Rozhovor s Jiřím Schwarzem: České ne pro rozpočtovou unii

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Překvapivý obrat, tak Evropa nejčastěji komentuje český postoj ke smlouvě o rozpočtové stabilitě. Nejvíc prostoru Praze věnují německé a francouzské deníky, zvláště pak prohlášení prezidenta Sarkozyho na adresu České vlády.

Nicolas SARKOZY, francouzský prezident
--------------------
Nejsem úplně obeznámen s podrobnostmi politických her v Praze, abych věděl, proč to, co bylo přijatelné v prosinci, už teď přijatelné není. To netuším.

Guido WESTERWELLE, německý ministr zahraničí
--------------------
Teď je naším úkolem přesvědčit obě země, které dosud váhají, že si mohou od cesty do Evropy slibovat víc než od zvláštního postavení na evropské periferii.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
A vedle mě už sedí Jiří Schwarz, člen Národní ekonomické rady vlády. Dobrý večer. Pane docenta, co na to říkáte, na co si teď Česká republika zadělala? Co to pro ni může ekonomicky znamenat nepřipojit se ke smlouvě?

Jiří SCHWARZ, Národohospodářská fakulta VŠE, člen NERV
--------------------
Myslím si, že si vůbec nezadělala na nic. Rozhodnutí premiéra a vůbec postup premiéra považuji za velmi racionální, konsensuální s pozicí vlády České republiky a také konsistentní s tím, co říkal v době svého premiérování. Takže myslím si, že to nemůže být překvapení vůbec pro nikoho.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Zároveň ale říkal v době svého premiérování, že Česká republika chce mít a bude mít vyrovnané rozpočty, tudíž v čem je problém v té smlouvě jako takové ekonomicky opět.

Jiří SCHWARZ, Národohospodářská fakulta VŠE, člen NERV
--------------------
Samozřejmě, že chceme mít vyrovnané rozpočty, ale otázka je, jak se k těmto vyrovnaným rozpočtům dostat. To je první věc a pak je druhá věc, která souvisí s tou smlouvou jako takovou. Mně vůbec není jasné, jak tato smlouva bude vymáhána. Já bych považoval za nezbytné, aby tato smlouva byla nejprve ratifikována jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie na národní úrovni, tedy národními parlamenty, to znamená, aby byla zákonem v každé jednotlivé zemi. Aby se nestala pouhým cárem papíru, jako se stal Pakt růstu a stability.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Narážíte tady na tříprocentní pravidlo, řekněme, schodků, které se stejně nedodržovalo?

Jiří SCHWARZ, Národohospodářská fakulta VŠE, člen NERV
--------------------
Samozřejmě. Ano, které byl velký problém, když to nedodržovaly malé země, ale když to nedodržovaly velké země, především Francie, tak už to problém nebyl. To byla věc, o které se de facto nemohlo hovořit. Takže mně se zdá, že ten postup je překotný, že ten postup je stejně chaotický, jako byl postup.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Takhle to zní jakoby podle vás ta smlouva byla k ničemu?

Jiří SCHWARZ, Národohospodářská fakulta VŠE, člen NERV
--------------------
Ne, ty principy jsou dobré. Ale můžeme mít sebelepší principy, když nemáme procesně zabezpečeno, aby tyto principy byly skutečně všemi dodržovány. Vždyť už dnes vidíme, že to co čelní evropští politikové, Angela Merkelová říkala na adresu Řecka před třemi měsíci, tak dnes říká něco diametrálně odlišného. Takže neztrácejme hlavu. Myslím si, že pozice České republiky je velmi dobrá a nepodléhejme takovýmto kampaňovitým kaskádovitým jednáním. To znamená, že to, co si myslí většina, že je vždycky správné a to musíme prostě naprosto slepě následovat.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme tedy zkusit vysvětlit, čeho se vlastně ona smlouva týká? Základní pravidlo je, že schodek by neměl a to pozor, strukturální schodek, by neměl překročit půl procenta HDP dané země. V čem se ten strukturální schodek liší od reálného? Má být očištěný od cyklických vlivů, co to ale prakticky znamená? Dá se to ukázat třeba na českém rozpočtu, na českém schodku?

