Historie minulých vlád
Záznam z tiskové konference po mimořádné schůzi vlády dne 29. srpna 2000
Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Dnes skončilo první kolo přípravy a projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok. Požádám teď ministra financí, aby vám k tomu řekl nějaké podrobnosti a zároveň také přiblížil, jak bude proces přípravy rozpočtu od dnešního dne probíhat dál.
Pavel Mertlík, ministr financí: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, vláda dnes, myslím hladce, po asi tříhodinovém jednání přijala usnesení, které zní, že vláda bere na vědomí předložený návrh státního rozpočtu na rok 2001 s úpravami podle připomínek členů vlády a dále ukládá ministru financí zpracovat rozpočtovou dokumentaci k návrhu státního rozpočtu na rok 2001 s úpravami podle připomínek vlády.
Nyní se pokusím vysvětlit, co tato suchá úřední slova znamenají a jakým způsobem bude dál probíhat práce na zpracování státního rozpočtou pro příští fiskální rok. Především bych chtěl říci, že toto je první z tří očekávaných jednání vlády o rozpočtu. Další jednání bude někdy v závěru příštího týdne, nejpozději toho týdne následujícího. My orientačně počítáme, že by to mělo být 6. září, ale pokud by bylo příliš mnoho jednacích bodů na vládě, tak by se možná zvolil nějaký jiný termín. Nějaká možnost ve smyslu protahování směrem ke konci září tam v rozpětí několika dnů je.
Materiál, který by měl pracovně přijít na stůl vlády, řekněme toho šestého nebo několik dní poté, bude už úplným návrhem státního rozpočtu včetně prakticky veškeré dokumentace, což bude letos asi deset knih, které se týkají samozřejmě nejenom rozpočtu samotného, ale i popisů veřejných financí jako celku, a budou tam zejména podrobně rozpracovány všechny kapitoly. Od toho dnešního návrhu se bude lišit v zásadě asi v dvou věcech. V tom základním - jednak budou zásadně přepracovány obsahy jednotlivých kapitol. Zhruba od poloviny minulého týdne probíhá na ministerstvu financí, tak jako každým rokem, intenzivní dialog jednotlivých správců kapitol, zpravidla reprezentovaných příslušným ekonomickým náměstkem příslušného ministra, s ministerstvem financí opět reprezentovaným zpravidla panem náměstkem Janotou, který má na starosti státní rozpočet a výsledkem těchto jednání, předpokládáme, bude korekce vnitřní struktury jednotlivých kapitol a seznam nepokrytých výdajů, které se nepodařilo uspokojit s tím, že vláda by měla dostat na to příští jednání jakési menu jednotlivých variant mezi nimiž by si vybrala, protože je logické, že z těch původních požadavků resortů celá řada splnitelná nebude, jak je tomu ostatně každý rok.
Poté, co vláda schválí tento, v pořadí druhý návrh státního rozpočtu, druhý, který přijde přímo na jednací stůl vlády, tak se bude čekat do 15. září, neboť 15. září by měl Český statistický úřad zveřejnit výsledky hospodaření české ekonomiky za druhé čtvrtletí a za první pololetí. Bude tedy znám zejména hrubý domácí produkt a jeho struktura za první dva kvartály a nově za druhý kvartál tohoto kalendářního roku. Na základě těchto informací potom dojde na ministerstvu financí k závěrečné korekci návrhu státního rozpočtu, kdy pravděpodobně budeme moci podle skutečných výsledků hospodaření za první dvě čtvrtletí tohoto roku a podle předběžných výsledků, které průběžně máme o jednotlivých ekonomických indikátorech, mírně změnit standardním způsobem expertní odhad ministerstva financí, podle kterého se napočítávají základní makroekonomické ukazatele, tzv. fundamentály pro příští rok. Pro osvěžení paměti připomínám, že zejména tempo růstu hrubého domácího produktu, které bylo použito v tomto návrhu, je zatím 3 procenta. Čili to bude ten poslední krok. Tam vlastně půjde podle mého soudu už poměrně o jednoduché jednání, kdy dojde ke korekci toho původního materiálu směrem nahoru nebo směrem dolů, podle toho, jak se změní odhady pro tvorbu příjmů státního rozpočtu. Pokud ty příjmy se mírně změní v řádu jednotlivých miliard - dávám jen jako informaci, že zpravidla 1 % na tempu růstu HDP činí na příjmech státního rozpočtu nějakých řekněme 6 až 7 miliard, záleží samozřejmě na struktuře korun, čili ta korekce nebude velká - tak ten eventuální dodatečný příjem z tohoto titulu bude znamenat také dodatečné rozdělení těch peněz na některé potřeby.
Pokud by mělo dojít k škrtu, tak samozřejmě škrt oproti tomu návrhu jak bude schválen vládou před tím, to znamená v té druhé etapě, o které jsem hovořil před chvilkou.
