Postup a hlavní směry reformy a modernizace ústřední státní správy
Cíl materiálu
Materiál má být impulsem, kterým vláda vytvoří prostor pro realizaci svého programového prohlášení, v němž se mj. zavázala dokončit reformu územní veřejné správy a zahájit modernizaci ústřední státní správy. Cílem je zefektivnění, racionalizace a zvýšení horizontální koordinace ústřední státní správy za širšího využití moderních technologií a manažerských metod řízení s důrazem na dosažení celkového zvýšení kvality ústřední státní správy jako veřejné služby.
Řešení má navázat na reformu veřejných rozpočtů a podpořit přechod ústřední státní správy od tzv. nabídkového modelu k poptávkovému. V rámci toho snažení budou uplatňovány nástroje, jako je audit výsledků a výkonů, sledování cílů (účelů) a výkonů a reformou veřejných rozpočtů ošetřené nástroje, jako je střednědobý výhled, netto-rozpočtování a rozpočtování zaměřené na sledování cílů a výkonu. Budován a podporován bude kvalitativní a výkonový management, moderní metody řízení a informační technologie. Proveden má být procesní audit, zlepšen systém kontroly a ošetřeno řízení znalostí. Vybudovány mají být mechanismy na odstraňování tzv. regulačního znečištění a zvýšena má být kvalita nově připravovaných regulačních opatření. Materiál má podpořit otevřenost ústřední státní správy občanské společnosti a udržitelnost sociálního státu.
Již od začátku reformy ústřední státní správy je nutné dosahovat viditelných zlepšení a komunikovat je správným cílovým skupinám (občané, vláda a ostatní parlamentní strany).
Úvod do problematiky
Pro řešení tak náročného úkolu byl jednotlivými členy vlády a vedoucími ostatních ústředních správních úřadů sestaven Projektový tým pro reformu ústřední státní správy (dále jen Projektový tým). Tento předkládaný dokument je výsledkem společné práce Projektového týmu.
Na úvod je správné vymezit okruh problematiky, kterou se materiál zabývá a definovat základní pojmy.
Jak je známo, státní moc se dělí na moc zákonodárnou, soudní a výkonnou. Veřejná správa je správa veřejných záležitostí, realizovaná jako projev moci ve státě. Sestává ze státní správy a samosprávy. Je vykonávána ve veřejném zájmu a subjekty, které ji vykonávají, ji realizují jako právem uloženou povinnost, a to z titulu svého postavení jako veřejnoprávních subjektů. V čele výkonné moci ve státě stojí vláda. Z Ottovy encyklopedie lze vybrat ještě následující definici, která vymezení veřejné správy dokresluje. "Veřejná správa se liší od zákonodárství (tvoření zákonů) a soudnictví vykonávaného soudy v technickém smyslu. Vykonává ji netoliko stát, nýbrž i jiné veřejnoprávní korporace a subjekty, povolané k tomu právním řádem.
V našich podmínkách veřejnou správu vykonávají tzv. orgány veřejné správy, tj. orgány státní správy a samosprávy, které existují na základě zákonů. V samosprávě působí zastupitelstva obcí a krajů. Ty vykonávají samosprávu, ale také státní správu v přenesené působnosti, jelikož byl přijat tzv. spojený model výkonu státní správy a samosprávy. Před přijetím spojeného modelu výkonu státní správy a samosprávy vykonávaly státní správu v území dnes již neexistující okresní úřady (zanikly k 31. prosinci 2002). Obce a kraje nejsou správními úřady, ale zákon uvádí, že jde o veřejnoprávní korporace.
Orgány státní správy a obecně moc výkonnou upravuje Ústava České republiky v Hlavě třetí. Ústava v tomto kontextu hovoří především o čtyřech aspektech, které se ústřední státní správy bezprostředně týkají. Postavení a odpovědnosti vlády, způsobu zřízení ministerstev a jiných správních úřadů, včetně stanovení jejich působnosti, úpravy právních poměrů státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech, pravomoci správních úřadů vydávat prováděcí právní předpisy.
