Rozhovor s Pavlem Kysilkou: Seškrtáme bonusy, ale zvýšíme mzdy

* HN V následujících měsících odejde ze spořitelny 600 zaměstnanců, což je jedno z největších propouštění v historii. V situaci, kdy banka za loňský rok vydělala nejvíc v historii, je to paradox. Proč je to nutné?

My jsme loni dokončili řadu vnitřních změn jako uvedení několika nových značek na trh a centralizaci neobchodních činností mimo Prahu. Sešlo se několik věcí dohromady, díky nimž si můžeme propouštění dovolit. A protože je to shodou okolností v čase, kdy jsme oznámili hezké výsledky za loňský rok, tak to může vypadat jako paradox. Ale je to věc, která by nastala, i kdyby byly výsledky ještě lepší.

* HN: Z jakého důvodu?

Když nemusíte mít náklady, které neslouží ani klientům, ani pro vnitřní potřeby firmy, tak je nutné je limitovat. A je také hrozně důležité říct, že i kdyby ekonomika rostla pěti šesti procenty a bankovní byznys by se zvětšil, tak bychom zřejmě v některých oblastech stejně propouštěli, v některých nabírali a celkový počet zaměstnanců spořitelny by se třeba nezměnil. Vývoj celé ekonomiky bankám ale ani letos nedává příležitost k růstu. A tak jsme podobně jako některé další banky a velké organizace z jiných odvětví byli nuceni přistoupit k redukci počtu zaměstnanců.

* HN: Když tak úspěšné firmy, jako je ta vaše, propouštějí, nepřispívají k tomu, že ekonomika nemůže růst?

Makroekonomická čísla, jako je růst a nezaměstnanost, jsou součtem toho, co dělají jednotlivé firmy. Z definice máte pravdu. Ale firmy nepřistupují k úsporným opatřením, protože by si pouze nějak vyhodnotily svoji vnitřní situaci. Primárním důvodem je celkové ekonomické prostředí. A to stále provází stagnace a pokles ekonomiky, velmi nízká spotřebitelská důvěra, stagnující či nízká důvěra firem v budoucí vývoj a samozřejmě i omezená zahraniční poptávka.

* HN: Jak vidíte letošní vývoj?

Počítáme s poklesem čistých úrokových příjmů v sektoru až o pět procent. To je dané nízkými úrokovými sazbami a stagnující ekonomikou. Z čistě makroekonomických důvodů bude pokračovat i pokles poplatkových výnosů. A to nemluvím o různých iniciativách proti bankovním poplatkům. Pokud budou chtít banky udržet ziskovost, tak musí snižovat náklady. To je jednoduchá rovnice.

* HN: Když spořitelna naposledy masově propouštěla, tak uvedla, že k tomu přikračuje až v době, kdy ekonomika jeví známky zlepšení a je větší šance získat novou práci. Proč jste tak nepostupovali i tentokrát?

Je pravda, že rok 2011 byl prvním rokem, kdy si ekonomika po propadu prvně vydechla a přešla do stagnace. Jenže stagnace pokračuje. A i když jsou tu některé známky, že ve druhém pololetí by se hospodářství mohlo zlepšit – kupříkladu německý index IFO (ukazatel důvěry v německou ekonomiku, pozn. red.), což by mohlo zvednout poptávku po českém exportu –, tak v předpovědích na oživení jsem stále velmi opatrný. Ty musí potvrdit realita. Pro uplatnění lidí, kteří přijdou dočasně o práci, to může být ale dobrá zpráva, že by ji mohli získat snadněji.

* HN: Šéf Erste Group Andreas Treichl koncem února řekl, že skupina Erste Group chce mít letos náklady nižší než v roce 2012 a příští rok nižší než letos. Propouštíte na žádost Erste?

Celkové odhodlání v Erste Group udělat maximum pro dosažení dobrých výsledků je pro to podpůrné. Ale my to děláme čistě jako vlastní rozhodnutí na základě vyhodnocení situace v Česku.

* HN: Povedou restrukturalizační programy, další vývoj technologií a například změna chování klientů, kteří nepotřebují tak často chodit na pobočky, ke zmenšování bank?

