Historie minulých vlád
Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 22. března 1999
Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, hezké odpoledne. Vláda, jak víte, měla dnes na svém programu celkem 21 bodů. Doposud jsme projednali ty nejdůležitější, to znamená, že jsme se dostali za bod 13, to znamená zprávu o jaderné elektrárně Temelín. Nejprve jsme však projednali sedm návrhů zákonů. S těmi prvními dvěmi vás nyní seznámí pan ministr financí Svoboda.
Ivo Svoboda, ministr financí: Děkuji za slovo. V této části svého vystoupení bych se zmínil o bloku dvou zákonů o majetkových daních, které byly předloženy dnes do vlády v paragrafovaném znění a byly schváleny bez připomínek. Prvním je návrh novely zákona o dani z nemovitostí. Chtěl bych zdůraznit, že je to novela onoho původního zákona, kterému se také někdy říká "daň vyměřená z geometrického rozměru nemovitostí" a hlavním a nejdůležitějším důvodem pro předložení této novely byly důsledky širšího uplatňování zákona č. 72/1994 o vlastnictví bytů. Již minulé vlády zjišťovaly, že dochází k velkému počtu konfliktních situací v případech, kdy se v budově s více byty, typicky jsou to domy bývalé družstevní výstavby, se byty převádějí do vlastnictví původních nájemníků, že v těchto domech je velmi obtížné vybírat a vymáhat daň z nemovitostí, neboť všichni poplatníci, spoluvlastníci onoho domu museli mít jediného zástupce, který pak fakticky za správné vybrání daně ručil.
To vedlo k řadě konfliktů, k nevýběru daně, občas by to mohlo vést i k sociálním dopadům na toho nebožáka, zplnomocněnce, proto navrhujeme novelu, která umožní nebo respektive kodifikuje to, aby za každý byt vystupoval každý poplatník daně samostatně. V případě, že nebude platit daně, pak je vymáhána na něm, nikoli prostřednictvím toho zástupce. Dále se provádí některé legislativně-technické úpravy tak, jak vyplynula, ze zkušenosti, jejich potřeba. Je zvýšeno rozpětí koeficientů pro úpravu sazeb daně, ale tyto koeficienty, stejně jako v původní úpravě jsou plně v rukou zastupitelstev obcí, u nichž tato daň je ve 100 % výši příjmem rozpočtu. Předpokládáme, že zvýšení výnosu daně z nemovitostí by mohlo být zhruba 700 milionů korun, přičemž loňský výnos této daně činil 4,2 miliardy korun. Účinnost novely bude od 1. září 1999, pokud bude schválena, to znamená bude platit pro zdaňovací období roku 2000 a dalších.
Další novelou je novela zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, tzv. trojdani, kde hlavním cílem bylo zjednodušit administrativní náročnost správy daně a některá další zpřesnění. Nově se kodifikuje zdanění věcného břemene a zdanění tohoto věcného břemene, protože toto bývá zpravidla zřizováno ve prospěch osob blízkých, typický příklad je vymínění si bytu rodičů v domě, který převedli na své děti. Zdanění tohoto věcného břemena se snižuje na 1 % u základu daně do 1 milionu korun. Odstraní se některé paradoxy z předchozí úpravy, kdy poplatník zjistí, že je osvobozen od daně, nemusí podávat daňové přiznání. Zatím tomu bylo tak, že si daň musel napřed vypočíst, potom se v daňovém přiznání tak říkajíc osvobodit a daňové přiznání řádně podat, čili toto je zrušeno.
