Tisková konference po schůzi vlády ČR 14. 4. 1999

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR ve středu 14. dubna 1999

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji vám hezké odpoledne. Dnes se výjimečně koná tisková konference v šest hodin z důvodu zasedání Poslanecké sněmovny. Abych nezdržoval, začneme těmi nejdůležitějšími body, abyste to stačili všechno zpracovat. Tím nejzajímavějším zřejmě pro vás bude poskytnutí humanitární pomoci kosovským uprchlíkům. O tom tedy krátce. Již v neděli bylo rozhodnuto o sumě 1 miliardy korun a ta byla rozdělena takto: Ministerstvo zahraničních věcí dostane 100 milionů korun a to na materiální humanitární pomoc kosovským uprchlíkům mimo území České republiky, pro ministerstvo vnitra bude vyčleněno 258 milionů korun a to k nezbytnému zajištění provozu standardních uprchlických zařízení na území České republiky, to znamená i stávající uprchlické tábory plus další rekreační zařízení pro případ, že sem postupně budou chodit kosovští uprchlíci, ministerstvo obrany dostane 36 milionů korun a to pro výstavbu uprchlického tábora pro 1000 osob na území Albánie, ale ministerstvo obrany ani Česká republika nebudou tento tábor provozovat. Ten budou provozovat potom ty mezinárodní humanitární organizace, které k tomu mají mnohem lepší experty a potom ministerstvo obrany dostane též 260 milionů korun. To je kalkulace nákladů na zabezpečení 6. polní nemocnice a nevyzbrojeného dopravního letounu AN - 26 Armády České republiky. Pro ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo zemědělství je v první fázi vyčleněna částka 130 milionů a to v případě ministerstva zemědělství na potravinovou pomoc, v případě ministerstva průmyslu na další zajištění, to znamená přikrývky, sanitární zařízení, stany, lehátka, traktory, automobily. Vláda uložila ministru financí, aby zapracoval do konečného znění vládního návrhu zákona o státním rozpočtu tuto sumu, čili 1 miliardu korun. Tolik tedy ve zkratce k bodu Kosovo a nyní k dalšímu důležitému bodu a to byl plán revitalizace. K němu více místopředseda vlády pan Mertlík.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Děkuji za slovo. Především bych chtěl říci, že o programu revitalizace vláda fakticky již rozhodla před 14 dny, když pověřila ministra financí přípravou založení revitalizační agentury akciové společnosti a zároveň pověřila několik členů vlády, aby připravili podrobně náplň této činnosti. Čili fakticky /nesrozumitelné/ začaly běžet. 12. 4. 1999, to jest v pondělí byly práce oné skupiny ukončeny a vláda okamžitě poté ten materiál zařadila na pořad jednání. Možná stojí za to říci, že to jednání trvalo dnes ve vládě asi 10 minut, byl tam jeden jediný diskutující proto, že už jsme to tolikrát probrali, že už všichni velmi dobře víme o co jde a poté byl ten bod přijat jednomyslně. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že tuším, že nejpozději do jednoho měsíce bude agentura založena a začne fungovat. Byl schváleny základní zásady jejího fungování, které respektují takové prvky, jako je úzká spolupráce s bankami, s věřitelským sektorem, jako je princip výměny managementů, princip určité vlastnické kontroly agentury nad revitalizovanými podniky a řada dalších. Já myslím, že jako úvod to stačí. Materiál bude samozřejmě k dispozici.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ta publikace v Hospodářských novinách vyjde v pondělí, tam bude ten materiál celý. Dále vláda projednávala a schválila Návrh zákona o veřejném ochránci práv a k tomu pan ministr Motejl.

Otakar Motejl, ministr spravedlnosti: Vládní návrh zákona o veřejném ochránci práv, což je institut, který je populární pod názvem ombudsman, je naplněním vládního prohlášení a dřívějších pokusů o zřízení této instituce u nás, které vesměs z důvodů procedurálních v předcházejících obdobích v parlamentu projednány nebyly. Jedná se tedy o ochránce veřejných práv, který má tak, jak je to univerzálně ve světě dnes již běžné a jak je to doporučováno je celou řadou mezinárodních dokumentů, včetně orgánů Rady Evropy a Ruské unie, poskytovat víceméně ochranu občanům před nesprávným postupem správních orgánů a právních institucí. V tom našem pochopení je to takový standardní výraz tohoto institutu, který by mohl působit v působnosti všech ministerstev i jiných správních úřadů s působností po celém území státu správním úřadům podléhajících, vůči České národní bance, pokud působí jako správní úřad, vůči Radě pro televizní a rozhlasové vysílání, okresním úřadům i úřadům měst a obcí, dále vůči Policii ČR, Armádě ČR včetně Hradní stráže, Vězeňské služby ČR a vůči všem zařízením, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná výchova jakož i na právnické osoby zajišťující provádění veřejného zdravotního pojištění.

