Historie minulých vlád

Národní program pro přípravu na členství v EU

---

3. Schopnost zajistit závazky vyplývající ze členství

3.7 Kvalita života a životního prostředí

3.7.1 Životní prostředí

3.7.1.1 Současná situace

Ochrana životního prostředí je zřejmou prioritou v procesu přípravy ke vstupu České republiky do EU. Vláda ČR si je dobře vědoma zřetelného rozdílu v úrovni ochrany životního prostředí v ČR a v členských zemích EU, stejně tak jako velkého počtu právních předpisů tvořících tzv. environmentální Acquis, jakož i poměrně značného objemu investic nutných k dosažení technické úrovně ochrany životního prostředí v EU. Vláda České republiky je motivována významným zlepšením úrovně ochrany životního prostředí a současně i faktickým zlepšením především jakosti ovzduší a vod dosaženým v 90. letech v důsledku značných investic do životního prostředí přesahujících v posledních pěti letech 2 % HDP (v roce 1996 to bylo více než 1000 MEUR⁴ tj. cca 2,7 % HDP). To je dokumentováno ročními zprávami o stavu životního prostředí ČR, o stavu ochrany vod před znečištěním, a vyplývá to i z Environmental Performance Review, provedeného během roku 1998 v rámci programu OECD.

Příkladem může být dramatické snížení emisí SO₂ dosažené především mohutným investičním programem Českých energetických závodů a mnoha dalších průmyslových podniků v letech 1993-1998. V roce 1980 činily emise SO₂ v České republice 2,257 mil. t a v roce 1990 1,876 mil. t, což znamenalo 2. místo v Evropě v přepočtu na obyvatele (za bývalou NDR). Odhad pro rok 1999činí 0,400 – 0,430 mil. t SO2, což znamená zhruba 40 kg/obyv. Tato hodnota je méně než 20% emisí z roku 1980 a odpoví dá přesně průměru zemí OECD v polovině 90. let.

Přípravu na vstup do EU a přijetí Acquis je nutno koordinovat se specifickými národními prioritami danými vážnými problémy na úrovni ČR. Sladění těchto priorit je zahrnuto v přípravě nové Státní politiky ochrany životního prostředí, která klade důraz na otázky související se vstupem do EU v podstatně vyšší míře, než tomu bylo u Státní politiky životního prostředí, kterou přijala vláda ČR v roce 1995. Větší důraz bude ve Státní politice ochrany životního prostředí kladen zejména na důslednou implementaci principu trvale udržitelného rozvoje, na soulad s 5. Akčním programem EU ”Towards Sustainability” a celkově na všechny zásadní principy současné ochrany životního prostředí. Vedle ochrany lidského zdraví a ekosystémů bude součástí přístupu vlády ČR důraz na integraci ochrany životního prostředí do sektorů, které mají zásadní vliv na jeho kvalitu, zejména do energetiky, průmyslu, dopravy a zemědělství.

Vláda České republiky si je zároveň vědoma i přínosu, který vstup ČR do Evropské unie bude znamenat pro Evropu. Přes značné poškození životního prostředí je v mnoha oblastech území České republiky často jedinečné bohatství v oblasti biodiverzity. V průběhu přípravy bude věnováno značné úsilí zachování tohoto bohatství.

Obtížným problémem bude implementace Směrnice o integrované prevenci a kontrole znečištění (IPPC), jež vyžaduje vysoký stupeň spolupráce mezi rů znými orgány veřejné správy.

V období před vstupem do EU se vláda ČR bude muset zaměřit zejména na spolupráci s českým průmyslem. Dialog již byl zahájen mj. ustavení m Konzultačního fóra MŽP pro přípravu na vstup do EU v oblasti životního prostředí. Také zlepšení spolupráce s ostatními ministerstvy, zejména s Ministerstvem průmyslu a obchodu, je nutné pro implementaci všech opatření požadovaných Acquis do ekonomických sektorů. Intenzivnější musí být i dialog o přípravě na vstup do EU se širokou veřejností, aby bylo všem zř ejmé, že v předvstupním období dojde k podstatnému zvýšení úrovně ochrany životního prostředí. Česká republika podepsala Aarhuskou úmluvu o přístupu k informacím.

3.7.1.1.1 A. Podoblast: Horizontální opatření

Problematika EIA je v českém právním řádu zakotvena obecně a ohledně mezistátních vlivů i specificky v zákoně o životní m prostředí (č. 17/92 Sb.). Vlastní proces EIA je potom rozveden v zákoně ČNR č. 244/92 Sb.. Úprava je doplněna vyhláškou č. 499/92 Sb., jež upravuje odbornou způsobilost expertů a průběh veřejné ho projednání posudku. Na základě těchto předpisů byl v ČR vybudován systém státní správy, a to na úrovni MŽP a okresních úřadů; tyto orgány jsou příslušný mi orgány podle zák. 244/92 Sb. a organizují provádění procesu. Celkový stupeň kompatibility s právem EU lze hodnotit jako střední až vyšší.

Poskytování informací o životním prostředí je nově upraveno zákonem č. 123/98 Sb. o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí. Tento zákon vychází z ustanovení směrnice 90/313/EEC a je s ním v plném souladu.

Podávání zpráv o stavu transpozice v životním prostředí Evropské komisi dosud v naší legislativě upraveno není. Směrnice 91/692/EEC nemusí být transponována, její implementaci však bude nutné zajistit prostřednictvím sektorální legislativy (voda, ovzduší, odpady, apod.).

3.7.1.1.2 B. Podoblast: Kvalita ovzduší

Ochrana ovzduší je v českém právním řádu upravena

• zákon č. 309/1991 Sb., o ovzduší, ve znění změn a doplňků;
• zákon ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění změn a doplňků;
• zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země;
• vyhláška MŽP č. 117/1997 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a ochrany ovzduší;
• vyhláška MŽP č. 41/1992 Sb., ve znění změn a doplňků vyhlášky č. 279/1993 Sb., kterou se vymezují oblasti vyžadující zvláštní ochranu ovzduší;
• vyhlášky k naplnění některých ustanovení zákona o ochraně ozónové vrstvy Země;
• příloha č.4 Opatření FVŽP, imisní limity pro znečišťující látky.

Tato soustava předpisů v principu dobře pokrývá požadavky direktiv EU, v detailech existují odstranitelné rozdíly.

3.7.1.1.3 C. Podoblast: Nakládání s odpady

Nakládání s odpady je upraveno novým zákonem č.125/1997 Sb., o odpadech, který nabyl účinnosti k 1. 1. 1998 spolu se souborem prováděcích předpisů k tomuto zákonu, kterými jsou:

• Vyhláška MŽP č. 337/1997 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů a stanoví další seznamy odpadů;
• Vyhláška MŽP č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady;
• Vyhláška MŽP č. 339/1997 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů;
• Vyhláška MŽP č.340/1997 Sb., kterou se stanoví výše finanční rezervy na rekultivaci skládek;
• Nařízení vlády č. 31/1999 Sb., kterým se stanoví seznam výrobků a obalů určených ke zpětnému odběru.

Právní úprava nakládání s odpady je již z větší části kompatibilní s právem ES, odborný odhad stupně kompatibility je 65 - 70 %. Požadovaná kompatibilita bude dosažena především vydáním nového zákona o odpadech a vydáním zákona o obalech a obalových odpadech. Navíc je nutná novelizace zákona č.309/1991 Sb., o ochraně ovzduší, a vyhláš ky č.117/1997 o emisních limitech (nový zákon a vyhlášky), zákona č.138/1973 Sb., o vodách a dokončení a vydání připravované vyhlášky Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství o podmínkách využívání odpadů jako hnojiva.

Program legislativních, institucionálních a ekonomických opatření vychází z již provedených analýz a odborných studií. Bude zpřesněn na základě koncepce nakládání s odpady, kterou gestor vypracuje v r. 2000 s využitím projektu Phare, který je v současné době připravován. Koncepce bude př edložena k projednání ve vládě ČR.

3.7.1.1.4 D. Podoblast: Kvalita vody

Právní úprava ochrany vod je založena na zákonné úpravě ze sedmdesátých let, a i přes řadu dílčích novel z posledních let je nutná radikální legislativní změna jak základního vodního zákona 138/1973Sb., tak zákonů souvisejících a příslušný ch prováděcích vyhlášek. Tento proces,který vedle resortů ministerstva životního prostředí (MŽP) a ministerstva zemědělství (MZe) zasahuje i do resortů ministerstva zdravotnictví (MZd), ministerstva dopravy a spojů (MDS), ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a ministerstva vnitra (MV) v současné době intenzivně probíhá. Zpracování nového moderního vodního zákona (EU kompatibilní ho) je v legislativním plánu vlády s termínem I/2000. (věcný záměr byl v únoru 1999 předložen vládě). Návazně se př ipravuje i rekonstrukce státní správy a plánování ve vodním hospodářství v souvislosti s novým územně správním uspořádáním, Rámcovou směrnicí o vodní politice Unie (FWD), Směrnicí o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), regionálními jednotkami EU (NUTS) atd. Věcné i institucionální změny dozná i systém kontroly a vynucování (poplatky, pokuty).

Přestože náprava v oblasti ochrany vod je prioritou státní politiky životního prostředí a vynakládané prostředky jsou značné, dosažení kompatibility s EU si přesto vyžádá ještě velké úsilí na všech úrovních i značné finanční náklady a překročí předpokládaný časový horizont vstupu ČR do EU (rok 2003).