Sjednocuje se postup při zdaňování majetku při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kde v minulosti docházelo prakticky ke dvojímu zdanění a navíc se výrazně rozšiřují osvobození o daně darovací a daně z převodu nemovitostí. Například v případě převodu vodohospodářského majetku mezi obcemi a vodohospodářskými společnostmi, převodu majetku pro potřeby diplomatických misí a zejména převodu bytů z vlastnictví právnických osob do vlastnictví jejich členů a společníků, pokud tyto osoby uhradily právnické osobě náklady související s pořízením obytného domu a byty jsou jim převáděny do výlučného vlastnictví. Tam je zjevné, že daň z převodu nemovitostí by ty nové vlastníky nadměrně zatížila, proto jsme je rovněž od daně z převodu nemovitostí osvobodili. Poslední méně významnou novelou je vynětí prostředků poskytovaných z veřejných rozpočtů do fondu cizího státu z předmětu daně darovací. To bylo častým problémem u veřejnoprávních subjektů českých, různých nadací, vzdělávacích společností, které, pokud byly obdarovány z ciziny, musely paradoxně rovněž platit daň darovací. Čili i zde jsou od daně osvobozeny. Takže tolik k návrhu těchto dvou novel daňových zákonů.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Vláda dnes též projednala a schválila návrhy dvou zákonů, které předkládal pan ministr Fencl.
Jan Fencl, ministr zemědělství: Dámy a pánové. Vláda přijala návrh zákona, kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. Úvaha novelizovat tento transformační zákon byla dána obavou z možných vážných důsledků hromadného vypořádávání podílů z transformace, které se očekává v druhé polovině letošního roku. Navrhuje se řešit transformační zadlužení družstev dalším institutem, který lze nazvat majetkovými listy. Tedy formou vydání cenných papírů, které nemají povahu státních dluhopisů. V tržní ekonomice se jedná o zcela standardní řešení, které umožňuje Zákon o cenných papírech 591/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Navrhované řešení by přispělo ke zreálnění hodnoty majetku, který byl předmětem transformace družstev. Možnosti vypořádání majetkových nároků oprávněných osob formou cenných papírů, které nemají povahu státních dluhopisů bylo přitom využito i v případě zákona o půdě a část restitučních nároků oprávněných osob se vypořádává právě tímto způsobem. Navrhované řešení tak nepoškozuje ani oprávněné, ani povinné osoby. Navrhované řešení se přitom netýká soukromých zemědělců, těch, kteří začali hospodařit, pro které zvolili zákonodárci zcela jiný právní režim a skutečně hospodařící soukromí zemědělci jsou ve svých návrzích vyrovnáni, kromě sporných případů, které mohou být předmětem soudních sporů. Další zákon, kterým se vláda dnes zabývala je zákon o prodeji státní půdy. Vláda na návrh Legislativní rady vlády přijala následující řešení:
Nabyvatelem takto privatizované zemědělské půdy může být pouze fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a právnická osoba se sídlem na území České republiky a pak to může být obec, či vyšší územní správní celek. V návrhu tohoto zákona se kupní cena stanoví na základě zvláštního předpisu platného ke dni uzavření kupní smlouvy. Pokud je předmětem prodeje pozemek, který tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, mohou nabyvatelé zaplatit nejnižší kupní cenu ve splátkách, nejpozději však do 30 let ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy a to bezúročně. Nabyvatel je povinen před uzavřením kupní smlouvy složit na účet prodávajícího zálohu ve výši průměrné roční splátky, ve stejné lhůtě musí být zaplacena část převyšující cenu nejnižší, pokud byla cena stanovena na základě soutěže. K pozemku má stát předkupní právo jako právo věcné a to platí i pro případ jiného zcizení než prodejem.
V případě uvažovaného zcizení je nabyvatel povinen státu nabídnout ke koupi takový pozemek za cenu stanovenou podle zvláštních předpisů, platných ke dni odeslání nabídky. Předkupní právo státu nevzniká u převodu zemědělských pozemků podle § 5 "za zcizení podle tohoto zákona se považuje i vložení půdy jako majetkového vkladu do obchodní společnosti nebo družstva. Pozemkový fond ohlásí vznik nebo zánik zástavního a vznik předkupního práva s věcnými účinky příslušnému katastrálnímu úřadu současně s návrhem na vklad vlastnického práva. Nároky státu vyplývající ze zástavního práva a z předkupního práva uplatňuje za Českou republiku pozemkový fond. Děkuji za vaši pozornost.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Já také děkuji. Vláda dnes též projednávala a schválila návrhy tří zákonů, které předkládalo ministerstvo vnitra, konkrétně pan náměstek Záhřebský. Byl to návrh zákona o azylu a o změně zákona o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Ta navrhovaná právní úprava má nahradit současný zákon o uprchlících. Jejím účelem je nová právní regulace podmínek vstupu na území České republiky a podmínek pobytu cizinců, kteří zažádají o ochranu formou azylu a cizinců, kterým byl Českou republikou azyl udělen. Tento navrhovaný zákon vymezuje především důvody pro přiznání, odnětí a zánik azylu, práva a povinnosti cizinců žádajících o azyl a těch, kterým byl azyl přiznán a potom též působnost ministerstva vnitra v této oblasti státní správy. Tím druhým zákonem, který předkládalo ministerstvo vnitra byl návrh zákona o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých dalších zákonů.