Ochránce lidských práv by měl být volen Poslaneckou sněmovnou na období 6 let z kandidátů, z nichž 2 navrhne prezident republiky a 2 Senát Parlamentu ČR. Sídlem ochránce lidských práv by měla být Praha a jeho rozsah oprávnění by měl především spočívat v tom, že by z podnětu občana měl navrhovat opatření k nápravě spočívající k zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí nebo postupu úřadu, nelze-li jej zahájit z úřední moci nebo provedení úkonu k odstranění nečinnosti, zdůrazňuji navrhnout a dát podnět k provedení úkonu v odstranění nečinnosti úřadu, případně k zahájení disciplinárního nebo obdobného řízení pracovníkem příslušné instituce, v případě zahájení trestního stíhání pro trestný čin přestupek nebo jiný správní delikt a nebo konečně poskytnout náhradu škody nebo uplatnění nároku na náhradu škody. To jsou v podstatě nejzákladnější údaje, týkající se tohoto zákona, který bude předložen Poslanecké sněmovně a dalším v procesu schválování. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Vláda dnes též projednávala a schválila návrh dalšího zákona a to je zákon o střelných zbraních. Zde se jedná o značné zpřísnění právní úpravy, neboť tento návrh zavádí pro určitou kategorii zbraní povinné povolovací řízení. Takovým vedlejším účelem tohoto navrhovaného zákona je dosáhnout kompatibility s odpovídajícími předpisy evropského společenství. Tolik tedy ve zkratce k tomuto zákonu.

Další návrhy zákonů, které zde dnes byly, to byl návrh zákona o drahách, ten byl přeřazen na jednání, které bude za 14 dní a Návrh zákona o puncovnictví a zkoušení drahých kovů. Projednávání tohoto bodu bylo přerušeno do doby, než bude projednáván zákon o státním majetku tak, aby to zapadalo do celé té koncepce.

Jinak byly dnes projednávány důležité koncepční body, to znamená koncepce zdravotnictví, životního prostředí, návrh Národní telekomunikační politiky České republiky, zpráva o plnění úkolů vyplývajících ze Strategie prevence kriminality do roku 2000 za rok 1998. Všechny tyto materiály byly vzaty na vědomí a další postup bude takový, že tyto materiály budou postoupeny dále předsedům obou komor parlamentu. Ti to dají dále do příslušných výborů tak, aby mohla k těmto materiálům probíhat další diskuse nejenom v parlamentu, ale i v širší veřejnosti. Tolik tedy dnes na úvod a nyní již máte slovo vy.

Petr Mrzena, televize Prima: Já bych se chtěl zeptat pana ministra Svobody, kdy vláda požádá o ty změny rozpočtu v parlamentu.

Ivo Svoboda, ministr financí: Návrh novely zákona je technicky připraven a je pravda, že to je nejmenší problém v celé záležitosti. Vláda hodlá využít institutu legislativní nouze, ale nikoli v tom maximálně napjatém režimu, nýbrž režimu možnosti předložení a projednání celého návrhu na nejbližší řádné schůzi Poslanecké sněmovny, do té doby je schopna krýt nároky na humanitární pomoc ze zdrojů státního rozpočtu.

Šístková, Právo: Já mám dotazy na upřesnění revitalizačního programu, jednak jsem se chtěla zeptat jestli mně můžete vysvětlit přesně, jakou roli v revitalizačním programu budou hrát české banky, zmiňována je tam Česká spořitelna a Komerční banka, tedy banky se státní účastí, to je jedna věc. Dále, jestli hodláte díky revitalizačnímu programu vytlačit z podniků současné vlastníky, a konečně komu budou podniky prodány po ukončení revitalizačního programu, zda máte už nějaké zájemce? Děkuji.

Ivo Svoboda, ministr financí: Co se týče bank, předpokládá se především zapojení Komerční banky, České spořitelny, dále Konsolidační banky a řekněme z nebankovních zdrojů i obsluha pohledávek státu, konkrétně pohledávek daňových a pohledávek z neuhrazeného pojištění a rovněž tak předpokládáme, že bude možno tímto způsobem zapojit i některé závazky vůči fondu národního majetku.

Pokud se týká vlastnických vztahů v procesu revitalizace konkrétního podniku, předpokládáme, a podle zahraničních zkušeností je jisté, že bude naprosto nezbytné vytěsnit původní vlastníky, včetně managementu, jimi jmenovaného a revitalizační proces řídit pod kontrolou managementu zkušeného a s praxí v těchto procesech. Bude-li v době zahájení revitalizace již znám strategický investor, to je optimální situace, měl by vlastní proces revitalizace podniků probíhat minimálně pod jeho dohledem.

