Rozhovor s Pavlem Kysilkou

Pesimismus, který ovládal českou společnost v posledních letech, začíná podle Pavla Kysilky, šéfa České spořitelny, ustupovat. Zda oživení ekonomiky vydrží, bude podle něj záviset především na zahraničních vlivech. „Kdyby jen trochu ochablo oživení v Německu a růst v Číně, Latinské a Severní Americe nebo v Indii, tak to tady ucítíme během týdnů,“ říká.

* HN: Jak vidíte další vývoj české ekonomiky?

V letošním roce dojde k malému oživení, které je zatím vidět spíš na chování domácností a lidí než na číslech. U domácností je viditelná malinko větší ochota utrácet a spotřebovávat. A i firmy se opatrně vrací ke svým někdejších investičním záměrům. Jestli jsou tyto první signály udržitelné, to teprve uvidíme. V druhém pololetí tedy čekáme mírné oživení, pokud jde ale o celý rok, tak česká ekonomika vykáže ještě pokles. V příštím roce pak očekáváme její mírný růst.

* HN: Jak se bude dařit českým bankám, je reálné, že by se v horizontu několika let vrátily rekordní zisky let minulých?

V dohledné době příštích dvou tří let to vůbec nepřichází v úvahu. Tržní úrokové sazby se sice zvýší a bude jen otázkou času, kdy to budou následovat i centrální banky, ale taková růstová a bezstarostná ekonomická situace, která tu byla před rokem 2008, se opakovat nebude. Navíc se ukázalo, a to teď nemluvím o Česku, že ta rychlost a optimismus byly nezdravé, a tudíž neudržitelné. Růst byl uměle vyhnaný uvolněnou politikou centrálních bank, vznikla bublina na realitním a akciovém trhu, a ani bych nechtěl, aby se tato doba vrátila. Byla to tak rychlá jízda, že byla pro ekonomiku nebezpečná.

* HN: Kdy čekáte, že ČNB zvýší sazby?

Nemůžu mluvit za centrální bankéře, ale nečekám, že by v dohledné době zvažovali jejich zvýšení.

* HN: Sazby, za které si banky půjčují mezi sebou, rostou, kdy tedy banky zvednou úroky na úvěrech?

První signály třeba na hypotečním trhu jsou již viditelné.

* HN: A pokud jde o firemní úvěry?

Nemyslím si, že u kvalitních klientů je nyní prostor pro růst sazeb. Kvalitní klient si dnes vybírá ze tří čtyř hlavních bank.

* HN: Proč česká ekonomika tolik zaostává za ekonomikami okolních států?

Navzdory zdravé finanční situaci firem, domácností a státu, slušné exportní výkonnosti, nerostoucí nezaměstnanosti a navzdory relativně nízkému zadlužení všech sektorů ekonomika neroste. Jsou za tím psychologické důvody, které ekonomové těžko určují. Někteří pozorovatelé to svalují na média, která šíří negativní pohled na budoucnost, někteří to přičítají nejasnému politickému výhledu, s kterým jsou spjaty nejistoty ohledně budoucí hospodářské politiky.

* HN: Nemůže být za neochotou utrácet i ostrá polarizace české politické scény a neochota se shodnout na základních otázkách, například daňové politiky?

Je to jedno z přijatelných vysvětlení. Ostrá polarizace tu je, dá se ostatně i měřit obsahovým průnikem politických programů stran. A ten je u nás velmi malý. Zároveň je tu velká politická polarizace celé společnosti. Zjevně tu také chybí představa nějakého společného národního zájmu. Neumíme se sjednotit ani na tom, jakou roli máme hrát vůči EU a v ní, natož na nějakém domácím politickém programu. To snižuje jistotu a predikovatelnost věcí ze strany domácností i firem.

* HN: Myslíte, že v naladění společnosti něco změní volby?

Volby samozřejmě mohou náladu změnit, záleží ale na jejich výsledku. Důležitá bude i rétorika budoucí politické garnitury. Rétorika té předešlé byla totiž poměrně dost pesimistická. To hodně zmrazilo chuť lidí utrácet a firem investovat tak, jak byly zvyklé dříve.

* HN: Byla to spíš pesimistická rétorika, nebo i politika rozpočtových škrtů, co utlumilo růst ekonomiky?

Kdepak, vládní škrty snížily ekonomický růst jen o jeden procentní bod. Příspěvek exportu je takřka stejný jako před krizí, takže už zůstávají jen dvě oblasti, které srazily ekonomiku do minusu – investice a spotřeba. Daleko víc zapůsobily právě ty měkké psychologické faktory jako třeba pesimistická rétorika a polarizovaná politická scéna. A samozřejmě rozpolcenost společnosti. Není to náhoda, že politická scéna je polarizována, to je taženo situací v celé společnosti.

* HN: K úsporám nepřistoupila pouze vláda, i vy jste na začátku roku oznámili úspory ve výši dvou miliard korun, včetně propouštění několika stovek zaměstnanců. Jak se vám tento plán daří naplňovat?

Daří a je to vidět i na číslech za první pololetí.

* HN: Budete v těchto úsporných krocích ještě pokračovat?