3.7.1.1.5 E. Podoblast: Ochrana přírody

Legislativa ES v oblasti ochrany přírody vychází především z mezinárodních úmluv v ochraně přírody, jako jsou např. Ú mluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť (tzv. Bernská úmluva) nebo Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES). Zá klad tvoří zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhláška k němu (č. 395/1992 Sb.). Dalším předpisem je zákon č. 16/1997 Sb.a prováděcí vyhláška, jímž se zavádějí požadavky CITES. Od května 1998 je postupně naplňován Státní program ochrany přírody a krajiny.

3.7.1.1.6 F. Podoblast: Omezování průmyslového znečištění a management rizik

Problematika znečišťování ovzduší z průmyslových závodů je v zásadě obsažena v existující české legislativě. V obecnější podobě jsou zásady stanoveny zákonem č. 17/1992 Sb., o životním prostředí a zákonem č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Zákon č. 309/1991 Sb., o ovzduší upravuje účinek činnosti průmyslových závodů na ovzduší. Systém a schvalovací postup mají některé odlišnosti, jsou však spíše formálního rázu.

Problematika integrované prevence a kontroly znečištění (IPPC) je svým charakterem v ČR zcela nová. V současnosti probíhá studie PHARE CR-107, která má za cíl vytvořit plán transpozice směrnice do českého práva. Předmětem předpisů z oblasti prevence havárií jsou opatření, která musí splnit průmyslové podniky, u kterých je nebezpečí vzniku závažných havárií za účasti chemických látek. Jsou stanovena kritéria pro výběr takových podniků. Relevantní směrnice SEVESO bude transponována připravovaným zákonem o prevenci průmyslových havárií, jehož jeho účinnost se předpokládá od 1. 1. 2000.

Program ekolabelingu byl v ČR zaveden na základě usnesení vlády č. 159 ze 7. 4. 1993 a dle vyjádření zástupců EU i OECD je dobře fungující.

Program EMAS byl v ČR zaveden usnesením vlády č. 466 z 1. 7. 1998 a je plně kompatibilní s nařízením Rady.

3.7.1.1.7 G. Podoblast: Chemické látky a geneticky modifikované organismy

Základní opatření potřebná pro implementaci směrnic ES o chemických látkách byla inkorporována do zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a prováděcích předpisů k němu (účinnost od 1. 1. 1999). Stupeň transpozice je vysoký.

V případě GMO se jedná o předpisy upravující kontrolu uvádění těchto produktů do oběhu, případně jejich průniku do životního prostředí. Relevantní směrnice a navazující rozhodnutí budou transponovány do české legislativy připravovaným zákonem o geneticky modifikovaných organismech, jehož věcný záměr byl schválen vládou. Návrh zákona má být vládou schválen ve třetím čtvrtletí roku 1999, účinnost se předpokládá od července 2000.

Ochrana ozónové vrstvy je v českém právním řádu upravena zákonem č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země. Zákon zajišťuje požadavky ochrany na úrovni Kodaňského dodatku Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu, ke kterému ČR přistoupila. Na zákon navazují dvě prováděcí vyhlášky (č. 256/1996 Sb. a č. 316/1997 Sb.), které stanoví limity množství látek poškozujících ozónovou vrstvu, jež budou vyrobeny nebo dovezeny a jichž bude zapotřebí.

Součástí podoblasti je i ochrana zvířat užívaných pro pokusné účely a jiné vědecké účely (směrnice č. 86/609/EEC). Stávající zákon č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání je do značné míry kompatibilní, laboratorní praxe užívání zvířat je založena na stejných zásadá ch. Bude však nutno zpřesnit stávající českou právní úpravu, zejména co se týče definic.

3.7.1.1.8 H. Podoblast: Hluk z vozidel a strojů

Protějšky evropských směrnic v oblasti hluku v české legislativě neexistují. Jednotlivá ustanovení směrnic EU (jejich články) jsou v různé podobě obsaženy v českých legislativních předpisech. České technické normy v celé oblasti hluku jsou již v současné době plně harmonizovány s odpovídající mi normami EU. Po faktické stránce jsou překážkou transpozice směrnic EU do české legislativy roztříštěnost a nesystémovost celé hlukové legislativy. Odpovědnost za oblast hluku byla převedena do gesce MŽP.

V oblasti ochrany před hlukem lze pro Českou republiku stanovit následující cíle: v první fázi (do roku 2005) zastavit nárůst počtu obyvatelů vystavený ch hluku, který poškozuje zdraví a zhoršuje kvalitu života. Do roku 2015 je cílem snížit počet obyvatelů vystavených hluku, který poškozuje zdraví a zhoršuje kvalitu života a následně by neměla být žádná osoba vystavena hluku, který poškozuje zdraví a zhoršuje kvalitu života.

K dosažení těchto cílů budou nezbytné následující činnosti:

• Inventarizace expozičních hladin hluku

3.7.1.1.8.1 Resortní koordinace národního programu pro hluk

• Standardizace měřících, predikčních a hodnotících postupů.
• Opatření k ovlivňování způsobů jízdy vozidel, letových postupů a nočních technologických činností.
• Opatření vztahující se k územnímu plánování.

3.7.1.1.9 K. Podoblast: Civilní ochrana

3.7.1.1.9.1 Gestor: Ministerstvo obrany – Hlavní úřad civilní ochrany

Civilní ochrana je v České republice upravena nesystematicky v několika zákonech (zákon o telekomunikacích, atomový zákon, stavební zákon, atd.), svodně je řešena jen dvěma usneseními vlády č. 126 a č. 246 z roku 1993. Dosud je problematika civilní ochrany v kompetenci Ministerstva obrany – Hlavního úřadu civilní ochrany ČR. V současné době se připravuje projednání zákona o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému ve vládě ČR, který nabude účinnosti v roce 2000. Připravuje se i realizace Národního projektu Komunikace s obyvatelstvem v případě ohrožení a dobudování systému varování, vyrozumění a informování obyvatelstva. Civilní ochrana v České republice je provázána s mezinárodními aktivitami, do nichž se ČR zapojuje.

3.7.1.2 Krátkodobé priority

3.7.1.2.1 A. Podoblast: Horizontální opatření

Opatření pro převzetí legislativy

• Nahradit stávající zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí novým předpisem, respektujícím směrnici č. 97/11/EC a návrh směrnice o posuzování vlivu některých plánů a programů na životní prostředí č. COM(96)511, a beroucí zřetel na zamýšlený přístup k Úmluvě EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí v přeshraničních souvislostech (Espoo);
• Rozhodnout o přistoupení ČR k programu LIFE III (nařízení č. 1973/92/EEC);
• Přijmout Strategii ochrany klimatického systému Země;

Provádění a prosazování

Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA):

• Definování předmětu posuzování vlivů na životní prostředí na projektové a strategické úrovni - studie kompatibility s EU;
• Příprava návrhu na ratifikaci Úmluvy EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí v přeshraničních souvislostech a předložení návrhu vládě;
• Příprava návrhu bilaterálních smluv k zabezpečení posuzování vlivů na životní prostředí v přeshraničních souvislostech;
• Studie posuzování vlivů na životní prostředí v přeshraničních souvislostech - věcné (metodologické) a právní aspekty;
• Transformace a inovace informačního systému EIA včetně integrace s informačním systémem EIA v přeshraničních souvislostech.

Přístup k informacím o životním prostředí:

• Zdokonalit stávající systém monitoringu a sběru statistických údajů včetně jednotlivých databází;
• Prohloubit spolupráci s Českým statistickým úřadem (sběr ekonomických dat o ochraně životního prostředí v soukromé sféře, např. investiční náklady a pod.);
• Ustavit sekretariát Národního ohniskového bodu (National Focal Point) pro EEA;
• V rámci složkové legislativy odstranit bariery volného toku informací, uložit znečišťovatelům povinnost vést statistické údaje a monitorovat emise vlastními prostředky;
• Formulovat Národní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty;
• Umožnit veřejný přístup k datům a informacím v elektronické podobě;
• Seznámit veřejnost s novými prvky zákona o přístupu k informacím o životním prostředí, vydat příručku pro veřejnost o uplatňování práva na informace.

3.7.1.2.2 B. Podoblast: Kvalita ovzduší

Opatření pro převzetí legislativy

• Ľ Formou vyhlášky MŽP ČR, která nahradí stávající právní předpisy (opatření FVŽP a vyhlášky č. 41/1992 Sb.), provést technické upřesnění a doplnění imisních limitů v souladu s rámcovou směrnicí č. 96/62/EC o hodnocení a regulaci kvality ovzduší, směrnicí č. 92/72/EEC o troposférickém ozónu, schváleným návrhem směrnice č. IP/97/853 a s přihlédnutí m k hodnotám imisních limitů doporučených WHO;
• Formou vyhlášky k novému zákonu o ovzduší, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší, a samostatnými vyhláškami pro specifické soubory zdrojů stanovit emisní limity a další podmínky tak, aby bylo dosaženo plné shody s relevantními právními předpisy ES. Zahrnout, mimo jiné, požadavky směrnice o spalování odpadů ve stávajících zařízeních 89/429/EEC a nových zařízeních 89/369/EEC a o spalování nebezpečných odpadů 94/67/EEC (dioxiny);
• V rámci nové vyhlášky MŽP nahrazující vyhlášku č. 41/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se vymezují oblasti vyžadující zvláštní ochranu ovzduší a stanoví zásady vytváření a provozu smogových regulačních systémů a některá další opatření k ochraně ovzduší a přílohu č. 4 Opatření FVŽP k zákonu o ovzduší, transponovat ustanovení rámcové směrnice č. 96/62/EC a jejích dceřinných směrnic a směrnice 92/72/EEC;
• V rámci novelizace zákona č. 38/1995 Sb. a prováděcí vyhlášky MDS uplatnit požadavky směrnice 98/70/EC o složení kapalných pohonných hmot včetně způsobů kontroly dodržování kvalitativních parametrů paliva a stanovení sankcí za jejich nedodržení;
• Novelizací zákona 38/1995 Sb. a prováděcích vyhlášek zajistit shodnost termínů a metodiky měření motorových vozidel v provozu v souladu s požadavky směrnice 92/55/EEC;
• Transpozicí směrnice 93/12/EEC a směrnice 75/716/EEC v části týkající se kapalných ropných paliv pro vytápění zajistit dosažení požadovaného standardu 0,2% hm. síry;
• Transpozicí připravované směrnice COM(95)538 zajistit omezení emisí těkavých organických látek do roku 2003;
• Transpozicí směrnice 98/69/EC do novelizované prováděcí vyhlášky (102/1995 Sb.) zajistit sladění podmínek pro schvalování technické způsobilosti vozidel nově uváděných do provozu z hlediska emisí výfukových plynů.