Pokud bude probíhat pod dohledem mezinárodního investora, tak samozřejmě ten prodej je pak uskutečněn převodem příslušného balíku akcií revitalizovaného podniku. Vycházíme z toho, že během procesu revitalizace dojde, to je taky cílem, k významnému zhodnocení akcií tohoto podniku.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já bych k tomu ještě jenom dodal, pokud pak nepadnou další dotazy, takže samozřejmě to. co jsme říkali od začátku, že nemůže jít o nějaký typický způsob znárodňování, pan ministr Svoboda tady řekl, že se jedná o vytěsňování vlastníků, samozřejmě je to zejména taky kapitalizace pohledávek, která rozmělňuje, rozřeďuje vlastnictví původních majitelů a podobně, čili zcela legálními zákonnými a tržními mechanismy tito vlastníci budou ze spravovaných podniků vytěsňováni. Takže to je myslím princip, který vlastně respektovaly oba dva ty návrhy tak, jak vznikl z dílny ministerstva průmyslu a obchodu, tak i z dílny místopředsedy vlády.

Vít Dvořák, televize Nova: Dobrý den, já bych měl dva dotazy. Jednak stran běženců, ministerstvo vnitra nám v pondělí řeklo, že od dnešní vlády můžeme očekávat rozhodnutí o počtu uprchlíků, a kdy je přijmeme, jestli takové rozhodnutí padlo? A druhá otázka se týká revitalizace, o které konkrétní podniky půjde, které tu pomoc dostanou, jaká je finanční náročnost? Dnes tedy byla řeč zhruba o deseti podnicích, pan ministr Grégr původně mluvil o stovkách podniků, co tedy bude s těmi zbylými? Děkuji.

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Já samozřejmě, jak jinak, vy máte vždycky velice zkreslené informace, a tak ani jinak nemůže být, protože vy jste hovořil ve svých zpravodajstvích vždycky o třiceti podnicích, teď už mluvíte o několika stovkách, takže spíše tedy půjde o několik desítek podniků, to je otázka řešení konkrétní situace, možnosti nebo jaksi příslušných zdrojů, které budou k dispozici a podobně. Nevím, kde jste přišel k tomu údajně několik stovek, nikdy jsem to neřekl a i vy jste ve svých zpravodajstvích uváděli vždy číslo kolem třiceti.

Takže jestli to bude 10, 15, 20, 30, ukáže situace a prakticky, protože se jedná o znovuvzkříšení, bude postupováno od těch tahounů národního hospodářství k těm menším nebo k těm méně významným, nemusí se jednat vždycky o významné podniky, ale samozřejmě začne se v tom gardu od největších k těm menším. Ale v žádném případě nikdy nikde nepadlo, že se jedná o několik stovek. Budu velice rád, když mi to někde ukážete, protože už jsem slyšel tolik nepravd z vašich úst, že mě vůbec nepřekvapuje i toto vaše tvrzení.

Libor Rouček, mluvčí vlády: A co se týče té druhé otázky, tak tam se jedná o těch tisíc osob v Albánii, tam je konkrétní počet, a co se týče uprchlíků tady v České republice, o jejich počtu se dnes nemluvilo, jenom samozřejmě o té částce, to znamená těch 258 miliónů, a s těmi si ministerstvo vnitra bude muset prostě tak hospodařit, aby bylo připraveno na to, že se dá předpokládat, že ti uprchlíci sem postupně, tak, jako to bylo například již v loňském roce nebo po situaci v Bosně a Hercegovině, prostě postupně po jednotlivcích, po desítkách budou proudit. Ale Česká republika v této situaci prostě preferuje nebo chce vyslyšet přání uprchlíků samotných i mezinárodních organizací, aby prostě ti uprchlíci zůstali co nejblíže ke svým domovům.

Jan Lopatka, Reuters: Já bych se rád zeptal. jestli vláda rozhodla o vypsání výběrového řízení na poradce pro tendr na udělení té třetí licence GSM, to je jedna věc. Pak bych ještě chtěl zopakovat kolegovu otázku na finanční náročnost toho revitalizačního programu na státní rozpočet, děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Čili co se té první otázky týče, odpověď bude krátká, vláda o tom ještě nejednala, bude o tom jednat večer.

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Já myslím, že teď v současné době je shoda na pěti podnicích, je to ČKD Praha, Škoda Plzeň, Tatra Kopřivnice, ZPS Zlín a Chemapol Group. Je to pět podniků, které navrhují banky k řešení, samozřejmě, že tyto aktivity musí být vyhodnoceny, samozřejmě i schopnost revitalizace těchto podniků posouzena, je to pouze, bych řekl, teď oblast diskuse, že se vlastně o těchto pěti podnicích zatím jedná, ale nikde ještě nebylo rozhodnuto, zda skutečně to budou ty podniky, které do revitalizace půjdou jako první a nebo zda všechny do této revitalizace vstoupí. Možná, že pan místopředseda ještě by mě mohl doplnit.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já mohu jenom říci, že v této fázi nejsem schopen potvrdit ani vyvrátit to, co teď právě řekl pan ministr. O konkrétních obchodních případech já nejsem připraven hovořit.

Ivo Svoboda, ministr financí: Já bych možná pokusil tu diskusi nasměrovat skupinově, předpokládá se, že do tohoto programu by vstupovaly podniky regionálního významu s vysokou zaměstnaností a z hlediska ekonomických parametrů naplňujících alespoň kladný hospodářský výsledek nebo pozitivní provozní cash-flow.

