Historie minulých vlád

Záznam z tiskové konference po schůzi vlády ČR v pondělí 10. dubna 2000

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, dovolte, abych se nejprve omluvil za celou vládu za mírné, to znamená asi 32 minutové zpoždění. Důvod je ten, že dnes je na programu celkem 42 bodů, takže se snažíme to projednat nejenom co nejdůkladněji, ale, v souvislosti s tím, také co nejrychleji. Zatím jsme přibližně u bodu 24. Postupně vás s těmi nejdůležitějšími seznámím, ale nejprve, jako vždy, když je tu premiér, tak dám slovo premiérovi.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, dovolte mi, abych pokračoval ve svém donkichotském boji, který spočívá v pokusu přesvědčit novináře, že některá tématika je, nechci říci zrovna infantilní, ale jemněji řečeno efemérní, to znamená, vyšumí za několik málo dní nebo týdnů a jiná tématika je naopak důležitá. Dovolte mi, abych v rámci této sysifovské práce konstatoval, že vláda vyjádřila na svém dnešním zasedání uspokojení nad skutečně důležitými údaji, které charakterizují stav naší společnosti, což nejsou ani tak údaje vyplývající z průzkumů veřejného mínění, jako spíše údaje o ekonomickém a sociálním stavu této společnosti.

Jak jistě dobře víte, údaje o ekonomickém stavu jednou za čtvrt roku vyjadřuje údaj o HDP a každý měsíc údaj o vývoji průmyslové produkce, jako jedné z podstatných složek HDP, a údaje o sociální situaci, byť s jistým zkreslením agregátně vyjadřuje údaj o míře nezaměstnanosti. Jsem velmi rád, že mohu konstatovat, že došlo ke zvýšení průmyslové produkce zhruba o 5 %, že došlo, což je ještě důležitější, ke zvýšení produktivity práce v průmyslu o 10 %, zatímco reálná mzda se v průmyslu zvýšila v únoru o 5,6 %, což znamená, že již několik měsíců pokračuje trvalý předstih růstu produktivity práce před růstem reálných mezd, přičemž ale roste obojí a to je také důležité.

Jsem rovněž rád, že mohu konstatovat, že meziroční míra inflace v březnu dosáhla 0,0 %, což při průměrném růstu cen pohonných hmot asi o 7 % znamená, že nebýt růstu světových cen ropy, ve skutečnosti by u nás ostatní ceny klesaly.

A konečně mi dovolte, abych se vám omluvil za svůj, ne zcela přesný odhad, že počet nezaměstnaných klesne v březnu o 10 000 osob, ve skutečnosti se počet nezaměstnaných snížil o 12 600 osob. V této poslední oblasti bych chtěl vyjádřit svoji vděčnost místopředsedovi Špidlovi, v té první oblasti bych chtěl poděkovat zejména ministru Grégrovi, jako ministru průmyslu a obchodu.

Myslím si, že tyto údaje dokládají, jako komplex parametrů, že se naše ekonomika skutečně zlepšuje, že to zdaleka není Potěmkinova vesnice. Chtěl bych úvodem říci už jenom to, že vláda, která převzala vytunelovanou, respektive rozkradenou ekonomiku, zděděnou od předchozích vlád, samozřejmě nejdříve musela zajistit alespoň minimální obnovení zdrojů, a teprve tehdy, když k tomu došlo, tak mohla uvažovat o tom, jak těchto nově vytvořených zdrojů využít.

Pan ministr školství Eduard Zeman vás za chvíli bude informovat o tom, že vláda rozhodla o podpoře výdajů na výchovu, vědu a vzdělání v rozpočtu na rok 2001, a to zejména na internetový program, mimo jiné i v souvislosti s Lisabonským summitem EU. Pan místopředseda Špidla vás bude informovat o tom, že vláda pracuje na penzijní reformě a uvede konkrétní příklady této práce, nehledě na to, že se dnes, a to vás také může zajímat, společně s ministrem zdravotnictví, setkal s pracovníky dolu Kohinoor. Pan ministr Grégr má připravenou informaci, která se týká přijetí dalších investičních pobídek, které, jak obecně známo, se osvědčily.