Provádění a prosazování

• Vyhodnotit dopady zákona 309/1991 Sb. z hlediska limitů znečišťování;
• Upravit a doplnit systém sběru a zpracování dat tak, aby byl kompatibilní s požadavky směrnice 91/692/EEC o podávání zpráv Evropské komisi;
• Verifikací a sestavováním zpráv pověřit Český hydrometeorologický ústav.

3.7.1.2.3 C. Podoblast: Nakládání s odpady

Opatření pro převzetí legislativy

• Připravit návrh právní úpravy problematiky spalování odpadů, v souvislosti s připravovanou novou směrnicí EU ke spalování odpadů (pro komunální i nebezpečný odpad);
• V rámci náhrady nařízení vlády č. 171/1992 Sb., kterým se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod ve znění nařízení č. 185/1996 zahrnout požadavky směrnic o odpadu z výroby oxidu titaničitého (směrnice č. 78/176/EEC a směrnice související a navazující);
• Ratifikovat Protokol k Basilejské úmluvě;
• Zahájit přípravu nového zákona o odpadech a navazujících předpisů;
• Připravit návrh právní úpravy řešení problematiky odpadů z průmyslu oxidu titaničitého; za spolupráce experta Evropské komise.

Provádění a prosazování

• Pro přípravu koncepcí vypracovat studii "Strategie nakládání s odpady", ve které budou za účasti expertů EU vypracovány potřebné podklady významné pro dosažení optimálního návrhu koncepcí;
• Vypracovat koncepce a programy nakládání s odpady se zvláštním důrazem na nakládání s nebezpečnými odpady, spalování nebezpečných a komunálních odpadů, nakládání s odpadní mi oleji, PCB a použitými bateriemi;
• Zpracovat studii - posouzení dopadů nového zákona o odpadech na výkon státní správy samosprávy a aplikaci v praxi;
• Zabezpečit vzdělávání pracovníků státní správy k naplnění zákona o odpadech a navazujících předpisů a k prosazování principů legislativy EU;
• Zamezení vývozu nebezpečných odpadů řešit přistoupením k doplňku 7 Basilejské úmluvy, jejímž je ČR členem, v souladu se zákonem č. 125/1997 Sb., § 11, odst. 2; zvýšená kontrola celních orgánů (od 1. 1. 1998 jsou orgánem státní správy i v odpadovém hospodářství);
• Vytvořit podmínky pro rozšíření separace komunálního odpadu;
• Vytvořit podmínky pro zavedení sběru a zpracování nebezpečných složek komunálního odpadu;
• Vytvořit základ systému sběru a zhodnocování použitých obalů;
• Př ipravit sytém postupu zneškodnění odpadů s PCB (prvá fáze - zpracování studie);
• Vytvořit podmínky pro zavedení sběru a využití odpadních olejů včetně podpory přípravy výstavby odpovídajícího zařízení pro regeneraci minerálních olejů;
• Vybudovat centrální databázi nakládání s nebezpečnými odpady;
• Upravit a doplnit systém sběru a zpracování dat tak, aby byl kompatibilní s požadavky směrnice 91/692/EEC o podávání zpráv Evropské komisi. Identifikovat pracoviště, které bude pověřeno verifikací a sestavováním zpráv.

3.7.1.2.4 D. Podoblast: Kvalita vody

Opatření pro převzetí legislativy

• Připravit novou komplexní právní úpravu ochrany vod (nový vodní zákon a související předpisy);
• Novelizovat nařízení vlády 171/92 Sb., o ukazatelích přípustného znečištění vod, a návazně s novým vodním zákonem připravit předpis nový, aktualizovaný zejména v části průmyslového znečištění; V rámci novely zákona o hnojivech 156/1998Sb., zákona o zemědělství a zákona o ochraně půdního fondu transponovat požadavky směrnice 91/676/EEC o dusičnanech a 86/278/EEC o čistírenských kalech;
• Přijmout zákon o veřejném zdraví a v rámci jeho prováděcích předpisů upravit požadavky na kvalitu vod, které nebudou pokryty zákonem o vodách a zákonem o vodovodech a kanalizacích a předpisy navazujícími (zejména problematika směrnic o pitné vodě a o vodě ke koupání);
• Přijmout zákon o vodovodech a kanalizacích (věcný záměr předán vládě v březnu 1999);
• Novelizovat zákon o rybářství.

Provádění a prosazování

• Připravit restrukturalizaci státní správy a kontroly v oblasti vodního hospodářství a ochrany vod s důrazem na členění po povodích a decentralizaci rozhodování, povolování a financování;
• Upravit kategorizaci povrchových vod určených k odběrům pitné vody v souladu se směrnicí 75/440/EEC;
• Identifikovat a vymezit oblasti se zvláštním režimem ochrany (ochranná pásma vodních zdrojů, citlivé a zranitelné oblasti);
• Zavést systém evidence zemědělského využívání kalů z ČOV;
• Připravit akční plány řešení nepříznivých stavů kvality vod v povodích;
• Dokončit plány výstavby a rekonstrukcí kanalizací, čistíren odpadních vod, veřejných vodovodů a úpraven vody – se zvláštním zřetelem na přípravu využívání předkohezního fondu ISPA;
• Stanovit priority a způsoby financování aproximačních aktivit;
• Upravit a doplnit systém monitoringu, sběru a zpracování dat pro povrchové i podzemní vody tak, aby byl kompatibilní s požadavky relevantních směrnic, verifikací a sestavováním zpráv pro Evropskou komisi a EEA pověřit vhodný subjekt;
• Připravit návrh seznamu oblastí pro koupání a připravit sledování kvality vod ke koupání;
• Sestavit registr všech výpustí, včetně výpustí nebezpečných látek podle seznamů I a II směrnice 76/464/EEC; Ľ Rozvíjet mezinárodní spolupráci při ochraně povodí velkých evropských řek v rámci příslušných mezinárodních říčních komisí (pro ochranu Labe, Odry a Dunaje) a v intencích příslušných úmluv.

3.7.1.2.6 E. Podoblast: Ochrana přírody

Opatření pro převzetí legislativy

• Zahájit přípravy pro novelizaci stávající legislativy ochrany přírody.

Provádění a prosazování

• Zpracovat vyhodnocení požadavků sítě NATURA 2000 a zahájit technické konzultace s Evropskou komisí;
• Zabezpečit institucionální a finanční zajištění transpozice a implementace legislativy ES v oblasti ochrany přírody, zejména s ohledem na tvorbu sítě NATURA 2000;
• Formulovat Národní strategii ochrany biodiverzity v rámci naplňování Úmluvy o biologické rozmanitosti a vybraných priorit rámcového dokumentu Celoevropská strategie biologické a krajinné rozmanitosti Rady Evropy;
• Seznamovat širokou veřejnost i cílové skupiny obyvatelstva, zejména nevládní organizace, s legislativou EU v oblasti péče o přírodní prostředí.

3.7.1.2.7 F. Podoblast: Omezování průmyslového znečištění a management rizik

Opatření pro převzetí legislativy

• Připravit věcný záměr zákona o integrované prevenci a omezování znečištění;
• Zhodnotit potřebu dalších legislativních změn v souvislosti s přijetím požadavků směrnice IPPC;
• Přijmout zákon o prevenci průmyslových havárií a příslušné prováděcí předpisy ve smyslu směrnice č. 96/82/EC;
• Postupně sladit Národní program označování ekologicky šetrných výrobků s rozhodnutími navazujícími na nařízení č. 92/880/EEC.

Provádění a prosazování

• Dokončit studii DISAE CR-107 "Právní, technické a institucionální aspekty implementace směrnice č. 96/61/EC";
• Zpracovat studii o ekonomických dopadech implementace směrnice o IPPC;
• Připravit pracovníky státní správy a podniků na zavedení zákona o prevenci průmyslových havárií;
• Připravit podpůrné orgány a nástroje k zavedení EMAS v ČR;
• Připravit metodický pokyn pro akreditaci ověřovatelů EMAS v ČR;
• Podporovat informovanost podnikatelského sektoru o Programu EMAS.