Ústřední orgány státní správy je poněkud zastaralý název pro ústřední správní úřady, což je pojem využívaný v souladu s Ústavou. Ústřední správní úřady jsou základním nástrojem vlády. Svými četnými vazbami spoluvytvářejí systém, který je nazýván ústřední státní správa. Ústřední správní úřady jsou nedílnou součástí systému veřejné správy. Zřizuje je část první zákona č.2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon vymezuje ústřední orgány státní správy v jejichž čele je člen vlády, tzv. ministerstva. Vedle ministerstev zákon uvádí tzv. další ústřední orgány státní správy. Ať již je název "jiné", "další" nebo "ústřední orgány státní správy", vždy je míněno především ministerstva a další správní úřady, které mají ústřední charakter, tj. nemají nadřízený správní úřad. V současnosti v ČR existuje 15 ministerstev a 11 dalších ústředních orgánů státní správy. Celkem je tedy v ČR 26 ústředních správních úřadů a navíc další dva úřady nemající nadřízený správní úřad. Je to Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a Český telekomunikační úřad. V působnosti ústředních správních úřadů je v současnosti 776 podřízených správních úřadů, dále organizační složky státu, které nejsou správními úřady a státní příspěvkové organizace. V ústředních správních úřadech pracuje přibližně 23 tisíc zaměstnanců. V celkem 776 podřízených správních úřadech pracuje dalších více než 77 tisíc zaměstnanců. Celkem jen ve správních úřadech pracuje ve službách státu více než 100 tisíc zaměstnanců.
Ústřední státní správa zajišťuje realizaci zákonů a činnost vlády. V rámci fungování ústřední státní správy existují některé nedostatky. ČR není extrémem a řada nedostatků existuje i ve vyspělých státech Evropy. Jisté je, že tyto nedostatky mají vliv na efektivitu realizace veřejných prostředků vydaných na činnost ústředních správních úřadů a mohou omezit přípravu a realizaci vládní politiky a kvalitu regulace ve společnosti. Zlepšování naší vrcholové státní správy je zájmem vlády.
Reforma veřejné správy byla připravena a zahájena v období let 1998 - 2002. Obecným cílem reformy veřejné správy je dosáhnout co možná nejlepšího fungování veřejné správy tak, aby efektivně sloužila občanům. Reforma má veřejnou správu zlepšovat změnou nebo výrazným zásahem do systému. Snahou je tedy nalézt optimální uspořádání veřejnosprávních orgánů, jejich působností a přehodnotit jejich zřizovatelské funkce k příspěvkovým organizacím (viz územní reforma, decentralizace, dekoncentrace). Důraz by měl být kladen na co možná nejefektivnější řízení procesů v rámci veřejné správy (zavádění moderních manažerských technik do veřejné správy, informatizace veřejné správy, odstranění duplicit, vyšší transparentnost procesů apod.). Výrazná pozornost reformy veřejné správy byla věnována nejprve oblasti územní veřejné správy. Reforma územní veřejné správy se zatím soustředila do dvou etap. V první etapě (rok 2001) vznikly kraje, jakožto vyšší územně správní celky. Ve druhé etapě (rok 2002) zanikly okresní úřady. Tento materiál se soustředí na oblast ústřední státní správy. Zabývá se procesy, které jsou nazývány reforma a modernizace ústřední státní správy.
Cíle reformy a modernizace ústřední státní správy
Obecným cílem reformy ústřední státní správy je zásahem do systému zajistit, aby ústřední správní úřady lépe prosazovaly realizaci zákonů a efektivněji sloužily vládě a společnosti. Mají být více orientovanými na kvalitu služeb a na výsledky. Zavedeny mají být nástroje umožňující systematické zvyšování efektivity vynakládání veřejných prostředků na činnost ústředních správních úřadů a nástroje zvyšující kvalitu služeb ústřední státní správy. Zlepšit se má realizace vládní politiky a kvalita materiálů předkládaných vládě ústředními správními úřady. Reforma má podpořit širší využití moderních technologií a manažerských metod řízení a zvýšit horizontální koordinaci ústředních správních úřadů.