Čili pracujeme, nenecháme se zastrašit a, i když víme, že tato práce je šedivá, nudná a nikdy se nepromítne na první stránky vašeho tisku nebo vašich televizních zpráv, je to práce, která přináší úspěch. A já si nejvíce vážím toho, že oněch 12 600 lidí našlo práci, a že počet nezaměstnaných klesl pod magickou hranici půl milionu osob. Děkuji vám za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a předávám slovo panu místopředsedovi Špidlovi.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Děkuji. Mé vyjádření bude krátké. Vláda schválila hlavní principy zaměstnaneckého penzijního připojištění, což je systém, kterým chceme doplnit, současný důchodový systém, a je to součást důchodové reformy tak, jak ji pojímá sociální demokracie. Tento systém je založen na těchto hlavních zásadách:

• účelem je zajistit bývalým zaměstnancům doživotní doplňkový příjem ke starobnímu důchodu
• zaměstnavatel dobrovolně založí zaměstnavatelský penzijní fond, do něhož budou přispívat zaměstnanci i zaměstnavatel
• příspěvky zaměstnavatele budou mít charakter odložené mzdy
• zaměstnavatelský penzijní fond bude samostatnou právnickou osobou, právně i účetně oddělenou od zaměstnavatele
• zaměstnavatelský penzijní fond bude spravován zaměstnavatelem a zaměstnanci, investování však bude muset být prováděno pouze kvalifikovanými správci investic s oprávněním investovat na kapitálovém trhu
• zisk dosažený hospodařením zaměstnavatelského penzijního fondu smí být použit pouze ve prospěch zaměstnaneckého penzijního připojištění
• pro plnění účelů zaměstnaneckého penzijního připojištění bude vyloučeno předčasné čerpání finančních prostředků
• bude zajištěna přenositelnost nároků účastníka mezi zaměstnavatelskými penzijními fondy při změně zaměstnání
• v zaměstnaneckém penzijním připojištění bude, obdobně jako v pracovně právních vztazích, platit zásada rovného zacházení pro muže a ženy, zákaz diskriminace zaměstnanců z jakýchkoliv důvodů
• zaměstnavatelské penzijní připojištění bude mít daňová zvýhodnění
• zaměstnavatelské penzijní připojištění bude podléhat státnímu dozoru

To je vše, děkuji za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji a předávám slovo ministru Zemanovi, který vás seznámí s dnes přijatou koncepcí státní informační politiky ve vzdělávání.

Eduard Zeman, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobrý den, dámy a pánové. Začal bych od toho, co se dočítám v monitorech a v tisku. Jsou to poznámky zaměřené na to, že naskakujeme do rozjetého vlaku na poslední chvíli, jsou to poznámky o nedůvěře v to, jak dalece vláda myslí svou politiku vážně.

K tomu prvnímu. Dnes, vládou schválený dokument Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání, byl předložen vládě na základě usnesení vlády č. 524, které bylo přijato 31. května loňského roku. Čili nenaskakujeme opožděně do žádného vlaku, na celé záležitosti se pracuje systematicky již poměrně dlouhou dobu. Předpokládaná koncepce je návrhem na vytvoření podmínek nutných pro zabezpečení vzdělávání všech občanů k informační gramotnosti jako podmínky uplatnění ve společnosti 21. století.

Velmi často se v médiích také vyskytují tak, jak to mám možnost sledovat, informace o tom, že tento náš program je o rok, o dva opožděný proti tomu, co bylo přijato v Lisabonu. Ano, ne ve všem je náš program přesně harmonicky kryt s nejvyspělejšími státy. Vyplývá to také z údajů o tom, z čeho dneska vycházíme, v čem, do určité míry, za nejvyspělejšími zeměmi, ke kterým patří třeba skandinávské státy nebo, do určité míry i Velká Británie, zaostáváme. Na druhé straně bych chtěl říci, že to, co máme dnes před sebou, ukazuje rok po roce velmi podrobně na jedenácti vzdělávacích a osmi knihovních programech, jak budou probíhat jednotlivé položky. Jsou přesně určeny kompetence, počty pracovníků, vyčleněné prostředky rok za rokem. Takto to tady můžete vidět. Ano, vycházíme z reálného stavu, v určitých věcech budeme zhruba o rok pomalejší, než nejvyspělejší země, ale v celkových parametrech sledujeme tempo toho, co bylo dohodnuto v Lisabonu a hlavně, dnes schválená politika je naprosto konkrétní, detailně zpracovaná do jednotlivých programů, s detailně určenou zodpovědností a vyčleněnými prostředky.

