Archiv zpráv pracovních a poradních orgánů vlády
Stránka byla přesunuta do archivu3. 8. 2011 9:26
Rozhovor s Janem Švejnarem: Sněmovna reprezentantů zažehnala riziko pádu USA do bankrotu
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Zprávy dozněly 8 minut po 14. hodině a zahájily Svět o druhé Rádia Česko. Další informace najdete na naší internetové adrese radiocesko.cz. Historická hrozba nenastala. Sněmovna reprezentantů v noci zažehnala riziko, že by Spojené státy upadly do bankrotu. Dnešní hlasování v Senátu už by mělo být pouhou formalitou. Pokud by američtí politici dluhový strop nezvýšili do dnešní půlnoci, Spojené státy by se ocitly v částečné platební neschopnosti. Vláda by pak nemohla uhradit část už schválených výdajů, jako jsou třeba důchody nebo podpory v nezaměstnanosti. Odborník na americkou politiku a redaktor Hospodářských novin Daniel Anýž ve vysílání Rádia Česko naznačil, koho považuje za vítěze sporu.
Daniel ANÝŽ, redaktor Hospodářských novin, odborník na americkou politiku
--------------------
Pokud se podíváme na strukturu toho šetření, které doopravdy se bude odbývat jenom škrty, tak je to vítězství republikánů. Nicméně i pro Baracka Obamu jako prezidenta, který vede zemi, je vítězství už jenom to, že se nestane prvním prezidentem americké historie, který by nechal spadnout Spojené státy do platební neschopnosti. Protože to by v nadcházející prezidentské kampani každý jeho protikandidát využil.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Na tom, že dohoda se dá označit za výhru republikánů, se s Danielem Anýžem shodne také ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová.
Markéta ŠICHTAŘOVÁ, ekonomka, Next Finance
--------------------
Každopádně to je velké vítězství republikánů, ale nikoliv už jednoznačně vítězství finančního trhu. Právě proto, že republikáni prosazovali hlavně šetřit a nezavádět žádné nové daně, tak je to vlastně jejich vítězství. Ale finanční trhy se už dlouho dopředu bály právě toho, že republikáni zvítězí, protože se obávali, že pokud Spojené státy budou donuceny tak drasticky šetřit a nezvyšovat svoje výdaje, tak by se to mohlo projevit ve zpomalení amerického hospodářského růstu. A to se také právě teď s největší pravděpodobností potvrdí.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A proč vlastně celá situace dospěla tak daleko?
Daniel ANÝŽ, redaktor Hospodářských novin, odborník na americkou politiku
--------------------
V republikánské straně posílilo konzervativně fiskální křídlo reprezentované členy nebo sympatizanty Tea Party, takže poprvé vlastně došlo k tomu, kdy ten rozpočet se takto navyšoval, nebo ten dluh asi devadesátkrát v americké historii. Ale poprvé došlo na takhle vážnou debatu o tom, že navýšení dluhu zároveň musí obsahovat doopravdy začátek šetření.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
/Výpadek signálu/ ...v našem vysílání Daniel Anýž, který ve Spojených státech působil jako zpravodaj Hospodářských novin. Ekonomka Markéta Šichtařová se ale obává, že dnešní dohoda pouze na čas oddálila problém, který Američané nadále mají.
Markéta ŠICHTAŘOVÁ, ekonomka, Next Finance
--------------------
Dluhový strop byl zvýšen jenom natolik, aby bez problému americká ekonomika byla schopná fungovat do roku 2012. Jinými slovy, za rok a něco málo tady bude opět na stole stejné jednání jako to bylo dneska. A finanční trhy by mnohem víc upokojilo, kdyby dluhový strop byl zvýšen více. Kdyby tady byla jistota, že v příštích 10 letech se nemusí stejná otázka znovu řešit. To, že se rozhodlo nezvýšit daně, nebo že se rozhodlo šetřit, to už nevnímám jako tak zásadní problém. Svým způsobem je to vlastně dobře. Protože kdyby se Amerika rozhodla jít tou cestou, kterou navrhovali demokraté, tedy spíš zvyšovat daně a dál vydávat peníze do ekonomiky, tak by vlastně se rozhodli jít tou evropskou cestou. A ta evropská cesta zcela zjevně vedla do pekla. Protože dneska se Evropa potýká s obrovským zadlužením a neroste o nic rychleji ve srovnání se situací, že by tyhle ty výdaje do ekonomiky nezvyšovala. Takže to by Americe moc nepomohlo. Ale spíš ten problém je v tom, že je tady provizorní řešení ohledně toho dluhového stropu.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Profesor ekonomie z newyorské Fordhamovy univerzity Milan Zelený v České televizi tak trochu litoval, že si Američané ještě více neuvědomují nutnost změny.
