Rozhovor s Pavlem Kysilkou

Libuše BAUTZOVÁ, redaktorka
--------------------
Jen málo lidí se může pochlubit tím, že jsou oficiálně podepsáni na nějaké bankovce. Pavel Kysilka k nim patří. Jeho podpis coby tehdejšího šéfa centrální banky zdobí českou dvousetkorunu. Kysilka řídil banku v první polovině roku 1998, když se tehdejší guvernér Josef Tošovský stal na čas předsedou vlády. Pavel Kysilka absolvoval pražskou VŠE, v letech 1986 až 90 pracoval v Ekonomickém ústavu ČSAV. Po příchodu do České národní banky byl jedním z těch, kdo dělili československou měnu a zaváděli českou korunu. Koncem devadesátých let byl viceguvernérem centrální banky.

Pavel KYSILKA, viceguvernér ČNB
--------------------
Koruna je nadhodnocena z pohledu dlouhodobé výkonnosti české ekonomiky.

Libuše BAUTZOVÁ, redaktorka
--------------------
Po odchodu z ČNB působil Pavel Kysilka několik měsíců v Erste Bank Sparkassen, která se ucházela o koupi státního podílu v České spořitelně a když rakouská banka spořitelnu získala, řídil mimo jiné integraci nové dcery do skupiny Erste. V České spořitelně pracoval jako hlavní ekonom.

Pavel KYSILKA, hlavní ekonom, ČS, a. s.
--------------------
Vstup do Evropské unie neovlivní příliš životní úroveň.

Libuše BAUTZOVÁ, redaktorka
--------------------
V roce 2004 se stal členem představenstva. Od ledna letošního roku je generálním ředitelem a předsedou představenstva. Mimo jiné je také členem poradní skupiny NERV.
Pane řediteli, co si myslíte jako jeden ze členů NERVu vůbec o významu práce této poradní skupiny?

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel, Česká spořitelna
--------------------
Tak už to, že jsem členem, tak svědčí o tom, že si myslím, že smysl má a samozřejmě je na vládě, co si od doporučení NERVu vezme, nebo ne a myslím, že je dobře, když veřejnost, politici, ale i odborníci slyší názor někoho, koho třeba uznávají a o kom vědí, že se té dané oblasti věnuje už nějakou dobu a vede o ní diskuse.

Libuše BAUTZOVÁ, redaktorka
--------------------
Měl jste možnost účastnit se nějakých diskusí o přípravě penzijní reformy, ať už v rámci NERVu, nebo, nebo někde jinde?

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel, Česká spořitelna
--------------------
Já nejsem přímo v té skupině, která by se zabývala penzijní reformou, ale samozřejmě vždycky ty výsledky těch jednotlivých pracovních skupin potom chodí do takzvaného pléna NERVu, kde, kde diskutujeme a potom skutečně takovýto výsledek se stává tím doporučením, které vláda zváží a může je přijmout, nebo nemusí.

Libuše BAUTZOVÁ, redaktorka
--------------------
Tak jenom stručné zhodnocení, co si myslíte o tom, jak je teď nastíněna důchodová reforma?

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel, Česká spořitelna
--------------------
Během posledních dnů a týdnů se z toho stalo trošku kontroverzní téma a já bych hrozně rád zase vrátil tu diskusi trošku, trošku na zem a myslím, že všichni bychom měli v prvé řadě ocenit, že vláda má odvahu tedy to téma otevřít a seriózně o něm debatovat. A co se týká těch konkrétních návrhů, samozřejmě asi budou procházet ještě nějakou diskusí a předtím jste se ptala na NERV, tak NERV určitě vydá nějaké svoje konsolidované stanovisko o tom, jak by mohla penzijní reforma a penzijní systém budoucí vypadat.

Libuše BAUTZOVÁ, redaktorka
--------------------
Bankovním domům se na tom určitě líbí to, že vznikají ty nové, ty prostřední pilíře, na kterých určitě budou nějak participovat, požádá i spořitelna o licenci, aby mohla zřídit nový fond penzijní ...

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel, Česká spořitelna
--------------------
Určitě, my sledujeme, co se, co se připravuje a samozřejmě, samozřejmě, jak říkám, chceme aktivně participovat.

Libuše BAUTZOVÁ, redaktorka
--------------------
Někteří ekonomové tvrdí, že v Česku jsou banky velmi konzervativní a že se to projevuje mimo jiné tím, že nepůjčují peníze, tolik, kolik by měly a zejména malým a středním firmám.

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel, Česká spořitelna
--------------------
To je zajímavé, že, že jako některým ekonomům brzo otrnulo po krizi, jestli chceme mít banky, které nejsou konzervativní, tak se můžeme vrátit do situace amerických bank před třemi roky, které způsobily finanční krizi a také jako se musíme podívat na to, proč český bankovní sektor nepotřeboval ani jednu korunu od nás všech, od daňových poplatníků a od vlády, proč prošel vlastně krizí bez, bez ztráty kytičky.

Libuše BAUTZOVÁ, redaktorka
--------------------
Další názor je ten, že banky dosahují velkých zisků, ale všechny je přelévají nebo většinu z nich přelévají do zahraničí proto, že tady na českém trhu nenacházejí dost příležitostí, kam je investovat. Je to podle vás pravda?