Jak jsem již řekl, byl též schválen a účelem této navrhované právní úpravy je zejména podrobnější, přehlednější a přesnější právní úprava vedení matrik, spojení právní úpravy vedení matrik s právní úpravou užívání a změny jména a příjmení a potom též vytvoření možnosti pro snížení počtu matričních úřadů. Tato úprava by měla posílit profesionalitu na tomto úseku a měla by se stát i nedílnou součástí připravované širší reformy veřejné správy.
Tím třetím návrhem je návrh zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. Zde jde především o oddělení vyhlašování právních předpisů a vyhlašování mezinárodních smluv do dvou samostatných sbírek s tím, že ve sbírce mezinárodních smluv budou v podstatě vyhlašovány všechny mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána a s výjimkou dvoustranných smluv budou vyhlašovány jak v cizím jazyce, který je rozhodný pro jejich výklad, tak v překladu do českého jazyka. Ta změna též zahrnuje výslovně i akty uveřejňované ve Sbírce zákonů, to znamená zákonná opatření Senátu a též nálezy Ústavního soudu. Čili to by tam po této změně mělo být. Tolik tedy ve stručnosti o bodech, které se týkaly návrhů zákonů. Vláda též projednávala některá důležitá nařízení a tím nejdůležitějším byl Návrh nařízení vlády o zvýšení důchodů v roce 1999. K tomu více ministr práce a sociálních věcí pan Špidla.
Vladimír Špidla, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji. Vláda tedy rozhodla o zvýšení důchodů a to v průměru o 5,4 %. To znamená, že důchody před rokem 1996 navrhuje vláda zvýšit v procentní výměře o 7,5 % procentní výměry a důchody po roce 1995 o 5 % procentní výměry. Pevnou, základní částku důchodu vláda nenavrhuje valorizovat. Termín valorizace je v tomto vládním nařízení navržen na srpen 1999. Krátce, proč tato metoda. Tím, že se rozdílně rychle zvyšují důchody, které byly určeny před rokem 1996 o 7,5 % a po roce 1996 o 5 % se přibližují výše důchodů staro a novodůchodců, onen známý problém, který představoval několik set korun a postupně se snižuje. To je ta hlavní myšlenka, která je v té novelizaci a ještě jsem se zapomněl zmínit o další detailu a to je, že navrhujeme zvýšení redukčních hranic, to znamená, že ta hranice, po které se podíl na důchodu výrazně redukuje se zvyšuje. Cílem je čelit nivelizaci důchodů a posílit jejich zásluhovost, protože ta nivelizace, která v dosavadním systému se stále zvyšovala, je podle našeho názoru nesprávná.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Já vím, že už se chystáte na Temelín, ale ještě než k tomu dojde, tak vláda též projednávala návrhy dvou věcných záměrů zákona, které se týkaly ministerstva financí a k tomu pan ministr financí.
Ivo Svoboda, ministr financí: V těchto případech se jedná o novely zákona o cenných papírech. Motivem navržené novely je jako u každé z novel, předkládané v tomto novelizačním kole především reagovat na aktuální problémy nasbírané za léta účinnosti, ale zejména učinit další krok k harmonizaci tohoto zákona se směrnicemi Evropské unie. Budeme klást podstatně větší důraz na činnost obchodníků s cennými papíry a to jak po stránce etické, tak po stránce kapitálového zabezpečení jejich podnikání investičních podniků, které nejsou bankami a co myslím je zejména důležité a rád bych, abyste to zdůraznili, bude upraven dozor nad činností finančních holdingových společností. To je ten přežívající problém, který je zatím řešen některými rozhodnutími, některých, po pravdě řečeno, odvážnějších soudců.