Jenom tak namátkou, pro příští rok se počítá, v rámci vzdělávacích programů, kterých je, jak jsem se již zmiňoval, 11, tak se počítá v rámci druhého programu se vzděláváním 7 tisíc pedagogů pro roli koordinátorů v síti ICP, počítá se s financováním 250 projektů v hodnotě zhruba 120 milionů, počítá se s první fází připojování škol za 1 miliardu 300 milionů tak, aby byly připojeny pevnou linkou nebo jejím ekvivalentem s kapacitou asi 64 kb/s, počítá se s vyškolením dalších 5 tisíc pedagogů, včetně vysokých škol pro používání těchto technologií. Takto pokračují ty programy i v následujících letech, čili znovu opakuji, vycházíme reálně z toho, co je možné a, na rozdíl od mnoha jiných států, rozpracováváme velmi konkrétně, máme to podloženo všechno konkrétními programy, spočítanými lidmi, spočítanými kapacitami i financemi.

Pokud by vás zajímalo kolik některé ty věci stojí, je to dost drahá záležitost, protože jeden počítač toho typu, který potřebujeme a ne jenom staré vyřazené počítače, jak s nimi počítá třeba britská politika tak, jak to prohlásil Tony Blair, tak současný počítač je záležitostí 50 tisíc. Kdybychom se bavili o tom, kolik stojí připojování na sítě, tak jenom předpokládaná cena projektu na jeden subjekt je 350 tisíc korun, kde jde o připojení škol a knihoven s multimediální     Autom. řádkování   kvalitou. Za připojení jedné linky 64 kb/s je to 6 ? 12 tisíc korun měsíčně, potom při stabilizovaném využívání linky v průměru 120 tisíc korun ročně, čili bavíme se o řádu miliard korun na celé tyto projekty. Není to tak jednoduchá záležitost pro tuto zemi, ale stavíme se k tomu poměrně velmi zodpovědně a konkrétně. Děkuji za pozornost.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Premiér zde zmínil nárůst průmyslové produkce. Ten nárůst je z velké části způsoben systémem investičních pobídek. Vláda dnes schválila další 4 tyto investiční pobídky a ministr průmyslu a obchodu vás s nimi nyní seznámí.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý večer, dámy a pánové. Jak už uvedl pan Rouček, byly schváleny 4 investiční pobídky. Jsou to:

návrh investičních pobídek pro firmu AUTO-BATERIE, spol. s.r.o.,

návrh investičních pobídek pro firmu Kostelecké uzeniny, a.s.,

návrh investičních pobídek pro firmu Ingersoll ? Rand Company a

návrh investičních pobídek pro firmu Parker Hannifin Holding GmbH.

Dovolte mi, abych vám úvodem řekl něco o tom, jak úspěšný je tento program zavádění investičních pobídek. Dosud byly uděleny investiční pobídky celkem 29 firmám. Výše plánovaných investic dosáhla 2 miliard 52,5 milionů US dolarů, což znamená vytvoření 14 621 nových pracovních míst. Myslím, že tyto údaje jsou dostatečným důkazem úspěšnosti realizovaného pobídkového systému.

První pobídka AUTO-BATERIE, spol. s.r.o. v České Lípě je projektem na rozšíření výroby. Společnost má v úmyslu uplatnit novou technologii na výrobu autobaterií a za tím účelem v následujících 5 letech investovat 18,4 milionů US dolarů do vybudování nové kapacity a tato investice vytvoří 150 nových pracovních míst.

