Rozhovor s Jiřím Schwarzem: Rozpočtové škrty

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
A podrobněji člen NERVu Jiří Schwarz z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické a David Borkovec, ředitel daňového oddělení společnosti PricewaterhouseCoopers. Pánové, dobrý večer. Vítejte ve studiu. Tak, pane docente, především, jaká jsou ta ideová východiska vlády? Zajímá mě to, jestli se ty škrty, úspory, zvyšování daní vejdou do programového prohlášení a do programu jednotlivých politických stran v koalici a nebol, jestli už jsme někde mimo ty mantinely a bude se muset od roku více ohybat?

Jiří SCHWARZ, člen NERV, Národohospodářská fakulta VŠE
--------------------
Tak zdá se, že některé by se mohly vejít, ale jsou tam i takové, které se už nevejdou. A to si myslím, že je velký problém. Možná větší problém je s vládním prohlášením, než s politickými programy jednotlivých vládních stran. Byť ani ty politické programy vládních stran bych úplně nepodceňoval, protože ty politické programy byly přijímány v době, kdy se vědělo, že tato ekonomika neporoste 5, 6, 7% tempem růstu. Takže se samozřejmě velmi dobře vědělo, že na programu jsou úspory.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pan ministr Kalousek přichází s dvěma robustními opatřeními, jak sám říká, a to je především snížení sociálních transferů a potom zvýšení DPH. To jsou ty dva hlavní balíky, které mají pomoci. Pomůžou, je to v té optice toho, co je třeba zhruba ušetřit?

David BORKOVEC, ředitel daňového oddělení, PricewaterhouseCoopers
--------------------
Já myslím, že zvýšení, například zvýšení DPH by určitě bylo efektivním opatřením, jak naplnit příjmy státního rozpočtu. Uvědomíme-li si, že příjmy z DPH, ze spotřebních daní dohromady dělají zhruba 60 % daňových příjmů státního rozpočtu, z toho DPH přibližně 190 miliard, tak zvýšení spodní hranice DPH o nějaké 4 % by přineslo do státního rozpočtu přibližně 30 nebo 40 miliard korun.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Navíc je to velmi jistá daň, která se vybírá velice spolehlivě. Tam nemůže docházet k nějakým velkým únikům. Tato daň už doznala, nebo ty její parametry po dnešku trochu korekce, protože původně ten záměr byl 20 % na všechno, méně, myslím, že tam byly noviny, knihy, časopisy. Teď to vypadá, že by se mělo ustoupit i u potravin. Jak to vnímáte vy z takového trochu politicko-ekonomického hlediska?

Jiří SCHWARZ, člen NERV, Národohospodářská fakulta VŠE
--------------------
Politického hlediska, dělat výjimky na knihy, noviny, léky se mi zdá nesmyslné. Protože knihy, prostě to se dělá výjimka skupině, která na tom profituje. Zcela jednoznačně vydavatelé knih, spotřebitelů se prostě ty 4 % vůbec nedotknou. A kdyby se jich náhodou dotkly, no, tak si prostě tu knihu nekoupí, nebo si ji koupí v antikvariátu. Navíc máme knihovny. Ve všech městech i obcích České republiky, které jsou zase dotovány ze státního rozpočtu. Takže vidíme, že se jedná zase o duplicitní vyhazování peněz.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Jestli to mám přeložit, tak vy byste byl pro jednu daň 20 %? Nebo, jak to vidíte?

Jiří SCHWARZ, člen NERV, Národohospodářská fakulta VŠE
--------------------
Samozřejmě, že bych takovouto daň podporoval. Podporoval bych i takovou daň na potraviny. Myslím si, že to má smysl a že ty efekty jsou daleko větší, než náklady. A naopak bych prohloubil pomoc těm rodinám, které skutečně a těm jednotlivcům, kteří skutečně tu pomoc potřebují. To znamená více na adresnou pomoc.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pojďme k dalšímu bodu. Tím je zvýšení daně z příjmu fyzických osob o 1% bod. Jak se na to díváte? Protože podle toho materiálu by se nezvedaly firemní daně, to naopak zase požaduje ČSSD. Čili, kdybyste měl porovnat tyto dvě daně?

David BORKOVEC, ředitel daňového oddělení, PricewaterhouseCoopers
--------------------
Tak zvýší-li se daň z příjmu o 1% bod, tak si myslím, že do státního rozpočtu to nepřinese nějakou významnou sumu. Daň z příjmu fyzických osob přispívá do rozpočtu nějakými 90 miliardami ročně. Uvědomíme-li si, že sazba daně je nějakých v současné době 15 %, tak zvýšení o 1/15 přinese adekvátní 1/15 z 90 miliard. Což skutečně není významná suma.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Jak vy se díváte na takovéto opatření v sociální oblasti? Třeba zrušení porodného, nebo původně navrhované zmrazení důchodů? Teď to vypadá na to, že pouze důchody neporostou tak vysokým tempem, jako dosud? To kritizovala také ČSSD. Jak to vidíte?