Co se týče dnešního jednání vlády, bylo směřováno k snaze najít určité kompromisy mezi jednotlivými potřebami. Neexistuje v tomto smyslu usnesení, nicméně jaksi z ducha jednání vlády bylo jasné to, že pokud se vládě podaří nalézt určité dodatečné zdroje, a to nelze vyloučit, tak ty dodatečné zdroje by jednoznačně měly prioritně směřovat do oblasti té první rozpočtové priority vlády, kterou je oblast vzdělání.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji. A nyní je již řada na vaše dotazy.
Čech, Česká televize: Které dodatečné zdroje, kromě případného růstu HDP, po tom prvním pololetí mohou být?
Pavel Mertlík, ministr financí: Tak jedna z věcí, o které je třeba jaksi expertně rozhodnout a posoudit ji, je především možnost získání dodatečných zdrojů z prodeje telekomunikačních licencí. To je věc, o níž teď nechci hovořit do nějakých podrobností, ale situace je taková, že návrh rozpočtu v oblasti těchto jednorázových příjmů nepočítá s žádnými příjmy v této fázi, tak jak leží na stole pro příští kalendářní rok. Pokud by se ukázalo reálné - a vím, že přípravné práce na ministerstvu dopravy a spojů a na dalších úřadech, samozřejmě rovněž na Českém telekomunikačním úřadě v tomto směru existují - že by bylo možné určité prostředky z takovýchto prodejů inkasovat v příštím fiskálním roce, tak je naprosto korektní tam tyto příjmy zařadit. Tuto informaci by měla mít vláda k dispozici, respektive ministerstvo financí jako zpracovatel návrhu rozpočtu, v nejbližší době a měla by být zapracována do toho návrhu, který půjde na stůl vlády zhruba za týden nebo za deset dní.
Já bych řekl jenom na okraj, právě proto, že jde o dodatečný možný příjem, který má povahu příjmu jednorázového: Určité podobné položky byly v minulých rozpočtech a konec konců jsou i v tomto návrhu, je zde například předpoklad deblokací zahraničních pohledávek české vlády ve výši 2,8 miliardy korun. To je číslo, které se domníváme, že je zcela realistické, je možné je vyjednat a vše nasvědčí tomu, že se je podaří vyjednat. Nicméně protože jde právě o složité mezinárodní jednání s vládami cizích zemí, tak jaksi do poslední chvíle není jisté, že dopadne dobře nebo nikoli. Čili v tomto smyslu jde o položku, která je sice spočítána realisticky, ale není žádná záruka, ani přibližná, jako je tomu u daňových výnosů, že k tomu skutečně dojde. Ale to je riziko sestavování každého rozpočtu. V každém rozpočtu jsou podobné, řekněme diskretní veličiny, řekl by matematik, a jednou z takových veličin by mohly být eventuální příjmy státní rozpočtu z prodeje telekomunikačních licencí.
To je vše, co se v této fázi o tom dá říct.
Michal Achremenko, Zemské noviny: Pane ministře, hovořilo se o tom, že resortní ministři chtěli navíc asi 94 miliard nebo 93 miliard. Jak to líčíte, vypadalo to zasedání docela idylicky. Jak se tedy podělili o tuhle částku nebo co jste jim na to řekl?
Pavel Mertlík, ministr financí: Ta částka nebyla rozdělována, ministři vzali na vědomí - teď to nemyslím ve smyslu formálního usnesení, ale tu skutečnost, že eventuální korekce budou moci být v celkovém rozsahu jednotlivých miliard korun a že tato částka prostě není reální - a jejich úřady se soustředily na vyjednání optimální struktury uvnitř kapitol pro ten druhý korigovaný návrh státního rozpočtu. Ta situace s těmi 94 miliardami dodatečných požadavků není nijak mimořádná. Jestli mě paměť neklame, možná mírně ano, ale to číslo jsem si zapamatoval, v loňském roce ten dodatečný požadavek byl tuším 116 miliard korun. To číslo 116 jsem si zapamatoval, ale teď si nejsem úplně jistý, jestli to nebyl součet deficitu plus toho dodatečného požadavku nebo ten dodatečný požadavek samotný. Ale je to vcelku jedno, vyplývá z toho, že ten řád je zhruba stejný jako v letošním roce. Nakonec ten rozpočet byl schválen jako kompromis, možná se skřípěním zubů, je to normální proces.
Televize Prima: Pane ministře, já bych se chtěl zeptat, jestli už teď je známo, kdybyste mohl zopakovat nebo vůbec říci, s jakým deficitem počítá ten státní rozpočet, pokud nějaký deficit tam bude. A za další, vy jste hovořil o tom, že bude vypracován jistý seznam položek, na které prostě nebudou peníze. Co se v tom seznamu už teď jeví, že se může objevit, a zda mezitím třeba bude ono školství nebo nějaké dopravní věcí, bytová výstavba a tak dále.