V zájmu drobných investorů počítáme se zřízením garančního fondu, ze kterého by byly uhrazeny pohledávky zákazníků za obchodníkem v případě jeho nelikvidity. Tato úprava není ovšem naším cílem. Předpokládá se velká novela tohoto zákona formou komplexní rekodifikace návazně na změnu zákona o bankách a zákona o komisi pro cenné papíry. Cílem je ustanovení o finančním trhu soustředit do jediného zákona a tak sjednotit alespoň legislativně-technicky dozorčí a kontrolní činnost na kapitálovém trhu.
Druhým zákonem je věcný záměr novely zákona, kterým se mění zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech. Opouští se praxe vydávání státního povolení k emisi dluhopisů a nahrazuje se registrací komisí pro cenné papíry. Neregistrovaný dluhopis nesmí být uváděn do oběhu a registrační proces probíhá ve správním řízení s právem odvolání k nezávislému soudu. To už jsou určité závěry z dnešní praxe. U obcí, z nichž některé jsou výrazně zadluženy zachováváme původní praxi povolování emisí dluhopisů a v zájmu ochrany investorů se uzákoní možnost vytvořit ochranné sdružení majitelů dluhopisů. To jsou asi hlavní body, kvůli kterým je tento zákon v tomto pojetí realizován.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a nyní tedy konečně Závěrečná zpráva expertního týmu pro nezávislé posouzení projektu dostavby Jaderné elektrárny Temelín.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Vláda dnes projednala Závěrečnou zprávu expertního týmu pro nezávislé posouzení projektu dostavby Jaderné elektrárny Temelín a přijala k ní následující usnesení, které si vám dovolím celé přečíst.
Vláda:
- bere na vědomí Závěrečnou zprávu expertního týmu pro nezávislé posouzení projektu dostavby Jaderné elektrárny Temelín
- ukládá:
- místopředsedovi vlády pro hospodářskou politiku zprávu zveřejnit a předložit k veřejné diskusi
- místopředsedovi vlády pro hospodářskou politiku, ministru průmyslu a obchodu a ministru životního prostředí ve spolupráci s ministrem financí, ministrem práce a sociálních věcí a předsedou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost připravit návrh postupu řešení situace v Jaderné elektrárně Temelín a to v alternativách dokončit či nedokončit.
Chtěl bych především říci, že nebylo cílem dnešního jednání a vláda to nikdy neplánovala, na dnešním jednání rozhodnout o dalším osudu Jaderné elektrárny Temelín. Smyslem bylo skutečně seznámit se s touto zprávou a rozhodnout o procesně správném dalším postupu. To rozhodnutí spočívá v tom, že uvedení členové vlády byli pověřeni tím, aby do 30. dubna 1999, čili za nějakých 5 týdnů, pro vládu připravili materiály, které by argumentovaně zdůvodnily, jak postupovat, zda při řešení té situace v Temelíně, aby zdůvodnily, jaké náklady, jaké přínosy budou ty různé alternativy mít. Předpokládáme, že pan ministr průmyslu a obchodu se soustředí na tu část, kterou lze označit jako alternativu dokončení a pan ministr životního prostředí se soustředí na alternativu, jaké následky bude mít nedokončení té elektrárny. S tím, že bych chtěl říci, že toto rozdělení dokončit nebo nedokončit je velmi hrubé a rámcové.