Celková vize reformy ústřední státní správy je směrována v duchu reformy veřejných rozpočtů. Prioritou je zvýšení efektivity ústřední státní správy přechodem od nabídkového přístupu k poptávkovému, a to nejen při sestavování rozpočtu, ale především při celkové tvorbě priorit a cílů ústředními správními úřady. Výsledkem by měla být pružná a lépe komunikující ústřední státní správa, která bude lépe reagovat na průřezové a globální problémy. Běžně bude využíváno rozpočtování zaměřené na sledování cílů (účelů) a výkonů, audity výsledků a výkonů, včetně tzv. strategických auditů. Středem práce ústřední státní správy bude obecně lépe uspokojit požadavky občanské společnosti ve střednědobých výhledech.
1. Potřeba reformy a modernizace ústřední státní správy
Motto: Vláda potřebuje zkvalitnit služby a výstupy ústředních správních úřadů, na jejichž konci sama rozhoduje, a které financuje z veřejných prostředků.
Reakce na postupující globalizaci a "europeizaci". Vyspělé země v současné době zkoumají způsoby, jak přizpůsobit výkon moci, která byla občany poskytnuta jejím vládám, novým požadavkům. Jde například o vznik globálních problémů přesahujících hranice (demografické změny, změny klimatu, migrace), postupné předávání pravomocí nadnárodním institucím (EU) a rostoucí pocit odcizení občanů od politiky. Ústřední státní správa je klíčovým nástrojem, na který narůstají v tomto smyslu požadavky. Sílí potřeba vlády sjednotit své politiky v komunikaci s EU, samosprávami a občanskou společností. Stále častěji se vyskytují případy, kdy musí politická reprezentace nebo přímo státní správa velmi rychle reagovat na vzniklou situaci. Je třeba přizpůsobit komunikační nástroje a postupy, aby podporovali rychlou reakci.
Posílení partnerství mezi státní správou a samosprávami. Došlo k razantnímu přerozdělení výkonu veřejné správy mezi samosprávy a vládu. Státní správa předala velký rozsah působnosti (kompetence a zřizovatelské funkce) na samosprávy, tedy kraje a obce. Z ministerstev bylo převedeno na kraje celkem 2641 organizací, z toho cca 2400 z resortu školství (první etapa reformy, rok 2001) a ze zanikajících okresních úřadů bylo převedeno k 1. lednu 2003 na kraje dalších 551 organizací, z toho cca z 50% tvořily organizace poskytující sociální služby (druhá etapa reformy, rok 2002). Z orgánů státní správy (především okresních úřadů) přešlo celkem cca 13 tisíc funkčních míst na obce a další cca 2 tisíce funkčních míst na kraje. Při rušení okresních úřadů přebíraly tedy zřizovatelské funkce k mnoha organizacím spíše kraje, zatímco obce převzaly převážně správní činnosti. Při takto výrazném přerozdělení působnosti je fakt, že místní politiky jsou nezávislé ve svém rozhodování na vládě, velmi důležitý. Obce ani kraje nemohou být nuceny slaďovat své cíle a priority s vládou, mohou však být efektivně motivovány. Výraznější roli by mělo hrát vzájemné partnerství mezi státní správou a samosprávami. Je třeba posílit horizontální komunikaci v ústřední státní správě a přizpůsobit jí na komunikaci s územím a občanskou společností.
Větší podpora pro strategické rozhodování vlády. Současné mechanismy zadávání, kontroly a stanovování cílů je potřeba přizpůsobit současným požadavkům a modernizovat je.
Podpora pro realizaci reformy veřejných rozpočtů. Řízení je nutné zefektivnit a modernizovat tak, aby odpovídalo přechodu na poptávkový model řízení státní správy, ve kterém je rozhodující efektivita, tj. sledování cílů a výkonů, strategické řízení, střednědobé výhledy, strategické audity apod.
Zlepšení horizontální komunikace a koordinace v rámci ústřední státní správy. Je potřeba lépe ošetřit systém pracovních předjednání a kvalitnější přípravy podkladů pro vládu. Využívat nových informačních technologií a moderních metod řízení na všech úrovních státní správy.
Potřeba zlepšit kvalitu regulace a redukovat regulační znečištění. Každé nadbytečné administrativní zatížení občanů, podnikatelů a veřejné správy může brzdit ekonomický a sociální rozvoj společnosti.