Další zmíněná investiční pobídka se týká společnosti Kostelecké uzeniny, a.s. Tato na území ČR vyrábí. Kostelecké uzeniny, a.s., pro bližší určení je to Kostelec u Jihlavy, hodlají v následujících 5 letech investovat 11 milionů US dolarů a vytvořit 550 nových pracovních míst. Jedná se o rozšíření výrobních kapacit na zpracování masa a výrobků masných produktů.

Další zmíněná investiční Obrázek pobídka Ingersoll ? Rand Company, bude realizována prostřednictvím nově založené společnosti. Mateřská společnost je jistě dobře známá, je to americká společnost s celosvětovou působností. Její hlavní okruh působnosti jsou kompresory, zařízení pro stavební a důlní průmysl, komponenty pro přesné strojírenství. Obrat této společnosti je 8,3 miliardy US dolarů, čili její nově založená společnost v ČR má vybudovat kapacity na výrobu klimatizačních zařízení pro autobusy. Investice dosáhne během následujících 5 let výše 13 milionů US dolarů a vytvoří 322 nových pracovních příležitostí. Tato investice bude umístěna v Kolíně.

A poslední investiční pobídka je investiční záměr firmy Parker Hannifin Holding GmbH. Záměrem je vybudovat novou kapacitu na výrobu hadicových spojek, sestav a součástí klimatizačních zařízení pro automobily a za tím účelem založit novou společnost. Firma hodlá v následujících 5 letech investovat částku 10 milionů US dolarů, investice vytvoří 300 nových pracovních míst a místem, kde bude tato investice vytvořená je Chomutov, čili severozápadní Čechy s vysokou mírou nezaměstnanosti. Tolik k dnes přijatým investičním pobídkám.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. Já jenom shrnu, že tyto investice představují celkovou částku přibližně 2 miliardy korun a vytvořeno bude postupně celkem 1 300 nových pracovních míst.

Vláda se však nezabývala jenom novými projekty a novými investičními pobídkami, ale také revitalizací společnosti Škoda. A v této souvislosti udělila výjimku pro Konsolidační banku Praha, a to pro nabytí majetkové účasti ve společnosti Škoda holding na základě kapitalizace směnek vystavených touto společností, a to až do výše 1 miliardy 50 miliónů korun podílu na základním jmění společnosti, při čemž kapitalizovány budou směnky jmenovité hodnoty až do výše 2,1 miliardy korun. A podmínkou nabytí majetkové účasti Konsolidační banky Praha je dosažení práv umožňujících blokaci základních rozhodnutí orgánů Škoda holding.

Z těch dalších bodů, které vás budou zřejmě zajímat, vláda se zabývala analýzou stavu v oblasti civilní služby. Ta analýza zdůrazňuje tvrdost zákonodárce na straně branného zákona a jeho benevolenci na straně zákona o civilní službě. Uvádí možnost diskriminace občanů konajících povinnou vojenskou službu, zvýhodňováním těch, kteří tuto službu odpírají. A počet odpíračů je v této analýzy též vyjádřen, takže zatímco v letech do roku 1989 zde bylo přibližně 130 odpíračů, v roce 1999 to bylo již 15 608. A k 31.12. loňského roku bylo v ČR evidováno 44 098 občanů povinných civilní službou, ale tu službu vykonává jen 14 624 občanů. Z těchto čísel a z tohoto stavu vyplývá vlastně potřeba včlenit do zákona o civilní službě takové mechanismy, které by zabraňovaly zneužívání možnosti odepřít výkon povinné vojenské služby, odstranily jeho diskriminující důsledky, umožnily dosažení srovnatelnosti náročnosti a závažnosti civilní služby s povinnou vojenskou službou, a tím pádem přiblížily právní úpravu této oblasti v ČR právní úpravě obvyklé ve většině evropských států. A vláda v této souvislosti uložila ministru práce a sociálních věcí ve spolupráci s ministrem obrany, aby vypracovali návrh věcného záměru nového zákona o civilní službě.