V každém případě ty materiály, které uvedená skupina bude pro vládu připravovat budou muset obsahovat celou řadu dílčích subvariant jak postupovat dál a co to bude obnášet. Například v případě dokončení, zda dokončit a provozovat nebo dokončit a neprovozovat, zda dokončit celou elektrárnu nebo pouze jeden blok, zda v případě nedokončení elektrárnu zakonzervovat v současném stavu nebo ji zcela zlikvidovat, prostě jaké všechny možnosti jsou. Samozřejmě to rozhodnutí není tak jednoduché, není to pouze dokončit nebo nedokončit. Jde o celou řadu dílčích možností jak postupovat dál, které se významně liší jak nákladově i z hlediska dalších dopadů národohospodářských i jiných než národohospodářských. Čili smyslem toho usnesení je, že uvedení ministři a ostatní členové vlády byli zaúkolováni k tomu, aby připravili do konce dubna co nejkomplexnější materiál, který by umožnil vládě kvalifikovaně rozhodnout a zpráva, kterou dnes vláda vzala na vědomí, tak pro toto rozhodnutí vytváří určité základní předpoklady. Co se týče veřejné diskuse a zveřejnění zprávy předpokládáme, že ji zveřejníme v průběhu tohoto týdne na vládním internetu. Bude k dispozici také ČTK v tištěné podobě.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a možná ještě upřesním k tomu zveřejnění. Zveřejníme ji ve středu v 17:00 na vládním internetu, jak již bylo řečeno. Tolik tedy na úvod k dnešnímu zasedání vlády a nyní prosím o vaše otázky. Jako první se hlásí pan Heřmánek z Českého rozhlasu.
Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Otázka na pana vicepremiéra Mertlíka, ta zpráva, kterou mají ti jednotliví ministři vypracovat bude jedna a nebo ji bude vypracovávat každý za sebe, to je k tomu Temelínu a na pana ministra Svobodu jenom upřesňující záležitost, daň z nemovitosti, řekl jste, že dosud byl ten výnos 4,2 miliónů a teď předpokládáte 700 miliónů?
Ivo Svoboda, ministr financí: Já jsem mínil 4,2 miliardy, pokud jsem ty tři nuly vypustil, tak se omlouvám a berte jako korektní přidání těchto tří číslic do hry. Předpokládá se, že by se mohl zvýšit výnos této daně v letošním roce oproti loňským 4,2 miliardy.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Předpokládáme, že ty materiály fakticky budou dva, nic méně budou předkládány vládě jako jeden bod a mojí úlohou jako koordinátora práce této skupiny je zajistit to, aby měly určitou obdobnou strukturu, aby byly vzájemně dobře srovnatelné tak, aby si vláda mohla vybrat a kvalifikovaně rozhodnout s tím, že ty dva materiály budou mít celou řadu dílčích součástí, které budou odpovídat těm jednotlivým možným alternativám technického řešení té situace.
Marek Petruš, agentura Bridge News: Český statistický úřad dnes zveřejnil číslo propadu HDP v posledním kvartále loňského roku 4,1 %, za celý rok je to 2,7 %, čímž se trošku stává optimistickou vládní představa, na které je založen státní rozpočet pro letošní rok, která počítá s růstem HDP o 1,5 %. Měl bych proto otázku na pana Mertlíka i na pana ministra Svobodu, jaké očekávají prohloubení schodku rozpočtu z těch plánovaných 31 miliard v letošním roce kvůli tomu, že prostě ekonomický růst nebude takový, jak vláda v tom původním návrhu si představovala a co říkají těm číslům za rok 1998?
Ivo Svoboda, ministr financí: Já bych především možná formulačně upřesnil, protože jaksi každá otázka v sobě obsahuje odpověď a vláda by byla velmi nesolidní vláda, při sestavování návrhu zákona o státním rozpočtu vycházela ze svých představ. Vláda prostě vycházela z analýzy a nikoli z představy a vycházela z analýz, které byly potvrzovány i nezávislými odborníky i orgány státní správy nebo Českou národní bankou, že tomu tak je. Takže to prosím, aby bylo vzato na vědomí jako reformulace otázky tak, abych vůbec mohl dokončit odpověď. Samozřejmě ten propad HDP může mít určité důsledky, na straně druhé lze očekávat se zpožděním, alespoň tomu tak bylo v roce 1997 - 98 po měnových turbulencích z května 1997, že se pozitivně projeví zvýšení zahraniční poptávky jako důsledek oslabení kurzu koruny, rovněž tak by se měly začít promítat určité příznivé jevy z rostoucího objemu přímých zahraničních investic a myslím si, že bychom neměli zapomínat na stabilně nízkou inflaci, která má podstatný vliv na nutnost čerpání některých rozpočtových výdajů. Takže ona jednoduchá úvaha, že odečtením 2,7 od 100 % HDP získáme zhoršení salda je sice numericky přesná, ale věcně naprosto nesprávná.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já se domnívám, že je v moci vlády udržet rozpočtový schodek na rozumné úrovni, která nebude příliš převyšovat ten schodek rozpočtovaný. Jinak bych ale za podstatnou otázku viděl jaký bude další vývoj v tom roce z hlediska toho, jak bude dále probíhat recese a já se domnívám, že to číslo za čtvrté čtvrtletí v podstatě odpovídá nějaké takové implicitně očekávané situaci založené na znalosti mikroekonomické situace v rozhodujících, především v strojírenských podnicích. A ta je natolik závažná, že dost dobře z tohoto titulu už nelze očekávat další pokles.