Je potřeba efektivně koordinovat modernizaci ústřední státní správy. Je potřeba zajistit, aby byla modernizace systému ústřední státní správy do budoucna odborně i organizačně zajištěna. Aby se nové technologie a vývoj společnosti lépe a rychleji promítal i do ústředních správních úřadů a státní správy.
Efektivní systém ústřední státní správy je předpokladem pro efektivní práci moderních ústředních správních úřadů. Takové úřady slouží lépe občanům a vládě.
2. Východiska
Zpracovatel vychází z dosavadního vývoje v oblasti zlepšování státní správy. Byly vytvořeny organizační a koordinační kapacity, které v ústřední stáJiž v předcházejícím období probíhala příprava na změny ústřední státní správy, ale síly byly dosud soustředěny na dokončení územní reformy veřejné správy. Základními výchozími kroky jsou zejména:
Byly vytvořeny organizační a koordinační kapacity, které v ústřední státní správě dosud zabezpečovaly pouze územní reformu veřejné správy. Na ministerstvech pracují zaměstnanci, označovaní jako tzv. manažeři reformy veřejné správy.
Byl schválen zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). Z jeho obsahu vyplývá možnost podstatně větší unifikace organizačních struktur jednotlivých ústředních úřadů. Zvlášť významná je celková tendence k profesionalizaci výkonů ústřední státní správy a s tím související ustavení funkcí státních tajemníků v ministerstvech a v Úřadu vlády ČR.
Byla přijata celá soustava zákonů, které upravují provádění územní veřejné správy. Tím byla mimo jiné přesněji vymezena funkce ústřední státní správy a vytvořeny lepší předpoklady pro posílení její kvality na úseku činností, které souvisí s legislativou, s tvorbou strategií sociálního a ekonomického rozvoje ČR.
Bylo schváleno zřízení Institutu státní správy jako vrcholného vzdělávacího centra pro přípravu zaměstnanců ústřední státní správy.
Na Ministerstvu vnitra existuje úsek zabývající se reformou a modernizací veřejné správy, čímž byl vytvořen organizační a kapacitní předpoklad pro zajištění prací souvisejících s reformou modernizací veřejné správy.
Vznikem funkce ministra informatiky je vytvořen organizační předpoklad pro zvýšení účinnosti využití informačních technologií v ústřední státní správě.
Byla zpracována Zpráva OECD o reformě regulace v ČR obsahující doporučení pro další postup v oblasti reformy regulace.
Na Úřadu vlády zahájilo činnost Samostatné oddělení pro koordinaci reformy regulace a ústřední státní správy. Na úrovni Úřadu vlády tak byly zahájeny koncepční práce na zlepšování kvality regulace a ústřední státní správy, které již jinde v EU na této úrovni probíhají.
Byla přijata reforma veřejných rozpočtů a proběhly audity výdajů rozpočtových kapitol státního rozpočtu. Tak byl zahájen přechod od nabídkového přístupu sestavování rozpočtu k modernějšímu poptávkovému.
Vláda uložila vedoucí Úřadu vlády ČR prostřednictvím Generálního ředitelství státní služby koordinovat a metodicky zajistit provedení personálního a organizačního auditu v ústředních orgánech státní správy, v Českém telekomunikačním úřadu a v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a dále připravit Návrh postupu a hlavních směrů reformy a modernizace ústřední státní správy, obsahující vyřešení gesce a organizačního zabezpečení.
3. Postup reformy a modernizace ústřední státní správy
Proces bude průběžně řídit vláda. Politická podpora je pro úspěch projektu zcela zásadní.
Organizační zabezpečení
Proces využije dosavadních organizačních kapacit v ústředních správních úřadech, které byly vytvořeny za účelem reformy veřejné správy. Dojde k přeuspořádání dosavadní gesce za reformu veřejné správy a její koordinace. Gesci za reformu a modernizace ústřední státní správy a zodpovědnost za její koordinaci přechází z Ministerstva vnitra na Úřad vlády. Ministerstvo vnitra bude nadále gestorem za reformu územní veřejné správy.
Projektový tým navrhl, aby byl předseda vlády hlavním gestorem ze reformu a modernizaci ústřední státní správy ve vládě. Úřad vlády je pověřen převážnou částí prací na reformě a zabezpečí také koordinaci procesu.
