Rozhovor s Jiřím Schwarzem: Pro stát je toto řešení finančně výhodnější

* HN: Jak jste přišel na to, že majetkové vyrovnání bude pro stát výhodnější?

Vycházeli jsme z expertního odhadu budoucích výdajů na základě minulých výdajů podle stávajícího zákona. Příspěvek ze státního rozpočtu bude v průběhu následujících dvaceti let klesat a potom bude nula. Částka majetkového narovnání, což je 59 miliard, bude vyplácena po dobu třiceti let. To vychází na necelé dvě miliardy ročně. Výdaje podle návrhu zákona o církevním narovnání jsou menší, než by byly výdaje, které by byly podle současného církevního zákona.

* HN: S jakými výnosy může stát počítat?

Církve budou z majetku platit majetkové daně, které teď neplatí. Odhad výnosu státního rozpočtu z daní v období 2013 až 2063 je 5,24 miliardy z budov, z lesní a zemědělské půdy to je 13,2 miliardy. Pak je tam odhad výnosu do státního rozpočtu z daně z příjmu právnických osob, odhad úspory na ministerstvu kultury téměř tři miliardy. Celkem to dělá 28,63 miliardy korun.

* HN: Stát bude mít kvůli církevním restitucím v následujících letech zvýšené výdaje. V čem spočívají a jakého jsou charakteru?

Představují závazek státu na hrazení platů duchovních, na zabezpečování chodu církví. Navíc vznikly další církve, které získají oprávnění k financování státem. Aby mohly být církve ze zákona podporovány ze státního rozpočtu, musí fungovat alespoň deset let. To znamená, že tyto církve u nás již deset let fungují, takže je předpoklad, že by tam byl další nárůst výdajů státu.

* HN: Jaké příležitosti přinese církevní vyrovnání pro soukromý sektor z pohledu pracovních příležitostí?

To lze odhadovat velmi těžko. Pro soukromý sektor to bude znamenat oživení především pro menší stavební firmy v určitých oblastech, bude zájem o jejich činnosti. Půjde o rekonstrukce, revitalizace budov a podobně. Protože se jedná o historické budovy, zakázky budou mít menší lokální firmy, měla by vzrůst poptávka po řemeslech například kamenických pracích...

Publikováno v HN, 9.11.2012