Rozhovor s Jiřím Schwarzem: Plány na záchranu eurozóny

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Dobrý večer. Zmapovali jsme dnešek v ekonomické zkratce, pojďte se na něj podívat. Záchrana eurozóny dostává konkrétní obrysy. Agentury přinášejí z bruselského summitu první návrhy řešení. Patří mezi ně několikanásobné zvýšení kapacity záchranného fondu nebo posílení kapitálové přiměřenosti bank na 9 %. A podrobněji z Bruselu naše zpravodajka Eva Hrnčířová. Do studia přišli ekonom Jiří Schwarz, člen NERVu, a Jan Jedlička, analytik České spořitelny. Vítejte.

Jiří SCHWARZ, člen NERV, Národohospodářská fakulta VŠE
--------------------
Dobrý večer.

Jan JEDLIČKA, analytik, Česká spořitelna
--------------------
Dobrý večer.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
A začneme v Bruselu. Evo, jaké dílčí závěry summitu známe v tuto chvíli?

Eva HRNČÍŘOVÁ, zpravodajka ČT, Brusel
--------------------
Dobrý večer. Tak tou hlavní zprávou v téhle chvíli je asi dohoda na rekapitalizaci bank. Měla by být jejich kapitálová přiměřenost navýšena na 9 % a mají na to víc než půl roku. Mělo by to být hotovo do poloviny roku 2012. V první řadě musejí banky peníze na rekapitalizaci nebo prostředky na rekapitalizaci hledat na trzích. Jako druhá možnost je pomoc národních států, a teprve, pokud by se nepodařilo ty prostředky najít, tak pak může sehrát svoji roli taky záchranný fond eurozóny. Český premiér Petr Nečas už odsud odletěl do Spojených států. Než odletěl, tak řekl, že českých bank se to netýká, protože jejich kapitálová přiměřenost je vyšší, 13 %. Některé státy mimo euro zvažují posílení regulace bankovního dohledu proto, aby vlastně nedošlo po odpisu řeckých dluhopisů k snížení likvidity bank. Český premiér řekl, že nic takového posilování regulace nebo nějaké změny v bankovním sektoru nejsou teď v Česku aktuální.

Petr NEČAS, premiér /ODS/
--------------------
V České republice se situace liší. My máme také v podstatě 95 % bankovního trhu jsou dcery zahraničních bank. Na druhé straně u nás funguje velmi efektivní metoda bankovní regulace prováděna Českou národní bankou, takže nehrozí žádný odtok likvidity z českých bank do jejich zahraničních matek. Nehrozí dokonce ani pokusy o restrukturalizaci aktiv třeba výměnu nějakých kvalitnějších aktiv za nekvalitní aktiva, která drží v rukou zahraniční matka. Toto všechno je velmi pečlivě regulováno, hlídáno Českou národní bankou. Česká národní banka v tomto velice úzce kooperuje i s vládou a s ministerstvem financí.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Tolik český premiér. Evo, příjezdy evropských lídrů na jednání ukázaly, že řada věcí se bude muset ještě doladit, dodělat. Je tedy jasná alespoň ta celková linie? Z těch prvních návrhů se zdá, že se tady rodí.

Eva HRNČÍŘOVÁ, zpravodajka ČT, Brusel
--------------------
Ano, rodí se tady ten balík, který má vlastně několik částí a teď vlastně probleskují první zprávy, co už se postupně odškrtává na jednacím stole. Teď v tuto chvíli jedná už pouze eurozóna. Rodí se tady taky dohoda ohledně posílení efektivity záchranného fondu eurozóny. Měl by se několikanásobně navýšit. Není zatím úplně jasné, jak moc. Každopádně by se měl určitou měrou podílet i Mezinárodní měnový fond na tom posílení záchranného fondu eurozóny a ten by do budoucna mohl jak pojišťovat rizika, tak zároveň získat jakýsi speciální investiční nástroj tak, aby mohl zvyšovat svoji kapacitu. Ještě není stále jasné, kolik řeckých dluhopisů bude odepsáno. To je také jeden z otazníků toho záchranného balíku. V návrhu závěrečného usnesení států eurozóny se pouze píše zatím nebo to, co se ví, se píše zatím o tom, že Řecko je zvláštní případ a že Evropská komise by tam měla do budoucna více monitorovat situaci.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Ona tedy jedna věc je ustát ty současné aktuální problémy, druhá věc je přijít s takovou koncepcí dlouhodobou, aby se zabránilo jejich opakování. Je možné brát ten dnešní summit jako začání hledání toho dlouhodobějšího východiska?

