Rozhovor s Pavlem Kysilkou: Růst hypoték v Česku je pod drobnohledem zahraničních investorů

* Když jste se začátkem roku vyjadřoval k výhledu české ekonomiky, říkal jste, že takovou nejistotu ohledně možných scénářů vývoje jste v profesní kariéře nezažil. A že může nastat příjemné překvapení ve formě růstu ekonomiky i pesimistická varianta recese. Jaká je situace teď?

Platí, že i když firmy mají zakázky, tak se jim nechce nikam investovat a ani domácnostem se nechce utrácet. Přitom česká ekonomika má podobně zdravé parametry jako v letech 2006 a 2007, kdy rostla skoro o 7 procent. Jenže v hlavách lidí i firem přežívá nedůvěra ve vývoj v eurozóně. Stále si umím představit optimistický i negativní scénář vývoje české ekonomiky. Ostatně údaje, které přicházejí ze světa, jsou i nyní nejednoznačné a k nim se přidala nervozita ohledně Španělska. A Česko je také pod mnohem větším drobnohledem, i když naše makroekonomická situace je dobrá.

* Pod drobnohledem?

Pozornost analytiků a investorů se upřela na hypotéky, které způsobily problémy španělským bankám. Do Česka teď jezdí zkoumat, jestli je růst hypoték zdravý, jestli nevzniká cenová bublina na trhu nemovitostí a jak se hypotéky splácejí.

* Máte také obavy z cenové bubliny na nemovitostním trhu?

Ne, o tom nejsou žádné signály. V Česku nejsou obrovské zásoby neprodaných nových bytů a velká část hypoték se využívá k nákupu secondhandových bytů. U některých částí nemovitostního trhu došlo ještě vloni k poklesu cen. Myslím, že pro další zlevňování nemovitostí už není prostor.

* Je silný růst hypoték v Česku důsledkem uvolnění podmínek půjček?

V České spořitelně jsme posuzování klientů nezměkčili. Máme zdravé portfolio starých i nových hypoték. Za naším úspěchem stojí zjednodušení a zkrácení procesu vyřizování a čerpání úvěru. Samozřejmě, hypotéky jsou levné, takže lidé, kteří si na začátku krize dali pauzu, toho využívají.

* Přetrvá ten silný zájem?

Já nemám odvahu to předpovědět. Už na letošek jsem byl skeptičtější. Myslel jsem, že silný závěr loňského roku způsobilo očekávané zvýšení DPH. Ten efekt jsem přecenil.

* Z výsledků spořitelny za 1. čtvrtletí je vidět i růst firemních úvěrů. Není to v rozporu s vaším tvrzením, že si firmy skoro nepůjčují?

Mluvil jsem obecně. Nám se díky komplexní nabídce služeb a poradenství docela daří. Ale je to na úkor některých bank.

* Jak v tak nejisté době pokračuje plán na největší změny v historii České spořitelny, které jste drobným klientům na letošek slíbil?

Už jsme začali. Teď jsme představili nový servisní model pro nejmovitější klienty a tu změnu jsme zdůraznili i změnou značky. Pobočky Erste Premier se rozšíří, do konce roku 2014 jich bude dvacet. Chceme je mít v každém velkém městě.

* Odstranili jste ze značky Premier Českou spořitelnu kvůli lepší image?

To ne, ale z průzkumu vyšlo, že Erste je pro tento typ klientely atraktivní značka. Poukazuje na jedinečnost, exkluzivitu, špičkové poradenství. Značku České spořitelny chceme naopak posilovat. Ale bude tam, kde ji klienti chtějí.

* A co vaši běžní klienti?

Pro ty budeme mít dva různé modely obsluhy. První reálnou změnu uvidí na podzim. Půjde o nový koncept pro klienty, kteří mají rádi snadnost, rychlost, bezpečí a potřebují se víc obeznámit se základními bankovními pojmy. Tomu bude odpovídat produktová nabídka, obsluha a uspořádání pobočky. Chtěli bychom, aby se v ní cítili jako doma, aby tam chodili rádi jako třeba do Ikey. Druhý nový koncept bude pro klienty, kteří jsou zběhlejší ve finančních produktech a chtějí komplexnější plánování budoucích potřeb celé rodiny. U tohoto konceptu zvýrazníme změnu i novým názvem.

* Chystáte tedy „banku“ pro masovou klientelu a „banku“ pro lidi, kteří chtějí přebytečné peníze investovat? Jak se klienti dozví, do které patří?

Klienti budou mít na výběr. Například i bohatší klienti nám říkají, že jim více vyhovuje jednoduchost, snadnost, rychlost a příjemné rodinné prostředí. Budeme se klientů postupně ptát – na pobočce nebo po telefonu, jaký typ jim víc vyhovuje.

* Budete mít jiné pobočky pro masovou a bohatší klientelu?

Ne, budou chodit většinou na stejnou pobočku. Ale uvnitř budou mít ty služby oddělené.

* Jak daleko je idea zcela samostatné internetové banky, kterou jste chystali pro lidi, co rádi utrácejí a vadí jim název Česká spořitelna?

Směr takzvaného easy bankingu dál držíme. A chystáme nabídku zřídit si levný elektronický účet bez návštěvy pobočky, snadno získat půjčku či založit vklad. Jen stále nevíme, jestli ho představíme jako samostatnou banku, nebo to bude banka v bance.

* Kdy se rozhodnete?

Koncept easy banky už v nabídce částečně máme. Pro iPhony máme mobilní banku a budeme ji letos rozvíjet pro další typy telefonů. Brzy přijdeme i se změnou internetového bankovnictví. Klienti, kteří preferují on-linové služby, si vyberou, jak si ho lépe poskládají. A pak uvidíme. Žádný termín k rozhodování nás nepálí.

* Bude mít on-line banka spořitelny podobnou nabídku, jako mají nové internetové banky?

Všichni se inspirujeme u stejného zdroje. Některé banky nasadily ten model dřív, protože ho budují na zelené louce. Myslím, že úspěšnější může být ve velké bance. Ta jej uplatní u klientů, které už má.

* Před rokem jste mluvil o nutnosti spojování bank s firmami z jiných sektorů, které podpoří růst výnosů. Už se něco rýsuje?

Něco je ve stadiu zrodu, už připravujeme i něco velkého. Zatím s tím jít ven ale nemůžeme.

* Banky vloni přišly s bezkontaktními platbami a službami v mobilech. Je na obzoru podobná vlna novinek?

Technologie teď na další průlom neukazují. Ale jejich využití v mobilech a na internetu není vyčerpané. Budou se hledat snadnější a rychlejší aplikace, běžné služby se z poboček ještě víc přesunou na on-line a technologie se víc uplatní v informování a marketingu. Může se stát, že když za rok půjdete kolem pobočky, přijde vám esemeska, že tam na vás čekají. Nebo vás po přihlášení do mobilní banky a na internet bude čekat nabídka podle toho, co jste na aplikaci dělali předtím. Ty služby umíme a rozhodujeme se, do kterých jít.

* Nedávno vláda schválila návrh zákona, který od roku 2015 umožní bankám začít se stavebním spořením za výhodnějších podmínek investování než stavebním spořitelnám. Začleníte Buřinku do banky, když je to ekonomiky výhodnější?

Je to jedna z reálných možností, zatím jsme se tím moc intenzivně nezabývali. Vedle ekonomiky v tom bude hrát roli i fakt, že klienti si zvykli na nějakou instituci a že si vydobyla důvěryhodnost.

Publikováno v HN, 2.5.2012