Ne. Nemáme před sebou žádný program úspor nebo škrtů.

* HN: Oživení v ekonomice je stále poměrně křehké. Je něco, co by ho mohlo ohrozit, ať už by to vzešlo z vnějšku, třeba z eU, nebo ze samotné české ekonomiky?

Spíš se velmi pozorně dívám na zahraniční faktory. Příspěvek exportu k výkonnosti ekonomiky je opravdu skoro stejný, tedy vysoký, jako před krizí. A kdyby jen trochu ochablo oživení v Německu a růst v Číně, Latinské a Severní Americe nebo v Indii, tak to tady ucítíme během týdnů. Pokud jde o vnitřní faktory, tři roky jsme na tom byli tak špatně, že si teď nedovedu představit, že by mohlo nastat zhoršení způsobené domácí situací.

* HN: Myslíte si, že pesimismus ve společnosti se už dostal na samé dno a už se prostě dál nemůže zhoršovat?

Ono existuje něco, čemu říkám únava z blbé nálady. Prostě vás přestane bavit ten pocit obezřetnosti a nejistoty, kvůli kterému jste otáleli jeden, dva, tři roky s dovolenou, s nákupem ledničky, s rekonstrukcí bytu a podobně. V tom nastává obrat a od druhého kvartálu se pesimistické nálady lidí začínají pomalu otáčet k lepšímu. Obchodně musíme lépe využít informace o svých klientech

* HN: Když jste přebíral ČS, mluvil jste o tom, že chystáte revoluci. A jak jste spokojeni s tím, co jste zatím podnikli?

Největší pokrok nastal v oblastech, které nepatřily k doméně ČS. Tedy v korporátním bankovnictví a ve službách pro movitější lidi. To jsou věci, které přinášejí skvělé obchodní výsledky, naši klienti jsou s nimi navíc velmi spokojeni. Největší kus práce nyní dáváme paradoxně do toho, co historicky tvořilo jádro našeho byznysu, a to je masová retailová klientela.

* HN: Proč jste si to nechali na konec?

Je to nejsložitější, nejpracnější a zároveň je to tak velké, že nesmíte udělat koncepční chybu. Změna se týká produktů, prodejních kanálů, klientské komunikace a marketingové koncepce.

* HN: Co se vám za ty tři roky naopak nepodařilo?

Potřebujeme vylepšit práci s daty. Jde o obrovský a zatím ne zcela využitý potenciál, vždyť máme pět milionů klientů a disponujeme neuvěřitelným množstvím dat o jejich potřebách a chování.

* HN: A v čem je tedy problém?

Je to pracné, nákladné a musíte mít know-how. Máte spoustu dat na spoustě míst, která nejsou kompatibilní a narůstají. Kdybyste mohli banku na rok zavřít a systém si uspořádat, tak by to nebyl problém. Za chodu ano. Na podzim spustíme pilotní projekt Nadace pro fyziku

* HN: Za pár dní začne školní rok. Jak dopadá váš projekt, v němž chcete věnovat část peněz z nevyzvednutých vkladních knížek na lepší výuku technických a přírodních oborů na školách?

Práce naší nadace Depositum Bonum nám dělá radost. Vzbudila ještě větší pozornost, než jsme čekali. V září budeme spolupořádat konferenci Škola pro 21. století. Je zaměřena na význam základního a středního školství pro konkurenceschopnost země. Na podzim spustíme i vlastní pilotní projekt Nadace pro fyziku – získali jsme pro něj studenty vysokoškolských fyzikálních oborů a opravdu jde o výběr těch nejlepších z nejlepších.

* HN: Co budou tito studenti dělat?

Na vybraných školách budou působit vedle učitele a společně budou připravovat atraktivní výukový program. Byť jsme byli vnitřně přesvědčeni, že jdeme správným směrem, tak obrovské spontánní přijetí a nadšení všech lidí jsme nečekali. A musím říct, že jak občas brbláme třeba na naše politiky, tak i u nich jsme našli podporu, a to napříč celým spektrem – u tohoto tématu všichni odkládají politickou řevnivost a hlásí se k němu.

* HN: Jak bude nadace peníze na školství vyplácet?

Mladí asistenti učitelů budou vypláceni přímo z nadace a z jejích peněz se budou školám platit také pomůcky, které budou potřebovat pro výuku, například pro laboratorní pokusy.

* HN: Ve školství jsou nízké mzdy. Nedojde mezi učiteli k řevnivosti kvůli tomu, že některé z nich, spolu s jejich asistenty, budete podporovat?

Ne, protože nadace podporuje nejen nadané absolventy, ale bude propagovat i stávající učitele. Neřešíme tedy mzdovou úroveň ve školství. Absolvent bude odměňován v rozumné relaci k úrovni mezd ve školství. Peníze, které dostane škola, poslouží na krytí vybraných nákladů spojených s výukou.

* HN: Budete se zaměřovat jen na základní a střední školy, nebo i na mladší děti?

Teď je to jen na základní školy, ale řada odborníků nám doporučuje, abychom nezapomněli ani na předškolní výchovu, která se dá skloubit s řadou iniciativ – třeba s akcí Merkur do školek.

Publikováno v HN, 29.8.2013