Eva HRNČÍŘOVÁ, zpravodajka ČT, Brusel
--------------------
Já bych to v tuto chvíli spíš tak viděla, ačkoli k tomuto summitu se upínaly vlastně oči celého světa jako k summitu, který přinese velký záchranný spásný balík, který eurozónu konečně stabilizuje, tak to spíš vypadá na jeden z další řady summitů, který určitě nebude při záchraně eurozóny ten poslední. Už teď se vlastně mluví o tom, že ty detaily ohledně záchranného fondu eurozóny budou známé až v listopadu a takže to vypadá na další schůzky. V reakci na ty první zprávy euro i americké akcie posílily, ale to je běžná reakce trhů a samozřejmě bude spíš záležet na tom, jak dlouho jim tato reakce vydrží.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Díky za aktuální informace a hezký večer do Bruselu.

redaktor
--------------------
Na obří dluhy bolestivé plány. Tady je velká trojice opatření. Významně posílit záchranný fond, neboli euroval. Už teď se v jeho rámci vlády zavazují případně vyplatit 440 miliard eur. Ale potřeba by odhadem mohly být až 2 biliony. Jenže další nalévání peněz hříšníků, jako je Řecko, by mohlo vlády přijít draho, nejen finančně, ale hlavně mezi voliči. Takže se hledají alternativy, třeba že se státy zaručí těm, co budou chtít dluhy eurozóny koupit. Pak je tu plán 2. Zachraň Řecko.

Alain JUPPÉ, francouzský ministr zahraničí
--------------------
Myslím, že najdeme řešení, jak zajistit, aby se ulehčilo dluhy zasypanému Řecku.

redaktor
--------------------
Přeloženo - Řekové budou splácet méně, než si půjčili. Soukromí věřitelé budou muset dluhy odepsat. Hádka je o kolik. Prezident Sarkozy kope za zasažené francouzské banky. Odmítá odpis 50 % řeckých dluhů, jak to chce kancléřka Merkelová. Banky by tím ale Řecku ulehčily o 103 miliard. Jako náplast by dostaly evropskou pomoc. To je třetí plán. Brusel by garantoval odkup jejich akcií. Na ztráty budou banky potřebovat odhadem dalších 110 miliard eur. Když je neseženou, zaplatí to opět vlády.

Carsten BRZESKI, ekonom finanční skupiny ING
--------------------
Bude možná třeba ještě víc dolaďovacích summitů, aby lídři eurozóny ve svých rukou nakonec měli bazuku a ne vodní pistoli.

redaktor
--------------------
Obavy jsou přitom veliké, že po malém Řecku bude třeba zachraňovat velké země - Itálii a Španělsko.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pane docent, tak to politické rozhodnutí zní zachránit Řecko a za každou cenu zachránit také euro. Koresponduje toto politické rozhodnutí, řekněme, s ekonomickým přístupem?

Jiří SCHWARZ, člen NERV, Národohospodářská fakulta VŠE
--------------------
Těžká otázka. Náklady do vzniku eurozóny a jejího prosazení jsou patrně tak vysoké, že je třeba nést další náklady k záchraně, k záchraně tohoto projektu. Nicméně z ekonomického hlediska bychom mohli říct, že už jsou to utopené náklady a začněme dělat něco jiného. Nicméně jedná se o reputační kapitál, který je velmi důležitý pro ekonomický růst, pro to, aby určité území bylo atraktivní pro investory. Takže z tohoto hlediska, z tohoto hlediska tedy je to, co, co, oč se snaží eurozóna, je pochopitelné. Nicméně ukazuje se, že politický projekt předběhl svoji ekonomickou bázi, svoji ekonomickou základnu. To znamená, ten projekt je daleko velkorysejší, daleko ambicióznější než si eurozóna v tu chvíli mohla dovolit.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pane Jedličko, v tuhle chvíli hovoříme o dvou věcech, na kterých se lídři eurozóny nebo Evropské unie shodli, to znamená posílení záchranného mechanismu, posílení kapitálové přiměřenosti bank a ve hře je ještě masivní odpis řeckých dluhopisů. Tam asi ty spory a ty dohody budou nejsložitější, protože se jedná o soukromý kapitál a to rozpětí původně 21, teď až 60 je docela velké. Pojďme se podívat na ty jednotlivé body. Co třeba rekapitalizace bank?

Jan JEDLIČKA, analytik, Česká spořitelna
--------------------
Určitě. V okamžiku, kdy banky budou nuceny odepsat, řekněme, 40, 50, 60 % českých dluhopisů, to jsou ty cifry, o kterých se nejvíc diskutuje, tak se jim v jejich bilancích propadne, propadne hodnota aktiv, propadne se o právě těchto 40, 50, 60 %. Absolutní hodnota, ty odhady se liší, ale můžeme mluvit o nějakých desítkách, možná i něco více než 100 miliard euro. V takovém případě samozřejmě by jim okamžitě klesla kapitálová přiměřenost, dostala by se pod požadované hodnoty a ty banky zkrátka, aby těm pravidlům byly schopny dostát, budou muset zvyšovat svůj kapitál. A potom, potom je ve hře několik variant, kde si ten kapitál budou moci obstarat.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Slyšeli jsme, že pravděpodobně na 9 % a že české banky by neměly mít problém, protože tady je ta vlastně kapitálová přiměřenost ještě vyšší. Pane docente, zastaví toto vše, o čem tady hovoříme, dluhovou nákazu, nebo jí jenom přesune vlastně z Řecka do evropských bank?