3.7.1.2.8 G. Podoblast: Chemické látky a geneticky modifikované organismy

Opatření pro převzetí legislativy

• Připravit provázání nové právní úpravy nakládání s chemickými látkami a přípravky s připravovanou právní úpravou integrované prevence a omezování znečištění ve smyslu směrnice č. 96/61/EC;
• Připravit paragrafové znění zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy ve smyslu příslušných právních předpisů ES (směrnice o uzavřeném používání geneticky modifikovaných mikroorganismů č. 90/219/EEC a směrnice o záměrném uvádění geneticky modifikovaných organismů do prostředí č. 90/220/EEC ).

Provádění a prosazování

• Postupné vytvoření informačního systému, příprava pracovníků státní správy a zahájení činnosti podniků v souladu se zákonem o chemických látkách a přípravcích;
• Příprava státní správy a podniků na zavedení zákona o GMO;
• Seznámení pracovníků státní správy a podniků s připravovaným zákonem o GMO;
• Technické zajištění a zavedení sběru, recyklace a likvidace regulovaných látek (do roku 2000):
• zavedení systému sběru a recyklace regulovaných látek z chladících a klimatizačních zařízení (látky CFC a HCFC);
• zavedení systému sběru regulovaných látek z hasicích zařízení;
• likvidace regulovaných látek spalováním (látky CFC a HCFC);
• Zavedení CN kódů a zpřísnění kontroly pohybu ozón poškozujících látek přes hranice.

3.7.1.2.9 H. Podoblast: Hluk z vozidel a strojů

Opatření pro převzetí legislativy

• Připravit vydání nařízení vlády k ošetření jednotlivých hlukových směrnic k zákonu č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky (v souladu s usnesením vlády č. 158/99).

Provádění a prosazování

• Dořešit rezortní odpovědnost za oblast hluku a kompetence v prosazování.

3.7.1.2.10 K. Podoblast: Civilní ochrana

Opatření pro převzetí legislativy

• Provést analýzu důsledků vstupu ČR do EU v oblasti civilní ochrany;
• Přijmout zákon o krizovém řízení, integrovaném záchranném systému a civilní ochraně a novelizaci věcně souvisejících zákonů.

Provádění a prosazování

• Provést převod kompetencí v oblasti civilní ochrany do působnosti Ministerstva vnitra (usnesení vlády č. 53 z 20.1.1999);
• Zajistit odpovídající počet pracovníků a jejich materiální vybavení pro výkon státní správy ve věcech civilní ochrany na všech úrovních a předpokládané kompetenční změny v této oblasti.

3.7.1.3 Střednědobé priority

3.7.1.3.1 A. Podoblast: Horizontální opatření

Opatření pro převzetí legislativy

• Novelizovat příslušné zákony v souladu s Aarhuskou úmluvou z června 1998 (2002);
• Ratifikovat Úmluvu EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí v přeshraničních souvislostech (tzv. Espoo konvence);
• V rámci novelizací jednotlivých právních předpisů postupně zapracovávat požadavky směrnice č. 91/692/EEC tak, aby bylo možno bezprostředně po vstupu ČR do EU začít poskytovat Evropské komisi příslušné informace v požadovaných intervalech (2002);
• Navrhnout ratifikaci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (na tuto Úmluvu navazuje Kjótský protokol) (2000).

Provádění a prosazování

• Provést analýzu stavu na úseku posuzování vlivů na životní prostředí a právní úpravy posuzování vlivů na životní prostředí
1. v ČR;
2. v EU (resp. ve vybraných zemích EU);
3. v přeshraničních souvislostech;
• Zabezpečit školení pracovníků státní správy k posuzování vlivů na životní prostředí dle připravovaného zákona;
• Vybudovat on-line pří stupy do jednotlivých databází informačního systému. Zaškolit pracovníky státní správy pro práci se systémem;
• Vytvořit systém kontroly a validace dat (2002);
• Připravovat zprávy pro Evropskou komisi o naplňování a prosazování nových právních předpisů kompatibilních s právem ES již v průběhu přípravy ke vstupu v co nejlepší shodě s požadavky směrnice č. 91/692/EEC;
• Navázat spolupráci s EEA ve všech oblastech její činnosti, schválit zahrnutí členského příspěvku pro Evropskou agenturu pro životní prostředí do státního rozpočtu. Termín do data přístupu k EU;
• Metodická podpora a spolupráce v oblasti environmentální výchovy ve státní správě a samosprávě.

3.7.1.3.3 B. Podoblast: Kvalita ovzduší

Opatření pro převzetí legislativy

• Přijmout novou právní úpravu ochrany ovzduší (2001);
• Přijmout nařízení vlády o zákazu prodeje olovnatého benzínu (2000);
• Průběžně transponovat nově vznikající právní předpisy ES.

Provádění a prosazování

• Doplnit stanice imisního monitoringu o sledování koncentrací jemných částic, olova a dalších látek podle požadavků Acquis;
• pracovat akční plány ochrany ovzduší v regionálním členění, stanovení zón a aglomerací ve smyslu směrnice 96/62/EC;
• Posílit inspekční činnost;
• Zajistit kvalitu bezolovnatých benzínů podle směrnice 98/70/EC;
• Zajistit kontrolu kvality motorových paliv, stanovit a uplatňovat sankce za její nedodržování;
• Zajistit plnění směrnice 97/68/EC o emisích ze spalovacích motorů instalovaných v nesilničních mobilních strojích.

3.7.1.3.5 C. Podoblast: Nakládání s odpady

Opatření pro převzetí legislativy

• Formou další přílohy k vyhlášce MŽP č. 117/1997 Sb., nebo samostatnou vyhláškou zajistit úplný soulad se směrnicemi č. 89/369/EEC, č. 89/429/EEC a č. 94/67/EC (spalování odpadů) (2001);
• Přijmout novou právní úpravu zákona o odpadech a jeho prováděcích předpisů tak, aby s ohledem na situaci vnitřního trhu a ochrany životního prostředí byly předpisy ES postupně zahrnuty do legislativy týkající se nakládání s odpady (rámcová směrnice č. 75/442/EEC doplněná směrnicí č. 91/156/EEC a předpisy související) (2001);
• Provázat novou právní úpravu nakládání s odpady s připravovanou právní úpravou integrované prevence a omezování znečištění ve smyslu směrnice IPPC (2002);
• Přijmout právní úpravu kontroly přeshraničního pohybu odpadů (2001);
• Schválit novelu trestního zákona ve vztahu k porušování Basilejské úmluvy (2002);
• Přijmout zákon o obalech a obalových odpadech (2002);
• Přijmout právní úpravu řešení problematiky odpadů z průmyslu oxidu titaničitého (2001).

Provádění a prosazování

• Vybudovat specializované pracoviště pro metodickou a informační podporu státní správy v oblasti odpadů;
• Dokončit zvyšování počtu pracovníků na všech úrovních státní správy;
• Realizovat systém sběru a skladování upotřebených minerálních olejů;
• Rekonstrukce existujících spaloven nebezpečných odpadů;
• Výstavba kompostáren (bioreaktorů) pro splnění požadavků na snížení množství biodegradabilních odpadů;
• Realizovat výstavbu dalších (2) spaloven komunálního odpadu;
• Realizovat systém sběru a zhodnocování použitých obalů;
• Realizovat systém postupu zneškodnění odpadů s PCB (inventarizace, zabezpečení variantního způsobu zneškodnění, realizace zneškodnění);

3.7.1.3.6 D. Podoblast: Kvalita vody

Opatření pro převzetí legislativy

• Dokončit zákony a jejich prováděcí předpisy vedoucí k plné kompatibilitě s EU (2001);
• Připravit Kodex správné zemědělské praxe (2000);
• Dokončit reformu státní správy a kontroly v oblasti vodního hospodářství a ochrany vod (2001);
• Zavést a institucionálně zajistit nový systém vodohospodářského plánování a evidence kompatibilní s požadavky EU (2002).

Provádění a prosazování

• Investiční činnost v oblasti kanalizací a čistíren odpadních vod a zásobování pitnou vodou, ale i v dalších sektorech;
• Zpracovat analýzu stavu v povodích, charakteristiky povodí a plány (programy) řízení povodí;
• Zpracovat programy a akční plány, které povedou k dosažení cílových parametrů kvality vod;
• Upravit v souladu se strukturou požadovanou EU systém vodohospodářského plánování v ucelených povodích;
• V oblasti pitné vody zaměřit investice na zvýšení podílu obyvatel zásobovaných z centrálních zdrojů a na zajištění nezávadných zdrojů pitné vody i pro individuální zásobování;
• Dořešit problematiku starých zátěží, které ovlivňují kvalitu povrchových a zejména podzemních vod;
• Implementovat Rozhodnutí o výměně informací (do data přístupu).

3.7.1.3.7 E. Podoblast: Ochrana přírody

Opatření pro převzetí legislativy

• Nahradit zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a vyhlášku MŽP č. 395/1992 Sb. novou právní úpravou za účelem dosažení kompatibility se směrnicemi 92/43/EEC a 79/409/EEC (2002);
• Provést další dílčí změny v legislativě ochrany přírody a krajiny (zejména v zákonu č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a ve vyhlášce MŽP č. 82/1997 Sb., v platném znění, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 16/1997 Sb.) a dalších souvisejících oblastí k dosažení kompatibility s ostatními předpisy ES. (2002);
• Novelizovat zákon o myslivosti s ohledem na určení lovitelnosti některých druhů (do data přístupu k EU).