Práce související s reformou a modernizací ústřední státní správy kladou obzvláště vysoké nároky na zaměstnance a týkají se celostátního systému ústřední státní správy. Jde o procesy koncepčního charakteru s vysokými nároky na mezioborovou koordinaci a schopnosti pracovat v týmu i samostatně. Vyžadovány jsou manažerské dovednosti, zkušenosti s moderními metodami řízení, ale zároveň znalost současné ústřední státní správy a jejích slabých míst. Je třeba nejprve vytvořit kvalitní odborný tým, který by se měl zabývat reformou a modernizací ústřední státní správy, což bude hned v úvodu nejobtížnější úkol.
Z těchto důvodů se počítá s přechodným obdobím, po které bude pracovní tým na Úřadu vlády sestaven a stabilizován. Současně budou probíhat všechny projekty podle plánu včetně jejich koordinace. První fázi přechodného období završí materiál, který předloží úřad vlády vládě v březnu 2005. Zde se mj. upřesní další postup, popíší případné problémy, slabá a silná místa procesu.
Projektové řízení a způsob koordinace
Princip řešení spočívá v uplatnění projektového řízení, které má do určité míry oslabit současné nedostatky v horizontální komunikaci mezi ústředními správními úřady.
Je navrženo celkem pět hlavních směrů, kterými se má reforma ubírat. A. racionalizace procesů v ústřední státní správě; B. zlepšení řízení v ústřední státní správě; C. zvýšení kvality ústřední státní správy; D. implementace služebního zákona; E. racionalizace financování ústřední státní správy. V rámci každého z uvedených směrů jsou navrženy konkrétní projekty A.1 až E.3. Každý projekt má parametry, jako jsou cíl projektu (popis), uvedení gestora, postup realizace, vstupy a výstupy a časový plán projektu.
V rámci každého projektu jmenuje gestor osobu vedoucího projektu, kterým se může stát vhodný expert působící ve službách gestora. Vedoucí projektu bude zodpovědný za průběh realizace projektu. Bude mít rovněž právo a povinnost o postupu prací a o případných problémech informovat ministra či vedoucího úřadu a v případě vážnějších problémů, které by mohly projekt ohrozit, informuje i Úřad vlády. Vedoucí projektu bude řešit vzniklé problémy a bude styčným místem pro úsek gestora reformy a modernizace ústřední státní správy. Úřad vlády bude evidovat všechny vedoucí projektů a koordinovat práce na reformě a modernizaci.
Úřad vlády bude ve věci reformy a modernizace ústřední státní správy svolávat koordinační pracovní porady na úrovni vedoucích projektů. Úřad vlády bude také informovat předsedu vlády a vládu o postupu prací na reformě a modernizaci ústřední státní správy a navrhovat řešení vzniklých problémů. Vrcholným pracovním orgánem bude tým na úrovni náměstků ministrů a vedoucích dalších ústředních správních úřadů (dále "Tým náměstků"), který bude projednávat postup a sledovat práce na reformě. Před projednáním výstupů z projektů vládou projedná návrhy tento tým a zaujme k nim stanovisko, o kterém Úřad vlády vládu informuje.
Při zpracování projektové dokumentace je povinností gestora vyčíslit administrativní a finanční náročnost a nároky na lidské zdroje potřebné pro zabezpečení a realizaci příslušného projektu.
Souvislosti a řešení odvozené z provázanosti územní veřejné správy s ústřední státní správou bude projednávat, pakliže si to situace vyžádá, vedoucí Úřadu vlády spolu s náměstkem ministra vnitra zodpovědným za reformu územní veřejné správy. Při širších průřezových vazbách a problémech svolá vedoucí Úřadu vlády Tým náměstků.
Pakliže se vyskytne případ, kdy se nepodaří dodržet termíny nebo jinou část zadání jednotlivých projektů a ohrožena tím bude i vzájemná propojenost projektů, přehodnotí harmonogram Tým náměstků, a navrhne řešení. Úřad vlády o návrhu a problémech vládu informuje.