Děkuji.
Pavel Mertlík, ministr financí: Státní rozpočet počítá s deficitem ve výši 20 miliard korun, tak jak to odpovídá příslušnému usnesení vlády, tuším z července letošního roku, které promítlo do podoby závazného dokumentu politickou dohodu s Občanskou demokratickou stranou. Chtěl bych k tomu nicméně říci to, že ono číslo 20 miliard samo o sobě je jistě číslem jaksi politickým, ekonomicky si dovedu představit, že by to bylo 21 nebo 22 miliard, ale těžko by to bylo číslo nějak řádově jiné. Čili v tomto smyslu je to čísla zcela legitimní, zcela korektní a proto tak také bylo z naší strany vyjednáváno. Ten požadavek potřeby poklesu deficitu státního rozpočtu je naprosto jaksi ekonomicky zdůvodnitelný. To je první věc.
Druhá věc, nevypracovával se a nevypracovává žádný seznam priorit, které nebudou pokryty. Platí veškerá usnesení vlády o tom, co má být financováno v příštím roce. Těch usnesení je celá řada, jsou to průběžně přijímána usnesení k některým konkrétním akcím a ty samozřejmě budou zařazeny do státního rozpočtu. Nejde většinou o příliš velké částky, ale takových usnesení během roku bylo schváleno několik a samozřejmě platí ony základní tři rozpočtové priority, tj. oblast vzdělávání, programy podporující vstup České republiky do EU a oblast regionálního rozvoje a podpory v zaměstnanosti.
V jaké míře budou naplněny ty priority, to je samozřejmě otázkou konečného jednání, ale už ten návrh rozpočtu byl stanoven tak, aby v tom tyto priority tak říkajíc byly vidět. Podle mého soudy byly naplněny odpovídajícím způsobem a pokud se podaří získat dodatečné příjmy, půjdou jednoznačně ty získané prostředky z velké části na tyto priority a jak už jsem uvedl na prvním místě na oblast vzdělávání.
Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Dobrý den. Já se ještě vrátím k těm 94 miliardám. Nebylo tedy dnes na vládě řečeno, jakým způsobem požadavky jednotlivých ministerstev budete korigovat? Nevím, napadá mě taková záležitost, neřekl jste, že plošně prostě musí zkrátit své požadavky o 5, 10, 15, x procent, nebo jste řekl, že prostě například na ministerstvo práce a sociálních věcí tolik nedáte, protože to je v těch 94 miliardách. Mě by zajímal ten mechanismus, jak se k tomu dopracujete, protože ta vnitřní korekce těch jednotlivých ministerstev určitě není dostatečná a všichni sázejí na to, že sleví ten druhý a nikoli on. Děkuji.
Pavel Mertlík, ministr financí: Tím, kdo může slevovat, není ministerstvo financí, tím jsou proti sobě jednotlivé resorty, ale tím základním mechanismem pro to není jednání vlády, tím je jaksi trpělivé, podrobné, složité jednání jednotlivých správců kapitol s ministerstvem financí. Jejich výsledkem potom je prezentace určitých pozic jednotlivých správců kapitol, v tomto případě resortních ministrů na zasedání vlády. Kdybych to chtěl popsat, jak to typicky vypadá, tak řekněme ministr ?x? řekne ano, my jsme požadovali těchto 16 miliard navíc, ale co je naprosto nezbytné, je tato 1 nebo 2 miliardy, o dalších můžeme diskutovat a naopak v tom, co už máme v rozpočtu jsme schopni oželet to a to.
Já bych velmi ocenil kolegy ve vládě, byli velmi konstruktivní a podaří se nám podle mého soudu dosáhnout rozpočtu, který jistě neuspokojí stoprocentně všechny resortní ambice, ale bude korektně zpracován tak, aby resorty mohly naplňovat svoje základní rozvojové programy, které mají ve vládou schválených koncepcích rozvoje a zároveň aby byly pokryty základní priority podle programového prohlášení vlády.
Lucie Bradáčová, Bloomberg: Pane ministře, já jsem se domnívala, že peníze z privatizace, ať už Telecomu nebo jiných společností, měly jít do těch mimorozpočtových fondů. Máte tudíž nějakou maximální hranici, kolik z privatizace může jít do státního rozpočtu?
