Tisková konference M. Zemana a G. Robertsona na Úřadu vlády ČR dne 11. 11. 1999

Tisková konference předsedy vlády ČR Miloše Zemana a generálního tajemníka NATO George Robertsona u příležitosti jeho oficiální návštěvy v ČR, která se konala 11. listopadu 1999 na Úřadu vlády ČR

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, přeji hezké odpoledne a mám tu radost přivítat na této tiskové konferenci nového generálního tajemníka NATO lorda George Robertsona. A jak to bývá zvykem, máme-li zde vzácného a milého hosta, dáme mu jako vždy na úvod slovo.

George Robertson, generální tajemník NATO: Jsem velice potěšen, že mohu být dnes zde v Praze a že se mohu zúčastnit této tiskové konference se svým starým přítelem, premiérem ČR. Známe se z doby, kdy jsme oba ještě byli v opozici. Teď si říkám, kde jsme, ale jsem zde také ve funkci nového generálního tajemníka NATO. Chtěl bych poděkovat České republice a všem lidem České republiky za jejich pomoc, kterou poskytli NATO v období, kdy se Česká republika stala členem NATO. Bylo to v březnu tohoto roku. Chtěl bych poděkovat za podporu, kterou jsme získali během Kosovské krize, která byla velice důležitá pro zajištění bezpečnosti našeho kontinentu a také obrany civilizovaných lidských hodnot. ČR je novým spojencem. Je to velice dobrý spojenec a složila také velice těžkou zkoušku během konfrontace s prezidentem Miloševičem a jeho politiky.
Navštěvuji všechna hlavní města států NATO a chtěl bych říci dvě hlavní věci. Zaprvé, NATO je úspěch, který musíme posilovat a dále budovat hlavně v tomto roce, kdy jsme překonali síly zla. Druhá zpráva je velice tvrdá. Znamená to, že Evropané musí dělat více. Musí se více snažit, aby posílili toto spojenectví a vytvořit, vybudovat vojenské schopnosti, abychom mohli vyvážet nejen samo spojenectví, ale také posílit celou Evropu, která vidí jistý hospodářský růst. Takže spojenectví je oblastí stability ve velice nestabilním světě a to je hlavní výhodou, která je poskytována zemím, jež jsou součástí členských zemí, které jsou členy mírového procesu.
Chceme restrukturalizovat ozbrojené složky, aby mohly vykonávat úkoly, které na ně čekají v budoucnosti a všechny země, včetně ČR, musí zdolat vysokou horu. Je to ohromná reforma, restrukturalizace, převyzbrojení a převybavení. To všechno musí prodělat členské země aliance a to pochopitelně bude vytvářet jisté problémy. Vidím zde ale jisté odhodlání a ochotu provádět tyto změny. To bude nutné v této a v dalších zemích provést podobně jako u těch, které se stanou členy NATO v budoucnu.
Máme zde euroatlantické spojenectví a víte, že jsme letos oslavili 50. výročí a pochopitelně tím, že k nám přistoupily další tři země jsme velice posílili své pozice. Jsem tedy velice rád, že dnes mohu být v Praze, že mohu poděkovat a blahopřát občanům a vládě ČR za to, co udělala pro naši alianci a co pro alianci udělají v budoucnosti.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji lordu Robertsonovi a nyní premiér Zeman.

