, že diskriminace byla formulována v paragrafu 1, tím vstoupila pod režim zákona o zaměstnanosti a budou tedy finanční postihy v rozsahu, který poskytuje zákon o zaměstnanosti, to jest až do hranice 2 000 000. Pokud jde o záležitost zpřísnění ve vztahu k cizincům, je tam velmi významná změna, že kontrolní orgány služeb zaměstnanosti budou mít možnost žádat o prokázání totožnosti pracovníků, kteří se zdržují na pracovišti, tak, aby bylo možné porovnat, zda se tam zdržují pracovníci ve shodě s povolením. Pokud jde o otázku hmotného zabezpečení, je to záležitost státního rozpočtu, protože to samozřejmě představuje dodatečný výdaj v rozsahu asi tak 1 400 000 v celkovém roce při odečtení, řekněme tak 300 - 400 miliard, které se musí vyplatit z toho důvodu, že v okamžiku, kdy se jeden člen rodiny stává nezaměstnaný, 70 % rodin spadá pod životní minimum a musí se jim vyrovnávat dávky do životního minima. Čili je to dodatečný náklad v rozsahu přibližně jedné miliardy a s tím nebylo ve státním rozpočtu počítáno. Chtěl bych zdůraznit, že tento zákon byl velmi podrobně včetně účinnosti hmotného zabezpečení, zvýšení hmotného zabezpečení, projednán se sociálními partnery, kteří projevili souhlas.
Jiřina Ondráčková, Zemské noviny: Ještě k zákonu o cestovním ruchu. Jestliže cestovní kancelář sjednává pojištění ve výši 50 % ročních plánovaných tržeb, znamená to, že klient cestovní kanceláře bude, bude mu uhrazeno v případě neposkytnutí služeb, tak jak se o tom původně uvažovalo ten první rok, 50 %, ten další rok 80 a tuším třetí rok se uvažovalo o 90 %.
Jaromír Císař, ministr pro místní rozvoj: Já jsem dosti dobře nerozuměl otázce, ale zákon vychází z toho, že je třeba uhradit zákazníkovi veškeré náklady z repatriace, a to velmi rychle, aby bez otálení, bez jakéhokoli prodlení byla možnost, aby zákazník cestovní kanceláře byl okamžitě repatriován.
Jiřina Ondráčková, Zemské noviny: Za neposkytnuté služby případně by už nebyl pojištěn?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Já se to pokusím zodpovědět. Ten zákon je koncipován tak, že za prvé zvolil formu ručení pro případy krachů cestovních kanceláří cestou povinného smluvního pojištění. To znamená, že zákon stanovil, kolik musí činit minimální objem pojištění. Každá cestovní kancelář bude po účinnosti zákona povinna uzavřít pojištění v minimálním rozsahu 50 % toho předpokládaného nebo skutečného obratu. Na druhé straně návrh zákona stanoví jaké pojistné plnění a za jakých okolností je pojišťovna povinna vyplácet přímo těm pojištěným zákazníkům. Přičemž zákon stanoví, že ve všech případech, i kdyby nedošlo ke krachu cestovní kanceláře, je pojišťovna povinna zajistit jejich návrat do vlasti. A to bez jakýchkoliv podmínek. V ostatních případech, to znamená ty případy nedostatečně poskytnuté služby, vrácení rozdílu a podobně jsou vázány, mimochodem nejsou limitovány, pojišťovna hradí v plném rozsahu, ale pouze v případě, že k nim došlo v důsledku úpadku cestovní kanceláře. Tam je to rozhodující. To znamená, že bude-li spor mezi zákazníkem a cestovní kanceláří o kvalitu nebo nekvalitu poskytnuté služby, zkrácený zájezd, tak to pojišťovna nehradí. To je civilní spor mezi zákazníkem a cestovní kanceláří. Ale zkrachuje-li ta cestovní kancelář, pak teprve nastupuje to pojištění, v těchto dvou případech, ve vztahu k zákazníkovi.
