Rozhovor s Pavlem Kysilkou: Chceme, aby lidé sKartou platili

Projekt sKarty, přes kterou se postupně mají začít vyplácet všechny nepojistné sociální dávky, s sebou nese negativní nádech. A stín dopadá na Českou spořitelnu (ČS), kterou ministerstvo práce vybralo na základě soutěže. „Chystáme kampaň, která lidem vysvětlí výhody používání sKarty,“ slibuje Pavel Kysilka, generální ředitel spořitelny, banky s největším počtem klientů u nás.

* Kolik Česká spořitelna vydělá na tom, že spravuje sKartu?

Moc na tom nevyděláme, a navíc jenom dlouhodobě a jenom tehdy, když budou držitelé sKaret ochotni a připraveni se učit kartou platit u obchodníků místo hotových peněz. Nebylo terno vyhrát tu soutěž vypsanou pro banky. Problém by byl to prohrát. Protože budoucích potenciálních držitelů sKarty je hodně a každá banka si chce ochránit svůj kmen klientů.

* Hodláte tedy vydělávat na poplatcích, které hradí obchodníci za přijímání karty?

Ano, na tomto. Protože držitel se k penězům na kartě může dostat úplně zadarmo, aniž by nám něco platil. Placení kartou je pro držitele také zdarma, ale obchodník nám z toho dává malinký poplatek.

* Kolik jste do projektu investovali a v jakých řádech na tom tedy vyděláte?

Už teď jsme proinvestovali tolik, kolik stát ročně ušetří na systému, tedy čtvrt miliardy; a bude to víc, něco přes 300 milionů. Počítáme s návratností za 12 let, navíc za předpokladu, že pětina objemu by se utratila za transakce s sKartou v obchodech.

* Česká spořitelna vyhrála soutěž s velkým náskokem před konkurenční ČSOB a KB a výrazně jí nahrálo kritérium počtu bankomatů. Vzbuzuje to dojem, že vám byla soutěž psána na míru.

Počet bankomatů bylo jedno z rozhodovacích kritérií, což byla naše přednost. Nebylo to připravené na míru, tvrdě jsme o vítězství bojovali.

* Ve smlouvě máte napsáno, že „vycházíte z očekávání, že ministerstvo plánuje prostřednictvím sKarty provádět výplatu důchodů“. Jenže co když to vláda nakonec neschválí? Jaké z toho budou pro stát plynout důsledky?

Není to právně závazné, pro nás bylo důležité vědět, zda systémy máme připravovat čistě na výplatu nepojistných dávek, anebo i pro rozšíření na jiné dávky či funkce. Chtěli jsme vědět, jestli taková vůle existuje, a oni řekli, že se o tom uvažuje. Ministr (Jaromír Drábek, pozn. red.) mi řekl, že nic není rozhodnuté a že s tím nemůžeme počítat. Pokud by nám ministerstvo řeklo, že o výplatě jiných dávek přes kartu neuvažuje, systém bychom dělali méně robustní.

* V jakém horizontu jste s důchody počítali?

O žádném horizontu jsme neuvažovali.

* Ve smlouvě máte také napsáno, že „v dobré víře vycházíte z informací ministerstva“, že přes sKartu půjde 98 procent objemu všech nepojistných dávek. Kdyby teď poslanci rozhodli, že sKarta bude dobrovolná, a část dávek přes kartu nešla, bylo by to porušení smlouvy?

Pokud se změní zákony, které by rámec výplat změnily, musíme s tím počítat. Pro nás to bylo důležité orientační číslo, pro počítání návratnosti projektu a pro nastavení, jaký počet klientů by náš systém měl být schopen obsloužit. Samozřejmě máme připravené kroky, abychom sKartu udělali atraktivní pro držitele a ti ji sami chtěli držet a používat.

* Takže si umíte představit, že velká část rodičů na rodičovské dovolené, kteří jinak žádné dávky neberou, by se kartou vůbec nemusela zabývat?