Jan Němec, Česká televize: Dobrý den, já bych se vrátil ještě k té humanitární pomoci. Některé české podniky navrhovaly, že by třeba nabídly své zboží za výrobní ceny, uvažovala třeba vláda o tom, že by místo budování táborů třeba odkoupila toto zboží a nabídla ho do Albánie nebo Makedonie?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Jak už jsem se zmínil, ministerstvo průmyslu a obchodu má vymezenou určitou částku, čili závisí na tom, jak si to budou konkrétně organizovat tam.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já bych měl několik otázek. První je k té miliardě, je to skutečně miliarda, protože ČTK vydala předtím zprávu, že to je asi 750 miliónů korun, takže to bych si chtěl upřesnit a k tomu tedy, jedná se o zvýšení deficitu? A na pana Svobodu, zda-li to nějakým způsobem už předjednával s některými poslanci nebo zástupci poslaneckých klubů? Na pana ministra Motejla ohledně toho ombudsmana, znamená to, že to budou 4 ombudsmani a jaký bude ten úřad, jak bude veliký? A poslední otázka, zopakuji předchozí otázku dvou mých kolegů, jaká bude finanční náročnost revitalizačního programu?

Libor Rouček, mluvčí vlády: K té první otázce, k té částce jedné miliardy, ta čísla, která jsem vám tu dal, to činí 784 miliónů, čili zbývá 216 miliónů, ty jsou vyhrazeny na druhou fázi, prostě tak, aby byla určitá rezerva do budoucnosti, ale celkem je to jedna miliarda.

Miroslav Grégr, ministr obchodu a průmyslu: Já bych chtěl ještě prosím vás doplnit, tam, jak jsem hovořil o těch pěti podnicích, aby tady zase nevznikly nějaké zkreslené informace, že jsou to věci, které jsou na stole, nebo které jsou projednávány nebo něco. to je taková určitá úvaha, vlastně to, co už jsme dávno zvažovali těchto několik podniků, zda tedy budou schopny do tohoto revitalizačního projektu vstoupit a jaká je jejich pozice. Čili znovu podtrhuji, aby tam nedošlo k nějaké desinformaci, že to je úvaha, která se uvažovala na ministerstvu průmyslu a obchodu, že by to mohlo být těchto pět podniků a samozřejmě bude následovat jednání s bankami o tom, jak ony se dívají, jaké jsou jejich pohledávky, jaké jsou jejich názory atd. To je věc, která, jak už jsem znovu řekl, může přijít na stůl a nemusí, jsou to prvopočáteční úvahy.

Ivo Svoboda, ministr financí: Je zřejmé, že pokud se vláda rozhodla předstoupit před parlament s tímto úmyslem, že se vskutku nemůže jednat o nic jiného, než o návrh novely rozpočtového zákona, což při potřebě zvýšení výdajů o miliardu korun znamená tedy jednoznačně prohloubení salda, pokud se týče jednání s některými poslanci, odpověď je jednoduchá, vláda rozhodla během tohoto dne a v parlamentu se zdržela několik málo desítek minut, čili ani čas nebyl možný, ani vhodný na to, aby bylo cokoliv, s kýmkoliv předjednáváno.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já bych odpověděl na tu otázku o financování. V tom materiálu skutečně je pouze to, že se zakládá revitalizační agentura se základním jměním 100 miliónů a je tam popsáno, jakým způsobem bude to jmění upsáno a jak se v budoucnosti to jmění navýší za účasti věřitelských subjektů. Konkrétní finanční rozhodnutí se pak budou týkat jednotlivých podniků a v této chvíli vám to nikdo neřekne, nicméně do budoucnosti to budou v této fázi především jaksi otázky, které by měly směřovat na šéfa Konsolidační banky, tedy pana Cíglera, a později na zvolené správce revitalizační agentury, až bude ustanovena. Čili do značné míry už to přestává být záležitost vlády.

Otakar Motejl, ministr spravedlnosti: Pokud se týká ombudsmana, já bych upřesnil, ochránce veřejných práv bude jeden, bude mít jednoho náměstka, bude volen poslaneckou sněmovnou on, i ten jeho náměstek z kandidátů, z nichž dva bude předkládat poslanecké sněmovně prezident republiky a dva senát.

To znamená, kandidáti mohou být maximálně čtyři pro obsazení každé z těch funkcí, při čemž pochopitelně vzhledem k těm dvěma různým subjektům navrhujícím maximálně po dvou kandidátech je přípustné, aby ty návrhy byly identické nebo shodné, aby obě dvě strany vybraly tytéž osoby. Pokud se týká vlastního úřadu, toho veřejného ochránce práv předpokládá vládní návrh, že by šlo zhruba asi o 40 pracovníků celkem s tím předpokládaným provozním nákladem asi 50 miliónů korun.