Vláda se též zabývala zprávou o výsledcích činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost při výkonu státního dozoru nad jadernou bezpečností a radiační ochranou v roce 1999. Tato zpráva byla vzata na vědomí a v té zprávě se konstatuje, že v roce 1999 nedošlo v důsledku provozu jaderné elektrárny Dukovany k nepřípustným únikům radioaktivních látek do životního prostředí, ani k ozáření pracovníků nad stanovené limity. Rozhodující požadavky jaderné bezpečnosti a radiační ochrany v jaderné elektrárně Dukovany a v ostatních jaderných zařízeních a rozhodující požadavky radiační ochrany na pracovištích se zdroji ionizujícího záření v ČR byly splněny. V loňském roce ČR též splnila všechny své závazky, které pro ni vyplývají ze smlouvy o nešíření jaderných zbraní a na ní navazující dohody, to znamená mezi ČR a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o uplatňování záruk. A za zvlášť významné lze považovat hodnocení kvality prací v rámci závěrečné etapy příprav neaktivního vyzkoušení prvního bloku jaderné elektrárny Temelín.

Závěrem ještě ve zkratce o těch dalších bodech, které dnes vláda projednávala. Byly to celkem čtyři poslanecké návrhy. Se všemi vláda vyslovila nesouhlas. Pokud budete chtít odůvodnění, samozřejmě ve vašich otázkách jej přinesu.

Pokud se týče návrhu na zřízení regionálního fondu na podporu podnikání a zaměstnanosti, toto projednávání bylo přerušeno, a to do schválení zákona o rozpočtových pravidlech územních krajů. Jak víte, tento zákon je v současné době projednáván v poslanecké sněmovně. Vláda rovněž projednávala čtyři kontrolní závěry z kontrolních akcí NKÚ - vzala je na vědomí.

A z těch dalších dotazů, které jste mně dávali ještě před tiskovou konferencí, to byla podpora revitalizace výrobců kolejových vozidel v ČR - i tento bod byl přerušen, a to do doby předložení zákona o dopravní obsluze.

Tolik tedy na úvod a nyní je již řada na vás.

Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Dobrý den. Já mám dotaz na pana vicepremiéra Špidlu. Jaký je výsledek jeho návštěvy na dole Kohinoor. A případně na pana ministra Grégra, ale patrně to nebylo ještě projednáno, ZVVZ - Milevsko.

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: Ve věci Kohinooru jsme se s panem ministrem Fišerem rozhodli, že nebudeme poskytovat žádné informace, ani žádné komentáře.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud jde o tu druhou otázku, ZVVZ Milevsko ještě projednáváno nebylo.

Michal, Hospodářské noviny: Můžete říct něco bližšího ke Zprávě NKÚ ohledně - v uvozovkách - manipulace s prostředky na Českých drahách? Týkalo se to částky 1 miliardy korun. Jestli to vláda vzala pouze na vědomí nebo jestli je k tomu nějaký komentář?

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud se týče tohoto materiálu, zde se jednalo o dotace ze státního rozpočtu na veřejnou drážní osobní dopravu. Kontrolovaným obdobím byla léta 1998 a 1999. Jak jste již řekl, byly to České dráhy a ministerstvo dopravy a spojů. Bylo zjištěno, že poskytování dotace nesleduje žádný konkrétní cíl, žádným způsobem se nevymezuje rozsah osobní dopravy a ani nebyl vytvořen žádný systém určující nároky a závazky účastníků. Tato zpráva však rovněž konstatuje, že pravomoci ministerstva omezuje zákon České národní rady z roku 1993 o Českých drahách, který stanoví jeho působnost pouze v oblastech privatizace a tarifů jízdného vybraných skupin zaměstnanců. Co se týče stanoviska ministerstva, tak to konstatuje, že předcházející právní úprava neumožňovala ministerstvu regulaci rozsahu veřejné železniční dopravy, a to až do účinnosti zákona č. 23/2000, kterým se mění ten dosavadní zákon o drahách. Čili vláda vzala na vědomí ten kontrolní závěr a rovněž opatření ministerstva dopravy a spojů.