Milan ZELENÝ, profesor ekonomie, Fordhamova univerzita New York
--------------------
Toto, co se děje dneska v Americe, je něco, co se bude dít ve všech ostatních částech světa, pouze s časovým posunem.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A o americké politice a ekonomice teď více s profesorem michiganské univerzity ekonomem Janem Švejnarem, kterému přeji dobrý den. Pane profesore, slyšíme se? Dobrý den.
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, michiganská univerzita
--------------------
Slyšíme se, ano, dobrý den.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Část expertů tvrdí, že boj o navýšení dluhového stropu a související nárůst nedůvěry jen potvrdily ústup Ameriky ze slávy její erodující schopnost vést svět. Jak to vnímáte vy? Souhlasil byste s tímto názorem?
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, michiganská univerzita
--------------------
No, samozřejmě souhlasím, já myslím, že jsme dlouhodobě v situaci, kdy Spojené státy byly velice kupředu od ostatních, nyní jsou primus inter parés, jsou jedni z nejlepších, a stále jsou. Ale je to pro ně složitá situace. To řešení, které jsme právě zažili, je dočasné řešení, je důležité v tom smyslu, že se odvrátila platební neschopnost. Ale je to řešení, které je dočasné v tom smyslu, že se bude muset založit nová komise, která vlastně bude pokračovat ve snaze najít permanentnější řešení.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Plán na zvýšení limitu pro dluh, který mají za několik hodin ještě potvrdit senátoři, také počítá s výdajovými škrty za skoro 2,5 bilionu dolarů, ale s žádným zvýšením daní. Jak tedy původně požadoval prezident Barack Obama a jeho demokraté. Není to z ekonomického hlediska chyba?
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, michiganská univerzita
--------------------
Podívejte se, je to složité řešení ve smyslu, že ano, americká ekonomika potřebuje ještě další fiskální stimul. Potřebuje posílení a toto jí ho nedodá samozřejmě. Nebo ne dostatečně. Na druhé straně je to opravdu řešení politické, do velký míry politické, protokolárně je to výhra, ale pro Obamu Baracka taktéž protože on vlastně oddálil to řešení až po prezidentských volbách. Bude to až po prezidentských volbách, kdy se bude muset najít permanentní řešení.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Část expertů tvrdí bohatým se na peníze nesáhlo, a to přesto, že platí nejnižší daně za posledních 80 let. Sociální programy se naopak škrtají. Je toto nastavení z hlediska americké ekonomiky dlouhodobě únosné, anebo už prostě ty dobré roky byly a teď je potřeba šetřit?
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, michiganská univerzita
--------------------
Podívejte se, ty dobré roky byly. To je jasné. Já myslím, že kdyby se americká ekonomika dostala znovu do konjunktury, tak zase dobré roky budou. Protože tam je vždycky ten efekt, za Clintona například, když Amerika rostla rychle, tak byl dokonce přebytek rozpočtu. Nebyl schodek. Takže je to otázka, jestli se ta ekonomika dostane do rychlého tempa růstu, což momentálně nevypadá pravděpodobné.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
No, právě, nehrozí spíš recese?
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, michiganská univerzita
--------------------
Hrozí, já myslím, že ne úplně recese, ale rozhodně zpomalení tempa růstu. A to nevyřeší tu situaci, že vlastně se zvyšuje pracovní síla, počet lidí, kteří hledají práci, to znamená, že se bude i nadále buď zvyšovat nebo nebude klesat nezaměstnanost. Je zde mimochodem též velice důležitý aspekt pro Evropu, a to jest to, že jestliže se nenajde další řešení, tak se bude plošně škrtat a bude se škrtat do velké míry v rozpočtu na vojenské výdaje. A v tom smyslu se Amerika bude mnohem rychleji stahovat z Evropy než to činila doposud. To znamená, že bude obrovský fiskální tlak na to, aby Evropa začala více zbrojit na vlastní ochranu. A to budou, to bude mít nedozírné následky na politickou situaci, na fiskální situaci v Evropě.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
No, to je jeden aspekt. Ale druhý aspekt také, že v momentě, kdy se ve Spojených státech začne více šetřit a škrtat, tak samozřejmě, už jsme o tom mluvili, ekonomika zpomalí a ty dopady budou výrazné také na Evropu, co se obchodu týče.