Vedle toho začne postupně působit celá řada jiných opatření vedle toho, co jmenoval pan ministr financí bych ještě doplnil ten samotný rozpočet. Rozpočet počítá s celou řadou výdajů, které nebyly rozpočtovány v loňském roce a díky tomu by se měla stabilizovat domácí poptávka. To znamená, že ty dopady na především malé a střední firmy sekundární by měly tímhle opatřením být do jisté míry tlumeny. Myslím si, že je proto korektní to, co očekává statistický úřad a to, co očekáváme rovněž my, že totiž toto čtvrtletí je poslední, v němž dojde k významnému poklesu a zhruba v polovině roku se situace stabilizuje.
Zda to výsledné saldo HDP nebo vývoj HDP na konci roku bude nula, půl procenta, to dneska skutečně nikdo neřekne, prognózy tohoto typu jsou založeny na ekonometrických technikách, které prostě se zpřesňují v průběhu roku tak, jak nabíhají nová data. Podstatné je to, aby ten rok byl využit k tomu, že v podnicích skutečně nastanou restruktulizační procesy.
Pavel Mrzena, televize Prima: Já bych se chtěl vrátit ještě k tomu Temelínu. Otázka na pana Mertlíka, jestli už má vláda jasno kolik ty dvě varianty budou stát, to vypracování, jaké budou náklady?
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Myslíte zpracování toho podkladu pro vládu nebo náklady toho věcného řešení?
Pavel Mrzena, televize Prima: Kolik budou stát ty náklady na vypracování toho materiálu a těch návrhů?
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Nic, to zpracují ministerstva, respektive je to v rámci normálního provozu ministerstev. Nebudeme v té přípravě nakupovat nějaké mimořádné další služby, kromě běžných výdajů.
Pavel Dumbrovský, televize Nova: Mě by zajímalo, kdy tedy vláda chce definitivně rozhodnout o Temelínu a jak si představujete tu diskusi? To znamená, že se do ní ještě zapojí třeba ekologičtí aktivisté nebo už jenom vláda bude o tom jednat?
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: V návrhu usnesení je formulace veřejná diskuse. Ta veřejná diskuse to je samozřejmě velmi široký pojem, nepůjde o nějaké veřejné posuzování vlivů tak, jako je to podle zákona. Nám jde o to, aby prostě veřejnost byla s těmi základními skutečnostmi, které jsou ve zprávě, seznámena, a aby ve sdělovacích prostředcích a jiným způsobem k tomu probíhala diskuse, protože si myslíme, že jde o nesmírně závažnou záležitost. Samozřejmě zodpovědnost je na vládě a bude na vládě, ta veřejná diskuse jistě ovlivní do jisté míry postoje jednotlivých členů vlády, protože předpokládáme, že to bude diskuse kvalifikovaná, nic méně tu zodpovědnost z vlády nikdo nesejme, čili to rozhodující rozhodnutí udělá samozřejmě vláda v rámci své ústavní odpovědnosti. Termín je 30. duben, zda to bude do konce dubna nebo řekněme na prvním zasedání vlády v květnu to nevíme, ale předpokládáme, že nesmí v žádném případě dojít k zásadnímu posunu tohoto termínu.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Já ještě k té veřejné diskusi, samozřejmě v otevřené společnosti se může zúčastnit každý, a jestli můžu, tak bych doporučil sdělovacím prostředkům, dejte prostor v sdělovacích prostředcích všem názorům a ať má každý možnost se vyjádřit.