Lucie Bradáčová, Agentura Bloomberg: Ještě také k tomu revitalizačnímu programu, platí to, že tu zprávu té revitalizační agentury povede nějaká mezinárodní instituce, a pokud ano, tak kdy chcete vybrat tendr a jestli tam bude nějak akcionářsky zainteresována?

Ivo Svoboda, ministr financí: V první kole se jedná o založení revitalizační agentury jako stoprocentní dcery Konsolidační banky, což znamená, že Konsolidační banka je ze zákona plně zodpovědna za ustanovení orgánů i úpis základního jmění v potřebné výši. V budoucnosti lze předpokládat nebo spíše očekávat výrazné navýšení základního jmění této agentury jakožto jeden z klíčových prvků pro angažovanost zahraničních věřitelů nebo jiných zahraničních subjektů, které by měly zájem se na tomto procesu podílet například tím, že prostřednictvím svého kapitálového podílu mohou kapitalizovat i pohledávky třetích subjektů. Ten program je nesmírně dynamický, nesmírně vnitřně pružný, takže na některé otázky, zdánlivě velmi jednoduché, přesně jako je tato, nejsem schopen dát jedinou odpověď, protože jediná odpověď neexistuje, je to otázka tržních vztahů.

Lucie Bradáčová, Agentura Bloomberg: Znamená to tedy, že jaksi ty každodenní operace té revitalizační agentury povedou státní úředníci nebo potažmo úředníci Konsolidační banky, která je řízena státem nebo to bude nějaký jiný zkušený subjekt, který na tom bude tržně zainteresován?

Ivo Svoboda, ministr financí: Předpokládá se, že management pohledávek bude svěřen soukromé firmě dostatečně renomované, v žádném případě by státní úřednicí neměli by být vystavováni tlakům individuálního rozhodování, což na druhé straně neznamená, že mohou být vyloučeni z procesu, jako je ustavení auditorů, zajištění výběrových řízení na další soukromoprávní subjekty v tomto procesu a některé jiné kroky.

Marek Petruš, Bridge News: Kdy se očekává vyhlášení toho tendru a jaká budou ta rozhodující kritéria? Jedná se o to, bude jedním z kritérií i prostě výše kapitálové účasti toho správce na základní jmění revitalizační agentury?

Ivo Svoboda, ministr financí: Toto zatím nepředpokládáme, pokud se týče aktuálnosti vašeho dotazu, nevím, zda v této chvíli, protože pracovní doba již skončila, ale píší se stanovy a podává se návrh na zápis revitalizační agentury do obchodního rejstříku. Ten proces je fakticky spuštěn, není to teorie, je to fakt. Státní úředníci by se neměli mixovat do konkrétních rozhodnutí, vyčkejme prvního jednání dozorčí rady a představenstva této agentury.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já bych ještě doplnil, součástí toho materiálu, který vláda schválila, jsou i stanovy a samozřejmě Konsolidační banka, jako zakladatel, podle pokynů pana ministra činí velmi rychlé kroky k tomu, aby došlo k zápisu do obchodního rejstříku a ke všem příslušným právním věcem, prostě ta od 14.20 hodin, tuším, je tato věc v pohybu.

Olga Skalková, Hospodářské noviny: Já bych se chtěla zeptat, jestli existuje nějaký klíč, jakým způsobem budou ty tuzemské banky navyšovat v té agentuře, to znamená, jak vlastně velcí budou akcionáři, jestli to záleží kolik tam budou mít dluhů nebo jestli budou mít rovný podíl?

Ivo Svoboda, ministr financí: Předpokládáme účast těchto bank jakožto věřitelů samozřejmě v míře jejich angažovanosti vůči vybraným podnikům, to je hodnota, kterou teď nelze ani odhadnout, přesně stanovit, ale podmínkou pro zapojení do programu není kapitalizace jejich pohledávek do základního jmění revitalizační agentury, ale spíše předpoklad po určitém diskontu, možná kapitalizace vůči revitalizovaným podnikům. Ta revitalizační agentura je v skutku nosič procesu, nikoli realizátor konkrétních projektů.

Olga Skalková, Hospodářské noviny: Já se chci jenom zeptat, jestli tedy o tom tendru rozhodne dozorčí rada té revitalizační agentury, protože ta bude zřejmě ustanovena jako první? A pak mám druhou otázku, dneska viceprezident EBRD pan Hexter hovořil v souvislosti s privatizací českého bankovního sektoru o tom, že bude nesnadná a složitá, ale řekl takovou větu, kterou bych prosila okomentovat panem místopředsedou i panem ministrem, řekl: " Zahraniční banky dříve nabízely českým bankám velké sumy peněz s vírou, že jsou tak velké, že nemohou zkrachovat, to se však nyní změnilo ". Jste srozumění s tímto názorem, jaké bude mít důsledky, znamená to, že se bude snižovat raiting českých bank, že se prodraží peníze? Pan Mertlík byl nedávno v EBRD, děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Děkuji, my jsme od té doby měli celou řadu dalších jednání i v Praze s představiteli EBRD, je asi ne zcela korektní komentovat citát, který není autentický, neměli jsme možnost s pane Hexterem hovořit. Já se nicméně nedomnívám, že by byla pravda, že by měly české banky jakékoli problémy se svými úvěrovanými linkami do zahraničí, právě naopak, tohleto je nesmysl.