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, michiganská univerzita
--------------------
Ano, budou výrazné po celém světě. To jsme si potvrdili již mnohokrát v historii, že americká ekonomika, ačkoliv je vcelku menší než evropská ekonomika například, tak je motorem růstu ve smyslu, že je to ten lídr. Že ta, když zrychlí, tak Evropa zrychlí. Když americká ekonomika zpomalí, evropská ekonomika zpomalí. Čili bohužel se musíme obávat toho, že jestliže si americká ekonomika nepovede dobře, tak si nepovede dobře ani evropská ekonomika a potažmo zbytek světa. Čili paradoxně by pro Evropu a zbytek světa bylo lepší, kdyby Amerika neškrtala, kdyby naopak ještě vydávala více, stimulovala svoji ekonomiku, ačkoliv by to pro Ameriku bylo špatné, tak aspoň dočasně pro zbytek světa by to bylo pozitivní.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Na druhou stranu, nemohou republikáni a příznivci Tea Party říci, podívejte se, je nezbytné škrtat, v Evropě se nalily spousty prostředků a ten dopad není nijak výrazný?
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, michiganská univerzita
--------------------
Samozřejmě, že není výrazný ve smyslu, že nevidíme rychlý růst. Ale ta situace je mnohem lepší než by byla, kdyby se do té ekonomiky nenalilo tolik peněz jako se nalilo. Americká ekonomika a potažmo celosvětová ekonomika včetně evropské ekonomiky byly na pokraji tak vážné krize, že jsme mohli spadnout opravdu do deprese typické v 30. letech. To, že se tak nestalo, je do velké míry dáno právě tím fiskálním stimulem, to znamená, že se nalilo spousta peněz do ekonomiky, když nebyly peníze ze soukromého sektoru. Tudíž nedošlo k velké depresi, ale samozřejmě nebylo to dostačující na to, aby se ekonomika vzchopila a začala rychle růst. Což samozřejmě doufal Obama a všichni s ním spojení.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Dnes se tedy řeší aktuální problém, ale plánované škrty z dlouhodobého hlediska neřeší americký dluh, který je kolem 100 procent hrubého domácího produktu. Mají demokraté, republikáni nebo třeba příznivci hnutí Tea Party nějaký reálný plán, co s dluhem do budoucna udělat?
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, michiganská univerzita
--------------------
Tak tady se právě jejich názory velmi liší. Demokraté, když to zjednodušíme, by rádi ještě pomalu více stimulovali ekonomiku krátkodobě a potom řešili druhou otázku ve středně a dlouhodobém horizontu, to znamená v situaci, kdy ekonomika opět rychle poroste. Republikáni a zvlášť teda Tea Party aktivisté říkají, podívejte se, to nebude fungovat. My bychom měli nyní začít ten deficit řešit a dluh řešit. To znamená začít opravdu zmenšovat dluh a deficit. I když to bude znamenat určité zpomalení růstu ekonomiky, my věříme, to znamená Tea Party věří, že to zpomalení nebude rychlé a že naopak finanční trhy budou mít pozitivní efekt na ekonomiky.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Není třeba ve Spojených státech obava, že pokud by se i nadále navyšoval ten dluh a pokud by i nadále skupovala Čína, že by to mohl být do budoucna určitý problém, co se geopolitiky týče? Protože Čína by mohla svým způsobem Spojené státy tímto dluhem vydírat.
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, michiganská univerzita
--------------------
Podívejte se. Do určité míry se to může zdát jako problém. A samozřejmě byl by to problém, kdyby to nebylo udržitelné. Ale Amerika má obrovskou výhodu oproti většině zemí, které se dostaly do obdobné situace. A sice, že si půjčuje v dolarech. Jo, oproti Maďarsku, které si půjčovalo, řeknu, ve švýcarských francích a jiných zemích, v Thajsku a tak dále. Amerika bude splácet dolarem. A jestli ten dolar bude méněcenný, v extrému bezcenný, tak kdo bude trpět, bude ten věřitel, který drží dolary, dolarové úvěry a bude splácet, bude mít splátky spláceny v dolarech. Čili v tom smyslu Amerika nemá problém, naopak, drží v hrsti ostatní. Ale stejně z hlediska jak amerického hospodářství, tak hospodářství celosvětového je důležité, aby se ta situace vyřešila. No, a Amerika nyní je na rozcestí, kde se vlastně snaží v rámci dvou ideologií, jedna je ta demokratická, která říká potřebujeme nahradit propad soukromé poptávky poptávkou vládní. Dočasně. A potom řešit dlouhodobě dluh. Oproti té republikánské Tea Partyovské, která říká, ne, už jsme zašli příliš daleko, musíme začít krátit i za cenu toho, že by to mohlo znamenat zpomalení.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Profesor michiganské univerzity ekonom Jan Švejnar ve vysílání Rádia Česko. Děkujeme a na slyšenou.
Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie, michiganská univerzita
--------------------
Děkuji, na slyšenou.
ČRo Rádio Česko, 2.8.2011