Rozhovor s Jiřím Schwarzem o církevních restitucích
O církvích jako možných investorech a podnikatelích více s vedoucím katedry ekonomie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, prezidentem Liberálního institutu a také členem Národní ekonomické rady vlády Jiřím Schwarzem.
moderátor:
Pane docente, církvím by stát postupně měl vyplatit 59 miliard korun navýšených o inflaci. A také vrátit 56% majetku zabaveného komunistickým režimem. Jde o obrovskou sumu. A církve se tak možná stanou váženými klienty. Kam případně to portfolio deponovat?
Jiří SCHWARZ:
Nejedná se o tak velkou sumu. Podívejte se, ta částka 59 milionů bude rozprostřena do třiceti let. To znamená, méně než dvě miliardy ročně. Z toho na katolickou církev připadne necelá jeden a půl miliardy. A ten jeden a půl miliardy bude rozděleno mezi osm biskupství, což jsou samostatně hospodařící jednotky. Takže v průměru připadne méně než dvě stě milionů. A ten majetek, který je vracen ve fyzické podobě, budovy, tak ten je zplundrován. Lesy jsou poškozeny, vytěžují se. Poptávka po službách církve nadále narůstá. To znamená, po sociálních službách. Ta úroveň služeb se odkládá mnoho let právě z důvodu nedostatku peněz. Takže ty církve budou muset převážnou část těchto prostředků poskytnout na činnosti školské.
moderátor:
Právě tam mířila má otázka. Kam tedy případně deponovat ty peníze, aby vydělávaly vůbec na ty nejrůznější opravy a podobně?
Jiří SCHWARZ:
To je zásadní otázka, která nebude vůbec jednoduchá. Církve se budou muset v tomto obrátit na odborníky. Těch zbylých prostředků, které budou moci spořit, nebude až tak mnoho. A proto ta forma těch úspor, respektive investic bude složitá. Myslím si, že se musí obrátit na instituce, které jsou v tomto velmi dobře profilované, což jsou banky, domácí, zahraniční, které umí dobře poradit, kam s volnými finančními prostředky.
moderátor:
A co založení vlastní banky? Je třeba i toto cesta, kterou by se některé z církví mohly vydat, jak spravovat svůj majetek?
Jiří SCHWARZ:
Já si myslím, že tolik peněz nebudou mít, aby na něco takového mohly myslet.
moderátor:
Tedy, když budou potřebovat ty známé etablované hráče, mohou se církve třeba stát velkým hráčem na dluhopisovém trhu? Jde o poměrně konzervativní investici, tedy proč ji nezvolit?
Jiří SCHWARZ:
Tak, jak jsem vám naznačil, že těch peněz není tolik, jak se zdá, všichni vidí 59 miliard, ale ta částka je rozprostřena do třiceti let. A z této částky ty církve musí financovat zanedbaná aktiva, která jsou za desetiletí komunistické vlády. Takže to, že by to nějak výrazně zahýbalo s naším finančním trhem, ani s tak malým finančním trhem, jako je finanční trh České republiky, to nezahýbá.
moderátor:
Právě proto se ptám, zda tedy, pokud těch peněz není až tolik, jak říkáte, tak mají církve zvolit, řekněme, dynamičtější investiční strategii akciové trhy, nebo zůstat při zemi a mířit k těm dluhopisům.
Jiří SCHWARZ:
Církve jsou konzervativní instituce, nejsou to ani hazardéři, žádní investiční bankéři, kteří by roztáčeli kola hazardu, takže já bych radil velmi konzervativní strategii. Já, když jsem se díval, jak si počínají církve ve správě majetku například v Německu, tak jsou úspěšné ta biskupství, která si hledí konzervativní strategie.
moderátor:
To znamená například pronájem půdy, majetku, lesů a podobně?
Jiří SCHWARZ:
Ať už se jedná o pronájem nebo o vlastní správu, tak je to hospodaření, které provádějí odborníci. A myslím si, že tito odborníci tady jsou a pokud je církve nemají, tak si je na tuto správu najmou.
moderátor:
Prezident Liberálního institutu a také člen Národní ekonomické rady vlády Jiří Schwarz. Děkujeme a na slyšenou.
ČRo Rádio Česko, Rozhovor na aktuální téma, 15.8.2012