Provádění a prosazování

• Revize existující soustavy maloplošných zvláště chráněných území z hlediska směrnic Rady č. 79/409/EEC a č. 92/43/EEC;
• Zabezpečit podmínky k vytvoření sítě NATURA 2000, zejména identifikace území se zvláštním zájmem pro ochranu přírody (ASCI) a zajištění řízené péče (managementu) o tato území, včetně plánů péče (pokud nebudou již v této době existovat podle zákona č. 114/1992 Sb.);
• Zabezpečení provádění Nařízení k obchodování s ohroženými druhy (2002).

3.7.1.3.8 F. Podoblast: Omezování průmyslového znečištění a management rizik

Opatření pro převzetí legislativy

• Novým právním předpisem a novelou stávajících předpisů upravit integrovanou prevenci a omezování znečištění ve smyslu směrnice č. 96/61/EC (2002).

Provádění a prosazování

• Dokončení implementace zákona o prevenci průmyslových havárií, vyhodnocení účinnosti tohoto zákona;
• Vybudovat administrativní strukturu pro prosazování zákona o integrované prevenci a omezování znečištění;
• Zavádění programu EMAS v jednotlivých průmyslových podnicích a na regionální úrovni.

3.7.1.3.9 G. Podoblast: Chemické látky a geneticky modifikované organismy

Opatření pro převzetí legislativy

• Přijmout zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy (2000);
• Přijmout novelu zákona o ochraně zvířat proti týrání k zajištění plné kompatibility se směrnicí 86/609/EEC (v gesci MZe 2002);
• Přijmout novelu zákona č. 89/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země, k zajištění implementace nařízení č. 3093/94(EC);
• V rámci nových právních úprav vodního zákona, zákona o ovzduší a zákona o odpadech zajistit plnou kompatibilitu se směrnicí 87/217/EEC;
• Přijmout zákon o biocidech k zajištění plné kompatibility se směrnicí 98/8/EC.

Provádění a prosazování

• Dokončit implementaci zákona o chemických látkách a chemických přípravcích, provést vyhodnocení účinnosti tohoto zákona;
• Dokončit informační systém, přípravu státní správy a podniků na zavedení uvedeného zákona;
• Implementovat zákon o geneticky modifikovaných organismech, provést vyhodnocení účinnosti tohoto zákona.

3.7.1.3.10 H. Podoblast: Hluk z vozidel a strojů

Opatření pro převzetí legislativy

• Přijmout a prosazovat novelu zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a nařízení vlády transponující jednotlivé hlukové směrnice (2000);
• Přijmout nový zákon o hluku, s ohledem na připravovanou směrnici EU (2002).

Provádění a prosazování

• Příprava a přijetí státní politiky v oblasti ochrany proti hluku v prostředí a její uplatňování;
• Koordinace sběru dat a informací v oblasti ochrany před hlukem v prostředí.

3.7.1.3.11 K. Podoblast: Civilní ochrana

Opatření pro převzetí legislativy

• Zavést jednotné stálé nouzové číslo 112 (2001);
• Iniciovat zpracování (novelizaci) zákonných norem, které umožní rychlé a organizované vyslání (přijetí) záchranných sil do (ze) států Společenství (2000).

Provádění a prosazování

• Realizace Národního projektu Komunikace s obyvatelstvem v případě ohrožení a dokončení výstavby systému varování, vyrozumění a informování obyvatelstva;
• Vytvořit podmínky pro činnost záchranných jednotek k vzájemné pomoci mezi členskými státy při vzniku přírodních a technologických katastrof;
• Zvýšit úroveň obecného povědomí, výchovy a informovanosti obyvatelstva s cílem kvalitnější sebeochrany;
• Zajistit provádění rozhodnutí o prevenci znečišťování moří (členství ve Výboru, podávání zpráv).

3.7.1.4 Institucionální zabezpečení

Česká republika si je dobře vědoma toho, že schopnost státní správy implementovat a prosazovat nově připravovanou vnitrostátní právní úpravu ochrany životního prostředí je pouze omezená. Z předběžných odhadů vyplývá, že úkoly nově vyplývající z environmentálního Acquis si vyžádají navýšení pracovníků v této oblasti mezi 1000 a 1500 osob. Náklady na posílení a přípravu státní správy se odhadují na cca 70 MEUR do roku 2003, což je zhruba 1,6 % celkových nákladů na ochranu životního prostředí za uvedené období a cca 7 % z nákladů inkrementálních (dodatečných).

Značné úsilí bude nutno vynaložit na právní, odbornou a jazykovou přípravu nových pracovníků zejména na MŽP, České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Přes 2/3 výše uvedených nákladů však dle odhadu MŽP musí být vynaloženy na nižší úrovni státní správy, na okresních úřadech a vyšších územně správních celcích, kde se významně zvýší pracovní zátěž.

V oblasti prosazování a vynucování práva bude hrát velkou úlohu Česká inspekce životního prostředí. ČIŽP se již nyní intenzivně zapojuje do aktivit programu AC-IMPEL Zapojila se do Programu ”twinning” a navazuje kontakty s inspekčními orgány v členských zemích EU. Ukazuje se však již nyní, že bude třeba ČIŽP posílit jak personálně,tak kompetenčně a technicky. Kompetence ČIŽP bude nutno v jednotlivých oblastech práva životního prostředí sladit tak, aby byl vytvořen jednotný mechanismus vynucování (zejména v souvislosti se zavedením požadavků směrnice IPPC). Důležitá bude z hlediska prosazování a kontroly i připravovaná reforma veřejné správy (ustavení VÚSC předpokládané k roku 2000) a rovněž připravovaná reforma soudnictví.

Důležitou průřezovou oblastí, která musí být harmonizována s dostatečným předstihem před dosažením členství v EU, je monitoring, statistické šetření a schopnost sestavovat zprávy pro Komisi v termínech, které vyplývají ze Směrnice 91/692/EEC. V ČR jsou v různé fázi vývoje databáze, které se týkají emisních zdrojů, jakosti ovzduší a vod, produkce odpadů, ochrany přírody, nakládání s chemickými látkami a další. Jako překážka se ukazuje nedostatek právních nástrojů, které by nutily znečišťovatele k věrohodnému monitoringu vlastní mi prostředky, a to zejména v oblasti průmyslového znečišťování. Bude nutno pokračovat v dalším vývoji těchto informačních systémů v souladu s požadavky Acquis a zapojovat je do informační sítě EU ”EIONET” v rámci spolupráce s European Environment Agency (EEA). Urychleně bude postupovat aktivizace Národního ohniskového bodu a Národních tematických center, které se musí aktivně účastnit na práci EEA v rámci Víceletého pracovního programu. To umožní členství v EEA, o které ČR požádala v roce 1998.

Tabulka 1 Požadavky na posílení státní správy pro splnění požadavků Acquis

Podoblast	Posílení stát. správy (počet pracovníků)
	Centrální orgány	ČIŽP	OkÚ a ostatní
A. Horizontální opatření	14	10	134
B. Ochrana ovzduší	11	65	122
C. Nakládání s odpady	12	40	206
D. Ochrana vod	4	73	114
E. Ochrana přírody	7	31	107
F. Průmyslové znečištění (včetně hluku)	14	46	133
G. Chemické látky a GMOs	11	76	171
K. Civilní ochrana	-	-	2
CELKEM	73	341	989

3.7.1.5 Finanční potřeby

V průběhu let 1993-1998 vynakládala Česká republika 2,2 – 2,5 % HDP na ochranu životního prostředí, tj. 20-40 mld. Kč (0,6 -1,2 BEUR). Přibližně polovina této částky je hrazena ze zdrojů soukromého sektoru v naprosté většině průmyslových podniků. Zdroje z veřejných rozpočtů jsou značně diverzifikovány. Především jde o rozpočty měst a obcí, podporované v rámci kapitoly ministerstva vnitra. To souvisí s tím, že převážná část odpovědnosti za stav životního prostředí spočívá na městských a obecních zastupitelstvech. Další významná část prochází kapitolou ministerstva zemědělství, které podporuje zejména akce na ochranu vod. SFŽP je určen k podpoře celé škály akcí na ochranu prostředí, včetně podpory moderních technologií. Fond národního majetku pak financuje odstraňování starých ekologických škod. K těmto tuzemským zdrojům je pak nutno připočíst ještě zdroje mezinárodní, z mezinárodních finančních institucí (IFIs).

Výdaje do doby naplnění environmentálního Acquis z veřejných rozpočtů se odhadují na zhruba 4,2 mld Kč (tj. cca 120 MEUR). Další výdaje pohybující se na úrovni 240 mld. Kč (tj. cca 7 BEUR) budou nést jak soukromé podniky, tak obce a stát jako vlastník nebo provozovatel zařízení. Celková výše nákladů bude záviset od vývoje inflace, úrokových měr, splátkovém kalendáři, výše podílu domácích a zahraničních zdrojů i podpor.

Převážná část prostředků alokovaných z veřejných rozpočtů bude vynaložena na ochranu vod, zejména na čistírny odpadních vod z menších sídel, v souladu se směrnicí 91/271/EEC. V této souvislosti Česká republika pravděpodobně požádá o přechodné období o 3-5 let, tzn. že tyto investice budou rozloženy přibližně na desetileté období. Z toho vyplývá, že pokud bude zachována současná výše HDP a zároveň současná úroveň investic na ochranu životního prostředí v relaci k HDP, je možno realisticky předpokládat splnění všech požadavků tzv. environmentálního Acquis nejpozději do roku 2010. Tento optimistický předpoklad zahrnuje poměrně značné investice na straně průmyslu, kde předpokládáme významnou pomoc ze strany IFIs. Zvláště jde o aplikaci směrnice 76/464/EEC o zavádění nebezpečných látek do vodního prostředí a směrnice 96/61/EC o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC).