Pavel Mertlík, ministr financí: Tak s tím vláda samozřejmě počítá, bylo přijato příslušné usnesení vlády pro letošní kalendářní rok, o žádném čísle pro příští rok vláda meritorně nejednala. Nicméně na pracovní úrovni mezi ministerstvem financí a těmi dvěma bezprostředně dotčenými ministerstvy, tj. ministerstvem dopravy a spojů a ministerstvem pro místní rozvoj, jsme dospěli k principu, že objem těch investic v příštím roce by měl minimálně zhruba odpovídat objemu letošnímu. Jinými slovy, prostředky z těch fondů se najdou, bude to ještě předmětem dalších jednání, v kontextu rozpočtu částečně mimo něj. Nicméně v tom materiálu, který pak půjde jako komplexní návrh rozpočtu se všemi přílohami do poslanecké sněmovny, tak už budou odhady za veřejné finance jako celek velmi podrobně rozpracované, podle mého soudu dále a hlouběji, než tomu bylo v loňském roce, čili budou tam i rozpočtové výhledy těch jednotlivých fondů, byť to nebude předmětem vlastního schvalování ze strany parlamentu ve smyslu zákona.
Jinak bych ještě možná měl zopakovat některé základní principy, podle nichž byl tento návrh státního rozpočtu na ministerstvu financí sestaven. Prvním takovým principem přirozeně bylo respektování existující právní úpravy.To znamená mandatorních výdajů a celé řady dalších věcí včetně faktů, že rozpočet je připraven podle starých, v současnosti platných rozpočtových pravidel, nicméně naplněn v praxi potom bude již podle nových rozpočtových pravidel, která začnou platit od 1. ledna. To samozřejmě muselo být velmi detailně pojato do té technické stránky přípravy rozpočtu.
Dalším takovým principem, který byl využit, je princip, podle kterého by mzdy zaměstnanců v rozpočtové a příspěvkové sféře měly být v průměru zvýšeny o 4,5 % na jednoho zaměstnance. Čili nejde o ten celkový mzdový objem, ale o to, co připadá na jednoho zaměstnance. Tento princip, protože zde je odhad tempa růstu inflace 4,4% , znamená fakticky zachování reálných mezd v nepodnikatelské neboli rozpočtové sféře. Třetím takovým principem byl princip zachování investičních výdajů na celkové loňské úrovni, v praxi především vycházející z toho, že by měly být především dokončovány ty investice, které byly započaty v minulých rozpočtových obdobích.
Konečně dalším principem potom byl v zásadě plošný škrt běžných výdajů o 10 % , a konečně ty na začátku uvedené rozpočtové priority. Čili musí být samozřejmě pokryty nejenom zákonné nároky, ale také všechna usnesení vlády a podobně. V praxi to pro jednotlivé správce kapitol často znamená dosti jiné číslo než to, které zde já celkově udávám, protože mezi kapitolami existují různé funkční vazby, není možno omezit některý výdaj v řadě případů, aniž by to dopadlo na jiné výdaje jiných kapitol a podobně. Samozřejmě všechny tyto vazby byly při zpracování vzaty ministerstvem financí v úvahu. Velmi je komplikuje, v porovnání s předchozími roky, mimochodem skutečnost, že dochází k reformě veřejné správy čili řada věcí se přesouvá v mimostátní rozpočet, a to v průběhu roku a tak dále. My jsme připraveni vydat podrobné stanovisko respektive podrobný výklad na to, co bylo zatím publikováno k tomu návrhu, tak jak byl schválen. Čili ministerstvo financí připraví příslušnou tiskovou zprávu, která uvede čísla.
Ginter, Právo: První otázka: počítá se s tím, že do kapitoly školství budou dvě miliardy? A druhá otázka je čistě aktuální: podle předběžných informací rakouská vláda teď vydala prohlášení, že žádá, aby byla pozdržena aktivace Autom. řádkování O jaderné elektrárny Temelín do doby, než bude provedena ?.. a než budou vyjasněny bezpečnostní otázky. Takže se vás chci zeptat na vaši předběžnou reakci.
Pavel Mertlík, ministr financí: Tak co se toho prvního týče, komentovat nemohu, bude to předmětem složitého jednání mezi ministerstvem školství a ministerstvem financí. Nicméně, jak už jsem řekl, předpokládáme, že tam dojde k zvýšení. O částce bude mít smysl jednat řekněme za těch 7 nebo 10 dní.
Co se týče rakouské vlády, my vycházíme v principu z toho, že Státní úřad pro jadernou bezpečnost vykonává svoji funkci a v jejím rámci vede správní řízení vůči společnosti ČEZ. Podle toho bude vydávat správní rozhodnutí. My plně dodržujeme všechny mezinárodní smlouvy, závazky, které zde máme. SUJB postupuje striktně podle zákona a bude tak činit i nadále.
Libor Rouček, mluvčí vlády: Omlouvám se všem, na které se dnes nedostalo, ale v 15 hodin zasedá Bezpečnostní rada státu. Děkuji vám za pozornost a nashledanou.
