reforma ústřední státní správy - popis reformy
Změněno dne 6. května 2004.
Reforma ústřední státní správy
Ústřední státní správa
Ústřední státní správa je součástí veřejné správy. Stavebními prvky systému ústřední státní správy jsou vedle samotné vlády ústřední správní úřady (starším pojmem je ústřední orgány státní správy). Od fungování ústřední státní správy jako celku se odvíjí schopnost a kvalita koncepční a odborné přípravy zajištění vládních politik. Ústřední státní správa má mimo jiné také zajistit kontakt vlády s okolím a schopnost veřejné správy reagovat na potřeby občanů. Vláda rozhoduje a stanovuje vize a politické priority. Akceschopnost systému závisí nejen na kvalitě státní správy, ale i na tom, zda je vláda schopna prosadit politická rozhodnutí a vybraná řešení v Parlamentu, aniž by byla tato řešení deformována.
Ústřední správní úřady (ústřední orgány státní správy)
Pojem ústřední správní úřady je v souladu s Ústavou České republiky. Ústřední správní úřady jsou základním nástrojem vlády. Svými četnými vazbami spoluvytvářejí systém, který je nazýván ústřední státní správa. Ústřední správní úřady jsou součástí systému veřejné správy. Zřizuje je část první zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon vymezuje ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády, tzv. ministerstva. Vedle ministerstev zákon uvádí tzv. další ústřední orgány státní správy. V současnosti existuje 15 ministerstev a 11 dalších ústředních orgánů státní správy. Celkem je tedy v České republice 26 ústředních správních úřadů. V působnosti ústředních správních úřadů je přes 700 dalších správních úřadů, dále organizační složky státu, které nejsou správními úřady, a státní příspěvkové organizace.
Reforma ústřední státní správy
Reformu a modernizaci ústřední státní správy zastřešuje na základě rozhodnutí vlády Úřad vlády. Reforma ústřední státní správy (v mezinárodní terminologii je používán termín reforma vládnutí) je velmi náročný záměr. Úspěch reformy ústřední státní správy závisí zejména na koordinaci, komunikaci a jednotě vlády při stanovení jasné vize v této oblasti. Reforma ústřední státní správy má za cíl především odstranit tyto nedostatky:
- systém státní správy není dostatečně efektivní a transparentní,
- zahlcení vlády a ministerstev operativními úkony,
- ministerstva nedostatečně realizují cíle vlády,
- vysoká míra resortismu a nízká spolupráce ministerstev,
- rozdílná kvalita materiálů předkládaných vládě,
- nízká motivace zaměstnanců k výkonům,
- nulová zodpovědnost ministerstev za kvalitu a tvorbu regulace ve svěřené oblasti,
-
nízká součinnost ústřední státní správy s nadnárodními a mezivládními organizacemi (EU, OECD atd.).
Změny, které mohou být realizovány v rámci ústřední státní správy, jsou dvojího druhu:
1. Modernizace - zlepšování současného systému;
2. Reforma - hlubší jednorázový proces měnící nebo zásadním způsobem upravující vlastní systém.
Změna pojetí systému tak, aby byl stát občanům efektivním partnerem, jenž je podporuje, nebude jednoduchá a není jednoduchá ani v jiných státech Evropské unie. Klíčovou a zároveň nejrizikovější fází úspěchu reformy je odhodlání vlády takovou reformu provést a schopnost ji prosadit.