Prioritními oblastmi pro investice, společnými pro všechny kandidátské země, jsou ochrana ovzduší, ochrana vod a nakládání s odpady, a to v důsledku vysoké investiční náročnosti. Podle hrubých odhadů Komise budou v těchto zemích průměrné náklady činit cca 1000 EUR na obyvatele. V roce 1998 došlo k dalšímu upřesnění některých položek oproti předcházejícím odhadům (viz Tabulka 2). Investičně nejnáročnější se jeví čištění městských odpadních vod a plnění směrnice IPPC.

Ukazuje se, že náklady v oblasti ochrany povrchových vod, čištění odpadních vod a na zásobování pitnou vodou jsou odhadovány na cca 3,8 BEUR. Více než polovinu této částky činí náklady na čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou v sídlech mezi 2 a 10 tisíci EO, jak ukazuje velmi podrobná studie koordinovaná Světovou bankou. Na základě této studie bude možno připravit vhodnou investiční strategii, která bude záležet i na výsledcích vyjednávání o případných přechodných obdobích.

V oblasti ochrany ovzduší byly odsířeny a odprášeny velké a střední zdroje za vynaložení značných investic, tak jak to vyplývá ze zákona na ochranu ovzduší. Přetrvávajícím problémem jsou malá topeniště spalující málo kvalitní tuhá paliva, zejména hnědé uhlí. Řešení tohoto problému, které je nutné pro splnění limitů jakosti ovzduší v řadě sídel, bude znamenat plynofikaci nebo užívání bezdýmých tuhých paliv a tedy přinese i nezanedbatelné ekonomické dopady na sociálně slabé vrstvy obyvatel.

S ochranou lokálního prostředí souvisí v ČR i snižování emisí skleníkových plynů a související úspory energie. Investice vedoucí k úsporám energie (např. zateplování budov) nejsou v nákladech na ochranu ovzduší zahrnuty.

Rostoucím problémem je znečištění ovzduší z dopravy, včetně problému letního fotochemického smogu a zvýšené koncentrace přízemního ozónu. V ČR došlo během 90. let k nárůstu počtu motorových vozidel o cca 50% přičemž méně než čtvrtina z celkového počtu jich je vybavena účinnými katalytickými konvertory. Řešení spočívá ve zdokonalení dopravní infrastruktury, podpoře veřejné dopravy a v náhradě zastaralého vozového parku, což je opět sociálně citlivá otázka. Tyto náklady, související s dopravní politikou, nejsou rovněž do nákladů na ochranu ovzduší (viz Tabulka 2) zahrnuty.

Náklady, které bude nutno vynaložit na ochranu ovzduší, jsou dnes díky ekologizaci velkých spalovacích zdrojů podstatně nižší, než dříve uváděné odhady, a odhadují na 0,3 BEUR (viz Příloha 1). Tento odhad, který nezahrnuje mobilní zdroje, bude dále upřesněn v roce 1999 na základě detailní investiční strategie, kterou bude nutno urychleně připravit.

V oblasti nakládání s odpady bylo dosaženo velkého pokroku díky novému zákonu č. 125/1997 Sb., o odpadech, který je důležitým mezistupněm k zajištění plného souladu české legislativy nakládání s odpady s Acquis. Nový odpadový zákon plně nepokrývá recyklaci odpadů, jejich využívání jako zdroje energie, nakládání s kaly z ČOV, nakládání s PCBs a bateriemi. Technické parametry skládek a spaloven jsou převážně v souladu s příslušnými Směrnicemi. Přesto si uplatňování směrnic EU vyžádá uzavření nebo rekonstrukci nevyhovujících spaloven nebezpečných odpadů a doplnění chybějící kapacity výstavbou spaloven nových. Očekávané investice do nakládání s odpady, které bude nutno vynaložit před vstupem do EU, jsou nižší než původní odhady, a činí zhruba 640 MEUR (viz Příloha 1). Tento odhad bude dále zpřesněn v roce 1999 na základě připravované investiční strategie.

Oblasti, kde se náklady kvantifikují nejobtížněji, je průmyslový sektor. Pro 137 největších podniků (objem výroby reprezentuje 20% národního úhrnu) byl proveden statistický průzkum nákladů na ochranu životního prostředí v sektoru průmyslu vynaložených v roce 1996. Dotazované subjekty investovaly 650 MEUR v 1996 a na provozní a další náklady vynaložily ve stejném období 170 MEUR, z toho na ochranu ovzduší 71%, ochranu půdy, povrchových a podzemních vod 11%, nakládání s odpady 12% a na ostatní 6%. Velká část ekologických problémů je řešitelná investicemi do výrobních technologií (používání BAT), které by měly být preferovány před řešením ”end-of-pipe”.

Z Agendy 2000 je patrné, že Evropská komise si uvědomuje, stejně tak jako ČR, obtížnost řešení problematiky životního prostředí a dosažení plného souladu s Acquis v relativně krátkém předvstupním období. Na druhé straně by trvání rozdílů ve stupni ochrany mezi ČR a ostatními členskými zeměmi EU mohlo pokřivit funkci jednotného trhu a negativně ovlivnit schopnost rozšířené EU rozvíjet účinnou environmentální politiku. Proto musí ČR využít partnerství, které jí EU nabízí v předvstupním období a během něhož musí být připraveny a realizovány optimální investiční strategie.

Z těchto důvodů ČR věnuje velkou pozornost přípravě financování pomocí instrumentů ISPA a činí na své straně nezbytné kroky. Státní fond životního prostředí bude důležitým zdrojem financování environmentálních investic a partnerem pro ISPA fondy a později strukturální a kohezní fondy EU. V SFŽP byla již zahájena příprava jednotky na přípravu projektů pro ISPA. Byla připravena Směrnice k zákonu o Státním fondu životního prostředí v souladu s prioritami Národního programu. Byly také učiněny první kroky k tomu, aby se SFŽP stal výkonnou částí ”management and control” systému v souladu s návrhem Nařízení ustanovujícího ISPA. Kromě zapojení instrumentů ISPA se předpokládají další způsoby financování zahrnující mezinárodní finanční instituce (IFIs) a především mobilizující komerční investiční kapitál. Kombinací těchto zdrojů financování bude připraven nutný objem financí pro investice potřebné ke splnění požadavků Acquis.

Předpokládá se, že z fondů ISPA budou hrazeny projekty v klíčových problémových oblastech, tedy v ochraně vod, ochraně ovzduší a nakládání s odpady. V prvních letech bude prioritní oblast ochrany vod, v následujících letech pak i ostatní zmiňované oblasti. Celková investiční strategie bude zpracována během roku 1999.

Tabulka 2

3.7.1.6 Podoblast	Náklady (mil. Kč)5				3.7.1.7		3.7.1.8
	Požadavky na státní rozpočet		Náklady soukromé sféry6		Celkové náklady		Odhad EU (DISAE)
	Invest.	Provoz.	Invest.	Provoz.	mil. Kč	MEUR
A. Horizontální opatření	-	140	-	-	140	4	n.a.
B. Ochrana ovzduší7	165	95	10400	-	10660	305	6400
C. Nakládání s odpady	350	121	21820	-	22291	637	800-3800
D.Ochrana vod	135	245	134005	-	134385	3840	3300
E. Ochrana přírody	-	52	-	-	52	1,5	n.a.
F. Průmyslové znečištění (včetně hluku)8	-	68	71200	-	71268	2036	n.a.
G. Chemické látky a GMOs	-	50	1600	2004	3654	104	n.a.
Personální posílení institucí9	421	2322	-	-	2743	104	n.a.
CELKEM	1071	3093	239025	2004	245193	7006	10500-13500

3.7.2 Ochrana spotřebitele

3.7.2.1 Současná situace

Celková úroveň ochrany spotřebitele v ČR zhruba odpovídá úrovni v EU. V některých oblastech je spotřebitel v ČR chráněn o něco více, jinde poněkud méně. Hlavním cílem v této oblasti je sjednocení politiky ochrany spotřebitele a vytvoření jednotné koncepce a koordinačních mechanizmů, racionalizace systému dozoru na vnitřním trhu a rozvinutí činnosti nevládních organizací.

3.7.2.2 Krátkodobé priority

Postupné prosazování vládní koncepce spotřebitelské politiky, schválené vládou v prosinci 1998.

Na základě této schválené koncepce:

• zpracovat legislativní koncepci implementace komunitární spotřebitelské legislativy a její harmonogram,
• zpracovat návrh postupů pro zajištění koordinační úlohy MPO v oblasti spotřebitelské politiky při jednání o vstupu ČR do EU (termín 30. 9. 1999).

Dle koncepce spotřebitelské legislativy bude pokračovat implementace právních předpisů ES do našeho právního řádu následovně:

• příprava návrhu novely zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku,
• příprava transpozice pěti směrnic pro ochranu ekonomických zájmů spotřebitele (ve formě věcného záměru zákona, popř. návrhu paragrafovaného znění zákona) v souladu s koncepcí spotřebitelské legislativy,
• přijetí zákona o vztazích v cestovním ruchu Ľ příprava návrhu novely zákona o regulaci reklamy (implementace směrnic o zavádějící reklamě a o srovnávací reklamě),
• novela zákona č. 643/1992 Sb. o ochraně spotřebitele (implementace směrnic o zaměnitelných výrobích ohrožujících zdraví spotřebitele, o označování materiálového složení obuvi a o křišťálovém skle),
• další opatření směřující k ochraně spotřebitele, související s volným pohybem zboží, jsou specifikována v rámci kapitoly Volný pohyb zboží.