Jiří SCHWARZ, člen NERV, Národohospodářská fakulta VŠE
--------------------
Nemusí vůbec zastavit dluhovou nákazu, protože Řecko je země, která bude produkovat další a další problémy, protože nebude schopna dosáhnout fiskální rovnováhy. Ale proč se ty banky toho tak bojí? Banky se bojí toho, že, že nebude existovat dostatečná důvěra soukromých investorů, takže jim bude muset pomoci stát a ten stát tím pádem tam získá majetkovou podstatu a budou se, začnou se měnit majetkové struktury těchto bank. A samozřejmě, že současní soukromí vlastníci toto považují za velké ohrožení svých pozic.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Ono v Řecku to jde tak daleko, že tam se dokonce hovoří o případném znárodnění některých řeckých bank přesně z toho důvodu, o kterém hovoříte. Vy jste reprezentant banky, bojíte se toho, tak jak to tady říká pan docent?

Jan JEDLIČKA, analytik, Česká spořitelna
--------------------
Já jsem představitel české banky, jsem představitel České spořitelny. Česká spořitelna, můžu se pochlubit.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Která má zahraniční matku.

Jan JEDLIČKA, analytik, Česká spořitelna
--------------------
Má zahraniční matku, ale naše, naše bilance vlastně k 30. září, co bylo zveřejněno, neobsahuje žádné státní dluhopisy těch 5 postižených zemí, to znamená Řecka, Irska, Portugalska, Španělska a Itálie, takže myslím, že české bankovnictví, ani Česká spořitelna by se neměla nějak /souzvuk hlasů/ obávat.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Když tento problém zobecníme všeobecně na evropské banky?

Jan JEDLIČKA, analytik, Česká spořitelna
--------------------
No, tak samozřejmě souhlasím s panem docentem, že, že ten kapitál budou muset doplnit a v současné době málo solventních privátních investorů, takže ve hře budou nastoupit státy. Dovedu si představit, že v některých státech ani ten stát nebude mít tolik prostředků, a potom, potom přijde role na ten takzvaný euroval, ale každopádně pro stávající investory to bude znamenat naředění jejich vlastnických podílů.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
V Bruselu se bude pravděpodobně hovořit ještě o dalších nástrojích, které by měly pomoci v boji s dluhovou krizí. Jedním z nich je daň transakcí z finančních transakcí. Považujete to za rozumné řešení, za nástroj, který může pomoci?

Jan JEDLIČKA, analytik, Česká spořitelna
--------------------
V současné době, kdy banky skutečně budou pod velkým tlakem, budou odepisovat svoje aktiva, pravděpodobně u některých bank se jim bude muset pomáhat ze státních rozpočtů, z fondů Evropské unie, tak navíc na ně uvalovat daně, to skutečně mi přijde kontraproduktivní.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Naopak teď se pojďme bavit o opatření, které nebude, Evropská centrální banka už nebude dál vykupovat problémové dluhopisy například řecké. Myslíte si, že v tom měla pokračovat, nebo.

Jiří SCHWARZ, člen NERV, Národohospodářská fakulta VŠE
--------------------
Chvála bohu, chvála bohu. Vždyť Evropská centrální banka ztratila svou nezávislost. Uvědomme si, že současná finanční krize zbořila jeden základní mýtus a to je mýtus o nezávislosti centrálního bankovnictví. Federální rezervní systém ve Spojených státech ztratil svou nezávislost, stejně jako Evropská centrální banka. Tyto instituce se staly přívěškem politiků. A takto se, takto se chovají. To znamená, nějaká jistota, že tyto instituce budou chránit občany před inflací, prostě tato jistota už tady vůbec není. Nebudou. Nebudou schopny zabezpečit cenovou stabilitu.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Do pomoci eurozóně by se měla zapojit nebo mohla zapojit i Čína. Jakou motivaci vidíte v tomto kroku, v těchto úvahách ze strany Číny?