Josef Kopecký, Zemské noviny: První otázka, kolik ministrů hlasovalo pro usnesení, které se týká Temelína a kolik hlasovalo proti němu? Za druhé, jestli součástí zveřejněné zprávy temelínské budou zveřejněny i dodatky? Za třetí, zda komise dostala k dispozici všechny smlouvy, tj. jestli právníci v komisi dostali všechny smlouvy a zda se nemůže stát, aby se na poslední chvíli objevila nějaká smlouva, kterou buď ČEZ neposkytla a nebo si jí komise nevyžádala, která by mohla výrazně ovlivnit názor vlády jedním či druhým směrem?
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já začnu tou poslední otázkou, 100 % ní jistotu nemáte nikdy, nic méně právníci dostali veškeré smlouvy, o které požádali a v tomto smyslu se oprávněně domnívám, že ta analýza právní je úplná. Bylo by velikým překvapením, kdyby tomu tak nebylo, domníváme se, že je úplná a že je korektní. Co se týče toho hlasování, nebývá zvykem zveřejňovat čísla o tom, jak vláda rozhodovala, nic méně to usnesení je v zásadě konsensuální tím, že otevírá cestu k různým řešením, čili logicky podle toho vypadalo i to hlasování.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud jde ještě o tu zbývající část otázky, zda budou zveřejněny i ty přílohy, zde vidíte na stole kolik je to listů. Na Internet to nedáme, ale pokud budete mít o to zájem, je to tady.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Ne ale všechny, některé z těch příloh jsou vyhrazené materiály, protože obsahují informace, které jsou předmětem obchodního tajemství firmy ČEZ a nebo jiných firem. Ty, které je neobsahují, tak samozřejmě mohou být k dispozici, ale domnívám se, že já jsem ten špalíček materiálu skutečně důkladně prostudoval, myslím, že to podstatné skutečně je v té zprávě, která to shrnuje.
Jana Menšíková, Hospodářské noviny: Já bych se chtěla zeptat pana ministr financí jestli stát je připraven nést finanční náklady v případě rozhodnutí zastavit Temelín a ta zpráva obsahovala nějaká čísla, takže jestli byste se k tomu mohl vyjádřit jaké jsou možnosti? A potom i pana ministra Špidly a pana Mertlíka a pana Svobody, jestli můžete říct váš osobní názor na Temelín, protože se budete podílet na vypracování té zprávy, děkuji.
Ivo Svoboda, ministr financí: Samozřejmě, že existují celé sady vzájemně konzistentních čísel pro všechny varianty, ale pokládám za rozumné nevyjadřovat se teď k váze žádné z nich, protože podkladem pro ta stanoviska, která budu zastávat na ministerstvo financí budou do maximální míry objektivizované.
Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Pokud jde o názor na Temelín, tak nepovažuji za nutné se k tomu teď vyjadřovat. Vyplývá to z celkem jednoduché pracovní zásady: Nebylo-li prostudováno, není-li připraven podklad, je nerozumné a nesprávné se vyjadřovat. Čili názor si učiním poté, až budou všechny podklady kompletní.
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já bych řekl něco podobného, já názor do značné míry hotový mám na základě znalosti nejenom této zprávy, ale i celé řady dalších materiálů, s kterými jsem se seznámil. Pokud bych dostal nějaké zásadní nové informace, tak bych samozřejmě svůj názor koordinoval, jsem dalek toho, abych měl jakýsi názor apriorní, ale bylo by neseriózní v této chvíli se o něj dělit s veřejností.
Hana Kadečková, Právo: Já mám otázku na pana místopředsedu Špidlu ohledně důchodu. Za prvé by mě zajímaly celkové náklady na valorizaci důchodů a pak bych se vás chtěla zeptat, proč jste předložil návrh, který byl vypracován již koncem minulého roku a předpokládal zvýšení důchodu už v dubnu letošního roku ve stejné výši i když bude zvýšeno až v srpnu. Proč tedy důchodcům nepřidáte trochu víc?
Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Tak za prvé celkové dodatečné náklady proti rozpočtu proti tomu, kdyby valorizace nebyla, budou 3,9 miliardy, to je relativně velká suma, za každý měsíc přibližně 800 miliónů, to je důležité si uvědomit. Jinak ten termín je dán konstrukcí zákona, protože tam je řečeno, že nárůst indexu nákladů musí být alespoň 5 % a mohla jste zaregistrovat, že zvyšujeme o 5,4 %, tj. nikdy to nebylo více, většinou ty konzervativní vlády rozhodovaly méně než bylo 5 % a opomněl jsem zdůraznit, že se o něco málo vyrovná reálná hodnota důchodu k reálné hodnotě důchodu z roku 1989, takže po této valorizaci dosáhne reálná hodnota důchodu něco přes víc než 90 % úrovně roku 1999. Tu částku 5,4 jsme určili na základě národohospodářských úvah, protože je vám zřejmé, že rozpočet je v každém případě na důchody v hlubokém deficitu a bohužel neměli jsme výraznější prostor.
Václav Hrníčko, ČTK: Jaké je stanovisko vlády k aktuálnímu vývoji krize v Kosovu a k postupu NATO?
Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Vláda se tímto problémem nezabývala, pravděpodobně se bude zabývat v odpoledních hodinách.
Jan Němec, Česká televize: Měl bych otázku na pana vicepremiéra Mertlíka, ještě se vrátím k Temelínu. Podle některých informacích ta zpráva expertního týmu stála zhruba k 20 miliónům korun, chtěl jsem se zeptat, zda můžete tuto částku potvrdit, zda se vám vzhledem k kvalitě té zprávy zdá adekvátní a jestli můžete říct, na co konkrétně byla ta částka vynaložena?
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Ta informace v tisku není zcela přesná, rozpočet na tu zprávu vyčleněný v loňském roce byl kolem 19 miliónů korun. Tajemníkovi komise panu Hrubému se podařilo dosti významně ušetřit asi 4 až 5 miliónů korun, čili ty náklady se budou pohybovat, nejsou ještě všechny vyčísleny, někde kolem 15 miliónů korun. Vzhledem k tomu, jak rozsáhlé auditorské a expertní právnické práce tam byly provedeny, tak se domnívám, že ta zpráva přišla neobvykle levně, do jisté míry je to asi tím, že pro ty účastníky práce na té komisi to byla do jisté míry prestižní záležitost. Domnívám se, že věcná úroveň té zprávy a řekl bych obsah, hodnota, kterou přináší za tu cenu stojí. Vláda také ve svém jednání ji všeobecně vzala na vědomí a pozitivně zprávu hodnotila.
Oldřich Přibík, ČTK: Zajímalo by mě, zda vláda bude jednat o rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o fúzi pivovaru Prazdroj a Radegast a pak by mě zajímal názor ministra Fencla na tuto kauzu.
Ivo Svoboda, ministr financí: Když dovolíte, z jakých důvodů by vláda měla jednat o fúzi určitých podniků, která proběhla zřejmě v souladu se zákonem a nesouvisí se státním rozpočtem?
Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Především vláda v žádném případě a žádnou formou nehodlá zasahovat do suverenity Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, to prostě nepřichází v úvahu a žádný návrh na to, aby se cokoli podobného projednávalo jsem zatím neslyšel.
Ivo Svoboda, ministr financí: V žádném případě není na programu projednávání tohoto obchodního případu a myslím si, že vláda se tím zabývat nebude.
Jan Fencl, ministr zemědělství: Pánové místopředsedové řekli podstatné, nevidím také důvod, proč by se tím vláda měla zabývat, zeptám se pana ministr Kavana na jeho stanovisko k této fúzi, já jsem ho zatím neslyšel. Jinak pokud nenabudu přesvědčení, že byl porušen zákon, tak ani já se nehodlám tou záležitostí zabývat.
Libor Rouček, mluvčí vlády: To je tedy pro dnešek vše, děkuji za pozornost a přeji všem hezký večer...