Všechny návrhy spojené s reformou a modernizací ústřední státní správy, tedy i s vymezenými projekty, budou ústřední správní úřady zasílat v rámci meziresortního připomínkového řízení také Úřadu vlády. Stejně tak budou ústřední správní úřady sdělovat Úřadu vlády informace o realizaci projektů reformy a modernizace ústřední státní správy prováděných v jejich gesci. Podle potřeby, nejméně jednou za rok, zpracuje Úřad vlády stručný materiál, ve kterém bude vládu informovat o postupu reformy a modernizace ústřední státní správy. V případě nedostatků také navrhne vládě jejich řešení.
Časový horizont realizace
Graficky vyjádřený harmonogram reformy a modernizace ústřední státní správy je uveden na straně 29. Zde je uvedeno nejen chronologické členění a základní vazby mezi projekty, ale i členění podle jednotlivých oblastí. Na straně 30 je dále souhrnná tabulka výstupů z projektů.
Reálně lze dosáhnout cílů reformy a modernizace v delším, než střednědobém časovém horizontu. Realizace reformy je ukončena obdobím, kdy dojde k reorganizaci ústřední státní správy období let 2006 až 2007. Poté by měla pokračovat pouze modernizace ústřední státní správy.
Plán modernizace a její řízení bude probíhat na základě aktuálních priorit vlády. Vláda stanoví hlavní směry modernizace ústřední státní správy vždy na příslušné funkční období.
4. Hlavní směry reformy a modernizace ústřední státní správy
A. Racionalizace procesů v ústřední státní správě
Smyslem prací v této oblasti reformy ústřední státní správy je oprostit ministerstva od velké části operativních procesů a podpořit postupný přechod k poptávkovému sestavování rozpočtu. Bude nově nastaveno poslání a odpovědnost ústřední státní správy za hodnoty ve společnosti. Budou definovány a popsány procesy probíhající v současné ústřední státní správě a následně bude provedena racionalizace procesů s cílem zvýšit efektivnost a kvalitu služeb v ústřední státní správě. Vrcholem snažení by měla být komplexní reorganizace ústřední státní správy na základě nového zákona.
Měla by být podpořena lepší realizace auditu výsledků, výkonů a rozpočtování zaměřené na sledování cílů (účelů) a výkonů. Toto snažení by mělo přinést mj. efektivnější realizaci vládní politiky. Vláda by měla mít později možnost snáze vyhodnotit činnost jednotlivých ústředních správních úřadů.
Projekt A.1 Identifikace poslání (cílů) ústředních správních úřadů
Projekt A.2 Popis a analýza procesů v ústředních správních úřadech
Projekt A.3 Vypracování pravidel pro fungování tzv. agentur pro ústřední státní správu
Projekt A.4 Reorganizace ústřední státní správy
B. Zlepšení řízení v ústřední státní správě
Základní prioritou oblasti je potlačit tzv. resortismus a implementovat do ústřední státní správy moderní metody řízení a komunikace. Vybudovat a podpořit manažerské kapacity využívající moderních technologií a metod řízení pro celkovou změnu pojetí fungování ústřední státní správy od nabídkového k poptávkovému modelu. Dále zejména zajistit mechanismy a pravidla pro horizontální a vertikální komunikaci a koordinaci ústředních správních úřadů při přípravě politik a zákonů. Napomoci zavádění informačních a komunikačních technologií a s tím související zlepšení řízení znalostí.
Projekt B.1 Efektivní horizontální komunikace a podpora tvorby celostátních strategií
Projekt B.2 Moderní manažerské techniky v ústředních správních úřadech
Projekt B.3 Lepší koordinace ústřední státní správy směrem k územní veřejné správě
Projekt B.4 Řízení znalostí
C. Zvýšení kvality ústřední státní správy
S rostoucími nároky na výkon státní správy rostou požadavky na kvalitu a efektivnost jejího fungování. Oblast má za cíl zvýšit kvalitu výstupů státní správy, spočívajících ve standardizaci služeb, způsobu jakým státní správa zasahuje do práv a povinností občanů a v rozšíření kvalitních informačních a telekomunikačních technologií. Vysoká kvalita regulace je přitom jednou ze základních podmínek dobrého fungování ekonomiky.