Jiří SCHWARZ, člen NERV, Národohospodářská fakulta VŠE
--------------------
Zrušení porodného samozřejmě podporuju, protože si myslím, že tato položka prostě vůbec neovlivňuje rozhodování mladých rodin, zda si pořídí nebo nepořídí dítě. A mladé rodiny lze podporovat i jiným daleko elegantnějším způsobem. Myslím si s dětmi. Například odpočitatelnými položkami. A co se týká důchodci? No, tak tam je mi trošku líto. Důchodci jsou velká skupina, protože jsou velká skupina, tak jsou špatně organizovaní, často už nemají síly ani se vydat do ulic protestovat. Takže tam jde vláda cestou nejmenšího možného odporu. Myslím si, že vláda se na tento problém zadělala. Neměla podlehnout lékařům a hnutí Děkujeme, odcházíme. Protože tato skupina, jak je vidět, lékařské odborový klub a komora nadále stupňují své požadavky a tu vládu to bude stát prostě další obrovskou energii, aby toto ustála. Takže zvyšování důchodcům se mi nelíbí, spíše bych zmrazil růst platů ve veřejném sektoru, především ve státním sektoru, protože průměrná mzda je pořád vyšší, než v podnikatelském sektoru a to přece není vůbec normální. Dále bych se podíval na náklady v tom veřejném sektoru, to znamená například co se týká používání mobilních telefonů státními úředníky, tak bych je, myslím si, že by se měli spoluúčastnit těchto plateb. To znamená skutečně začít tak kontrolovat náklady, jako je to v soukromých firmách. Jde to.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Další balík úspor měla přinést určitá regulace paušálů osob samostatně výdělečně činných, ale tento krok vydělal ten už, řekl bych, standardní spor mezi TOP 09 a ODS, protože paušály se měly vrátit někam až k 25 %, jako to bylo v roce 2004. Vypadá to, že tomu tak nebude. Je to dobrý nápad, zastavit snižování paušálů nebo se na to mělo přistoupit?

David BORKOVEC, ředitel daňového oddělení, PricewaterhouseCoopers
--------------------
Ono to skutečně vypadá, že je to spíš předmětem politických sporů uvnitř koalice a samozřejmě i mezi koalicí a opozicí. Zase finančně, podíváme-li se na to z pohledu příjmů do státního rozpočtu, tak je to zcela marginální záležitost, protože živnostníci přispívají do státního rozpočtu v současnosti nějakými 4 miliardami na dani celkem. Pokud se změní výdajový paušál, tak to přinese pár desítek, stovek milionů. Možná to spíš, co způsobí, tak to bude rozladění živnostníků ...

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pravděpodobně byl, by to ale bylo spravedlivější, tím argumentoval Miroslav Kalousek i někteří další politici, protože podle některých výpočtů skutečně i z velkého příjmu takzvané OSVČ, nemusí platit prakticky nic.

David BORKOVEC, ředitel daňového oddělení, PricewaterhouseCoopers
--------------------
Ano, pravda je taková, že 60% výdajový paušál je skutečně poměrně velkorysý. Takže nějaké snížení by připadalo v úvahu.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Co nové daně? Uhlíková daň ze zemního plynu, z vína, možná z elektřinu. U toho zemního plynu je to takové nedávno jsme to považovali za ekologické palivo, všechny lidi jsme k tomu nutili, teď najednou zjišťujeme, že je třeba zaplatit ekologickou daň z údajně ekologického paliva. To už trošku také zavání takovým uhýbáním té rétoriky.

David BORKOVEC, ředitel daňového oddělení, PricewaterhouseCoopers
--------------------
Tak mohu-li mluvit z vlastní zkušenosti, tak každý, kdo bydlí mimo hlavní město a je svědkem toho, jak se dennodenně kouří z rodinných domů, které topí třeba hnědým uhlím, tak si myslím, že nikdo z nás nebude podporovat zdanění zemního plynu, který je naprosto čisté a ekologické palivo.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Co třeba daň z vína a obecně některé nové daně?

David BORKOVEC, ředitel daňového oddělení, PricewaterhouseCoopers
--------------------
Nejsem z jižní Moravy, takže si myslím, že daň z vína mi ani nepřísluší komentovat. Ale to jsou opět takové drobnosti, které rozhodně státnímu rozpočtu trn z paty nevytrhnou.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pane docente, ministr Kalousek říkal, že ty dopady těchto opatření, by měly dopadnout jaksi plošně a rozložit na celou populaci. Pokud by byl tento model přijat, myslíte si, že to je, řekněme, spravedlivé a že dojde k tomu, že se každá celá ta populace vlastně zapojí do toho, do těch úspor a do plnění státního rozpočtu?

Jiří SCHWARZ, člen NERV, Národohospodářská fakulta VŠE
--------------------
Tak to je politický problém, že jo, politici musí stanovit nějakou míru solidarity a tak, jak budou v podstatě jeden klín vybíjet druhým klínem, přičemž nic vážného nebudou řešit. Já bych se spíš pokusil využít této situace a odstraňoval bych některá privilegia, výhody, které jsou v daňových zákonech a v daňových předpisech, z nichž některé skupiny v této zemi neuvěřitelně /nesrozumitelné/.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pánové, díky za vaše názory. Hezký večer. Na shledanou.

Jiří SCHWARZ, člen NERV, Národohospodářská fakulta VŠE
--------------------
Na shledanou.

David BORKOVEC, ředitel daňového oddělení, PricewaterhouseCoopers
--------------------
Děkuji.

ČT24, 27.2.2012