Jiří SCHWARZ, Národohospodářská fakulta VŠE, člen NERV
--------------------
Nejprve trošku fiskální teorie. Reálný schodek je součtem strukturálního schodku a cyklického schodku. Ten cyklický schodek je takový výsledek státního nebo veřejného rozpočtu, který se změní v důsledku hospodářského vývoje, v důsledku působení ekonomického cyklu. Tedy ne vždy musí být přesně odhadnut. Strukturální schodek, to je takový schodek, kterého by měla ekonomika dosáhnout při svém výkonu na úrovni potenciálního produktu. Tak jak to máme zadefinováno, už se dostáváme téměř do těžko srozumitelných pojmů.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Když to řeknu na tom, co se děje v České republice, rozpočet je postaven na dvou a půl procentním růstu, který se ukazuje jako nereálný vzhledem k cyklickým vlivům. Je jasné, že bude pokles, tak jak tedy bychom podle nových pravidel měli naplánovat rozpočet, aby byl v souladu?

Jiří SCHWARZ, Národohospodářská fakulta VŠE, člen NERV
--------------------
Tím pádem se musí samozřejmě škrtat na výdajové stránce. A otázka je, jak rychle a s jakou razancí. Takovýto rychlý požadavek nemůže vést v podstatě k ničemu jinému než k velkým vnitřním politickým problémům v těch zemích, protože ne všechny vlády jsou připravené se takovýmto požadavkům velmi rychle přizpůsobit. Vždyť vidíme, že jakýkoliv sebemenší škrt naráží na zájmy zájmových skupin, na jejich pozice a ty se brání.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili nedá se nějak jednoduše spočítat, když se podíváme na loňský rok, schodek téměř 143 miliard korun. Přestože plánovaný byl 135, nicméně podle pravidel podle metodiky Evropské unie 124 miliardy, tedy 3,7 % HDP, co bychom od toho měli všechno odečíst, abychom dostali ten strukturální. Dá se to nějak jednoduše říct?

Jiří SCHWARZ, Národohospodářská fakulta VŠE, člen NERV
--------------------
Ne, odečítat bychom z toho měli ten cyklický vliv. Ten cyklický vliv. Pak ovšem je důležité toto poměřit s nějakým potenciálním produktem, to znamená s potenciálním tempem růstu, které tato ekonomika má, abychom se dostali na úroveň využití výrobních kapacit a sestrojení rozpočtu takového, aby v tomto stavu byl vyrovnaný, pak by nedocházelo ke strukturálnímu deficitu.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď se dostáváme do teoretické roviny. Čili řekněme si jednoduše, dá se to vůbec naplánovat takový schodek, takový rozpočet, abych to řekla správně?

Jiří SCHWARZ, Národohospodářská fakulta VŠE, člen NERV
--------------------
Podívejte se v této zemi máme zkušenost, že naplánovat můžeme úplně všechno přece. Plánovat tedy umíme dokonale, už od roku 1948. Problém byl akorát, že jsme ty plány neuměli splnit. Samozřejmě se to dá naplánovat. Musí se to naplánovat ovšem s rezervou. Musí se to naplánovat s rezervou, protože ne všechno dokážeme zcela jasně předvídat.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Co může vůbec naše odmítnutí připojit se ke smlouvě znamenat pro tu smlouvu jako takovou, když stejně kvůli Velké Británii nemůže být zapracována do unijních smluv, jak původně třeba kancléřka Merkelová chtěla?

Jiří SCHWARZ, Národohospodářská fakulta VŠE, člen NERV
--------------------
Já myslím, že vůbec nic. Spíš by to měl být políček evropské byrokracii, protože způsob projednávání je naprosto skandální. Myslím si, že vrcholní politikové jednotlivých členských zemí jsou stavěni do situace, kterou už mohou velmi málo ovlivnit, to znamená, že buď bruselská byrokracie si mezi jednotlivými vrcholnými summity dojedná nějaké podmínky a pak před hotovou věc staví politiky, po nichž chce, aby se okamžitě rozhodli. To přece nemůže zodpovědný politik udělat, aniž by se neporadil se svými partnery a se svými koaličními partnery především.

Michala HERGETOVÁ, moderátorka
--------------------
Názor člena NERV, díky za něj.

ČT 24, 31.1.2012