Tohle si umíme představit. To není porušení smlouvy. Ministerstvo se zavázalo pouze k tomu, že ono samo neudělá jednostranný akt, který by porušil smlouvu. Navíc když si smlouvu přečtete, žádné sankce tam nejsou. V takovém případě si sedneme ke stolu, smlouva nám to umožňuje řešit dohodou.

* Co považujete za plusy vašeho vítězství v tendru na sKarty?

Jsme přesvědčeni, že stát bude pokračovat v elektronizaci státní správy ve všech směrech. Pro nás to byla příležitost, jak si to osahat a získat zkušenosti, zároveň na tom neprodělat. Je to pro nás strategicky důležitá věc, být u toho.

* Projekt sKarty vnímá veřejnost negativně. Neobáváte se, že spojení s ní České spořitelně poškodí image u lidí?

Ano, poškození image se na nás nepřímo a nezaslouženě může přenést. Nikdo ale nemůže říci jedinou konkrétní věc, kterou bychom porušili. My jsme ten systém nenavrhovali, naopak ministerstvo si dost tvrdě nadiktovalo své představy. Žádná z bank neměla možnost ovlivnit model ministerstva. Chystáme kampaň, která seznámí veřejnost s výhodami sKarty.

* Jak bude vypadat?

Věci budeme postupně zveřejňovat, jak je budeme uvádět v život. Už v létě jsme řekli, že domlouváme partnery, kteří nabídnou slevy držitelům sKarty, když si u nich nakoupí. Zatím nebudu prozrazovat, kdo to je. Věřím, že v krátké době pozitivní věci převáží a celý projekt sKarty ztratí negativní nádech.

* Po převzetí sKarty už lidem ministerstvo nebude posílat peníze složenkou zdarma. Jenže lidé jsou na to zvyklí, 40 procent nepojistných dávek jde poštovní poukázkou. Nabídne jim ČS možnost složenky za poplatek?

K samotnému produktu sKarty tato služba k dispozici není, ale lze to pro klienty zajistit právě přes osobní účet. Umíme posílat peníze na složenku, ale využívá to necelých 600 klientů. Je tam poplatek v řádu desítek korun. Jsme přesvědčeni, že většina lidí může sKarty využívat. Soutěž mezi složenkou a sKartou se odehraje na bázi porozumění výhodám sKarty.

* Co kontrola využití některých dávek? Tedy toho, za co lidé utrácejí, bavíte se o tom s ministerstvem?

Ověřování účelovosti dávek nebyla součástí výběrového řízení, mělo to být řešeno jiným systémem. Myslím, že od kontroly toho, co si lidé za dávku koupí v obchodě, ustoupilo. Některé informace nicméně před odchodem platby z sKartového účtu podle smlouvy posíláme ministerstvu k ověření. Identifikujeme kód obchodníka, kterého může MPSV zamítnout ve svých systémech. Týká se to například zákazu placení kartou u provozovatelů barů či kasin.

* Zatím jsou to především úředníci úřadů práce, kdo seznamuje lidi s fungováním sKarty, zabírá jim to hodně času. Snaží se ČS takto ušetřit na svých lidech, kteří by to jinak museli dělat?

Kdokoliv k nám může dojít na pobočku a zeptat se. Stačí zajít k informačnímu stolku, případně jít na přepážku, kde dělají bezhotovostní operace. Jedna z věcí, které nás k sKartě zajímají, je, že nás lidé budou navštěvovat a budeme jim moci nabídnout informace a služby. Výdejní místa sKaret jsou nicméně i nadále úřady práce.

* Jak moc lidé využívají call centrum k sKartě?

Hodně, máme asi 1 200 hovorů týdně.

* Nebojíte se toho, že vám sKarta dá punc banky pro chudé? Nezmaří to vaši snahu zacílit i na bohatší klientelu?

Nebojíme se toho a jsme hrdí, že umíme obsloužit veškerou šíři segmentu. ČS vznikla jako banka pro lidi, o které do té doby žádné banky neměly zájem.

Publikováno v MF Dnes, 6.11.2012