Ivo Svoboda, ministr financí: Přesně tak, mám pocit, že opravdu bychom neměli zde komentovat neověřené výroky konkrétních fyzických osob z managementu, ať již EBRD nebo jiné instituce. I když lze souhlasit s tím, že každá privatizace každé banky je složitý proces, ale to je obecná pravda, kterou vám nesděluji nic nového. Pokud se týče onoho tendru, je potom, co jsem řekl, o řekněme vlivu úředníků nebo osob jmenovaných, jenom přirozené, že ten tendr vypíše dozorčí rada revitalizační agentury.

Radek Bartoníček, Mladá fronta Dnes: Dobrý den, já jsem se jenom chtěl zeptat jestli se vláda zabývala financováním prvního železničního koridoru?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Nezabývala, zatím jsme u bodu 14.

Jaromír Chochola, Mladá fronta Dnes: Zajímalo by mě, jaké budou dopady revitalizačního programu na státní rozpočet, to znamená, jaká bude forma účasti státních financí na tom revitalizačním programu?

Ivo Svoboda, ministr financí: Tam lze očekávat určitý podíl financování formou obligací, ale samozřejmě nemusí to být obligace pouze státní, nicméně lze si dost slibovat od možné angažovanosti zahraničních investorů už ve fázi rekapitalizace a obsluhy pohledávek v rámci revitalizačního agentury, čili nejsem teď schopen ani řádově odhadnout možný podíl.

Simona Holecová, Mladá fronta Dnes: Já jsem se chtěla zeptat na ten tábor v Albánii, jestli je možné říci, v jakém časovém horizontu ten tábor bude postaven, kdy jsme schopni ho postavit a kdo ho bude stavět, v případě jestli to bude civilní ochrana, o které se hovořilo, tak jestli si myslíte, že tento návrh projde parlamentem, protože to bude muset schválit parlament?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Bude to armáda a já bych doporučil, abyste se s touto detailní technickou otázkou obrátila na armádu, tam vám budou schopni specifikovat, dneska vláda rozhodovala čistě o té sumě.

Nesrozumitelné....: Já jsem se chtěla zeptat k těm koncepcím, konkrétně mě zajímá zdravotnická, jen obecně, proč vláda je pouze bere na vědomí a nezaujímá k nim jednoznačný postoj, který by naznačil, kudy se vláda v tomto směru chce ubírat? A k tomu dovolte doplňující otázku, jestli to není třeba, protože není schopna učíst ta kvanta těch stránek, aby k tomu byla schopna zaujmout konkrétní postoj?

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Tak já bych na to odpověděl tak, že to druhé bezesporu není ten důvod, všichni členové vlády mají k dispozici dostatečně výkonný profesionální aparát, který v tom čtení jednotlivým členům vlády pomůže, ale samozřejmě i jednotliví členové vlády velmi pečlivě čtou ty koncepce sami. Problém je v něčem jiném, je obecný problémem všech vlád Československa a České republiky v posledních deseti letech řekněme, že to, čemu se říká resortismus, prostě koordinace mezi jednotlivými koncepcemi je velmi obtížná věc.

Vedle toho v celé řadě dalších bodů ty koncepce stanovují určité možné i alternativní řešení, prostě jsou stavěny jako koncepce otevřené. A záměrem vlády je, poskytnout je veřejnosti a parlamentu v této fázi a vyvolat kolem toho diskusi, která povede k definitivnímu formulování politiky jako dalšího konkrétnějšího dokumentu, který z těch koncepcí bude vycházet. Čili není to nějaká nerozhodnost, je to potřeba další koordinace, která se zcela zjevně ukazuje u těch koncepcí, ale také otevřenosti procesu posuzování těchto koncepcí.

Štrumf?: Dvě otázky ještě k revitalizačnímu programu. Jak dlouho bude revitalizační program trvat, kdy skončí? A druhá otázka, jestli se počítá s tím, že v rámci tohoto revitalizačního programu bude agentura poskytovat některým společnostem okamžitě nějaké finance, například provozní kapitál nutný pro zachování výroby, jak se domníváme, je například zapotřebí v případě společnosti ČKD Praha? Děkuji.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: K té první otázce, stanovení termínu likvidace revitalizační agentury a.s. je jedním z bodů toho programu, který, jak řekl velmi pěkně pan ministr Svoboda, je programem, řekl bych jakýmsi příběhem s otevřeným koncem. V té filozofii je jasně řečeno, že to musí být uděláno během poměrně krátké doby, ne po vstupu do EU, ale jak to přesně bude probíhat, bude skutečně záležet na počtu podniků, na konkrétním průběhu revitalizačního procesu těchto jednotlivých podniků a podobně, čili je tam dodržena zásada a ten materiál se sestával ze zásad, že půjde o časově limitovaný, omezený program bez bližší specifikace. Teď k té druhé otázce, tam se taková forma financování nepředpokládá, předpokládá se velmi úzká kooperace s bankami.