Miloš Zeman, předseda vlády: Dámy a pánové, s lordem Robertsonem jsem se setkal v době, kdy ještě nebyl lordem. Setkal jsem se s ním před pěti lety na terase Westminsteru, kde jsem použil výrazu "vy Angličané" a nynější lord Robertson mě přerušil a říkal: "Já nejsem Angličan, já jsem Skot." a od té doby jsme se seznámili a jsem velmi rád, že je zde na návštěvě jako generální tajemník NATO. Jsem velmi rád, že právě on byl zvolen generálním tajemníkem, protože je dávným přítelem ČR a je ostatně i dávným přítelem nynějšího ministra zahraničí Jana Kavana, který sedí tady vpředu.
Takže, protože vlastně lord Robertson v podstatě řekl všechno, co bych jinak řekl i já, chtěl bych jenom dodat, že jsme se zabývali několika okruhy otázek, které se týkaly začlenění ČR do NATO, nikoli pouze po vojenské stránce, ale i po stránce obranného průmyslu a po stránce výzkumu a vývoje. Protože, jak víte, ČR má tradiční zbrojní průmysl a má i poměrně rozsáhlé vědecko-výzkumné kapacity, vidíme v NATO perspektivy i v těchto, byť někdy opomíjených oblastech.
Diskutovali jsme o situaci v bývalé Jugoslávii, diskutovali jsme také o Evropské strategické a obranné iniciativě a plně jsme se shodli na tom, co už zde lord Robertson říkal, to znamená na vytvoření silného evropského pilíře, který by samozřejmě nevedl k jakémukoli bipolárnímu pojetí NATO, ale který by naopak vytvořil efektivnější a přitom méně nákladnou strukturu.
Jsem velmi rád, že mezi NATO a ČR neexistují vážné problémy, které by bylo třeba řešit. Na druhé straně si uvědomujeme, že je před námi, jako členským státem NATO, ještě mnoho úkolů, které musíme splnit a myslím si, že onen úkol interoperability, který je tak často zmiňován, by měl být chápán tak, jak to říkají naši kolegové z NATO, jako "interoperability of minds and I should at harps maybe a not only interoperability of weapons". Takže věřím, že tento proces úspěšně probíhá a věřím, že tak, jako jsme se stali, co by členové NATO, součástí bezpečnostní aliance, která nám garantuje, že již nikdy nedojde k okupaci ČR, tak si musíme uvědomovat i druhou stranu mince, to znamená, naši odpovědnost jako loajálního člena této aliance. A v tomto duchu se neslo i naše celé jednání.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Děkuji i premiéru Zemanovi a nyní je čas na vaše dotazy. Vidím, že tam vzadu se hlásí Václav Hrníčko z ČTK.

Václav Hrníčko, ČTK: Já bych měl dotaz na pana Robertsona. Přestože chválí ČR, chtěl jsem se zeptat, co říká na názor, že Češi komplikují vstup novým zájemcům do Severoatlantické aliance?

George Robertson, generální tajemník NATO: Já vůbec nevím jak by to české členství mohlo ostatním zemím komplikovat. Myslím si, že restrukturalizace české armády, českých ozbrojených sil bude zemím, které se chtějí v budoucnosti stát členy NATO, dobrým příkladem. Jak víte, brána NATO je otevřená. To je naší zásadou a všechny země, které se chtějí připojit, jsou členy akčního plánu. Je to dynamická spolupráce, která umožní těmto budoucím kandidátským zemím rekonstruovat svůj obranný systém pro to, aby se mohli připojit do NATO, ale zároveň také pro to, aby se posílily zevnitř, aby zevnitř posílily svou obranu, což by musely udělat bez ohledu na NATO. Takže to není nějaká zkouška, ve které můžete prospět nebo neprospět, je to dynamický proces, který pomůže kandidátským zemím stát se v budoucnosti potenciálně dobrými členy NATO a evropské bezpečnostní rodiny.

?: Otázka na pana tajemníka. Vy jste několikrát mluvil o tom, že Evropa musí posílit svoji vlastní obranu, vlastní obranné kapacity hlavně v porovnání se Spojenými státy. Mě by zajímalo co si myslíte, že by v tomhle měla nebo musí udělat ČR?