Projekt C.1 Zavádění a rozvoj řízení kvality v ústřední státní správě
Projekt C.2 Reforma regulace v ústřední státní správě
Projekt C.3 E-government
D. Implementace a zlepšování státní služby v ústředních správních úřadech
Projekt D.1 Implementace služebního zákona
E. Racionalizace financování ústřední státní správy
Projekt E.1 Rozvoj finančního a výkonového managementu
Projekt E.2 Využití soukromých zdrojů pro veřejné investice
Projekt E.3 Sjednocení a prohloubení kontroly v ústřední státní správě
5. Rizika realizace reformy ústřední státní správy a jejich prevence
RIZIKO 1: Nejzávažnějším rizikem reformy by mohl být nedostatek podpory a odhodlání pro proklamované změny ze strany vlády jako celku. Dosavadní přístup státních úředníků svědčí spíše o metodě "pasivní rezistence" vůči modernizačním snahám v ústřední státní správě. PREVENCE: Není stanovena.
RIZIKO 2: Nedostatek vzdělaných a kvalifikovaných zaměstnanců. Sebelepší návrh reformy se neobejde bez dostatečně vzdělaných a kvalifikovaných zaměstnanců, kteří mohou být úspěšnými nositeli změn. V této souvislosti je dále nutné si uvědomit, že změny takového rozsahu, se kterými počítá návrh reformy, jsou v mnoha případech pro zaměstnance zcela novou záležitostí, tyto zaměstnance je tedy potřeba dostatečně vzdělat, ale také motivovat, což je záležitost dlouhodobá. PREVENCE: Plně aplikovat strategický přístup k řízení lidských zdrojů a zaměřit se na jejich dlouhodobé plánování.
RIZIKO 3: Nebude kompetenčně a organizačně dořešena meziresortní koordinace řízení reformy a modernizace ústřední státní správy nebo bude koordinace nedostatečná. PREVENCE: Do návrhu usnesení bylo zapracováno řešení gesce nad reformou a modernizací ústřední státní správy včetně organizačního zabezpečení procesu. Projektové řízení má zmírnit současná negativa v horizontální koordinaci a komunikaci ústřední státní správy. Riziko nedostatečné koordinace je mírněno také případným zásahem vlády do koordinačního procesu v případě potřeby.
RIZIKO 4: Převládá představa, že zvýšení účinnosti ústřední státní správy lze dosáhnout především (ne-li téměř výlučně) změnami v organizačních strukturách uspořádání ústřední státní správy, v počtu úřadů a ve změnách souvisejících s vymezováním kompetencí či změnou statutu úředníků. PREVENCE: Systemizace a přechod na nový systém statutu úředníků byly zakomponovány do reformy jako její součásti a vedle toho jsou v materiálu uvedeny další klíčové projekty, které je třeba zvládnout a které souvisí s metodami práce, komunikací, výkony atd.
RIZIKO 5: Předpoklad, že právní normy vyřeší řadu problémů za nás. V tom smyslu přeceňování významu zákonů na úkor využívání i jiných nástrojů, jako moderních metod řízení, motivace, osvěty, změny přístupu k řešení problému apod. V té souvislosti je podceňováno využití moderních metod managementu a marketingu ve veřejné správě, a to jak v přípravě rozhodnutí, tak ve způsobech sledování dosahovaných výsledků. PREVENCE: Vedle změn zákonů jsou uvedeny projekty zabývající se např. manažerskými metodami a moderním řízením.
RIZIKO 6: Nízká motivace vrcholových úředníků k reformě. I když je rozumné využívat poznatků o formách, nástrojích a metodách modernizace ústřední státní správy, které se vyvinuly a uplatnily ve vyspělých zemích, zvláště v zemích EU, nelze předpokládat, že nám tuto modernizaci zajistí zahraniční experti např. v rámci programu Phare nebo jiných programů. Celý proces musí být záležitostí každého pracovníka ústřední státní správy, a to od prací analytických až po práce realizační. PREVENCE: Metoda projektového řízení, která je na reformu ústřední státní správy uplatněna, spolu s jasným určením odpovědností a hodnocením úspěšnosti by měly zajistit potřebnou motivaci.