Jan Lopatka, Reuters: Já mám otázku pro pana ministra Grégra. Jestli se vláda zabývala investiční pobídkou pro společnost MAFRA.

Miroslav Grégr, ministr průmyslu a obchodu: Tento bod byl stažen z programu vzhledem k požadavku na zpřesnění této investiční pobídky. Projekt je svým způsobem atypický, protože se týká dvou lokalit. Čili jeden projekt se týká dvou lokalit s výrazným rozdílem, charakterem - jednak v míře nezaměstnanosti - je to Olomouc a Praha. Je tam přibližně stejná rozloha pozemku, ovšem počet zaměstnanců v Praze - 5, v Olomouci - 55. Čili poměrně velmi malý přírůstek pracovních míst. Technologie je v obráceném gardu. To znamená - v Praze 26 miliónů amerických dolarů, v Olomouci pouze 13. Otázka na přehlednost účetnictví, protože se jedná i o daňové prázdniny, jak bude zajištěno a podobně. Čili tento bod byl stažen z programu, bude přepracován a poté zákon vejde v platnost od 1. května 2000.

Brunclík, televize Nova: Já bych měl dvě otázky, první by směřovala na pana místopředsedu Špidlu. Pane ministře, všeobecně se ví o schodku na důchodovém účtu, stejně jako o prognóze, že ta situace se v následujících letech nebude zlepšovat, spíše naopak. Mezi ekonomy, ale i mezi pravicovými politiky se hovoří o tom, že vaši reformu zřejmě bude muset doplnit posunutí věkové hranice pro odchod do důchodu na 65 let a současně výrazné omezení předčasných odchodů do důchodu, či snad dokonce i vyšší odvod na důchodové pojištění. Počítáte s něčím takovým ve svém programu?

Vladimír Špidla, místopředseda vlády: S tím počítají pravicoví ekonomové a pravicoví politici. My s tím nepočítáme, nepočítáme se zvyšováním věku odchodu do důchodu nad tu hranici, ke které dospěje špatný zákon. Pokud jde o předčasný důchod, počítáme s tím, že by bylo správné omezit určité zvýhodnění, které má předčasný důchod oproti řádným důchodům, protože řádné důchody jsou vypláceny za obtížnějších podmínek. A pokud jde o zvyšování odvodu na sociální pojištění, chci zdůraznit, že koncepčně odvody na sociální pojištění byly před určitou dobou vyšší. Pravicové vlády navrhly jejich snížení s cílem dostat důchodový systém do deficitu, protože poslanecká sněmovna zablokovala užití přebytku na důchodovém účtu. Čili, aby tam nevznikal přebytek, snížilo se pojištění na důchodový účet a zvýšilo se pojištění pro případ nezaměstnanosti, kde vznikl enormní přebytek. Čili, byl to klasický čachr. Já uvažuji o tom, že by bylo vhodné přestrukturovat daňové a odvodové povinnosti, a v rámci celkového přestrukturování nasměrovat větší prostředky do důchodového systému. To ano, ale není to prostě ojedinělé opatření v tom směru, že bychom chtěli zvyšovat odvody na důchodový systém, nýbrž uvažujeme o tom, že celkově přestrukturujeme sociální odvody v souvislosti i s reformou daní.

Brunclík, televize Nova: Otázka na pana premiéra. Belgie dnes oficiálně vyjádřila znepokojení nad rostoucím počtem azylantů z České republiky. Před nedávnem na to doplatilo Slovensko. Ví o tom vláda, bude tu situaci nějak řešit?

Miloš Zeman, předseda vlády: Vláda se samozřejmě zabývá problémem azylantů, ať už romských nebo neromských a přijala konkrétní opatření, aby došlo k určitému utlumení. Jsou to víceméně technická opatření, která samozřejmě budou realizována i ve spolupráci s těmi zeměmi, které azylanty přijímají. Domnívám se, že v této fázi by nebylo vhodné informovat o technických detailech, protože jsou předmětem mezivládního, respektive mezistátního jednání.