Jan JEDLIČKA, analytik, Česká spořitelna
--------------------
Čína je globálním největším věřitelem celého západního světa jako, jak Spojených států, tak, tak z velké části i zemí Evropské unie. A zkrátka tento věřitel chce, aby ta jejich pohledávka vůči, vůči státům, aby byla v bezpečí. To znamená, destabilizace eurozóny, snížení důvěryhodnosti eurozóny, to samozřejmě snižuje i hodnotu jejich aktiv, těch držených dluhopisů, takže z toho pohledu Čína nedělá žádné alturistické gesto. Je to prostě pomoc, je to, není, není to pomoc, je to prostě v jejich vlastním zájmu.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
My tady zatím hovoříme o tom hašení toho aktuálního požáru, ale pravděpodobně, jak jsme o tom hovořili i s Evou Hrnčířovou, bude se jednat i o nějakém dlouhodobějším výhledu. Dokonce Unie zvažuje změnu unijní smlouvy, ale myslíte si, že to pomůže, protože určitá pravidla platila i teď a nevedly státy k tomu, aby se jimi řídily, aby je dodržovaly?

Jiří SCHWARZ, člen NERV, Národohospodářská fakulta VŠE
--------------------
Já jsem skeptický, nicméně domnívám se, že musíme učinit všechno pro to, aby pravidla byla vynutitelná a byla vynucována. To znamená i v případě Řecka. Zatím nevidím, že by ti, kteří tam přijdou o své peníze a jejichž finanční prostředky jsou ohroženy, že by měli přímý vliv na to, co se v Řecku děje. To znamená, měl by existovat, měl by být založen nějaký klub věřitelů, který by tuto už ne bankrotující, ale tuhle zbankrotovanou zemi, která vyžaduje ochranu před všemi, tak který by řecké vládě přímo diktoval, co bude dělat, že ho bude privatizovat, bude, bude prodávat naprosto neefektivní řecké státní podniky, včetně řeckých ostrovů a tak dále, protože tam musí být reálný dopad. Pokud se to tímto způsobem nebude řešit, tak budeme svědky podobného vývoje i v dalších zemích, protože nikdo se nebude obávat těch důsledků.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pravdou je, že je to takový bankrot nebankrot. Mohl byste ho nějak popsat, charakterizovat?

Jan JEDLIČKA, analytik, Česká spořitelna
--------------------
Já bych řekl, já bych to nazval bankrotem, nazval bych to řízeným bankrotem. Ono, když vám ta země řekne - nevyplatíme vám 100 % hodnoty toho dluhu, ale jenom 50 %, tak zkrátka bankrot to je.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Ale jak říkal pan docent, ono se jí to prakticky nedotýká. Ne tedy nulově, ne vůbec, ale ne v těch velkých důsledcích.

Jan JEDLIČKA, analytik, Česká spořitelna
--------------------
Souhlasím s tím, že, souhlasím s tím, že součástí odpuštění těchto dluhů by mělo být nějaký velice striktní, úsporné reformní kroky, včetně privatizace. Částečně se o to pokouší už Evropská unie a Mezinárodní měnový fond, když uvolňuje jednotlivé tranše pomoci, ale jak se ukazuje, Řecku to zkrátka nestačí a je potřeba ještě více si utáhnout opasky, ještě větší nepopulární opatření.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
No, opasky si pravděpodobně bude víceméně utahovat celá Evropa. Jaký dopad to bude mít na její konkurenceschopnost, která už v těch posledních letech třeba ve srovnání s Asií nebyla nic moc? Teď pravděpodobně se to ještě zhorší.

Jan JEDLIČKA, analytik, Česká spořitelna
--------------------
Ta konkurenceschopnost určitě dlouhodobě klesá. Já bych možná viděl tuto krizi jako jakousi výzvu, jakési upozornění na Evropu, že posledních 20, 30 let si žila nadpoměry, spotřebovávala si zkrátka víc, než na co si měla. Možná, že naopak tato krize poslouží jako katarze a konečně ty, ty rozhodující /nesrozumitelné/ manažeři, ti vrcholní politici si uvědomí, že prostě tenhle dlouhodobý model, kterým Evropská unie prochází, není dlouhodobě udržitelný.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pane docente, musí být hůř, aby bylo lépe, nebo bude ještě hůř?

Jiří SCHWARZ, člen NERV, Národohospodářská fakulta VŠE
--------------------
Zcela souhlasím s panem kolegou. Příkladem toho je daň z bankovních operací, protože to není nic jiného než prostě nasypání dalších soukromých peněz do rozhodování politiků, kteří je budou podivně rozdělovat tak, jak to činili doposud. Takže nečekejme, nečekejme nějaké náhlé zlepšení, buďme realisté.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pánové, já vám děkuji za vaše názory, za účast ve studiu. Hezký večer, na shledanou.

Jiří SCHWARZ, člen NERV, Národohospodářská fakulta VŠE
--------------------
Na shledanou.

Jan JEDLIČKA, analytik, Česká spořitelna
--------------------
Děkuju.

ČT 24. 26.10.2011