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel, Česká spořitelna
--------------------
V našem případě to není pravda samozřejmě, protože ..., samozřejmě, že část zisku si bere oprávněně vlastník nebo vlastníci, ale obrovská část našich zisků zůstává zde u nás - v České republice nebo specificky v České spořitelně a slouží nám na to, abychom právě rozšiřovali náš klientský byznys.

Libuše BAUTZOVÁ, redaktorka
--------------------
Česká spořitelna je jedním ze tří největších bankovních domů v Česku, a pokud jde o drobnou klientelu, patří jí stále prvenství. Má nejhustší síť poboček a bankomatů a vydává nejvíce platebních karet. Kromě standardních bankovních služeb nabízí prostřednictvím svých dceřiných společností stavební spoření, hypotéky, penzijní připojištění, je významným obchodníkem s cennými papíry, poskytuje speciální služby privátního bankovnictví a další. Celkem má finanční skupina České spořitelny okolo 5 milionů 300 tisíc klientů. Na přelomu roku oznámila pětiprocentní redukci počtu zaměstnanců. Od roku 2000 je Česká spořitelna součástí Erste Group významného hráče na středo a východoevropském trhu se 17,5 milionem zákazníků.

Před časem se zdálo, jakoby všechny banky chtěly vyhnat všechny klienty pryč z poboček, jakoby s nimi nechtěly mít vůbec nic společného, teď se mi zdá, že ten trend trochu polevil, je to tak, že banky přišly na to, že přece jenom ten styk klienta s bankéřem je k něčemu dobrý?

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel, Česká spořitelna
--------------------
My jsme na ty pověsti nikdy, nikdy nevěřili, ani já jsem na ně nevěřil, ale co, co nám docházelo a co se dneska, dneska jasně ukázalo jako správná cesta, že musíme klientům nabídnout různé cesty v bance. A my jsme jasně šli touhle tou cestou, vlastně my jsme dobudovávali a přetvářeli, stále restrukturujeme pobočkovou síť, co jsme udělali letos, je hrozně oceňovaná věc ze strany klientů, zavedli jsme takzvané mobilní pobočky, je to vlastně jakýsi pojízdný, jako pojízdný velký kontejner, taková, když jsem byl malý kluk, tak to byla pojízdná prodejna třeba na Vysočině, která vozila každý týden potraviny blíž, blíž klientům, takže my, my kopírujeme tuhle tu cestu a umíme zajet i za klienty do míst, buď kde pobočka nefunguje, anebo kde ji třeba rekonstruujeme a opravujeme, nebo do míst, kde se zrovna shromáždilo velké množství klientů, to zas můžou být nějaké velké akce, festivaly a tam je, tam je obsloužit, takže tohle je docela, docela zajímavá věc a máme na to hrozně příznivé ohlasy.

Libuše BAUTZOVÁ, redaktorka
--------------------
Vy také jako první, možná jako první z českých bank přijdete na podzim s takzvanou bezkontaktní kartou, co si od toho slibujete?

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel, Česká spořitelna
--------------------
Je to zase zajímavá služba pro klienta, je to hrozně pohodlná věc, v podstatě bez, bez potřeby projíždění nějakými čtečkami a tak si klient vlastně může, může zaplatit nákupy v nějakých malých částkách, je to pohodlná záležitost, je to, je to bezpečné, děláme to proto, že jsme přesvědčeni, že to je jasný trend, půjde tudy celý svět a samozřejmě, že nás těší, že budeme, že budeme mezi prvními v Evropě, nebo první třeba v České republice.

Libuše BAUTZOVÁ, redaktorka
--------------------
Jak dnes vypadá zájem podniků o úvěry od České spořitelny a od bank vůbec?

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel, Česká spořitelna
--------------------
Firemní sektor v Česku byl vlastně první z větších sektorů, který se dostal z krize a vidíme na našich klientech, že mají zaplněné objednávkové knihy a co je, co je zajímavé, tyhle ty firmy byly během, během krize schopny i přizpůsobit svoje vnitřní hospodaření změněné situaci, to znamená, udělaly rozsáhlé programy na, na omezení zbytečných nákladů, samozřejmě omezily i investice, vyčerpaly zásoby. Teďka znovu, znovu dočerpávají zásoby, intenzivně vyrábí a ta potřeba úvěrů trošku přesto klesla, právě proto, že byly schopny si, si ušetřit na nákladech.

Libuše BAUTZOVÁ, redaktorka
--------------------
Dá se říct, co pro vás bylo nějaké poučení a co se změní poté, co krize snad odezní?

Pavel KYSILKA, předseda představenstva, generální ředitel, Česká spořitelna
--------------------
Těch poučení je mnoho, když se podíváme na to, jak vznikla krize, asi to poučení je nenechat se nikdy zmasírovat lacinými populistickými tlaky ze strany neodpovědných politiků, kteří americké banky natlačili do toho, že půjčovaly, půjčovaly na bydlení lidem, kteří se tím dostávali vlastně nakonec do, do obrovských problémů. Další, další poučení je v tom a toho se držíme zuby nehty, že nesmíme prodat nikdy jakýkoliv produkt klientovi, jehož riziko on nezná a kterému nerozumí a navíc riziko, kterému nerozumíme my. Takové je to pravidlo, ale zároveň kromě toho, že je velmi etické, tak, tak je i finančně velmi odpovědné, protože takovýmto přístupem banka chrání sebe, ale chrání i klienty.

ČT 24, Ekonomika, 23.3.2011