Michal Kunštek, Haló noviny: Já bych měl dva dotazy na pana ministra Zemana. První, jestli ten projekt Státní informační politiky ve vzdělávání počítá i nějak se vzděláváním jaksi občanů, kteří jsou staršího věku, už nejsou ve vzdělávacím procesu. A druhá otázka, jestli se počítá s nezaměstnanými s tím, aby získávali gramotnost informační, zejména z těch postižených regionů jako je Mostecko, severní Morava a podobně.

Eduard Zeman, ministr školství: Ano, rozumím oběma otázkám. Na první otázku - v rámci systému celoživotního vzdělávání se počítá zřetelně se vzděláváním těch starších občanů. V otázce druhé - s nezaměstnanými - je to otázka programů vázaných na rekvalifikaci, i tam se počítá s určitou sumou a s určitým programem.

Jakub Dospiva, ČTK: Já jsem se chtěl zeptat k bodu 22, jestli byste mohli říct něco víc - jaký bude další postup delegace České republiky. A pak bod 23 - perské vysílání Svobodné Evropy. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Pokud jde o bod 23, tento bod ještě projednáván nebyl, navíc je v kategorii důvěrné. Čili vláda o tom bude jednat dnes večer. Pokud jde o ten bod 22, to znamená další postup delegace České republiky pro jednání o dohodě o přistoupení ČR k EU kapitoly "Vnější vztahy" - tam jde o zachování nebo nezachování těch výhod celní unie Česká republika - Slovenská republika po vstupu naší země do EU. Jak víte, tak při jednání o podmínkách přistoupení ČR do EU a v pozičním dokumentu ke kapitole "Vnějších vztahy" česká strana avizovala žádost zachovat celní unii v případě, že ČR vstoupí do EU dříve než Slovenská republika. EU tento požadavek zamítla a to s odůvodněním, že je neslučitelný s principy fungování vnitřního trhu EU. Jinými slovy, to naše setrvávání na dosavadní pozici by bylo překážkou pokroku v jednáních nejenom o té kapitole "Vnější vztahy", ale i celní unie. Proto ministerstvo zahraničí navrhuje určitý posun v pozici ČR a takový postup, aby nejdříve ten postup byl projednán se slovenskou stranou a vytvořen prostor k dohodě. To znamená na zasedání mezivládní bilaterální konference o našem přistoupení vystoupit s novou pozicí. To znamená, že ČR bere na vědomí tu společnou pozici EU, že zachování dohody o celní unii se Slovenskem by bylo v rozporu s politikou EU a principy fungování vnitřního trhu. Dále, že ČR deklaruje zájem na zachování výhod celní unie v oblasti obchodu s vybranými zemědělskými a potravinářskými produkty a navrhuje jednání o komoditách, na které by se výhody vztahovaly. Jinými slovy, budeme o tom jednat se Slovenskem, a jak jsem naznačil, dojde k určitému posunu v pozici ČR.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Dobrý večer. Já bych měl otázky na pana ministra školství Eduarda Zemana. Zaprvé by mě zajímalo, jak konkrétně vysoké částky budou v příštích letech, tj. v roce 2001, 2002, 2003 směřovat na zavádění internetu do škol, zejména základních. A dále by mě zajímalo, jestli máte informaci, jaké procento základních škol není v tuhle chvíli vybaveno internetem. A třetí otázka, vy jste tady hovořil o nákladech na zavádění internetu. V této souvislosti by mě zajímalo, jak se vám zamlouvá současné navrhované znění telekomunikačního zákona, jestli tam trochu není problém.