Ivo Svoboda, ministr financí: Tam je jedno omezení podniků, které vstupují do programu a je nezbytnou podmínkou k dosažení kladného provozního hospodářského výsledku. To jest bez splátek úroků z úvěrů a bez splácení závazků vůči státu a bez mimořádného HV. Pokud by tato podmínka nebyla splněna, lze se orientovat podle provozního cash-flow. V těchto případech by bylo možno uvažovat i o této variantě, jindy říkám zcela otevřeně ne. Nelze refinancovat na provozní bázi podnik, který není schopen alespoň provozně obnovovat sebe sama. To znamená, pominu-li odpisy, úroky a daňové závazky.

Kvítek ICM: Chtěl jsem se zeptat, jak vláda rozhodla o účelu, na který lze poskytovat sponzorské dary státními podniky a obchodními společnostmi.

Libor Rouček, mluvčí vlády: O tom vláda ještě nejednala.

Benda, Prague Post: V části 6 Decentralizovaný přístup se hovoří o nějakém AMC, ale není tam vysvětleno, co to AMC je?

Ivo Svoboda, ministr financí: Je to zkratka pro správce revitalizační agentury Assat Management Company, prostě běžná světově používaná zkratka.

Zuzana Holoubková, Právo: Já jsem se chtěla zeptat, jestli se dnes vláda zabývala dokončením privatizace Telecomu a Českých radiokomunikací.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Nezabývala.

Olga Skalková, Hospodářské noviny: Myslím, že panuje shoda v tom, že ten revitalizační program musí být doprovázen různými legislativními změnami. Zajímalo by mě, zda toto bylo součástí úvah vlády nebo alespoň těch dvou tvůrců a zda jste uvažovali o vyhlášení stavu legislativní nouze.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Jsme přesvědčení, že ten revitalizační program nemusí být doprovázen žádnými legislativními změnami. Je naopak konstruován tak, aby mohl fungovat ve vstávajícím právním prostředí, včetně všech omezení, které to právní prostředí má. Jiná věc je, že takové legislativní změny jsou nanejvýš aktuální, potřebné a vláda na nich intenzívně pracuje.

Jan Němec, Česká televize: Chtěl jsem se zeptat, pokud by ten tábor v Albánii stavěla armáda, znamená to, že to opět musí schválit parlament?

Libor Rouček, mluvčí vlády: To vám v této chvíli nedovedu říct, jak jsem již řekl, vláda schválila těch 36 miliónů pro ministerstvo obrany. Jak to bude pokračovat dál, to si budou specifikovat oni. Důležité je, že je zde určité zadání, to znamená tábor pro 1000 obyvatel a dělá to resort obrany.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Já bych k tomu doplnil jednu věc. Česká republika hodlá ten tábor zřídit, ale nemá prostředky a podmínky pro to, aby jej provozovala. Provoz by měl být ve spolupráci s mezinárodními organizacemi, především OSN, které v Albánii působí a skutečné lhůty vzejdou z dialogu s těmito institucemi.

Olga Skalková, Hospodářské noviny: Já bych měla ještě jednu doplňující otázku. Mě by zajímalo, zda jste zvažovali i tu možnost, že by se zásoboval nějaký už fungující tábor. A potom jsem se chtěla zeptat konkrétně ministerstvo zahraničních věcí dostane 100 miliónů korun na materiální pomoc, pak další na materiální pomoc dostanou průmysl, obchod a zemědělství. Takže o jakou humanitární pomoc jde v případě toho ministerstva zahraničí?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Ministerstvo zahraničí ty částky co má již vyčerpalo, čili jde o to posílit tuto kapitolu ministerstva zahraničí a ty konkrétní požadavky si rozdělí v tom svém resortu. Ale důležité je, že v tuto chvíli mají resorty peníze a mohou připravovat tyto základní věci. O financování již existujícího tábora jsme dnes nehovořili.

Pavel Mertlík, místopředseda vlády: Zeptejte se na to místopředsedy Lánského, až budete mít příležitost, byl nedávno v Albánii, skutečně dobře fungujících táborů je tam velmi málo, hovořil prakticky o jediném, který zřídili Italové, ty ostatní jsou pouze provizorní a nevyhovující.

Jana Gajdušková, Reuters: Já bych se chtěla zeptat k tomu revitalizačnímu programu. Ten materiál, který máme k dispozici hovoří, že ten prvotní impuls ze strany státu vyjde z jakéhosi seznamu firem, které by měly být v projektu začleněny. Můžete říct, jestli máte nějakou lhůtu, dokdy ten seznam vytvoříte?

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Já jsem to naznačil, že to jsou prvotní úvahy, protože na našem ministerstvu máme seznam těch nejohroženějších firem a máme vyhodnocen jejich význam pro české národní hospodářství, pro český export, z hlediska zaměstnanosti i z hlediska multiplikačního efektu, který z toho vyplývá. To znamená, kolik dalších firem je na takovéto velké firmy navázáno, protože tyto velké firmy, pokud by zkolabovaly, mohou přivodit řetězovou reakci.