Jindřich Ginter, Právo: Já bych měl ještě na pana Špidlu doplňující otázku, vzhledem k tomu, že tady není pan ministr Kužvart. Vy jste říkal, že těch znečišťovatelů, kteří nesplňují přísné emisní limity bude jenom 5 %, ale pokud se na to díváme číselně, tak je to několik stovek armádních kotelen a několik desítek zdravotnických zařízení. Tam byl asi největší problém v tomto smyslu, který byl i několikrát zveřejněn v médiích. Takže těch 5 % se zdá málo, ale číselně je to poněkud více.
Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Tady, abych ty údaje uvedl přesně, tak podíl ohrožených zdrojů je 5 %. To je v rámci podnikatelské sféry. Z ostatních sfér jsou významnými zdroji pouze resorty armády a zdravotnictví a tady se dá říct, že ze zdrojů armády je ohroženo 34 %. Zdravotnictví, musím se podívat do tabulek, protože to není můj materiál, tak ve zdravotnictví je to 7 procent.
Jindřich Ginter, Právo: Takže k tomu doplňující otázku, protože to je více než 5 %, vy jste říkal 5 %, ale v podnikatelské sféře a to je rozdíl, tak se chci zeptat, jak budete postupovat v případě, kde je to nejvíc, až uplyne ta půlroční lhůta, kdy ty kotelny to budou muset dát dohromady. Ony to zřejmě nestihnou.
Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Pan ministr obrany připravil plán ekologizace provozu armády a tento plán se začne uskutečňovat o potom se samozřejmě bude postupovat přesně podle zákona.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Těch 5 % je tedy celek za velké podniky. Pokud se týče středních podniků, tam je to jenom 1 %.
Vladimír Čechlovský, Právo: Kdybyste ještě, pane místopředsedo, mohl doplnit výklad k cestovním kancelářím. Kolik tedy dostane klient v případě, že cestovní kancelář krachne a vůbec žádné služby neposkytne, přestože zaplatil zálohu nebo celou cenu té služby?
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Podle zákona bude mít návrh na celé pojistné plnění. Já ovšem upozorňuji, že ještě nevím, jak budou vypadat všeobecné pojistné podmínky, které bude schvalovat ministerstvo financí pojišťovnám. Já samozřejmě nevylučuji, že se tam zakotví nějaká možnost spoluúčasti, ale s ohledem na to, že to je klasické pojištění ve prospěch třetí osoby, na které nelze tu spoluúčast chtít, to považuji dopředu za vyloučené.
Ivo Svoboda, ministr financí: Samozřejmě ta otázka na těch 50 % tržeb byla legitimní, ale to je 50 % tržeb za období, za které se uzavírá účetnictví. Je velmi nepravděpodobné, že by některá kancelář měla všech 100 % svých zákazníků najednou na cestách. To se myslím shodneme. Kromě toho je to odvozeno z tržeb, nikoli nákladů, čili je tam ještě rozdíl marže. Takže na takto dimenzovaném pojištění nemusí mít žádný zákazník obavu, že bude cokoli tratit, protože pojištění dosáhne limitu plnění v součtu.
Jindřich Ginter, Právo: Moje doplňující otázka k tomu plánu ekologizace v armádě. Tam je problém peníze, tedy nedostatek financí a v podstatě nebyl vybrán subjekt, který by zajistil dodávky tepla. Hlavně problematika peněz, plán může být, ale jestli to bude finančně kryto.
Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Toto jsou myslím otázky pro ministra obrany v detailu, protože samozřejmě nemůže být vícemístopředseda vlády a resortní ministr jiného resortu do detailu informován o něčem tak komplikovaném jako je ekologizace zdrojů armády. Ale chtěl bych popsat snad jeden citát z té zprávy, že hodnoceno z pohledu celkových emisí je možno přes uvedené problémy považovat situaci za uspokojivou, neboť došlo k dramatickému poklesu celkových emisí hlavních znečišťujících látek. Čili nastoupili jsme trend, který je velmi tvrdý, protože během 7 let dotáhnout tak přísné emisní limity, jako se předpokládalo v tomto zákoně, je opravdu ambiciózní a velký úkol a vypadá to podle všeho, že ten úkol v zásadě bude splněn, že těch znečišťovatelů, kteří to v předpokládaném termínu nezvládnou, bude skutečně kolem těch 5 - 3 procent, no a tam se bude postupovat přesně v intencích zákona.
Jindřich Ginter, Právo: Čili nejste schopen odpovědět, zda vláda /nesrozumitelné/.
Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: No, nemůžu vám odpovídat na záležitosti, které jsou tak komplikované jako je ekologizace armády. Týká se to resortního ministra a chtěl bych zdůraznit ještě jednu věc, že v armádě je celá řada utajovaných skutečností a to znamená, že se zveřejňují pouze ve zvláštním režimu.
Vít Dvořák, Česká televize: Já bych měl dvě otázky. Jednak jste měli projednávat clo na dovoz červeného vína, jestli můžete říct, jak to dopadlo. Druhá otázka - tentokrát budeme my za bulvár - jestli můžete jeden po druhém říct jak a kde budete trávit svátky.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Ano, červené víno projednáváno bylo, ale víc vám o tom řekne pan ministr Svoboda.
Ivo Svoboda, ministr financí: Červené víno bylo projednáno a schváleno nařízení vlády, které zvyšuje dovozní kvótu na 100 000 hektolitrů pro tento rok s preferenčním clem ve výši 25 % ceny. Toto opatření je v souladu s dohodami učiněnými na posledním zasedání rady celní unie. Jenom bych chtěl poznamenat, že potřeba našich zpracovatelů a obchodníků je výrazně vyšší, čili zde jsme drželi pravidla unie a přistoupili jsme na kvótu, která byla přijatelná jak pro slovenskou, tak pro českou stranu.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Dobře a teď k těm vánocům. Já začnu. Budu trávit svátky v rodinném kruhu a potom 27. vyrazím na hory na běžky. Už se na to strašně těším.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: No, budou to asi velmi fádní odpovědi, protože Štědrý večer budu trávit doma, v rodinném kruhu, předpokládám, že bych jeden, možná dva dny zajel do Třeboně, trochu se zrekreovat do těch bahenních lázní a mezi svátky budu každý den v práci.
Ivo Svoboda, ministr financí: Já zřejmě budu kolovat po příslušnících rodiny na území České republiky, protože k řadě z nich jsem se nedostal už druhým nebo třetím rokem a tohle je první příležitost, jak je navštívit alespoň na velmi krátkou návštěvu.
Vladimír Špidla, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Doma, v Jindřichově Hradci a pozoruhodné je jenom to, že Jindřichů Hradec je zhruba 30 kilometrů od bahenních lázní v Třeboni.
Jaromír Císař, ministr pro místní rozvoj: V rodinném kruhu. A po Třeboni toužím, ještě nejsem rozhodnut. Možná, že mi pan místopředseda udělá vhodné "ántré" a zajistí výhodné podmínky.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Máte ještě nějaké další dotazy? Pokud ne tak máme jedno sdělení Pavla Rychetského.
Pavel Rychetský, místopředseda vlády: Vážené dámy a pánové, pan premiér mně požádal, abych vám učinil jeho jménem jedno sdělení. V dnešních sdělovacích prostředcích se objevila zpráva, údajně je jejím zdrojem pan Václav Benda, že pan předseda Zeman spolu s dalšími představiteli sociální demokracie před několika lety měli údajně navštívit Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu a žádat zde o jakési prověrky členů ČSSD v exilu. Skutečnost je přesně opačná. Pan předseda Zeman nenavštívil ÚDV, nýbrž telefonoval panu Bendovi, nežádal o žádné prověrky členů ČSSD v exilu, ani jiných členů. Žádal o jedinou věc, zda by ÚDV nemohl prověřit okolnosti úmrtí bývalého předsedy ČSSD Laušmana v ruzyňské věznici. To bylo vše. Pan předseda Zeman vám to bohužel nemůže sdělit osobně, proto mě o to požádal, protože je poněkud zdravotně indisponován, navštívil dneska v průběhu schůze vlády lékaře a proto mě požádal, abych to tady sdělil.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Ta zdravotní indispozice jsou zuby, abych to doplnil. Není to nic vážnějšího. Já mám též jedno sdělení. Další zasedání vlády nebo první zasedání v příštím roce bude 6. ledna a od tohoto dne budeme též pořádat pravidelná pressfoyer v 17 hodin tady v hale. Přeji vám hezké vánoce, pokud jste nezlobili, tak bohatého Ježíška a hodně zdaru jak osobních, tak profesních v novém roce. Nashledanou.