Eduard Zeman, ministr školství: Začnu od konce. Samozřejmě současná situace s cenami internetu není pro resort školství vyhovující. Pokud jde o vybavenost škol, mám k dispozici čísla, která ovšem jsou trošku obráceně, ale asi nebude pro vás problém si je přeložit. Vybavenost českých škol v současné době vypadá takto: 81 % základních škol je vybaveno, 100 % gymnázií, 98,7 % středních odborných škol, 97,6 % středních odborných učilišť, 93,1 % vyšších odborných škol. K té otázce konkrétních částek - pro příští rok je na základní vybavení regionálních škol, tak jak jsem o tom mluvil, jedná se trošku o kvalitativně jinou dimenzi než doposud, to znamená pevné připojení s tou kapacitou alespoň 64 kb/s, tak tam je počítána 1 miliarda 300 miliónů pro příští rok. V další etapě pro rok 2002 je to 900 miliónů, pro rok 2003 je to rovněž 900 miliónů, v roce 2004 je to 600 miliónů a v roce 2005 opět 600 miliónů.

Josef Kopecký, Zemské noviny: Kdy tedy počítáte s tím, že by všechny školy nebo alespoň všechny základní školy byly vybaveny internetem?

Eduard Zeman, ministr školství: Připojení všech základních škol na internet by mělo být hotovo do konce příštího roku. Tady už se pak bavíme o dalších etapách, které znamenají lepší vybavování, kvalitnější vybavování na jiné bázi. Ale vlastní připojení by mělo být stoprocentní do konce příštího roku. Čili tam jsme v souladu s Lisabonem.

Lucie Marková, Mladá fronta Dnes: Mě by zajímaly alespoň nějaké stručné důvody pro vyslovení nesouhlasu s tím poslaneckým návrhem na společné zdanění manželů. Aspoň nějaké stručné vyjádření k tomu. Děkuji.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Předložený návrh v důvodové zprávě neobsahuje údaje podporující tvrzení předkladatelů, že by znamenal daňové zvýhodnění především mladých manželství s dětmi, v níž je výdělečně činný pouze jeden z manželů, a že by se toto opatření promítlo i do snížení počtu rodin, jimž jsou poskytovány sociální dávky. Naopak, ta navrhovaná úprava by se týkala především rodin s vyššími a vysokými příjmy. A dále ten návrh je nesystémový, neboť není promítnut do ostatních ustanovení zákona. Daňové účinky, které předložený návrh zákona sleduje, jsou naplňovány uplatněním nezdanitelných částek na manželku bez vlastních příjmů odečítaných od základu daně. A pro úplnost ještě dodávám, že vláda v současné době připravuje návrh novely zákona o daních z příjmu, v němž se předpokládá zvýšení výše uvedené nezdanitelné částky. Čili hlavní důvod, jak jsem řekl, je ten, že by se to týkalo hlavně rodin s vysokými a vyššími příjmy.

 Alt. obrázek  Poznámka

?.. Deník Právo: Já jsem se chtěl ještě zeptat, kromě Belgie jsme byli kritizováni i Spojenými státy za nedůsledný postup proti obchodníkům s lidmi. Zajímalo by mě, jak na to vláda reaguje. A druhá otázka, jestli by se dalo prozradit, cosi o tom materiálu "O obranném plánování"? Děkuji.

Miloš Zeman, předseda vlády: Pokud jde o materiál "O obranném plánování" je z důvodu, které jistě pochopíte, v režimu vyhrazené. Žádná země nezveřejňuje na tiskových konferencích své koncepce obranného plánování a nechtějte to ani od České republiky.

Co se týče záležitosti obchodování s lidmi, je to jedna z forem kriminality, stejně tak jako obchodování s drogami, s ojetými vozy a s mnoha dalšími záležitostmi. To znamená, je to součástí vládního boje proti ekonomické kriminalitě velkého rozsahu.

Ivan Lukáš, Česká televize: Já bych se chtěl zeptat pana ministra Zemana, jestli by mohl uvést celkové náklady, jedno číslo na tu koncepci. A jestli má už tyto prostředky nějak zajištěny, nebo alespoň přislíbeny od vlády. Jestli se o ně navýší například rozpočet kapitoly školství. Děkuji.

Eduard Zeman, ministr školství: Celkové náklady představují něco přes 7 miliard. A tak, jak to dnes bylo odsouhlaseno, navýší se o ně kapitola.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Takže to byl poslední dotaz, poslední odpověď. Děkuji a přeji hezký večer.