Já jsem jmenoval namátkou pět největších firem, se kterými uvažujeme řádově několik měsíců, ale samozřejmě jsou ve hře i další firmy. Řekl jsem, že tyto věci budou posuzovány společně s bankami tak, jak se na to ony dívají, jaká je jejich úvěrová zaangažovanost, na základě předložených projektů a jejich vyhodnocení jak jsou ty firmy schopny revitalizace, jak jsou brzy schopny normálně fungovat bez státní pomoci, protože bude vyhodnocen i finální efekt, jako významný aspekt těch jednotlivých revitalizací. Zatím je zde úvaha o pěti firmách, zatím není definitivně rozhodnuto, bude to širší konsensus a o dalších firmách budeme uvažovat. Máme takový registr asi 30 firem, kde budeme uvažovat, které jsou nejschopnější a které přinesou největší efekt.

Libor Rouček, mluvčí vlády: To je prozatím všechno, jestli souhlasíte s tím, já přijdu dolů ve 21. hodin.

Záznam z doplňující tiskové konference po schůzi vlády ČR
ve středu 14. dubna 1999 ve 21:00 hodin

Libor Rouček, mluvčí vlády: Z těch dalších bodů, které vláda schválila: konkrétní účely, které se považují za prioritní a na které lze poskytovat sponzorské dary státními podniky a obchodními společnostmi s většinovou účastí státu. Zde se jedná v působnosti ministerstva kultury například o dary na přípravu realizace projektu Praha - evropské město kultury roku 2000, do státního fondu kultury ČR, ve školství na vybavení škol moderními učebními pomůckami a materiální podporu zdravotně handicapovaných žáků, příspěvek na mimoškolní zájmovou činnost dětí, na úseku vědy a vysokých škol na projekty veřejných vysokých škol, jejichž cílem je rozvoj informačních technologií, vysokoškolské vzdělávání, zvýšení technologické úrovně vysokoškolských knihoven, modernizace přístrojového vybavení laboratoří a ateliérů, dále projekty veřejných vysokých škol související s vysokoškolskou výukou handicapované mládeže, na úseku práce s mládeží, podpora pilotních projektů Středisko volného času roku 2000, Informační centra pro mládež na území ČR a podpora pořádání dětských parlamentů. Na úseku tělovýchovy je to například podpora projektů Sport pro všechny, Sport zdravotně postižených, Národní sportovní naděje, Státní sportovní reprezentace.

V působnosti ministerstva zdravotnictví jde o vzdělávací aktivity v rámci přípravy ČR na vstup do Evropské unie, na projekty prevence kouření, do oblasti lékařského výzkumu a vývoje, vzdělávání a doškolování lékařů, na nákup speciálních zdravotních přístrojů, zařízení, vozidel a výpočetní techniky. Co se týká působnosti ministerstva školství, by to mělo jít na podporu programů vědy a výzkumu souvisejících s ochranou životního prostředí, podporu programů nevládních neziskových organizací, které deklarují svoji působnost v oblasti životního prostředí, zaměřený na ochranu přírody, rozvoj úsporných technologií a tak dále.

Vláda vzala na vědomí rozbor problémů souvisejících s prostitucí a schválila směry navrhovaných opatření. Ministr vnitra má za úkol do 30. října 1999 zpracovat Věcný záměr zákona o prostituci, který bude obsahovat pravidla regulace prostituce, podmínky jejího provozování a kontroly. Jde o to, aby zde byl uplatněn systémový přístup, který bude spočívat v přijetí samostatného zákona o prostituci, který bude za určitých podmínek prostituci legalizovat a tak obsahovat obecně platná pravidla její regulace.

Dále jde o doplnění jednotlivých stávajících zákonů tak, aby v souladu se zákonem o prostituci vytvořili komplexní právní úpravu provozování této činnosti a v optimální míře omezili její nežádoucí průvodní jevy, aby byl určen výkonný orgán odpovědný za licenční neboli regulační politiku v této oblasti. Ten zákon by měl obsahovat definici prostituce, okruh osob, které nesmí prostituci provozovat, včetně zákazu prostituce dětí mladších 18 let, výčet míst, na kterých nesmí být prostituce provozována, včetně zákazu nabízení prostituce na veřejných prostranstvích. Stanovení konkrétních místních podmínek by mělo v této věci spadat do působnosti obcí. Dále jde o registrační podmínky pro osoby, které hodlají prostituci provozovat, kontrolní mechanismy pro registrační úřady a orgány, do jejichž působnosti spadá správa daní, pojistného n sociální zabezpečení nebo zdravotního pojištění, dále povinnost pravidelných lékařských prohlídek, určení orgánů, které budou provádět kontrolu a dodržování ustanovení tohoto zákona a sankce za porušení těchto pravidel. To je vše, děkuji za pozornost.