3.7.2.3 Střednědobé priority

Posílení nevládních spotřebitelských organizací a zvýšení jejich úlohy při informování spotřebitelů a při ochraně jejich zájmů.

Přijetí zákonů implementujících některé směrnice ES, u kterých se předpokládá zahájení prací v rámci krátkodobých priorit:

• novela zákona o regulaci reklamy (2001),
• novela zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku implementující směrnici o odpovědnosti za škody způsobené vadnými výrobky (2002),
• novela Občanského zákoníku, jíž budou implementovány směrnice o smlouvách sjednaných mimo obchodní provozovnu, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a o smlouvách uzavíraných na dálku (2002),
• zákony implementující směrnici o spotřebitelském úvěru a směrnici o užívacím právu k rekreačním objektům (2002).

Dále bude zahájena příprava a předpokládá se přijetí následujících zákonů:

• zákon o všeobecné bezpečnosti výrobku, který bude plně implementovat směrnici o všeobecné bezpečnosti výrobku; částečná implementace je v současné době provedena zákonem o technických požadavcích na výrobky (2002),
• novela zákona o cenách implementující směrnici o uvádění cen na výrobcích určených spotřebitelům (2002),
• novela občanského soudního řádu implementující směrnici o posílení právní ochrany spotřebitelských zájmů (2002).

Priority na následující období zahrnou také následující:

• reagování na legislativní vývoj v EU a implementace nových aktů ES (např. doporučení Komise 92/579/EHS, vyzývající členské státy ke zřízení infrastruktur potřebných k identifikaci nebezpečných výrobků na vnějších hranicích, směrnice Evropského parlamentu a Rady o platbách přes vnitřní hranice, směrnice Evropského parlamentu a Rady o úvěrech poskytovaných přes vnitřní hranice, implementace nařízení 339/93 o kontrolách shody s pravidly bezpečnosti výrobků),
• implementace některého z účinných mechanismů právní ochrany spotřebitelů, které jim umožní efektivně uplatňovat jejich práva, a které jsou navrženy v Zelené knize o přístupu spotřebitele k právu (COM (93) 576 final),
• zapojení ČR do struktur EU před vstupem do EU (systém rychlé výstrahy před nebezpečnými výrobky RAPEX, systém informací o úrazech v domácnosti a ve volném čase EHLASS, Spotřebitelský výbor ap.), pokud to bude ČR umožněno ze strany těchto institucí,
• další úkoly, které vyplynou z plnění opatření předchozího období, průběhu negociací ap.

Opatření pro provádění a prosazování, řazení jednotlivých kroků

• poskytování a zvyšování finanční podpory spotřebitelským organizacím. Zajištění řádné aplikace spotřebitelské legislativy, zejména s ohledem na směrnici ES o posílení soudní ochrany zájmů spotřebitelů, pomocí níž budou přiznána nevládním spotřebitelským organizacím konkrétní práva v soudním a správním řízení (termín: 2000),
• organizování zastoupení spotřebitelů jak na české, tak později na evropské úrovni (termín: od r.2000),
• organizace a podpora školení specialistů z nevládních organizací v zahraničních programech.

3.7.2.4 Institucionální zabezpečení

• Zřízení poradního orgánu pro zastoupení spotřebitelů. Nezbytným předpokladem k tomuto kroku je státní podpora pro vznik dostatečně silného spotřebitelského hnutí, které by věrohodně zastupovalo české spotřebitele.
• Zpracovat způsob součinnosti státních dozorových institucí a občanských spotřebitelských organizací při kontrole vnitřního trhu, včetně finanční podpory občanských spotřebitelských organizací po r. 2000 (termín: 31. 12. 1999).

3.7.2.5 Finanční potřeby

V oblasti spotřebitelské politiky se předpokládá zvýšení rozpočtových nákladů z dnešních 4 mil. Kč na asi 6 -7 mil. Kč ročně v krátkodobém výhledu a na 10 - 20 mil. Kč ročně v střednědobém výhledu. Další náklady (hospodářské a sociální) se nepředpokládají.

Pomoc ze strany EU bude organizována v rámci stávajících programů; zejména se jedná o pokračování programu CICPP (Consumer Institutions and Consumer Policy Programme).

3.7.3 Ochrana zdraví

3.7.3.1 Současná situace

V duchu článků 69 - 71 Evropské dohody zakládající přidružení mezi ČR na jedné straně a ES a jejich členskými státy na straně druhé je prioritním cílem Ministerstva zdravotnictví postupná úprava legislativy ČR týkající se zdravotnictví. Harmonogram legislativních opatření zahrnuje celou škálu oblastí, které do kompetence tohoto ministerstva náleží - jde zejména o oblast ochrany zdraví a života lidí v úzké vazbě na ochranu spotřebitele, ochranu životního prostředí, volný pohyb a bezpečnost průmyslových výrobků (viz též kapitola 3.2.2), profesní kvalifikaci a vzdělávání, poskytování zdravotní péče v rámci koordinace systémů sociálního zabezpečení a další oblasti.

Značné množství předpisů ES, k jejichž zapracování převzalo Ministerstvo zdravotnictví gesci v rámci Bílé knihy, bylo již transponováno do nových předpisů upravujících oblast léčiv (zákon ze dne 19. března 1997 č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, řada prováděcích předpisů - vyhláška MZ č. 245/1997 Sb., vyhláška MZ č. 343/1997 Sb., vyhláška MZ č. 355/1997 Sb.). Všechny tyto předpisy nabyly účinnosti dnem 1. ledna 1998.

K provedení zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, vydalo Ministerstvo zdravotnictví na základě zmocnění tohoto zákona řadu prováděcích vyhlášek, upravujících oblast zdravotní nezávadnosti potravin - (vyhlášky MZ č. 292/1997 Sb. až č. 298/1997 Sb.) s datem účinnosti 12. prosince 1997. Požadavky na identitu a čistotu přídatných látek se staly plně slučitelné s předpisy ES vydáním vyhlášky MZ č. 3/1999 Sb., kterou se novelizuje vyhl.č.298/1997 Sb.

Pro oblast omamných a psychotropních látek byla přijata právní úprava zákonem č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů a vyhláškou č. 304/1998 Sb. Připravuje se novelizace těchto předpisů.

Oblast chemických látek je nově upravena zákonem č. 157/1998 Sb., o chemických látkách (MŽP). K provedení tohoto zákona vydalo Ministerstvo zdravotnictví prováděcí vyhlášku upravující postup při registraci (notifikaci) látek a vyhlášku upravující metody zkoušení toxických vlastností látek a přípravků. Pro zajištění registrace chemických látek a dalších činností v souladu se zákonem č. 157/1998 Sb. bylo zřízeno samostatné oddělení Registru chemických látek.

Oblast ochrany veřejného zdraví je až dosud upravena zákonem č. 20/1966 S., o péči o zdraví lidu a asi padesáti prováděcími předpisy, vydanými před rokem 1990. Pouze bezpečnost kosmetických prostředků byla upravena nařízením vlády č. 174/1998 Sb., vydaném k zákonu č. 22/1997Sb. o technických požadavcích na výrobky.

Po intenzivních přípravách byl vládě ČR předložen návrh zákona o ochraně veřejného zdraví. V tomto návrhu a v návrzích prováděcích předpisů k tomuto zákonu, byla již zohledněna široká oblast acquis communautaire, identifikovaná v souvislosti s přípravou screeningových jednání s Komisí EU v tzv. A-listech. Návrhy jsou kompatibilní s předpisy ES (včetně nové úpravy kosmetických výrobků), s jejich účinností se počítá od 1.1.2000.

Zdravotnické prostředky patří do oblastí dříve právně neupravených. Nařízení vlády č. 180/1998 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na prostředky zdravotnické techniky nabylo účinnosti 1.10.1998. V současné době je v připomínkovém řízení nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky. Plně harmonizována (s výjimkou ustanovení, které mohou plnit pouze členské státy) bude tato oblast připravovaným zákonem o zdravotnických prostředcích, s předpokládanou účinností k 1.1.2000.

Pro oblast poskytování zdravotní péče připravilo Ministerstvo zdravotnictví věcný záměr nového zákona o zdravotní péči, který má přispět ke zkvalitnění systému poskytování zdravotní péče.

V červnu 1998 podepsala ČR Úmluvu o lidských právech a biomedicíně a Dodatkový protokol k této úmluvě.

Výkon zdravotnických povolání a vzdělávání ve zdravotnictví je dosud upraven více předpisy, především zákonem č. 20/1966 Sb.,o péči o zdraví lidu. Nová právní úprava jedním zákonem by měla vycházet z předpisů ES.

Oblast veřejného zdravotního pojištění je upravena zákonem č. 48/1997 Sb.,o veřejném zdravotním pojištění a změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Zákon platí pouze do 31. 12.1999 a proto se nyní připravenou novelou navrhuje prodloužení jeho účinnosti. Současně se zpracovává věcný záměr nového zákona.