George Robertson, generální tajemník NATO: Všechny země v Evropě budou muset udělat řadu věcí, pokud se chtějí vyrovnat s těmi úkoly, které na ně čekají v budoucnosti. Všechny na tomto kontinentě. To znamená, že musíme mít dobře rozmístitelné jednotky, které musí se dostat vždy do těch krizových míst, kde se objevují tyto velké a závažné problémy. Některé věci jsou naprosto skandální. Například evropské NATO má přes 2 miliony vojáků v uniformě, ale budeme se snažit, abychom měli 40 tisíc jednotek, které se dostanou do Kosova. To znamená, že musíme vybavit a vyškolit tyto jednotky, které budou rozmístěny tam, kde jsou jisté problémy. To je ta první priorita.
A další věc, až se nám podaří přemístit tyto jednotky i s veškerým vybavením, musíme také zlepšit logistiku, která byla zmražena během studené války. Nyní musíme tuto logistiku přeměnit, protože se dostáváme do jiných míst. Musíme tam jednak zajistit dodávky a udržení našich jednotek, včetně dodávání zbraní. Čili není možné, abychom v budoucnosti používali techniky a nástroje, které byly používány za doby studené války při řešení problémů, které v současné chvíli řešíme nebo budeme řešit v budoucnosti. Mezinárodní právo nám bude diktovat, že budeme muset používat velice přesné zbraně z těch správných letadel, pokud se dostaneme do podobné situace jako tomu bylo v Kosovu. A Evropa má v této oblasti velké nedostatky. Takže to není úkol pouze pro ČR, ale pro všechny evropské státy. Tam, kde je třeba, musíme investovat do těch oblastí, kde je ta potřeba největší.

Boháček, Česká televize: Mohl byste velice stručně srovnat úlohu a postavení těch tří nových členů?

George Robertson, generální tajemník NATO: I když jsem byl dnes v Maďarsku, tak se nechceme dostat právě do problému, že bychom začali srovnávat. Tyto tři nové země se staly členy deset dní před tím, než vypukla krize v Kosovu. Všechny tři země velice přispěly k řešení této krize. Všechny tam dodaly své vojáky, všechny daly k dispozici své prostředky, takže všechny složily velice těžký test, velice těžkou zkoušku hned na začátku. Opravdu si vedly velice dobře.
Pochopitelně, že na konci budeme rozebírat co dělaly a dělají jednotlivé země a o tom je právě NATO. NATO je svým způsobem takový politický klub, ale je to spojenectví obranných sil, které zaručuje všem jednotlivým členům, že, pokud by byli napadeni, tak jim ostatní pomůžou.
Každý rok musíme zajistit to, aby lidé splnili své sliby, aby opravdu zjistili, že mají moderní techniku, aby mohli zjistit své výsledky. Takže my jsme skutečně velice tvrdí páni, ale NATO je členství zemí, které jsou na stejné úrovni. Když se podíváme na Velkou Británii, Německo, USA, tak je na těch jednotlivých národech, aby splnili to, co slibují a aby si velice dobře vedli v konfliktech, které jsou zkouškou všech těch operačních prostředků jednotlivých členských států.

?: V některých britských novinách se objevily, že ČR je místem, kde se koncentrují špionážní aktivity. Máte v tomto ohledu obavy, že by tyto aktivity mohly být namířeny proti NATO a hovořili jste o ochraně strategických informací s českými politiky?

George Robertson, generální tajemník NATO: Tento článek jsem viděl v jedněch konkrétních novinách. Nezdálo se mi, že by se tam objevily relevantní fakta nebo čísla, takže mám pocit, že to bylo trošku smyšlené.

Jiří Kubík, Mladá fronta Dnes: Já bych se chtěl zeptat pana předsedy Zemana na trochu jiné téma. Stručnou otázku, vy jste včera oznámil, že odvoláváte ministra zdravotnictví Davida. Mě by zajímalo, zda jste s ním už mluvil o tomto odchodu a zda už víte, kdo do vlády usedne místo něho.

Miloš Zeman, předseda vlády: Pane, Kubíku, stejnou otázku mě dnes na tiskové konferenci v Kramářově vile položil jeden z vašich novinářských kolegů. Odpověděl jsem mu, že zítra, tedy v pátek v 11 hodin je tisková konference, kde jsem samozřejmě ochoten odpovědět na podobné otázky a doporučil jsem mu, aby se naučil novinářskému řemeslu, že na konferenci věnované specializovanému tématu jsou otázky věnované tomuto tématu. Dovolte mi, abych totéž doporučil i vám.

Libor Rouček, mluvčí vlády: Dámy a pánové, já vám děkuji za účast, děkuji za otázky a přeji hezké odpoledne.