To nemyslím. Když ale neporostou výnosy, tak nám racionalizační opatření dají šanci se zbavovat přebytečných kapacit. Jak v budovách, v IT, tak i v dalších oblastech včetně personálních. Jsou ale i trendy, které jdou jasně proti. Banky jsou vystaveny obrovskému tlaku mezinárodní regulace a reportování, které je naopak nutí v této oblasti navyšovat personální kapacity.

* HN: Která skupina profesí v bankách má do budoucna jistější zaměstnání?

Určitě ti, kdo jsou schopni vstřícného jednání s klienty, jsou spolehliví a vnímaví, umí se naučit nové produkty a zvládat všechny aplikace, které jsou k tomu nutné. Pak pracovníci v řízení rizik, kteří mají potřebné analytické schopnosti, a určitě lidé z IT. A dále také lidé v mimopražských regionech, kteří jsou připraveni pracovat v provozu, ale i všichni další, s nimiž banka stojí a padá.

* HN: V čem je jiná situace České spořitelny a Slovenské spořitelny? Ta snižování nákladů řeší jen škrty v provozních nákladech a tzv. přirozenými odchody zaměstnanců.

Slovenská spořitelna je v úplně jiné fázi vývoje. Ona si zásadním snížením počtu zaměstnanců prošla před několika lety, zracionalizovala všechny své kapacity, udělala velké množství inovací. A na trhu začala výrazně růst.

* HN: Minulý týden jste informovali, že vedle propouštění seškrtáte i další náklady a celkově ušetříte jednu miliardu korun. Jak to uděláte?

Celkem letos ušetříme dvě miliardy korun. Z toho půl miliardy v personálních nákladech. Nebudeme ale personální náklady snižovat jen propouštěním, ale i změnou průměrného platu pro některé kategorie zaměstnanců. Jde hlavně o zaměstnance ve vyšších platových kategoriích, kteří mají oproti trhu významně vyšší podíl bonusů, což není dobře ani z pohledu obezřetného podnikání a regulace. Objem bonusů snížíme a o něco budeme zvyšovat základní mzdy. Celkově ale uspoříme mzdové náklady.

* HN: Letošní dvoumiliardová úspora by představovala desetiprocentní snížení nákladů proti loňsku. Kde tu sumu vezmete?

Už na přelomu roku jsme věděli, že letošní náklady budou o jednu miliardu nižší. A to proto, že nás už nečekají tak velké investice, které byly spojené s loňskými imagovými kampaněmi na uvádění nových značek Erste Premier a Erste Corporate Banking. Lépe jsme také vysoutěžili ceny klíčových dodavatelů a jen na tom ušetřili další stovky milionů korun. Vedle toho je spousta dalších drobností napříč bankou, ve kterých jsme dál škrtali a které dohromady dávají tak velké číslo. Personální úspory tvoří čtvrtinu z celé té sumy. Snažili jsme se osekávat náklady co nejvíc jinde.

* HN: Proč jste v lednu vyplatili většinu bonusů za loňský rok, když letos potřebujete víc šetřit?

Za dobře odvedenou práci. Vyplacené bonusy jsou obsaženy ve výsledku roku 2012 a na letošní výsledek nemají žádný vliv.

* HN: Tak velké snižování nákladů plánujete na letošek, nebo na dva roky, jako je cílem Erste Group?

Snižování nákladů je nekončící příběh. Pokud se ptáte na to, jestli budeme pokračovat v tomto úsilí i příští rok, pak v tuto chvíli nevím. Nevidím tak daleko dopředu, abych věděl, jak se bude vyvíjet ekonomika a poptávka po bankovních službách. A vždycky říkám, že jsme připraveni růst v těch oblastech, kde nám to poptávka dovolí, nebo naopak nasazovat úsporná opatření, kde naše kapacity nejsou opodstatněné.

* HN: Jak se úsporná opatření promítnou do vašich letošních výsledků?

Samozřejmě že jedním z cílů úspor je i za stagnující poptávky po bankovních službách udržet naši ziskovost.

* HN: V rámci skupiny Erste je spořitelna největším přispěvatelem zisku, a co se týče nákladové efektivity (41 procent), je mnohem lepší než Erste v Rakousku. Nakolik se letošními škrty ještě vylepší nákladová efektivita vaší banky?