3.7.3.2 Krátkodobé priority

Do krátkodobých priorit, s jejichž realizací se počítá ještě v průběhu roku 1999, je nutno zařadit především:

1. Návrh zákona o ochraně veřejného zdraví (návrh byl předložen vládě ČR v září 1998, nabytí účinnosti se předpokládá k 1.1.2000). Obsahovat bude kodifikaci práv a povinností osob v ochraně zdraví populace a pravomoc a působnost orgánů státního zdravotního dozoru. Z návrhu zákona byla vyňata úprava ochrany zaměstnanců při práci, jejíž předložení garantuje v současné době Ministerstvo práce a sociálních věcí.
   Spolu s návrhem zákona byly připraveny návrhy prováděcích předpisů.
2. Příprava zákona o zdravotnických prostředcích a o změnách a doplnění některých zákonů (připraveno je paragrafované znění, vládě bude předloženo 31.7.1999, předpokládané datum účinnosti 1.1.2000). Zákonem bude dovršena právní úprava zdravotnických prostředků.
   Příprava nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky (návrh je v připomínkovém řízení) - transformována bude směrnice 90/385/EHS ve znění směrnice 93/42/EHS a směrnice 93/68/EHS.
3. Návrh zákona o zdravotní péči (věcný záměr je v připomínkovém řízení, účinnost se předpokládá k 1.1. 2001). Navrhovaná právní úprava bude obsahovat ustanovení, kterými budou do zákona zapracovány závazky vyplývající z Úmluvy o lidských právech a biomedicíně a z Dodatkového protokolu k této úmluvě. Dále bude obsahovat pravidla tvorby sítě zdravotnických zařízení.
4. Návrh zákona o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání a o dalším vzdělávání ve zdravotnictví (příprava věcného záměru zákona a paragrafovaného znění, termín předložení vládě IV/1999, předpokládaný temín nabytí účinnosti 7/2000). Zákon bude obsahovat vymezení pojmu zdravotnické povolání, způsobilost fyzických osob k výkonu tohoto povolání a systém vzdělávání těchto osob k získání odborné způsobilosti. Navrhovaná právní úprava bude slučitelná s úpravou v zemích EU.
5. Návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění, pojistném na veřejné zdravotní pojištění a o zdravotních pojišťovnách (příprava věcného záměru zákona v květnu 1999, předpokládaná účinnost 2001). Nová právní úprava vymezí rozsah hrazené zdravotní péče, včetně financování celého systému a institucionální zajištění veřejného zdravotního pojištění.
6. Návrh vyhlášky o hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro zdraví člověka (do 31.12.1999).
7. Novelizace zákona č. 167/1998 Sb.,o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů a vyhlášky MZ č. 304/1998 Sb., kterou se stanoví případy, kdy se nebyžaduje vývozní povolení k vývozu pomocných látek, podrobnosti o evidenci návykových látek, přípravků a prekurszorů a o dokumentaci návykových látek.

3.7.3.3 Střednědobé priority

Mezi střednědobé priority, pokrývající období roku 2000 - 2002 bude ve zdravotnictví patřit zejména důsledné uplatňování a prosazování nově přijatých právních předpisů a jejich institucionální zabezpečení a vynucování. V uvedeném období půjde zvláště o tyto úkoly:

1. Oblast ochrany veřejného zdraví
• požadavek limitů mikrobiologických, biologických, fyzikálních a chemických ukazatelů pitné vody a hygienické požadavky na výrobky přicházející do přímého styku s pitnou vodou, chemické látky, užívané ve vodárenství a vodárenské technologii (zákon o ochraně veřejného zdraví - účinný od 1.1.2000 a novelizace zákona MZe č.110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a vyhlášky MZ č. 292/1997 Sb. ve znění vyhlášky č. 241/1998 Sb. o požadavcích na zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu její úpravy - předpokládaný termín účinnosti rok 2001, iniciování novelizace vyhlášky SÚJB č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany - k úpravě radiologické nezávadnosti pitných vod),
• hygienické požadavky na materiály a předměty přicházející do přímého styku s potravinami, pokrmy a nápoji,
• požadavky na kosmetické prostředky a vzdělání a praxi osob odpovědných za výrobu a hodnocení bezpečnosti kosmetických prostředků pro zdraví,
• ochrana zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací,
• hygienické požadavky na zřizování a provoz předškolních a školních zařízení,
• předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče,
2. oblast zdravotnických prostředků (ZP)
• prováděcí předpisy k zákonu o zdravotnických prostředcích,
• technické požadavky na diagnostiku “in vitro“,
• napojení ČR na evropský informační systém v oblasti ZP,
• způsob zneškodňování ZP,
• spolupráce s kompetentními autoritami členských států EU v oblasti ZP,
3. oblast poskytování zdravotní péče
• zkvalitnění systému poskytování zdravotní péče,
• pravidla tvorby sítě zdravotnických zařízení,
4. oblast veřejného zdravotního pojištění
• nová právní úprava rozsahu hrazené zdravotní péče,
• financování celého systému zdravotní péče,
• institucionální zajištění veřejného zdravotního pojištění,
5. oblast dalšího vzdělávání ve zdravotnictví
• zavádění opatření plynoucích ze zákona o způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání a o dalším vzdělávání ve zdravotnictví,
• efektivní využití Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ Praha) a Institutu pro další vzdělávání ve zdravotnictví(IDVZ Brno) při plnění úkolů na úseku vzdělávání,
6. oblast chemických látek a přípravků
• vedení Registru chemických látek,
• plnění dalších úkolů Ministerstva zdravotnictví podle §25 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích,
7. Česká republika požádala o účast ve čtyřech komunitárních programech v oblasti zdravotnictví
• prevence AIDS a jiných přenosných chorob,
• boj proti rakovině,
• drogová závislost,
• podpora veřejného zdraví.

3.7.3.4 Institucionální zabezpečení

Institucionální zajištění ochrany veřejného zdraví bude po přijetí nového zákona náležet nově vytvořeným orgánům ochrany veřejného zdraví, které vzniknou na bázi dosavadních 8 krajských a 7 okresních hygienických stanic (zdravotnická zařízení, plnící až dosud na základě pověření úkoly státní správy). K plnění úkolů je hygienická služba odborně připravena, výcvik bude zaměřen na prohlubování znalostí v oboru správního práva.

K zabezpečení nově přijatých a připravovaných předpisů upravujících zdravotnické prostředky bude nutné, v souladu s předpisy ES, vytvoření a provozování Registru zdravotnických prostředků, jejich výrobců, dovozců a distributorů a vytvoření informačního systému nežádoucích účinků ZP v Ústavu zdravotnických informací a statistiky a jeho propojení s EU. Předpokladem je vybavení potřebnou technikou a řádné vyškolení pracovníků. Současně bude třeba věnovat pozornost vytvoření akreditovaných a autorizovaných osob pro vybrané PZ (např. v oblasti stomatologie při Výzkumném ústavu stomatologickém). Řadu úkolů bude provádět Státní ústav pro kontrolu léčiv (sledování nežádoucích příhod, inspekce výrobců aj.) a rovněž MZ jako kompetentní autorita.

K plnění úkolů Ministerstva zdravotnictví v oblasti omamných a psychotropních látek je nezbytné zabezpečit centrální registraci právnických a fyzických osob zacházejících s návykovými látkami, prekursory a pomocnými látkami a vytvořit databázi informací o těchto látkách. Vyškoleni musí být inspektoři okresních úřadů i další odpovědní pracovníci.

Připravovaná úprava systému zdravotního pojištění bude vyžadovat posílení státní správy k zajištění úkolů plynoucích z předpisů ES (Nařízení 1408/71 a 574/72).

3.7.3.5 Finanční potřeby

Finanční zajištění krátkodobých priorit Ministerstva zdravotnictví

1. ze státního rozpočtu
• posílení rozpočtu MZ na činnost správních úřadů, vykonávajících státní správu v ochraně veřejného zdraví, včetně státního zdravotního dozoru - 1 200, 000 000 Kč,
• vybudování a zajištění činnosti pracoviště Registru chemických látek - 15, 000 000 Kč,
• zajištění směrnice 98/83/EC o kvalitě vody pro lidskou spotřebu - 3, 000 000 Kč,
• vytvoření a vedení Registru zdravotnických prostředků - 7, 735 000 Kč,
• výdaje na pokrytí zvýšeného počtu pracovníků potřebných k zajištění úkolů vyplývajících z aplikace předpisů ES na úseku veřejného zdrav. pojištění - 1, 000 000 Kč,
• zajištění úkolů na úseku návykových látek - 1, 000 000 Kč,
2. z prostředků Phare - podíl z celkových předpokládaných zvýšených nákladů (50 % kofinancování)

Finanční zajištění střednědobých priorit:

7 020, 000 000 Kč a 50% účast při úhradě vstupních poplatků účasti v komunitárních zdravotnických programech.

---

4. MEUR milión Euro; BEUR miliarda Euro; 1 Euro (EUR) pro účely tohoto dokumentu uvažováno 35,- Kč
5. Provozní náklady představují kumulativní roční náklady do roku 2003 včetně.
6. V tabulce jsou uvedeny náklady soukromých podniků, obcí a státu jako vlastníka nebo provozovatele.
7. Včetně nákladů na monitoring CO₂ a dalších skleníkových plynů (cca 15 mil. Kč), náklady nezahrnují mobilní zdroje.
8. Nezahrnuje investice do výrobních technologií; v oblasti hluku se náklady soukromé sféry budou pohybovat do 0,5% ceny výrobku.
9. Náklady na personální posílení institucí představují jednorázové investiční náklady na materiálové vybavení a kumulativní roční provozní náklady (mzdové a věcné) spojené s personálním zajištěním aktivit.

---

[Obsah] [3.8 Spravedlnost a vnitro]