To číslo je fajn, ale loni jsme byli mimořádně úspěšní třeba v obchodování, to je velmi pohyblivá položka, se kterou nemůžeme natvrdo kalkulovat. Naše cílové číslo je do 42 procent, což je průměr za poslední roky.

* HN: Kam se v propouštění nejvíc soustřeďujete?

Budeme minimalizovat všechno, co není spojeno s klientským obchodem. Můžeme si to dovolit přímo na centrále v Praze, protože nezaměstnanost je tady nejnižší. Bude to po celé řídicí linii a nevyhne se to žádné struktuře v celé hierarchii. Pobočkové sítě se dotkneme jen minimálně a jen v místech, kde objektivně není dostatečná poptávka po bankovních službách a kde je další pobočka snadno dosažitelná. V pobočkách žádný jednorázový pokles nechystáme.

* HN: Chystáte se časem víc sáhnout do pobočkové sítě, když lidé stále víc služeb využívají přes internet a pobočky navštěvují minimálně?

Náš obchodní model se tomu už také zásadním způsobem přizpůsobil. Většina klientů přešla na internetové a mobilní bankovnictví, což cenově podporujeme. Zároveň vidíme velmi silný fenomén: klienti sice do poboček chodí méně než dříve, osobní poradenství ale potřebují. To se nám ukazuje jasně na našich výsledcích.

* HN: Jak budete řešit odstupné? Už jste se dohodli s odbory?

Zaměstnanci dostanou spravedlivou kompenzaci, ovšem ne nadstandardní. Součástí bude i pomocný balíček pro odchod či hledání nové práce. Více detailů nemohu prozradit, nejdřív to musíme říct zaměstnancům.

* HN: Vedle tlaku na snižování poplatků zesilují požadavky na vracení poplatků za účty ke spotřebitelským úvěrům a hypotékám. Zástupci různých iniciativ už začínají bankám posílat výzvy klientů ke zpětnému uhrazení poplatků. Dostali jste je?

Ano, prvních deset. Náš postoj k tomu je neměnný. Nevidím důvod, proč poplatky vracet. Jsou plně součástí ceny a uhrazují naprosto nevyhnutelné náklady banky. Celková cena, kterou klienti zaplatili, je stejná, ať už jsme jim k půjčce poplatek účtovali nebo ne. Banky mají nějaké náklady na celkovou službu, a jestli je rozdělí do dvou cen, nebo jsou v jedné, to nic nemění na tom, kolik za ni klient nakonec zaplatí. Ekonomické opodstatnění zpětného vracení je jednoduše nesmysl. Do budoucna si umím představit, že vývoj tvorby cen může jít dvěma směry. Buď klienti budou preferovat model jedné ceny, ve kterém nepoznají, co je cena peněz a co jsou další náklady banky. Nebo to zůstane jako dosud. Ale znovu říkám, rozdíl bude jen v tom, jakou klient dostane informaci, za co platí. Ne kolik ho to bude stát.

* HN: Jak postupujete, když se na vás obracejí klienti s žádostí o navrácení poplatku za vedení účtu?

Vysvětlujeme jim současnou cenovou strukturu a její férovost a to, že nevidíme jediný právní, ekonomický či etický důvod, proč poplatky vracet.

* HN: Některé banky ale od nich ustupují a nepromítly je do výsledné ceny. Co o tom soudíte?

To je tržní ekonomika. Jestli je některá skupina schopna snížit si tak prudce náklady, že může jít dolů s cenou, pak ty ostatní jsou nuceny se přizpůsobit, protože by jinak přišly o obchod.

* HN: Vycouváte z sKarty, když se z ní teď má stát jen identifikační karta bez platební funkce?

Před pár dny jsme dostali oficiální znění navrhovaných změn z ministerstva práce, které teď studujeme. Na to ještě neumím odpovědět.

* HN: Jaké vidíte jiné možnosti než odpis nebo vyžadovat od státu náhradu?

Ve smlouvě, kterou jsme uzavřeli na základě vítězství v tendru, se jednoznačně mluví o tom, že pokud by ministerstvo zásadním způsobem změnilo projekt sKarty, tak to otevírá jednání o kompenzacích za náklady.

Publikováno v HN, 13.3.2013